dnes je 29.3.2024

Input:

Zpevněné plochy

17.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

K realizaci zpevněných ploch pro nejrůznější účely a nejrůznějšími způsoby dochází v praxi poměrně často, a vzhledem k poměrně roztříštěné úpravě stavebního zákona je mnohdy problematické určit, jakému povolovacímu režimu taková plocha podléhá, či zda mu vůbec podléhá.

Při určování zákonného režimu zpevněné plochy (což je pojem, který praxe užívá, nicméně stavební zákon jej nikde nedefinuje) je třeba vždy nejprve rozlišit, jakým druhem činnosti k vytvoření plochy dojde. Pokud má zpevněná plocha vzniknout stavební nebo montážní technologií, bude se pravděpodobně jednat o stavbu podle ust. § 2 odst. 3 stavebního zákona. Dalším druhem zpevněných ploch, které regulaci stavebního zákona obecně podléhají, jsou terénní úpravy, ovšem s podmínkou, že je jimi podstatně měněn vzhled prostředí nebo odtokové poměry lokality (ust. § 3 odst. 1 stavebního zákona). Posledním druhem zpevněných ploch, jež stavební zákon reguluje, jsou zpevněné plochy vzniklé pouhou změnou využití území.

Teprve, jakmile určíme, zda se tedy jedná o stavbu nebo terénní úpravu dle ust. § 3 odst. 1 stavebního zákona, můžeme se zabývat tím, jakému režimu realizace plochy podléhá. Pokud se jedná o stavbu, je rozhodující její velikost (300 m2, 300 – 1000 m2 nebo nad 1000 m2). Největší zpevněné plochy, které jsou stavbou, vyžadují vždy územní rozhodnutí i stavební povolení. U těch středních a menších však nastupuje další kritérium, a to zda se nejedná o odstavnou, manipulační, prodejní, skladovou nebo výstavní plochu, které slouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí. To má vliv, zda pro plochu postačí

Nahrávám...
Nahrávám...