dnes je 2.7.2022

Input:

ČSN 33 3320 ed. 2 - nové vydání normy stanovující základní technické požadavky na provedení elektrických přípojek

16.9.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.3.3.10 ČSN 33 3320 ed. 2 – nové vydání normy stanovující základní technické požadavky na provedení elektrických přípojek

Václav Macháček

Elektrickou přípojku lze obecně charakterizovat jako odbočující vedení od napájecího vedení, určené k připojení nového odběrného místa nebo zvýšení rezervovaného příkonu stávajícího odběrného místa různého charakteru, do kterého se uskutečňuje dodávka elektřiny (domácnosti, podnikatelský odběr, stavební odběr, krátkodobé připojení prozatímního zařízení a další) pro konečnou spotřebu elektřiny.

Z hlediska montáže přípojky není zásadní rozdíl mezi tím, zda se odbočuje z vedení provozovatele distribuční soustavy nebo až ve vnitřním rozvodu průmyslového odběrného elektrického zařízení. Samotné připojení je však odlišné podle velikosti jmenovitého napětí té části distribuční soustavy neb průmyslového rozvodu, ke které je nebo bude odběrné místo (odběrné elektrické zařízení) připojeno.

Legislativním předpisem řešící elektrické přípojky je zákon č. 458/2000 Sb., (energetický zákon v platném znění) stanovující v § 45 základní právní podmínky těchto přípojek.

Českou technickou normou řešící navrhování, zřizování a rekonstrukce elektrických přípojek a stanovující podmínky pro připojení přípojek na rozvodné zařízení distributora elektřiny dosud byla a stále je ČSN 33 3320 Elektrotechnické předpisy. Elektrické přípojky, platná od 1. června 1996, doplněná o Změnu Z1 z května 1997 a o Změnu Z2 ze srpna 2014. Uvedená norma byla na základě závěru Rozborového úkolu RU/0001/11 „Analýza předpisových norem (pravidel pro elektrotechniku) a jejich návaznost na technické předpisy – Současný stav a výhled” schváleného v r. 2012 a zaměřeného na platnost a účelnost národních předpisových norem ČSN, navržena na provedení revize.

Výsledkem revize je nové vydání ČSN 33 3320 ed. 2 Elektrotechnické předpisy - Elektrické přípojky ze srpna 2014, platná od 1. září 2014. Norma byla dána do souladu se změnami ustanovení právních předpisů na základě zákona č. 458/2000 Sb.. (energetický zákon v platném znění), s platnými normami souboru ČSN 33 2000 a normami pro elektrické instalace nad 1 kV. Cílem revize normy bylo poskytnout projektantům, investorům staveb, montážním firmám, novým žadatelům o připojení, ale i stávajícím odběratelům elektřiny – zákazníkům, současné požadavky na připojení odběrných elektrických zařízení k rozvodům distribučních soustav, normativní požadavky na elektrické přípojky a zásady jejich provádění. Souběžně s novou normou lze do 31. května 2016 používat dosud platnou ČSN 33 3320 Elektrotechnické předpisy. Elektrické přípojky z roku 1996.

ČSN 33 3320 ed. 2 platí pro navrhování, zřizování a rekonstrukci elektrických přípojek nn, vn, vvn a zvn. Elektrické přípojky nízkého napětí navržené dle ČSN 33 3320:1996 mohou být podle této normy dokončeny nejpozději do 18 měsíců od účinnosti nové normy. Projektová dokumentace elektrických přípojek vn, vvn a zvn může být podle ČSN 33 3320:1996 dokončena nejpozději do 6 měsíců od účinnosti nové normy a jejich realizace musí být dokončena nejpozději 24 měsíců od účinnosti nové normy. Připojení zákazníka zasmyčkováním není ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. přípojkou, ale jiným druhem připojení.

Termíny a definice

Pro účely přiblížení normy ČSN 33 3320 ed.2 a tohoto pojednání jsou dále uvedeny vybrané termíny a definice používané v legislativních předpisech týkající se elektroenergetiky.

Elektrizační soustava – vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny včetně elektrických přípojek, přímých vedení a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky a to na území České republiky.

Elektrická přípojka – zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení.

