dnes je 25.9.2022

Input:

Zrušení podkladového rozhodnutí jako důvod povolení obnovy řízení

30.10.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

K žádostem o vydání územních rozhodnutí i stavebních povolení je běžně přikládáno poměrně velké množství nejrůznějších podkladů – projektovou dokumentací počínaje a různými stanovisky či rozhodnutími jiných orgánů konče.

Zatímco závazná stanoviska mohou být podle ust. § 149 správního řádu přezkoumána pouze v rámci odvolacího řízení proti meritornímu rozhodnutí, a jejich případné zrušení tudíž vede také k automatickému zrušení i meritorního nepravomocného rozhodnutí, u podkladových rozhodnutí tomu tak není. Ta mohou být napadnuta samostatně a být zrušena v době, kdy už např. stavební povolení dávno nabylo právní moci a byla na základě něj realizována stavba.

Typickým příkladem uvedené situace je např. rozhodnutí o udělení výjimky podle ust. § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ze zákazů uvedených v § 50 odst. 2 téhož předpisu, tj. výjimky ze zvláštní ochrany rostlin a živočichů, které může být na základě stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny právě povinnou přílohou žádosti o vydání stavebního povolení (nebo územního rozhodnutí). Standardně by mělo být žadatelem předloženo pravomocné podkladové rozhodnutí. Pokud však ještě neuplynula lhůta pro podání odvolání a k žádosti je předloženo rozhodnutí nepravomocné, nic nebrání tomu, aby řízení bylo zahájeno a případně přerušeno pro předběžnou otázku v případě, že odvolání proti podkladovému rozhodnutí podáno je. Takto bude řízení přerušeno pro předběžnou otázku i za situace, že se potřeba vydat rozhodnutí o povolení výjimky z ochrany rostlin a živočichů ukáže až během probíhajícího řízení.

Problém nastane, pokud je proti pravomocnému rozhodnutí o udělení výjimky podán mimořádný opravný prostředek (žaloba). Ten totiž, dokud o něm není rozhodnuto, sám o sobě  právní moc nezvrátí. Pokud je žalobě v těchto případech vyhověno, pravomocné rozhodnutí je zrušeno a celá věc se vrací do stadia před jeho vydáním. Pravomocné stavební povolení se tak stává vydaným bez podkladového rozhodnutí a tudíž i nezákonným. Stává se, že v těchto případech je podána žádost o obnovu řízení podle ust. § 100 a násl. správního řádu. Protože řešení této situace není jednoznačné, zabýval se volbou ideálního postupu ve svém stanovisku i poradní sbor Ministerstva vnitra. Dle něj není v těchto případech vyhovění žádosti o obnovu zcela na místě. Stavební úřad by totiž rozhodl o obnově řízení a teprve poté obnovené stavební řízení přerušil znovu pro předběžnou otázku – vydání nového rozhodnutí o výjimce. Pokud by výjimka udělena byla, následovalo by opětovné posouzení žádosti o stavební povolení, nicméně ze všech zákonných hledisek, které už v minulosti posouzeny byly. Výsledek obnoveného řízení tudíž nemusí být stejný, protože za dobu od vydání původního povolení se mohla spousta kritérií změnit a žádost tak může být zamítnuta pro důvod, který v době, kdy jí bylo poprvé vyhověno, neexistoval.

Jako vhodnější

Nahrávám...
Nahrávám...