6.5.2
Hrubé terénní úpravy
Hrubé terénní úpravy (HTÚ) představují část stavebního díla, která
má učinit staveniště způsobilým pro realizaci stavby zejména odstraněním
překážek a srovnáním území. Zde se zaměříme na zemní práce související s tímto
záměrem.
NahoruKulturní vrstvy zeminy
Nachází-li se v prostoru staveniště kulturní vrstvy zeminy (ornice, podornice), je třeba postupovat podle zákona č. 334/1992 Sb., České
národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
úprav, který ukládá účastníkům stavebního procesu řídit se zásadami ochrany
zemědělského půdního fondu, zejména:
-
skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i
hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše,
-
postarat se o jejich řádné uskladnění pro účely rekultivace,
anebo zajistit jejich odvoz a rozprostření na určené plochy.
Jedná se o problematiku ostře sledovanou, která je standardním
předmětem příkazových částí rozhodnutí orgánů v územních a stavebních řízeních.
Odpovědnost má stavebník, který praktické činnosti přenáší na zhotovitele. V
návaznosti na klasifikaci půd, výsledky geologického průzkumu a podmínky
staveniště jsou určeny tloušťky snímaných vrstev a způsob nakládání se sejmutou
hmotou. Pokud se počítá se skladováním humusu, přistupuje k tomu i ošetřování
během doby uložení. V lesních prostorách snímání humusu nepřichází v úvahu.
NahoruMezideponie ornice
Pro rozpojování a shrnování humusu používáme dozery, nebo stroje
vybavené dozerovou radlicí, s dopravou až do cca 60 m. Mezideponie
ornice vytváříme do výše max. 1,5 až 2,0 m se sklony svahů 1:1,5 až 1:2 na
projektem vhodně určených místech, kde budou chráněny před negativními vlivy
prostředí (rozmáčení, vysušování větrem, znečišťování odpady apod.). Vybrané
místo musí umožňovat ošetřování případně překládání zeminy v průběhu
skladování. Pokud se předpokládá zemědělské využití dočasné skládky, musíme ji
koncipovat tak, aby nebyla znehodnocena zejména těžkou dopravní technikou
(dopravní cesty, podmínky využívání).
NahoruProjekt hrubých terénních úprav
Hrubé terénní úpravy provádíme jako celek v celém areálu.
Výjimku tvoří při svažitém území násypy na plochách, kde budou prováděny
zakládací práce a kde má mít násyp větší tloušťku. Tomu musí odpovídat projekt hrubých terénních úprav, zpracovaný v textové části i situaci v
potřebných podrobnostech. Musí navazovat na měřickou síť stavby a být kótován
způsobem, který odpovídá předpokládanému způsobu provádění (pravoúhlá síť,
polární souřadnice, GPS, LPS viz dále). Ve svažitém území odděluje plochy
odkopávek a násypů tzv. nulová čára. V situaci znázorňujeme plochy, na nichž se
mimo odstranění ornice neprovádějí odkopávky a hlavně násypy, které jsou
obsahem jiných projektů (plochy silnic, vleček a částí těch objektů, které
budou zakládány od úrovně rostlého terénu). V rámci HTÚ neprovádíme násypy pro
komunikační tělesa a skladové plochy silně zatížené. Tyto násypy vyžadují
pečlivější hutnění než je obvyklé u běžných terénních úprav.
Pokud se na staveništi mají přemísťovat zeminy rozdílné kvality,
musí projekt určit plochy, které mají být zasypány kvalitní zeminou, a místa,
kde může být užita zemina méně kvalitní.
Doporučuje se zakládat od rostlého terénu a násypy pod podlahami
provádět v rámci pozemního objektu současně se zasypáváním stavebních jam,
resp. patek.
Ve vysokých násypech se nedoporučuje provádět kanalizace s výjimkou
těch případů, kdy mají být trouby položeny na povrchu rostlého terénu nebo pod
ním. Trouby v násypech je třeba uložit na hutněné štěrkopísky nebo jiný vhodný
podklad. Opěrné a obkladní zdi zabezpečující zářezy a různé úrovně nádvoří
zařazujeme do HTÚ jen tehdy, pokud to je nezbytné k provedení zemních prací.
Pokud je lze provést později anebo jako součást jiných objektů (vlečky,
silnice, parkoviště apod.), je lépe je navrhovat a realizovat jako samostatný
objekt.
NahoruOdvodnění
Pláň realizovaná při hrubých terénních úpravách nemá být vodorovná,
pokud není vytvořena dobře propustnými zeminami. Požaduje se spád 1–2% s
možností odvodnění.…
