Příklady PÚ ve vztahu k používání OOPP

6.10.4.7

Příklady PÚ ve vztahu k používání OOPP

Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Pracovní úrazy jsou v informačním systému SÚIP o pracovních úrazech vedeny na podkladě záznamů o pracovních úrazech zaslaných zaměstnavateli na místně příslušné oblastní inspektoráty práce (OIP). Jedná se o záznamy pracovních úrazů, jejichž následkem byla pracovní neschopnost zaměstnance delší než 3 kalendářní dny, případně, jejichž následkem došlo k úmrtí zaměstnance.

Druhým zdrojem informací pro tuto zprávu je informační systém ČBÚ, který obsahuje informace ze záznamů o úrazech o vzniku pracovních úrazů, které doručují zaměstnavatelé příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (OBÚ), a to v případech, podléhá-li činnost zaměstnavatele, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zákona o státní báňské správě.

Zpráva o pracovní úrazovosti zahrnuje analýzu příčin a okolností vzniku pracovních úrazů, s přihlédnutím k členění ESAW, identifikuje zdroje pracovních úrazů a současně uvádí přehled nejčastěji porušovaných právních předpisů při jejich vzniku. Zpráva obsahuje statistický rozbor pracovní úrazovosti v jednotlivých letech a rozebírá regionální specifika. Obsahem zprávy je také popis úrazového děje vybraných smrtelných pracovních úrazů.

V souladu s ustanovením § 271k zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (zákoník práce), je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Dále ustanovení § 105 zákoníku práce stanovuje zaměstnavateli, u kterého došlo k pracovnímu úrazu, povinnost objasnit příčinu a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zaměstnavatel je dle ustanovení § 105 odst. 2 zákoníku práce povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, přestože v důsledku úrazu nenastala pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Tato evidence o úrazech v knize úrazů může být v souladu s ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů, vedena v elektronické či listinné podobě.

Povinností zaměstnavatele je dle ustanovení § 105 odst. 3 zákoníku práce rovněž vyhotovit záznam a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance a současně k pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance.

V dalším textu jsou uvedeny příklady pracovních úrazů v různých odvětvích a činnostech, a to vždy ve vztahu k OOPP. Tato zjištění jsou relevantní pro všechny činnosti, včetně nakládání s chemickými látkami a směsmi, takže je možné se poučit/využít tato zjištění (například, že zaměstnanci nebyli seznámeni se správným používáním přiděleného OOPP, nebo neposkytnutí vhodných OOPP) i pro oblast nakládání s těmito látkami ve vztahu k používání OOPP.

Rizikovost spojená s provozem a údržbou elektrických zařízení stále přetrvává, neboť v posledních letech došlo k řadě závažných a smrtelných pracovních úrazů, a to v souvislosti s elektřinou.

U některých z nich nebyly dodrženy základní bezpečnostní požadavky. Jednalo se např. o pády zaměstnanců z výšky nebo do hloubky při provádění prací u elektrických zařízení (např. jejich provoz, údržba), ale i v přímé souvislosti s pracemi pod napětím a v blízkosti živých částí pod napětím, kdy došlo k nebezpečnému dotyku zaměstnanců u těchto zařízení.

Vznik pracovních úrazů často souvisel s již uvedenými nevhodně zvolenými pracovními postupy, dále také s nedostatečnými revizemi a údržbami elektrických zařízení, neposkytnutím vhodných osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům apod.

V lesnictví i ve dřevozpracujícím průmyslu je nezbytnou součástí výkonu pracovní činnosti vybavení a poskytování OOPP zaměstnancům na základě vyhodnocení rizik ze strany zaměstnavatelů, případně samotné vyhodnocení si těchto rizik u OSVČ.

Právě nevhodné vybavení OOPP či nedostatečné seznámení se s nimi tak často neplní jejich základní funkci, kterou je právě ochrana před vznikem pracovních úrazů!

V případě zaměstnanců tak k uvedenému dochází i z důvodu absence či nedostatečného školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP ze strany zaměstnavatelů, jenž např. neobsahují seznámení zaměstnanců s konkrétními pracovními postupy anebo i vlastní seznámení zaměstnanců s danými OOPP.

Mezi hlavní příčinu pracovních úrazů patří především ztráta ostražitosti, kdy zaměstnanec při pracovní činnosti podcení vzniklou situaci a následně špatně odhadne možné riziko.

Tyto případy neostražitosti se vyskytují nejen u nových zaměstnanců, kteří nemají tolik zkušeností, ale také u velmi zkušených pracovníků, kteří vyřešili již úspěšně spoustu složitých situací a kvůli tomu jsou náchylní k podcenění vzniklé situace.

Hlavní příčinou pracovních úrazů patří především nedodržování stanovených pracovních postupů, nerespektování ohroženého prostoru, provádění zakázaných činností při jednotlivých pracovních činnostech a také nepoužívání předepsaných OOPP a pracovních pomůcek.

Příklad z praxe: Práce v lese

Dva úrazem postižení zaměstnanci se nacházeli v prostoru pod tažným lanem lanového dopravního zařízení, kde je zasáhl kmen, který byl uvázaný na úvazku tažného lana tohoto zařízení. Kmen se vlivem tahu lanového dopravního zařízení vztyčil oddenkem vzhůru, opsal půlkruh a smetl oba tyto zaměstnance ze svahu dolů. Poté došlo k utržení tohoto kmene z úvazku tohoto zařízení a k jeho nekontrolovatelnému pádu ze svahu dolů. Došlo k úmrtí jednoho úrazem postiženého zaměstnance.

Kontrolní zjištění: V tomhle případě se jednalo o velký počet zjištěných porušení, mezi které patřilo např.: zaměstnavatel neorganizoval práci a nestanovil pracovní postupy, aby nebyli zaměstnanci ohroženi padajícím nebo vymrštěným předmět nebo materiálem; zaměstnavatel soustavně nevyhledával nebezpečné činitele, nezjišťoval jejich příčiny a zdroje, nevyhledal rizika a nepřijal opatření k odstranění jejich působení; zaměstnavatel neseznámil uvedené zaměstnance s používaným zařízením; zaměstnavatel používané zařízení pravidelně neudržoval, nekontroloval a nerevidoval; zaměstnavatel nezajistil, aby se úrazem postižení zaměstnanci před výkonem práce podrobili vstupní lékařské prohlídce; zaměstnavatel nevedl evidenci o přidělených OOPP; zaměstnavatel nevedl evidenci o úrazech v knize úrazů a další.

Příklad z praxe: Pád z výšky

Úrazem postižený zaměstnanec prováděl izolatérské práce na ploché střeše budovy. Při přechodu z vyšší střechy na nižší střechu došlo k pádu tohoto zaměstnance ze…