Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.

11.2.2

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.

Ing. Miloslav Netušil

 NahoruObecná ustanovení

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., v § 1 stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví a také požadavky na jeho průkaznost. Tento zákon se vztahuje na:

• - právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
• - zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
• - organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,
• - fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
• - ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
• - ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí – některé další subjekty.

 NahoruPředmět účetnictví

V souladu s ustanoveními zákona účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.

Zákon jasně stanoví, že účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (viz dále) a o všech nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

 NahoruÚčetní období

Účetní období je dle § 3 odst. 2 zákona nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se může shodovat s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.

 NahoruPovinnosti účetní jednotky

Povinnosti účetní jednotky při vedení účetnictví jsou specifikovány v § 4 zákona. Dle těchto ustanovení jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek a účetní metody. Prováděcí právní předpisy podle charakteru účetních jednotek a jejich činnosti upraví:

1. rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,

2. uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,

3. uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,

4. uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,

5. uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,

6. směrnou účtovou osnovu,

7. účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,

8. metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle zvláštního zákona na účetnictví,

9. uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky,

10. metody konsolidace účetní závěrky,

11. postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,

12. vymezení vybraných účetních jednotek a stanovení, které z nich předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,

13. pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek,

14. požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů,

15. rozsah a četnost předávání účetních záznamů vybranými účetními jednotkami do centrálního systému účetních informací státu,

16. rozsah a způsob sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,

17. uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu; u vybraných účetních jednotek je součástí prováděcího předpisu závazný vzor částí účetní závěrky,

18. uspořádání, označování a obsahové vymezení položek nákladů a výnosů a peněžních toků v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,

19. uspořádání, označování a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetních závěrek vybraných účetních jednotek a v příloze v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,

20. metody konsolidace a jejich použití při sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,

21. požadavky na organizaci a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek,

22. metodu přeměny společnosti včetně úprav prováděných v rámci přeměn společnosti k datu zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne, metodu sestavení zahajovací rozvahy a úpravy při příhraniční přeměně, vkladu nebo prodeji podniku.

 NahoruÚčetní záznam

Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.

 NahoruSouhrnný účetní záznam

Jednotlivé účetní záznamy pak mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamů; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

 NahoruČeská měna i jazyk

Zákon stanoví, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Dále doplňuje, že v případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních společnostech, cenných papírů a derivátů a také u cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, stejně jako u cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu, a je proto logické, že se tato povinnost vztahuje i na opravné položky, rezervy a technické rezervy v případech, kdy jsou vyjádřeny v cizí měně.

Dále je striktně stanoveno, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být sice vyhotoveny v cizím jazyce, ale jen v případech, kdy je splněna podmínka srozumitelnosti.

 NahoruJen jedno účetnictví za jednu jednotku

Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek a dále vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení.

 NahoruOdpovědnost za vedení účetnictví

Odpovědnost za vedení účetnictví má vždy účetní jednotka. Zákon v § 5 stanoví, že účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Rozhodně se ale tímto pověřením nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za vedení účetnictví, a to se všemi možnými důsledky!

 NahoruDalší povinnosti při vedení účetnictví

Zákon v § 6 stanoví, že účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (v dalším textu jen "účetní případy") účetními doklady. Dále jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále v textu jen "účetní zápisy") pouze na základě účetních záznamů (viz výše). Také jsou účetní jednotky povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29 a 30 zákona.

 NahoruPovinnost sestavovat účetní závěrku

Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 zákona jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle § 22 až 22b zákona sestavují i konsolidovanou účetní závěrku.

 NahoruVěrný a poctivý obraz předmětu účetnictví

Velkou pozornost budeme věnovat § 7 zákona. Ten jasně stanoví, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona.

Poctivé zobrazení je, pokud jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti.

Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.

Správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné účetnictví

Účetní jednotky jsou dle § 8 zákona povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.

Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat.

Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci.

Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů a obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v zákoně.

 NahoruRozsah vedení účetnictví

Zákon v § 9 stanoví rozsah vedení účetnictví. Nabízí zde možnost vedení i ve zjednodušeném rozsahu, ale z pohledu naší příručky to není aktuální, a proto budeme dále uvažovat jen o plném rozsahu vedení účetnictví.

