dnes je 29.6.2022

Input:

Další integrované postupy

28.11.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.3.2
Další integrované postupy

Ing. Bohumír Číhal

Současná novela stavebního zákona nově upravuje dva typy integrovaných postupů spojených s s posuzováním vlivů na životní prostředí (tzv. EIA)

  • Územní řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí

  • Společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí

Využití těchto integrovaných postupů není povinné a každý stavebník se může rozhodnout, zda je využije nebo se vydá klasickou cestou samostatného územního a stavebního řízení. Někdy může být pro stavebníka paradoxně výhodnější využít jednotlivé vzájemně oddělené procesy. Například v případě územního řízení spojeného s EIA lze očekávat že při procesu vydávání závazného stanoviska EIA v rámci stanoviska EIA stanoví příslušný orgán řadu závazných podmínek, které musí stavebník splnit a je velice pravděpodobné, že bude muset dojít k časově i finančně náročné úpravě již zpracované projektové dokumentace pro územní řízení a až následně bude moci územní řízení pokračovat. Proto může být mnohdy pro stavebníka výhodnější nejprve získat souhlasné stanovisko EIA a až poté na jeho základě zpracovat dokumentaci pro územní řízení.

Postup při posuzování vlivů na životní prostředí § 90 a násl. SZ

Stavební zákon přinesl v roce 2007 novou právní úpravu posuzování vlivů na životní prostředí. Nejasnosti a komplikovanost vedla následně k podstatné novelizaci této pasáže stavebního zákona a v souvislosti s tím k plnější integraci procesů podle zákona o posuzování těchto vlivů do procesů vedených podle stavebního zákona jak v územním plánování, tak v územním řízení. Odstranit vnitřní napětí a možné disharmonie a kolize, zejména s širším právním zázemím, nebylo zcela možné pro řadu souběžností a inkonzistencí v samotné právní úpravě posuzování vlivů na životní prostředí, jakož i pro fragmentarizaci právní úpravy a rozsáhlý resortismus či souběhy řady právních úprav. Jednalo se však o první kroky na cestě, která by snad jednou mohla skončit v přehledném a vnitřně konzistentním procesu.

Podle novelizovaného zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí se posuzují vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní dědictví (vymezené zvláštními právními předpisy ) a na jejich vzájemné působení a souvislosti. Vlivy na biologickou rozmanitost se posuzují se zvláštním zřetelem na evropsky významné druhy, ptáky a evropská stanoviště.

Řízení vedené podle tohoto zákona k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, jde-li o řízení podle stavebního zákona, je tzv. navazujícím řízením. Posouzením vlivů záměru na životní prostředí je proces, který sestává z vypracování a projednání dokumentace, zpracování posudku, vydání stanoviska a jeho zahrnutí do příslušného rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení. Předmětem posuzování jsou záměry a jejich změny uvedené v novelizovaném ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb.

Vláda může rozhodnout, že předmětem posuzování není záměr, popřípadě jeho část, který je určený výhradně pro účely obrany nebo bezprostředního odvrácení nebo zmírnění důsledků mimořádné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí, pokud by mohlo posuzování tyto účely nepříznivě ovlivnit. Může také ve výjimečném případě rozhodnout (po vyjádření Ministerstva životního prostředí), že předmětem posuzování není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru. Součástí návrhu na postup podle věty první je vždy

Podle přechodného ustanovení k novele zákona č. 225/2017 Sb. v případech stavebních záměrů, pro které bylo vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, nebo u nichž byl zahájen proces posuzování vlivů na životní prostředí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se územní řízení, stavební řízení a společné územní a stavební řízení považuje za navazující řízení podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební úřad postupuje podle § 9b až 9e zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 91 až 91h a § 94i až 94r SZ, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a o společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí se nepoužijí.

Územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí

Podle novelizovaného ustanovení § 94a a nových ustanovení § 94b až 94i je příslušným k vedení územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí obecní úřad obce s rozšířenou působností. Žádost o vydání územního rozhodnutí s posouzením vlivů na životní prostředí pro stavební záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí (podle Zákona o posuzování vlivů na životní prostředí), projedná stavební úřad v územním řízení s příslušným úřadem, který vydá závazné stanovisko o posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí v rámci územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Závazné stanovisko je podkladem pro vydání územního rozhodnutí.

V územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením, postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (pokud v něm není stanoveno jinak).

Podle ustanovení § 85 jsou účastníky územního řízení

  • žadatel,

  • obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,

  • vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,

  • osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.

Poslední novela stavebního zákona ruší část ustanovení týkající se účasti osob, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis a též ustanovení vylučující účast nájemců bytů, nebytových prostor nebo pozemků. Okruh účastníků mění novela zásadně prostřednictvím změny ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Část šestá novely stavebního zákona). Toto ustanovení doposud umožňovalo spolkům, jejichž předmětem činnosti je ochrana přírody a krajiny, aby se přihlásily do územních a stavebních řízení jako jejich účastníci. Nově se mohou účastnit jen řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nikoliv řízení upravených stavebním zákonem.

Žádost o vydání územního rozhodnutí musí mít náležitosti a připojují se k ní přílohy podle novelizovaného ustanovení § 86 SZ, včetně dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle Zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jejíž součástí je posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení). K žádosti se připojuje také závěr zjišťovacího řízení (byl-li vydán).

Dokumentace se k žádosti připojuje ve třech vyhotoveních. Žádost a dokumentace vlivů záměru na životní prostředí se připojuje také v elektronické podobě. Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh včetně dokumentace stanoví prováděcí vyhlášky. Podle ustanovení § 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb. připojí žadatel k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (příloha č. 1 k této vyhlášce) a dokumentaci podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o dokumentaci staveb. U staveb, u kterých se územní řízení spojuje s vybranými postupy podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, se k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby připojí dokumentace vlivu stavby na životní prostředí.

Do 5 dnů ode dne podání žádosti zašle stavební úřad žádost a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí příslušnému úřadu. Pokud k žádosti není připojena dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace vlivů záměru na životní prostředí nebo pokud dokumentace nebo její část není zpracována projektantem nebo osobou s příslušnou autorizací, stavební úřad takovou žádost neprojednává a řízení zastaví. Nemá-li žádost nebo dokumentace předepsané náležitosti, vyzve žadatele k doplnění žádosti a řízení přeruší. Neodstranění vad žádosti je důvodem k zastavení řízení. Usnesení o přerušení či zastavení řízení oznamuje stavební úřad pouze žadateli a příslušnému úřadu.

Pokud ze závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí vyplyne, že stavební záměr má významně negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tato skutečnost nebude přímo důvodem pro zamítnutí žádosti, stavební úřad přeruší řízení do doby uložení kompenzačních opatření podle Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 ze dne 18. listopadu 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu.

Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a stanoví lhůtu, ve které mohou účastníci řízení a veřejnost uplatnit připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí, a dotčené orgány závazná stanoviska, popřípadě vyjádření. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení na úřední desce.

Stavební úřad může k projednání stavebního záměru nařídit veřejné ústní jednání, a je-li to účelné, spojí je s ohledáním na místě. Účastníci řízení a veřejnost mohou uplatnit připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí a dotčené orgány závazná stanoviska, popřípadě vyjádření k záměru nejpozději při veřejném ústním jednání.

K připomínkám, které překračují stanovený rozsah, se nepřihlíží.

Oznámení o zahájení územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, stanovení lhůty a o nařízení veřejného ústního jednání v řízení s velkým počtem účastníků se doručuje veřejnou vyhláškou, přitom dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení se doručuje jednotlivě. U záměrů nacházejících se na území několika obcí se oznámení doručuje jednotlivě také účastníkům řízení, kteří se identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru. Oznámení o konání veřejného ústního jednání musí být vyvěšeno na úřední desce nejméně 30 dnů předem. Informace o záměru musí být vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem do konce stanovené lhůty nebo do konce veřejného ústního jednání.

