201
Základní pojmy stavebního práva – obecné pojmy
Mgr. Martina Pavelková
NahoruCíl lekce
Cílem této i následující lekce je podat přehled a výklad základních pojmů, které jsou definovány v novém stavebním zákoně. Většina pojmů a jejich definic vychází z předchozího stavebního zákona č. 183/2006 Sb., a jeho prováděcích předpisů, důraz tedy bude kladen zejména na změny, které v této části přinesla nová právní úprava oproti úpravě předchozí. U jednotlivých pojmů budou uvedeny příklady jejich použití, příp. nastíněny výkladové problémy v kontextu relevantní literatury a judikatury. Tato kapitola se věnuje obecným pojmům, které se používají napříč stavebním zákonem, včetně definic osob činných ve výstavbě, následující kapitola se bude věnovat pojmům definovaným speciálně pro účely územního plánování a stavebního řádu.
Upozornění
Nastudováním těchto lekcí získá čtenář základní vhled do terminologie stavebního práva, který mu pomůže se snáze orientovat v dalších částech kurzu, proto doporučujeme stanovené pořadí lekcí dodržet. Pokud je v těchto lekcích odkazováno na dosavadní právní úpravu, je tomu tak proto, že definice pojmů v novém stavebním zákoně jsou obdobné, a na rozdíl od nového stavebního zákona k nim existují poznatky z aplikační praxe, judikatura a odborná literatura.
Nahoru1. Obecně
Přestože se mohou základní pojmy stavebního práva a jejich definice jevit na první pohled jako dílčí a poměrně nevýznamná problematika, ve skutečnosti jsou ve stavebních procesech prakticky všudypřítomné. Při častější práci a kontaktu s těmito postupy je tedy potřebné se v příslušných pojmech a jejich definicích orientovat. V dosavadní právní úpravě upravovaly ve značné míře definice pojmů prováděcí vyhlášky, dnes je většina definic soustředěna přímo ve stavebním zákoně, konkrétně v § 4 – 14.
Tato úprava je na rozdíl od stávajícího zákona o poznání více strukturovaná a komplexní. Obecné pojmy, jako je záměr, stavba, veřejná infrastruktura apod. jsou definovány v samostatných paragrafech, ostatní pojmy jsou tematicky členěny do tří oblastí (územní plánování, stavební řád a ostatní). Některé pojmy jsou definovány pouze v prováděcích vyhláškách, kdy se nejedná o definice univerzální, ale pouze pro účely aplikace ustanovení těchto vyhlášek. Stejně tak definují některé pojmy nad rámec zákona i stavební předpisy velkých měst (Pražské, Brněnské, Ostravské).
Záměr (§ 4 NSZ)
Záměr je v novém stavebním zákoně definován jako stavba, soubor staveb, zařízení, údržba stavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma. Záměrem EIA se rozumí záměr, který podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dosavadní stavební zákon pracoval s pojmem stavební záměr, kterým rozuměl podle okolností stavbu, změnu dokončené stavby, terénní úpravu, zařízení nebo údržbu.
Rozlišování mezi pojmy stavba a záměr mělo za dosavadního stavebního zákona význam zejména procesní, protože v územním řízení se umísťoval záměr a teprve stavebním povolením se povolovala stavba. V novém stavebním zákoně je koncepce odlišná, neboť je odstraněna dvoufázovost povolování. Záměr je tak nadřazený pojem užívaný v ustanoveních, v nichž se hovoří o povolovacím řízení v obecné rovině, pojem stavba už je pak spojován s konkrétním typem povolovacího řízení. Druhým typem je vedle řízení o povolení stavby řízení o povolení záměru nestavební povahy.
Stavba (§ 5 NSZ)
Za stavbu se považuje stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. V zájmu zachování některých možností, jako je zpracování dokumentace jinou než autorizovanou osobou, projednání staveb ve zjednodušeném režimu a jejich provádění svépomocí, zavádí příslušná ustanovení kategorizaci staveb, v rámci které je dělí na stavby
-
drobné,
-
jednoduché,
-
vyhrazené a
-
ostatní.
Výčty konkrétních druhů staveb v jednotlivých kategoriích jsou upraveny v přílohách ke stavebnímu zákonu. Novým pojmem jsou v rámci tohoto dělení tzv. stavby ostatní. Princip je, že jakákoliv stavba, kterou nelze zařadit dle příloh mezi stavby drobné, jednoduché či vyhrazené je stavbou ostatní, tedy vyžadující pro svou realizaci standardní povolovací řízení, včetně uhrazení správního poplatku ve výši 10.000 Kč a předložení dokumentace zpracované autorizovanou osobou. Používá-li se v tomto zákoně pojem stavba, rozumí se tím podle okolností také její část nebo změna dokončené stavby. Dočasnou stavbu stavební zákon definuje stejně jako doposud jako stavbu, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.
Dosavadní stavební zákon definoval stavby velmi obdobně s tím rozdílem, jako kritéria pro posouzení, zda se jedná o stavbu, nebyly relevantní stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a…