POZNÁMKA: Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku. Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

Distribuční soustava – vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s  výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

POZNÁMKA: Provozovatelem distribuční soustavy je fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny. Distribucí elektřiny se rozumí doprava elektřiny distribuční soustavou. Vymezené území je oblast, na němž držitel licence na distribuci elektřiny vykonává licencovanou činnost. S provozováním distribuční soustavy souvisí veškerá činnost jejího provozovatele zajišťující spolehlivou distribuci elektřiny. Provozovatel distribuční soustavy je účastníkem trhu s elektřinou.

Přenosová soustava – vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

POZNÁMKA: Provozovatelem přenosové soustavy je právnická osoba, která je držitelem licence na přenos elektřiny. Systémovými službami se rozumí, činnosti provozovatele přenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav. Provozovatel přenosové soustavy je účastníkem trhu s elektřinou.

Účastníci trhu s elektřinou – ve smyslu energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) jsou účastníky trhu s elektřinou výrobci elektřiny, provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav, operátor trhu, obchodníci s elektřinou a zákazníci.

Zákazník – fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává nebo přeúčtovává.

Odběrné elektrické zařízení – elektricky propojené odběrné elektrické zařízení zákazníka sloužící pro konečnou spotřebu elektřiny připojené k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a to přímo, elektrickou přípojkou nebo prostřednictvím domovní instalace.

Odběrné místo – místo, kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny.

Měřící místo – místo měření elektřiny v zařízeních elektrizační soustavy v předávacích a odběrných místech; představuje soubor technických prostředků a měřidel připojených k jednomu nebo více měřícím bodům, vztahující se k jednomu odběrnému nebo předávacímu místu.

Předávací místo – místo předávání elektřiny mezi účastníky trhu s elektřinou.

POZNÁMKA: Jde o místo připojení zařízení výrobce elektřiny, provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy a zákazníka k elektrizační soustavě za účelem přenosu, distribuce nebo obchodu s elektřinou.

Měřící zařízení - veškeré zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot.

POZNÁMKA: Měřicím zařízením sloužícím k měření, vyhodnocení a zúčtování obchodů s elektřinou jsou měřicí transformátory, elektroměry a registrační stanice včetně spojovacích vedení pro přenos naměřených hodnot.

Elektrická instalace - sestava vzájemně spojených elektrických zařízení s charakteristikami koordinovanými k plnění stanovených úkolů.

POZNÁMKA: Z hlediska uspořádání elektrických instalací, elektrických zařízení a elektrických předmětů, je elektrická instalace sestavou vzájemně spojených elektrických zařízení, která jsou soubory elektrických předmětů zapojených v rámci daného elektrického zařízení do elektrických obvodů - viz ČSN 33 0010 ed.2

Elektrická zařízení jsou určena pro výrobu, přenos, přeměnu, rozvod a užití elektrické energie. Některá z těchto elektrických zařízení jsou stálá a pevná, například rozvodná zařízení v energetických sítích, v průmyslových nebo administrativních komplexech, některá dočasná například na staveništích, jiná jsou mobilní nebo schopná převozu. Elektrickým obvodem se rozumí soustava vodičů a jiných prvků, kterou může protékat elektrický proud.

Členění nové ČSN 33 3320 ed.2

Norma obsahuje kromě úvodní předmluvy a předmětu normy následující kapitoly a jejich části:

  1. Základní ustanovení
  2. Druhy elektrické přípojky podle způsobu provedení
  3. Druhy elektrické přípojky podle napětí
  4. Začátek elektrických přípojek
  5. Ukončení elektrických přípojek
  6. Opatření k zajištění bezpečnosti
  7. Přípojky nízkého napětí (nn)
  8. Přípojky nízkého napětí provedené venkovním vedením
  9. Přípojky nízkého napětí provedené kabelem
  10. Přípojky nízkého napětí provedené zčásti venkovním vedením a zčásti kabelovým vedením
  11. Přípojky vysokého napětí (vn)
  12. Přípojky vysokého napětí provedené venkovním vedením
  13. Přípojky vysokého napětí provedené kabelovým vedením
  14. Přípojky vysokého napětí provedené z části venkovním vedením a z části kabelovým vedením
  15. Přípojky velmi vysokého napětí (vvn) a zvlášť vysokého napětí (zvn)

POZNÁMKA: Celkový přehled citovaných technických norem v následném textu (jejich úplné označení) a norem souvisejících s problematikou elektrických přípojek je uveden na závěr tohoto pojednání. Jedná se o normy platné v době dokončení jeho zpracování – září 2014. Při používání ČSN 33 3320 ed.2 je třeba vždy vycházet z takových vydání ČSN, která přejímají nejnovější vydání nedatovaných evropských/mezinárodních norem včetně jejich změn. V textu zmíněné podnikové normy energetiky (normy PNE) lze vyhledat na internetové adrese www.csres.cz.