 NahoruÚčetní doklady

Účetní doklady jsou dle § 11 zákona průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

1. označení účetního dokladu,

2. obsah účetního případu a jeho účastníky,

3. peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,

4. okamžik vyhotovení účetního dokladu,

5. okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),

6. podpisový záznam podle § 33a odst. 4 zákona osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Zákon jednoznačně stanoví, že účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu.

 NahoruÚčetní zápisy

Účetní zápisy jsou účetní záznamy (§ 12 zákona), jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih. Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který přitom neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být bezpodmínečně připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu. Je jasné, že účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.

Průběžné pořizování účetních zápisů pak umožňuje i kontrolu dalších povinností – např. překročení limitu pro povinnou registrací jako pátce daně z přidané hodnoty.

 NahoruÚčetní knihy

Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak:

1. V deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období, deník může být jeden, nebo jich může být více podle druhu dokladů.

2. V hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky). Hlavní kniha pak zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace:

   • - zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,
   • - souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc, a
   • - zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
3. V knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy.
4. V knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).

Také zde platí, že účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy.

 NahoruSměrná účtová osnova a účtový rozvrh

Směrná účtová osnova (§ 14 zákona) jednoznačně určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Na podkladě této směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, ve kterém uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.

 NahoruOstatní ustanovení o účetních knihách

Zákon dále v § 16 stanoví, že peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou. V knihách analytických účtů se užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.

 NahoruOtevírání a uzavírání účetních knih

Zásadní význam má § 17 zákona, který stanoví, že účetní jednotky otevírají účetní knihy:

1. ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví,

2. k prvnímu dni účetního období,

3. ke dni vstupu do likvidace,

4. ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů,

5. ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurz,

6. ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkurzu,

7. ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

8. ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

9. ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo

10. ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis.

Obdobně (opět není-li dále stanoveno jinak) účetní jednotky uzavírají účetní knihy:

1. ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,

2. k poslednímu dni účetního období,

3. ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,

4. ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev,

5. ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurz,

6. ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkurzu,

7. ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

8. ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

9. ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení,

10. ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy.

nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.

 NahoruÚčetní zápisy po závěrce

Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka v souladu s § 17, odst. 7 v žádném případě přidávat další účetní zápisy později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměny společnosti (zde neprobíráme). Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít, provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona.

 NahoruÚčetní závěrka

Účetní závěrku upravuje § 18 zákona. Pečlivá příprava a precizní vlastní zpracování účetní závěrky patří mezi nejdůležitější (a také nejtěžší) úkoly společností. Velmi častá je zde i spolupráce s externími odborníky, především auditory.

V souladu s ustanovením § 18 zákona tedy účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je pak nedílný celek a tvoří ji:

1. rozvaha (bilance),

2. výkaz zisku a ztráty; Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky a státní fondy výkaz zisku a ztráty nesestavují,

3. příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztrát a další důležité informace.

Někdy může účetní závěrka zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Účetní závěrka musí obsahovat:

1. jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky,

2. identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,

3. právní formu účetní jednotky,

4. předmět podnikání nebo jiné činnosti, popřípadě účel, pro který byla zřízena,

5. rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,

6. okamžik sestavení účetní závěrky a

7. musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky.

 NahoruRozvahový den

Rozvahový den nám definuje § 19 zákona. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

 NahoruČlenění majetku a závazků na dlouhodobé a krátkodobé

Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

 NahoruOvěřování účetní závěrky auditorem

Zákon stanoví v § 20 pro některé účetní jednotky povinnost ověření účetní závěrky auditotem. Toto ověření znamená kontrolu celého účetnictví a účetní závěrka je jen výstupem. Zákon stanoví, že řádnou a mimořádnou účetní závěrku podle tohoto zákona (s drobnými výjimkami) jsou povinny mít ověřenu auditorem:

1. akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií:

   1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona,

   2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,

   3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,

2. ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně…