V současné době prochází legislativním procesem další poměrně rozsáhlá novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, jejímž cílem je provést transpozici tzv. revize směrnice EIA, pro kterou uplyne lhůta dne 16. 5. 2017.
Tento návrh je v současné době ve fázi ukončeného připomínkového řízení. Hlavní změny mají dle důvodové zprávy tohoto návrhu spočívat v úpravě definice navazujících řízení, zrušení vyjadřování se k posudku EIA, zajištění aktuálnosti stanoviska EIA v povolovacích řízeních, úpravě podmínek pro udělování, prodlužování a odnímání autorizací, založení možnosti uložení opatření k monitoringu významných negativních vlivů, zavedení posuzování vlivů klimatických změn a přírodních katastrof, aktualizaci přílohy č. 1, která definuje rozsah posuzovaných záměrů, úpravě posuzování podlimitních záměrů aj.
V základních, úvodních ustanoveních uvedeného předpisu navrhuje novela rozšíření pojmu „záměr“, a tedy i toho, co může podléhat posuzování vlivů na životní prostředí. Nově by se jednalo kromě staveb, činností a technologií uvedených v příloze č. 1 také o zařízení. Vedle toho rozšiřuje novela pojem záměr také o stavby, zařízení, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (u těchto záměrů dále novela předpokládá zjišťovací řízení). V takových případech tedy investor nemůže dopředu „odhadnout“, zda jím připravovaný záměr bude podléhat úpravě zákona o posuzování vlivů na životní prostředí do doby obdržení stanoviska ke zpracované dokumentaci, v případě záměrů neuvedených v příloze č. 1 pravděpodobně dokumentaci pro územní řízení. V souladu s proklamovanými cíli také novela upřesňuje v úvodních ustanoveních pojem „navazující řízení“, a to tak, že jej rozšiřuje o řízení o změnách záměrů (nejen tedy jejich umístění a povolení). Mají tak být „pokryty“ i ty větší záměry, které mají být projednávány po částech či etapách, jež samy o sobě limitních hodnot dosáhnout nemusí. V reakci na to má být upřesněno, že řízení o změně rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení k povolenému záměru nebo jeho části či etapě se nepovažuje za navazující řízení, pokud změna záměru, která změnu rozhodnutí vyvolala, nebyla posuzována podle tohoto zákona. Ust. § 3 má být konečně doplněno o definice pojmů „oznamovatel“, „posuzování vlivů záměru na životní prostředí“, „povolený záměr“ a „podlimitní záměr“.
V části zákona věnující se úpravě posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je upraven předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí (ust. § 4) v části týkající se záměrů, u kterých má proběhnout zjišťovací řízení, tak, že je upřesněno, v jakých případech má ke zjišťovacímu řízení u těchto podlimitních záměrů dojít. Poměrně podrobně pak vysvětluje způsob kategorizace záměrů důvodová zpráva. Založena má být pravomoc vády z posuzování…
