Bytové domy dnes

13.4.2

Bytové domy dnes

Funkční náplní bytového domu jsou vedle převažující funkce "bydlení“ i ostatní doprovodné funkce v široké škále vedoucí až k označení domu jako "polyfunkční dům“.

Funkční náplň musí být jasně specifikována investorem, včetně požadavku na její rozsah, objem, dimenze.

Základní funkce bytového domu:

• bydlení v bytových jednotkách,

• skladování a uschovávání předmětů, potravin,

• úklid, praní, sušení,

• parkování aut, kol, kočárků,

• technické zázemí objektu včetně údržby a likvidace odpadu.

Doprovodné funkce bytového domu:

• obchodní aktivity, výroba, služby,

• společenské aktivity,

• sportovní aktivity,

• civilní ochrana obyvatelstva.

Funkční náplň převedená do dobře dimenzovaných prostorů musí být ve správném provozním vztahu.

 NahoruPROSTOR A DIMENZOVÁNÍ

Převažující funkce bydlení je dána velikostní skladbou bytových jednotek, malých bytů od 1+KK až po mnohapokojové 6+1 či vícegenerační byty.

Dimenzování ostatních prostor je dáno potřebami a požadavky stavebníka, parkování pro dopravu bývá upraveno místní vyhláškou o stacionární dopravě. Současně je možno počítat s parkováním 1 auta pro jeden byt do 100 m²; 2 stání pro větší byty.

Dimenzování skladových prostor, prádelen, sušáren, kočárkáren, úklidu, technického zázemí (kotelny, náhradní zdroj, strojovny výtahů VZT apod.) je určeno stavebníkem, investorem.

Ostatní doprovodné funkce, od malé provozovny služeb až po multifunkční kondominia, je třeba volit a dimenzovat velmi uvážlivě v závislosti na umístění domu ve městě a skutečných potřebách v urbanizované skladbě obytného souboru.

Vlastní provoz je třeba podřídit logickým zónám v novém domě v závislosti na konkrétním situování ve městě, krajině, dopravě a světovým stranám.

 NahoruSKLADBA BYTŮ

Bytová skladba v jednotlivém bytovém domě je velmi důležitá, určuje podstatu domu, jeho úsporný, standardní nebo luxusní charakter a vzhled.

Nabídka většího sortimentu bytů by však vždy měla být v souladu s demografickými zásadami osídlení. V řízeném hospodářství byla vždy bytová skladba jasně definována většinou městským investorem.

Příklad tabulky bytové skladby městského investora z 90. let minulého století:

Příklad provozního diagramu bytového domu s více funkcemi:

Dnešní skladebnost bytů je velmi ovlivněna konkrétními požadavky developerů a zkušenostmi realitních kanceláří s následným prodejem bytů.

 NahoruTYPY BYTOVÝCH DOMŮ

Bytový dům dnes tedy nabývá rozdílných forem v závislosti na svém charakteru, velikosti, tvaru hmoty a urbanistickém záměru.

 NahoruHledisko tvaru objemu domu

Z hlediska tvaru objemu domu se jedná o typy:

• bodový,

• věžový,

• deskový,

• řadový,

• blokový

• speciální – terasový, strukturální.

 NahoruHledisko vnitřní kompozice

Z hlediska vnitřní kompozice se jedná o typy:

• schodišťový, oddělené sekce,

• chodbový,

• pavlačový,

• speciální – strukturový.

Bytové domy od své základní podoby, přes typy hotelového charakteru ubytoven či apartmánů až po složitá polyfunkční kondominia mají též různorodou architekturu.

Tvarové a dispoziční příklady ukazují různorodost, bohatost a možnosti bytové výstavby.

