dnes je 8.2.2023

Input:

Závazná stanoviska úřadů územního plánování

29.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Úřady územního plánování vydávají v územních řízeních závazná stanoviska, ve kterých na místo stavebních úřadů posuzují soulad záměrů s územně plánovací dokumentací, politikou územního rozvoje a s cíli a úkoly územního plánování. Zákonný rámec závazných stanovisek úřadů územního plánování stanoví ust. § 96b stavebního zákona.

K problematice těchto závazných stanovisek, jejich obsahu a procesu vydávání, připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj velmi podrobný metodický materiál, včetně několika modelových příkladů, který publikovalo na svých internetových stránkách v sekci stanoviska a metodiky.

V úvodu metodického materiálu jsou shrnuty případy, kdy úřad územního plánování závazné stanovisko vydává, a sice jako podklad pro rozhodnutí nebo jiný úkon podle § 15 odst. 2, části třetí hlavy III dílů 4 a 5, § 126, § 127, § 129 stavebního zákona nebo podle zvláštního zákona z hlediska posouzení vyvolané změny v území. V uvedeném výčtu absentují dle ust. § 96b pouze stavební záměry uvedené v § 103 odst. 1 stavebního zákona v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše. Pokud by tyto záměry uvedené v ust. § 103 odst. 1 měly být umístěny částečně v nezastavěném území, závazné stanovisko se dle metodiky vydává. Úřad územního plánování musí současně vždy vyhodnotit, zda se jedná o změnu v území ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. a) stavebního zákona. U těch záměrů, které nepředstavují změnu v území (dle ministerstva např. dílčí dělení pozemků za účelem prodeje pro vyrovnání hranic, či pro dotvoření veřejného prostranství) závazné stanovisko vydáváno nebude.

Další část metodiky se týká samotného procesu vydávání závazných stanovisek. V případech, kdy je úřad územního plánování stejný správní orgán, jako stavební úřad, obstarává závazné stanovisko stavební úřad, pokud toto není dříve vydáno k žádosti stavebníka jako součást koordinovaného závazného stanoviska. Otázkou pro praxi je, jak by v těchto případech úřad územního plánování naložil s žádostí o vydání samostatného závazného stanoviska podanou ještě před podáním žádosti o koordinované závazné stanovisko a o územní rozhodnutí, když zákon takovouto variantu výslovně nepředpokládá. Pokud by žádost o vydání závazného stanoviska, kterou podává sám žadatel, a kterou je dle metodiky potřeba posoudit jako podání dle ust. § 37 správního řádu, trpěla vadami, např. by neobsahovala podklady a informace potřebné k vyhodnocení záměru z hlediska souladu s územním plánem, vyzve úřad územního plánování podatele k jejímu doplnění či k odstranění vad a poskytne mu k tomu odpovídající lhůtu. Podkladem předkládaným společně s žádostí je dle

Nahrávám...
Nahrávám...