1101
Správní a soudní přezkum opatření obecné povahy, rozhodnutí a jiných úkonů vydaných podle stavebního zákona
Mgr. Martina Pavelková
NahoruCíl lekce
Cílem této lekce, kterou lze tematicky částečně zařadit do oblasti procesního práva územního plánování a stavebního řádu, je shrnout veškeré možnosti obrany proti územně plánovací dokumentaci a rozhodnutím stavebního úřadu. Pozornost bude věnována také institutu správní žaloby, kterou lze uvedené správní akty napadnout u správních soudů.
Nahoru1. Přezkum územně plánovací dokumentace
Podle nového stavebního zákona je územně plánovací dokumentace vydávána formou opatření obecné povahy, stejně jako dle právní úpravy dosavadní. V průběhu připomínkového řízení tak bylo upuštěno od původní zamýšlené formy obecně závazné vyhlášky, nicméně v odborných diskusích na legislativní půdě tato myšlenka stále přetrvává. Možnost správního i soudního přezkumu však zůstává i nadále stejná nebo přinejmenším obdobná jako doposud.
Správní přezkum ÚPD
Proti vydané územní plánovací dokumentaci, ať už se jedná např. o nový územní plán nebo o jeho změnu, nelze podat odvolání, ale lze ji přezkoumat v přezkumném řízení podle § 174 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, postupem obdobným postupu při vydávání samotného opatření obecné povahy. Podnět k přezkoumání územně plánovací dokumentace může k nadřízenému správnímu orgánu podat kdokoliv (v případě územních plánů je tímto nadřízeným orgánem krajský úřad), přičemž usnesení o zahájení přezkumného řízení může nadřízený orgán vydat ve lhůtě do 1 roku od účinnosti územně plánovací dokumentace, přičemž rozhodnutí v přezkumném řízení musí být vydáno nejpozději do 15 měsíců ode dne účinnosti územně plánovací dokumentace. Přezkumný orgán si na základě obdrženého podnětu vyžádá příslušný spis a posoudí, zda s ohledem na tvrzení obsažená v podnětu k přezkumu existuje pochybnost o nezákonnosti příslušné územně plánovací dokumentace nebo její části. Základní obsahové náležitosti a dodržení stanoveného postupu při pořizování územně plánovací dokumentace zkoumá přezkumný orgán z moci úřední vždy, v ostatním vychází z tvrzení obsažených v podnětu k přezkumu. V případě zjištěné nezákonnosti zahájí příslušný orgán přezkumné řízení (což oznámí veřejnou vyhláškou), zveřejní návrh výsledného zrušujícího rozhodnutí a poučí dotčené osoby o možnosti proti němu uplatňovat námitky. V těch mohou tyto osoby namítat nesouhlas s předběžným posouzením nadřízeného orgánu, příp. vyjádřit nesouhlas se zrušením územně plánovací dokumentace z důvodu práv nabytých v dobré víře a s ohledem na újmu, která by jim tím vznikla. Následně přezkumný orgán formou opatření obecné povahy v přezkumném řízení rozhodne, a to tak, že příslušnou dokumentaci v celém rozsahu nebo v části zruší, příp. "řízení" zastaví (s ohledem na práva nabytá v dobré víře anebo např. z důvodu uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí).
Soudní přezkum územně plánovací dokumentace
Mezi právními předpisy, které byly změněny společně s NSZ (doprovodným změnovým zákonem č. 284/2021 Sb.), je i zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Ve vztahu k řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy je v § 101d odst. 1 doplněno, že k vadám řízení o vydání opatření obecné povahy, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na jeho zákonnost, popřípadě správnost, se nepřihlíží. Dále je stanovena povinnost soudu rušit opatření obecné povahy nebo jeho části pouze v nezbytně nutném rozsahu, a to dnem právní moci rozsudku, nebo k pozdějšímu dni, který v rozsudku určí. Územně plánovací dokumentaci již tedy soudy nemohou rušit zpětně. Naproti tomu je ale stanovena také povinnost soudu přihlédnout ke zrušení opatření obecné povahy vždy při přezkumu rozhodnutí (většinou povolení stavby), při jejichž vydání bylo nezákonné opatření obecné povahy užito, byť byla vydána před tímto zrušením.
V § 305 a násl. NSZ jsou navíc upravena speciální ustanovení vůči obecné úpravě soudního řádu správního. Zejména je upraven speciální důvod nepřípustnosti návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Nepřípustným má být takový návrh, který obsahuje pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl (vyjma návrhů na zrušení opatření obecné povahy podléhajícím posouzení vlivů na životní prostředí – SEA). Do soudního řádu správního bylo jako obecný důvod nepřípustnosti návrhu vloženo také zjevné zneužití práva.
V § 310 NSZ je stanovena příslušnost Nejvyššího správního soudu k projednání návrhů na zrušení územního rozvojového plánu.
Podle přechodného ustanovení § 328 NSZ se řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 1. 7. 2024) dokončí podle…
