2.2.31
Závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření z pohledu stavebního zákona
Mgr. Martina Pavelková
Mezi podklady rozhodnutí nebo jiných úkonů vydávaných v režimu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. patří mimo jiné také závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření dotčených orgánů. Jmenované úkony spojuje to, že jsou správními orgány, majícími k tomu zmocnění v konkrétním zvláštním zákoně, vydávány podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.
Nejvýznamnějšími z hlediska právní síly jsou závazná stanoviska. Jedná se o specifický druh úkonu podle části čtvrté správního řádu, jež je upraven v § 149 téhož zákona. Závaznost těchto stanovisek spočívá v tom, že správní orgán vydávající rozhodnutí nebo jiný akt, jehož je příslušné závazné stanovisko podkladem, je tímto závazným stanoviskem vázán, včetně toho, že musí do výroku převzít případné podmínky. Ne vždy však zákonná terminologie zvláštních právních předpisů užívá pojmu závazné stanovisko, přestože orgán co do formy závazné stanovisko vydává, a s příslušným úkonem je jako se závazným stanoviskem nakládáno. Jedná se například o souhlas vodoprávního úřadu vydávaný podle vodního zákona ke stavbám, které mohou ovlivnit vodní poměry, souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu nebo souhlas orgánu ochrany přírody vydávaný ke stavbám, jež mohou narušit krajinný ráz. Zvláštním případem je situace, kdy speciální zákon stanoví, že orgán vydává rozhodnutí, i když má úkon spíše povahu závazného stanoviska. Pokud tak zákon výslovně stanoví, bude se jednat vždy o rozhodnutí.
Podle § 149 odst. 2 správního řádu obsahuje závazné stanovisko závaznou část a odůvodnění. V závazné části dotčený orgán uvede řešení otázky, která je předmětem závazného stanoviska, ustanovení zákona, které zmocňuje k jeho vydání a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen.
Způsob, jakým lze závazné stanovisko napadnout, je podat odvolání proti následnému rozhodnutí stavebního úřadu, ať už zamítavému nebo kladnému. V odvolání je co do jeho důvodů třeba uvést, v čem je spatřována nezákonnost či nesprávnost závazného stanoviska. Odvolací správní orgán postupuje podle ustanovení § 149 odst. 7 správního řádu, a posílá odvolání včetně spisu nadřízenému správní orgánu vůči orgánu, který závazné stanovisko vydal (v případě napadeného stanoviska hygieny např. Ministerstvo zdravotnictví, u stanoviska hasičů Ministerstvo vnitra apod.), který závazné stanovisko může potvrdit nebo změnit. Lhůta pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska je 30 dnů s tím, že je-li třeba nařídit ohledání na místě nebo ve zvlášť složitých případech lze tuto lhůtu od dalších 30 dnů prodloužit. Po tuto dobu neběží lhůty pro vydání rozhodnutí odvolacím správním orgánem vůči stavebnímu úřadu. Samozřejmě není vyloučeno, aby v jednom odvolání bylo napadeno více závazných stanovisek najednou, čehož může být v praxi zneužíváno těmi, v jejichž zájmu je, aby řízení trvalo co nejdéle.
Závazné stanovisko však může být napadeno i samostatně podnětem k přezkumu podle § 149 odst. 8 správního řádu, který může být podán u nadřízeného správního orgánu vůči orgánu, který stanovisko vydal, prakticky ihned po jeho oznámení. Pro tyto případy je třeba mít na paměti, že přezkumné řízení podle správního řádu vede orgán z moci úřední pouze v případě, že má pochybnosti o vydání závazného stanoviska v souladu s právními předpisy. Jinými slovy tak nelze napadat věcnou "nesprávnost závazného stanoviska".
Pokud se stane, že s obsahem závazného stanoviska nesouhlasí sám správní orgán, který vydává rozhodnutí, pro něž je závazné stanovisko podkladem, resp. se…
