dnes je 28.11.2022

Input:

Dřeviny a nový občanský zákoník

23.10.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Dnem 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“), který přinesl také změny některých soukromoprávních pravidel ve vztahu k dřevinám rostoucím na pozemcích jednotlivých vlastníků.

Podle § 507 NOZ je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé. Toto ustanovení vychází z obnovené právní zásady superficies solo cedit („povrch ustupuje půdě“ – rostliny neoddělitelně spojené s pozemkem patří k tomuto pozemku). Na rozdíl od staveb, které podle dosavadní právní úpravy součástí pozemku výslovně nebyly (§ 120 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.), nedochází u dřevin v důsledku obnovení superficiální zásady ke změně pojetí. I podle dosavadního občanského zákoníku byly dřeviny považovány za součást věci (pozemku) a vlastníkem dřevin byl vždy vlastník pozemku, na kterém dřeviny rostly (vycházelo se z § 120 odst. 1 „starého“ občanského zákoníku, podle kterého bylo součástí věcí vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila).

Sousedská práva - spadlé plody a přerůstající kořeny a větve

§ 1016

 

            (1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.

 

            (2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

 

            (3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

 

Ke změně naopak dochází ve vztahu k vlastnictví plodů spadlých ze stromů a keřů na sousední pozemek. Dnes platí, že plody patří vlastníku stromu bez ohledu na to, zda rostou na větvi nebo zda spadly na zem. V NOZ nově nalezneme pravidlo (§ 1016 odst. 1), že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem, tj. pozemkem určeným k obecnému užívání. Pravidlo o vlastnictví spadlých plodů se bude vztahovat nejen na ovoce, ale například i na listí a jehličí – nově bude jeho odstranění výlučně starostí vlastníka pozemku, na který spadlo.

Plody rostoucí na rostlinách, náleží (dokud nespadnou na sousední pozemek) vlastníkovi těchto rostlin a podle pravidla obsaženého v § 1014 odst. 1 NOZ musí být tomuto vlastníkovi umožněno, aby je očesal, i když je přístup k nim možný jen ze sousedního pozemku.

Přísnější ochranu požívají podle NOZ stromy – jejich kořeny a větve lze odstranit jen šetrně a ve vhodné době, a to pouze v případě, kdy sousednímu vlastníkovi působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Soused je povinen předem sousedního vlastníka o odstranění přesahujících kořenů nebo větví požádat, sám může konat až v případě, že tak jejich vlastník v přiměřené době neučiní sám.

V souladu se zásadou, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§ 1 odst. 1 NOZ) je třeba připomenout, že oprávněním odstranit přesahující kořeny a větve podle NOZ nejsou dotčeny veřejnoprávní povinnosti stanovené jinými zákony. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou všechny dřeviny chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana podle zvláštních právních předpisů (např. rostlinolékařských). Tedy i v případě, kdy sousednímu vlastníku vznikne podle NOZ oprávnění přerůstající větve či kořeny odstranit, musí tak učinit šetrným způsobem (jak je ostatně stanoveno i v § 1016 odst. 2 NOZ), který dřevinu samotnou

Nahrávám...
Nahrávám...