Základní ustanovení

Elektrickou přípojkou se rozumí elektrické zařízení, které je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení k distribuční soustavě. Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a v souladu s Pravidly provozování přenosové soustavy (PPPS) nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy (PPDS).

Podle způsobu provedení se elektrické přípojky člení:

- na přípojky provedené venkovním vedením, - na přípojky provedené kabelovým vedením, - na přípojky provedené kombinací obou způsobů, tj. část přípojky venkovním vedením a část
přípojky kabelovým vedením.

Podle napětí se elektrické přípojky člení:

- na přípojky nízkého napětí (nn), - na přípojky vysokého napětí (vn), - na přípojky velmi vysokého napětí (vvn), - na přípojky zvlášť vysokého napětí (zvn).

Stanovení začátku a konce elektrické přípojky

Cílem jak zákona č. 458/2000 Sb., PPDS, PPPS tak i platných norem ČSN 33 3320 je jednoznačně vymezit vztahy mezi provozovatelem příslušné soustavy – distributorem elektřiny a jejím odběratelem - zákazníkem, což z hlediska elektrických přípojek je (kromě jiného) i stanovení místa počátku přípojky a zejména jejího konce jako hraničního místa mezi přípojkou a připojeným odběrným elektrickým zařízením. Jedná se převážně o místa, v nichž se předává elektrická energie ze zařízení distributora do zařízení zákazníka.

Začátek elektrických přípojek

Elektrická přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy směrem k zákazníkovi. Odbočením se rozumí odbočení od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici vychází-li elektrická přípojka z elektrické stanice. Mimo elektrické stanice začíná elektrická přípojka odbočením od venkovního nebo kabelového vedení.

Odbočením od přípojnic v elektrické stanici se rozumí, že přípojnice je rozvodným zařízením provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy; upevňovací šrouby, svorky apod. jsou již součástí přípojky.

Odbočením od venkovního vedení se rozumí, že vodiče hlavního vedení jsou součástí rozvodného zařízení provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy. Svorka (jakéhokoli provedení) pro připojení vodičů odbočného vedení na vodiče hlavního vedení je již součástí přípojky. Odbočný podpěrný bod, který by byl zřizován současně s přípojkou je součástí hlavního vedení tj. rozvodného zařízení provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy

Odbočením od kabelového vedení se rozumí, že kabel je součástí rozvodného zařízení provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy. Kabelová koncovka včetně proudových spojů je součástí přípojky. Při odbočení z kabelového vedení provozovatele distribuční soustavy T- odbočkou (spojkou) je průběžné kabelové vedení součástí zařízení provozovatele distribuční soustavy, kabelová T- odbočka (spojka) jakékoliv konstrukce a odbočující kabel je součástí přípojky. Odbočení lze provést i v rozpojovací jistící skříni kabelového vedení provozovatele distribuční soustavy z jedné samostatné sady pojistek (sady jisticích prvků).

Ukončení elektrických přípojek

Přípojka nízkého napětí končí v přípojkové skříni. Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena přípojková skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na přívodních svorkách hlavního jističe objektu nebo na přívodních svorkách v kabelové skříni uvnitř objektu.

Přípojkovou skříní je:

a) Hlavní domovní pojistková skříňka - je-li přípojka provedena venkovním vedením (holými
vodiči, izolovanými vodiči nebo závěsným kabelem). Přípojková skříň musí být uzpůsobena pro
plombování nebo se závěrem na klíč pro rozvodná zařízení podle ČSN 35 9754.

b) Hlavní domovní kabelová skříň - je-li přípojka provedena kabelovým vedením. Přípojková skříň
musí mít závěr na klíč pro rozvodná zařízení podle ČSN 35 9754.

c) Přípojková skříň musí být označena bezpečnostní značkou podle PNE 35 7040 a PNE 35 7041.
Požadavky na umisťování přípojkových skříní jsou uvedeny dále.

Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky.