Příklady hmotových typů bytových domů – dispoziční řešení:

Obr. č. 1: Bodový dům – schodišťové sekce

Obr. č. 2: Věžový dům – schodišťová dispozice

Obr. č. 3: Deskový dům – chodbová, schodišťová, pavlačová dispozice

Obr. č. 4: Řadový dům – řazení schodišťových sekcí

Obr. č. 5: Mezonetový dům – chodbová dispozice, dvoupodlažní byty

Obr. č. 6: Blokové kondominium – řazení schodišťových sekcí

 NahoruSpeciální polyfunkční bytové domy

Bytové domy již v historickém období byly velmi často zároveň doplňovány druhou funkcí – malovýrobou řemeslníka nebo provozovnou služeb – prodejnou/obchodem, ordinací lékaře či kanceláří advokáta. Toto spojení dodnes velmi vhodná, omezují nežádoucí monokulturu bydlení – sídlištní noclehárny.

Parter budov – ne zcela vhodný pro bytové jednotky – je třeba obsazovat obchody, parkováním, službami, společenskými prostory.

Bytové domy s hotelovým, ubytovacím charakterem potřebují specifické zázemí a jejich potřeba je omezená.

Vlastní kategorií jsou obytné domy s širokou škálou dalších funkcí nazývané kondominia. Bydlení v takovém komplexu bývá uzavřené, chráněné a skýtá možnost práce i široké rekreace pro své obyvatele.

Prostory vnitrobloků mohou být zónovány a využívány pro dětská hřiště nebo prostory seniorů a jejich rekreaci.

Problémem těchto veřejných prostorů bývá ochrana proti vandalismu, kontrola bezpečnosti obyvatel a hlavně údržba zeleně, zpevněných ploch i městského mobiliáře a vybavení hřišť.

 NahoruByt v bytovém domě

Byt je nejenom souhrnem monofunkčních prostorů a polyfunkčních prostorů splňujících požadavky bydlení, ale též domov s patřičnou atmosférou pro svého obyvatele a jeho rodinu.

Byt musí splňovat komplex potřeb, umožňovat vývoj obyvatel a zajišťovat optimální kvalitu bydlení nejen co do velikosti prostoru, ale i uspořádáním a vlastním provozem s nezbytným technickým zázemím.

Činnosti a pobyt v bytě podléhá logickým zákonitostem, je nutno rozdělit byt na zóny, vymezit činnosti a jejich prostory.

Dispoziční řešení bytu je obdobné jako u rodinného domu, nese s sebou ale i odlišnost v omezení míry soukromí, v komunikaci obyvatel a dispozičních návazností na ostatní byty.

Dispoziční řešení každého jednotlivého bytu, malého či velkého, musí být dokonalé, protože se často mnohanásobně opakuje. Případné nedostatky a chyby se násobí a ztrácí se pak zcela efekt výhod spojení bytů v bytovém domě.

Ukázky dispozičního řešení komunálních bytů a velikostní typy bytů obytného souboru Černý Most II. 4. Stavba -1998–2004

Obr. č. 7: Garsoniéra 33 m²

Obr. č. 8: Byt 1+1 43 m²

Obr. č. 9: Byt 1+KK 50 m²

Obr. č. 10: Byt 2+KK 65 m²

Obr. č. 11: Byt 2+1 68 m²

Obr. č. 12: Byt 3+KK 81m²

Obr. č. 13: Byt 3+1 84 m²

Obr. č. 14: Byt 4+KK 83 m²

Obr. č. 15: Byt 4+1 89 m²

Obr. č. 16: Byt 5+1 105 m²

Obr. č. 17: Byt 6+1 122 m²

 NahoruProstorové, konstrukční a technické prvky

Objekt bytového domu je determinován svým objemem, velikostí, prostorovými, konstrukčními a technickými prvky, které významně ovlivňují jeho vzhled a architekturu.

Prostorové prvky jako balkón, lodžie, loubí, vstupní niky, střešní terasy, členění půdorysů i výšková diferenciace velmi ovlivňují podobu bytových domů. Dnešní konstrukční a materiálové možnosti dávají předpoklad k vytváření velmi kvalitního bydlení.