Stavební úřad předá příslušnému úřadu do 5 dnů ode dne konání ústního jednání, veřejného ústního jednání anebo uplynutí lhůty pro podání připomínek účastníků řízení a veřejnosti výsledky projednání, zejména uplatněné připomínky a závazná stanoviska nebo vyjádření dotčených orgánů, a řízení do doby vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí přeruší.

Stavební úřad do 5 dnů po obdržení závazného stanoviska zveřejní informace o jeho vydání na úřední desce a oznámí lhůtu, ne kratší než 10 dnů, ve které mohou ke stavebnímu záměru, na základě všech podkladů pro vydání územního rozhodnutí včetně závazného stanoviska, účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska.

Stavební úřad posuzuje stavební záměr podle hledisek uvedených v novelizovaném ustanovení § 90 SZ. Posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s požadavky

  • stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území;

  • na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;

  • zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky, popřípadě s rozhodnutími dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

Stavební úřad posuzuje soulad s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko orgánu územního plánování. Ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby, jde-li o stavby, které lze provést bez stavebního povolení nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadující podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 (vedení sítí a zařízení elektronických komunikací; distribuční soustavy v elektroenergetice a plynárenství, rozvodná tepelná zařízení – s výjimkou budov; vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky).

V rozhodnutí stanoví stavební úřad dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví tento zákon, a v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území.

V případech jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací, u nichž postačí ohlášení stavebnímu úřadu, uvedených v ustanoveních § 104 odst. 1 písm. f až i (stavby ploch, zařízení staveniště, stavby opěrných zdí do 1 m výšky, terénní úpravy – vše neuvedené v ustanoveních § 103), stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.

V jednoduchých věcech rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť složitých případech (zpravidla u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí), stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.

Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace. Stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí, jde-li o stavby letecké, stavby drah, dálnic, silnic, vodních děl, stavby pro bezpečnost státu a vězeňství, stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, staveb v areálu jaderného zařízení, staveb ropovodů a produktovodů, staveb zařízení pro přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. Územní rozhodnutí se doručuje stejným způsobem jako oznámení.

Součástí odůvodnění územního rozhodnutí je také informace o zapracovaných podmínkách a odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí. Připomínky veřejnosti a účastníků řízení, které nebyly vypořádány v odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí, musí být v odůvodnění územního rozhodnutí vyhodnoceny samostatně.

V případě, že byla z důvodu významně negativního vlivu stavebního záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti uložena žadateli kompenzační opatření podle Zákona o ochraně přírody a krajiny, stanoví stavební úřad ve výroku územního rozhodnutí v případě, kdy lze stavební záměr provést pouze na základě územního rozhodnutí, že toto rozhodnutí je vykonatelné dnem vydání vyjádření orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření. Po dobu pozastavení vykonatelnosti neběží lhůta platnosti územního rozhodnutí. V případě, kdy stavební záměr nelze provést pouze na základě územního rozhodnutí, odklad vykonatelnosti stanoví stavební úřad ve stavebním povolení.

Dobu platnosti územního rozhodnutí (2 roky, nestanoví-li stavební úřad lhůtu delší, nejdéle však 5 let) novela ponechává. Územní rozhodnutí lze změnit na odůvodněnou žádost oprávněného. Návrh na změnu územního rozhodnutí projedná stavební úřad v rozsahu této změny. Platnost původního územního rozhodnutí není dotčena, pokud není současně výslovně rozhodnuto o změně jeho platnosti. Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní rozhodnutí se již nevydává. To neplatí, bylo-li zrušeno územní rozhodnutí pro záměr, pro který bylo vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle Zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí

Společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí upravují nová ustanovení § 94q až z. Příslušný stavební úřad (stavební úřad příslušný k povolení stavby) postupuje při tomto řízení v součinnosti s příslušným úřadem podle stavebního zákona a podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí pro stavební záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí, projedná stavební úřad ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v součinnosti s příslušným úřadem, který přitom vydá závazné stanovisko o posouzení vlivů provedení záměru na životní

Nahrávám...
Nahrávám...