POZNÁMKA: Veškerá zařízení počínající v přípojkové skříni a sloužící buď pro účely přímé spotřeby a konečného využití elektřiny (odběrné elektrické zařízení odběratele – zákazníka) a/nebo sloužící jako společná domovní instalace v bytových domech pro připojení více zákazníků (hlavní domovní vedení nemovitosti) z jedné elektrické přípojky, se považují za přívodní vedení za přípojkovou skříní směrem k odběrateli. Přívodní vedení začíná odbočením od jisticích prvků nebo přípojnic v přípojkové skříni pro připojení dané nemovitosti. Upevňovací šrouby nebo svorky (jakéhokoliv provedení) v přípojkové skříni jsou součástí přívodního vedení. Přívodní vedení – společná domovní instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků, není součástí elektrické přípojky, je součástí elektrického zařízení nemovitosti (viz zákon č. 458/2000 Sb.§ 45, odst. 12). Vlastník dotčené nemovitosti je dle zákona č. 458/2000 Sb.§ 28 odst. 5 povinen (kromě dalšího) udržovat společnou domovní instalaci sloužící pro dodávku elektřiny více zákazníkům, ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům.

Přípojky vysokého napětí, velmi vysokého napětí a zvlášť vysokého napětí provedené venkovním vedením končí kotevními izolátory na stanici zákazníka. Kotevní izolátory jsou součástí přípojky. Nosná konstrukce, na které jsou kotevní izolátory upevněny je součástí elektrické stanice. Přípojky vysokého napětí, velmi vysokého napětí a zvlášť vysokého napětí provedené kabelovým vedením končí kabelovou koncovkou (včetně jejího příslušenství) ve stanici zákazníka.

Navrhování a provedení přípojek a opatření k zajištění bezpečnosti

Elektrické přípojky musí vyhovovat základním ustanovením norem souborů ČSN 33 2000, ČSN EN 62305, ČSN EN 50341-1 a požadavkům příslušných podnikových norem energetiky (PNE) – viz dále.

Uzemňování se provádí podle ČSN 33 2000-5-54 ed.3, ČSN EN 50522, ČSN EN 50341-1 ed.2, PNE 33 0000-1 ed.5 a PNE 33 3302 ed.2.

Ochrana před přepětím se provádí podle ČSN 38 0810, souboru norem ČSN EN 62305 a PNE 33 0000-7, PNE 33 0000-8, PNE 33 0000-9.

Dimenzování a jištění přípojek se provádí podle příslušných ustanovení ČSN 33 2000-4-43 ed.2, ČSN 33 2000-4-473 a ČSN 33 2000-5-52 ed.2. Pro dimenzování venkovních vedení z hlediska mechanického namáhání a pro stanovení minimálních průřezů vodičů platí ČSN EN 50341-1 ed.2, PNE 33 3301 ed.2 a PNE 33 3302 ed.2.

Výpočet a dimenzování z hlediska zkratových poměrů se provádí podle ČSN 33 3015, ČSN EN 60909-0, ČSN EN 60609-3 ed.2 a ČSN EN 60865-1 ed.2.

Koordinace izolace se provádí u přípojek nad 1 kV podle ČSN EN 60071-1ed.2, u přípojek do 1 kV podle ČSN EN 60664-1ed.2.

Přípojky provedené venkovním vedením musí odpovídat PNE 33 3302 ed.2 (přípojky nn), ČSN EN 50341-1 ed.2 a PNE 33 3301 ed.2 (přípojky vn), ČSN 33 EN 50341-1 ed.2 a PNE 33 3300-0 (přípojky vvn a zvn).

Přípojky nn, vn a vvn do 110 kV včetně, provedené kabelovým vedením musí odpovídat ČSN 33 2000-5-52 ed.2, PNE 34 1050 a prostorové uspořádání ČSN 73 6005.

Vybavení přípojek vn, vvn a zvn a vyšších napěťových hladin ochranami proti poruchovým a nenormálním provozním stavům se řeší podle ČSN 33 3051. Funkce ochran je stanovena v čl. 2.1 ČSN 33 3051 a vybavení vedení ochranami je stanoveno v oddílu 9 ČSN 33 3051.

Před uvedením do provozu nově vybudované či rekonstruované elektrické přípojky musí být provedena výchozí revize v souladu s ČSN 33 1500 a PNE 33 0000-3 ed.3.

Elektrické přípojky nízkého napětí

Elektrická přípojka musí být navržena tak, aby nebyly překročeny dovolené hodnoty mechanického

namáhání připojovaného stavebního objektu, je-li s tímto namáháním počítáno. Není-li připojovaný stavební objekt navrhován

Nahrávám...
Nahrávám...