Původní zděné konstrukce s obvodovou a střední stěnou ustoupily železobetonovým vyzdívaným skeletům nebo příčnému stěnovému systému s panelovými stropy. Modulární řešení se přizpůsobuje modulu 7,20 m–7,50 m pro maximální využití rozponu na tři parkovací stání. Konstrukce střech jsou převážně rovné umožňující využití jako společné rekreační terasy sportovního nebo relaxačního charakteru.

Technické vybavení bytových domů pokročilo od původního vybavení komínem, suchým záchodem a zdrojem vody ve dvoře na velmi vyspělé a rozsáhlé technické vybavení domu i jednotlivých bytů. Systém vytápění, chlazení, zabezpečení elektrické energie,vybavení slaboproudými rozvody, využití alternativních zdrojů energie a další dostupné technologie jsou přínosné, nicméně podíl tohoto technického vybavení se odráží ve zvýšené potřebě údržby této techniky a vůbec v míře použitelnosti pro běžného spotřebitele.

Požadavky na pohodu prostředí, ochranu, bezpečnost, bezbariérový přístup

Bytové domy musí splňovat všechny požadavky na:

• pohodu prostředí,

• protipožární ochranu,

• bezpečnost osob,

• bezbariérový přístup.

Hlavní požadavky na stavební úroveň a kvalitu obytných budov jsou charakterizovány v ČSN 73 43 01 - Obytné budovy a ČSN 73 43 05 - Zařizování bytů, a ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

Bezbariérový přístup je definován ve vyhlášce č. 398/2009 Sb.

Požární ochrana je stanovena v ČSN 73 08 02 a ve vyhlášce č. 23/2008 Sb.

Zajištění tepelné pohody v obytném prostoru je formulováno v ČSN 73 05 40 - Navrhování stavebních konstrukcí z hlediska tepelné techniky.

Kvalita vnitřního prostředí obytných budov je dána v zabezpečení několika složek prostředí – tepelně vlhkostního a odérového mikroklimatu světelné pohody, hlukové hladiny. Požadované parametry u obytných budov jsou dány doporučenou směrnicí STP-OS4/č.1/2005 a pro zajišťování koncentrace oxidu uhličitého jsou odpovídající hodnoty stanoveny v EN ČSN 13 779 a CR 1752.

Kvalita je ale také dána účinkem neměřitelných veličin v okolí budov, jako je atmosféra – genius locí, výhledy, chráněná zákoutí či společenské umístění v lokalitě.

Splnění všech výše zmíněných obecných předpisů pomáhá projektantovi i stavebníkům, ale je nutno k nim přistupovat diferencovaně a při jejich případné modifikaci vždy popsat a charakterizovat pádné důvody změn a úprav.

Udržitelnost a energetická úspornost bytových staveb

Potřeba šetřit energiemi, vodou, vzduchem je neoddiskutovatelná a velmi se dotýká stavebnictví a zvláště obytných budov.

Holistický přístup při promýšlení výstavby a projektování je nezbytný a týká se všech oblastí. Udržitelnost a energetická úspornost se nedá docílit jen zateplováním budov a šetřením spotřeby energie. Holistický přístup k problému začíná u územního plánování, regionálních, společenských a přírodních podmínek, řešením urbanistických problémů.

Ekosystémový pohled na obytný soubor a město může být cestou na začátku celého procesu. Volba pozemku, umístění a orientace budov, tvarové řešení jsou velmi ovlivňující faktory při dosahování pasivního standardu budov.

Pasivní domy jsou budovy zajišťující optimální vnitřní prostředí při snižování závislosti objektu na dodávce energie. Větrací systém se zpětným ziskem tepla a ostatní technologická zařízení jsou velmi účinná, nesou s sebou však potřebu obsluhy a údržby.

Dosahování hodnot pasivního domu při výstavbě bytových domů je nezbytnost. Tento proces musí být završen možností změření a…