Investiční výstavba - Nabývání a pozbývání majetku státu

3.8.4

Investiční výstavba – Nabývání a pozbývání majetku státu

JUDr. Irena Novotná

V celém bloku nazvaném "Investiční výstavba“ jsme se zabývali problematikou vztahující se k veřejně prospěšným stavbám, které se hradí z veřejných prostředků. Nyní se dostáváme k poslední kapitole problematiky, která uzavírá celý proces majetkoprávních vztahů, jejímž subjektem je stát. Stát tedy nakládá s nabytým majetkem podle zákonných předpisů zásad, stanovených zákonem č. 219/2000 Sb., v platném znění a předpisů souvisejících, a to jak při nabývání majetku, tak i při jeho pozbývání. Problematika je složitá, a proto se tato kapitola dotýká jen rámcově úkonů, které při nabývání a pozbývání majetku nastávají. Veškeré postupy jsou obsaženy v interních předpisech organizačních složek i příspěvkových organizacích jimi zřízených, které se danou problematikou zabývají.

 NahoruPrávní rámec

Potřebu doplnit do našeho právního řádu rámcovou právní úpravu postavení a jednání státu v majetkoprávních vztazích naplnil zákon č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen zákon) a vyhláška č. 62/2001 Sb.

Dosavadní právní úprava oblasti hospodaření s majetkem státu pochází z let 1986–1988 a svými instituty navazuje na úpravu ještě starší, založenou hospodářským zákoníkem.

Dosavadními předpisy se přitom rozumějí především 2 stěžejní vyhlášky, vydané tehdejším federálním ministerstvem financí na základě zmocnění v hospodářském zákoníku a k jeho provedení:

• vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, byla zrušena a nahrazena zákonem č. 219/2000 Sb.

• vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, byla zrušena a nahrazena zákonem č. 219/2000 Sb.

Nepřetrvala ani právní úprava státních organizací podnikatelského zaměření, tj. státních podniků, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, který byl zrušen a nahrazen zákonem č. 513/1991 Sb. (obchodním zákoníkem).

Vedle těchto výše uvedených právních předpisů zasahují do sféry výkonu majetkových práv státu dílčím způsobem i některé speciální předpisy přijaté po roce 1989, zejména zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo zákon. č. 229/1991 Sb., o opravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Výše uvedená právní úprava je založena na konstrukci, že stát jako právnická osoba je způsobilý mít práva a povinnosti a může mu tedy náležet i majetek, ale své vlastnické právo a jiná majetková práva zásadně nevykonává přímo. Realizují je za něj jiné speciálně vymezené a zřizované právnické osoby (státní organizace, včetně těch, které mají současně postavení státních orgánů).

 NahoruPrávo hospodaření

Samotný vztah státních organizací k majetku státu je dosud pojat jako právo označované zvláštním termínem ,, právo hospodaření". Institut práva hospodaření v sobě přitom kumuluje jak tradiční vlastnická oprávnění věc držet, užívat, nakládat s ní, tak i řadu povinností směřujících k zachování, účelnému využívání a ochraně těchto věcí, včetně uplatňování a hájení tohoto práva i primárního vlastnického práva státu u soudů a jiných orgánů. Obdobně spolu v rámci uvedeného institutu korespondují práva a povinnosti státních organizací při výkonu jiných majetkových práv státu.

Od roku 1990 dochází postupně k výrazné redukci rozsahu majetku státu v důsledku privatizace, restitucí a přechodu poměrně značné části majetku státu do vlastnictví obcí. Stát vzhledem ke svému specifickému postavení si musí nadále ponechat majetek, přinejmenším v takovém rozsahu, druhu a kvalitě, který mu umožní řádně a efektivně plnit jeho funkce, resp. poskytovat občanům a jiným subjektům služby, k nimž je z titulu své autority současně povinen, tj. zejména:

• zabezpečovat činnosti orgánů státní moci, orgánů státní správy a justice,

• zajišťovat obranu a vnitřní ochranu,

• provozovat vybrané úseky školství, vědy, kultury, zdravotnictví a sociální péče,

• zajišťovat nezbytný chod hospodářství při krizových situacích,

• realizovat speciální činnosti a služby v dopravě, energetice, zásobování, vodním hospodářství apod.,

• recipročně poskytovat služby zastupitelským úřadům cizích států a mezinárodním organizacím se sídlem v České republice a plnit mezinárodní závazky České republiky.

 NahoruPravidla pro hospodaření s majetkem státu

Hlavním záměrem zákona je, vedle úpravy některých základních právních východisek a institucionálních otázek, stanovit závazná pravidla pro hospodaření, tedy i nakládání a další dispozice s majetkem státu.

Při regulaci jednání státu, zajišťovaného organizačními složkami státu, návrh využívá některé pozitivní a osvědčené postupy stávající právní úpravy (zejména v oblasti formulace základních práv a povinností při nakládání s majetkem státu, ve sféře nynější prozatímní správy); u vlastních dispozic se ovšem oproti dosavadnímu stavu zaměřuje i na problematické a rizikové způsoby nakládání s majetkem státu (zejm. zástavní právo, věcná břemena) a rámcově upravuje dosud neošetřenou oblast závazků státu. K odpovědné volbě způsobu naložení s majetkem státu by v konkrétně stanovených případech měl nadále přispívat schvalovací režim. Nezbytnou minimální pružnost státu v dispozicích vymykajících se běžným situacím pak bude umožňovat institut povolení individuální výjimky.

 NahoruPostavení zákona č. 219/2000 Sb., v právním řádu ČR

Poměr subsidiarity zákona ke zvláštním právním předpisům (mezinárodním smlouvám a všeobecně uznávaným pravidlům mezinárodního práva) je třeba chápat tak, že pravidla obsažená v zákoně platí vždy a v plném rozsahu, pokud speciální právní úprava výslovně nestanoví postup či podmínky odchylně, resp. pokud současná aplikace zákonů je z podstaty věci vyloučena (tj. další zákon se nemůže uplatnit kumulativně, např. stanovením dalšího schvalovacího režimu při dispozicích s vybraným majetkem státu).

 NahoruPojem organizační složky státu

Pojem organizační složky státu je zaveden v zákoně pro poměrně široký okruh dosavadních orgánů, institucí a dalších zařízení státu a vymezuje jejich právní postavení a základní principy fungování. Zásadní odlišnost oproti dosavadnímu stavu představuje u organizačních složek vyloučení právní subjektivity, tedy jejich způsobilosti samostatně (byť pouze v rámci jejich zákonné působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti a za podmínek stanovených zvláštními předpisy) nabývat práv a zavazovat se. S ohledem na zachování nezbytné vazby na právní předpisy upravující očetnictví se organizační složka současně vymezuje obecně jako účetní jednotka, ovšem při respektování dosavadních a do budoucna přetrvávajících specifik. Pro oblast financování organizačních složek včetně hospodaření s rozpočtovými prostředky (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech).

Výčet nejdůležitějších organizačních složek vychází z okruhu stávajících orgánů a institucí státu, jejichž existenci zakládá především sama ?stava anebo které jsou s ústavními institucemi spjaty.

I když lze předpokládat, že organizační složky státu budou zpravidla vznikat přímo ze zákona, zákon ve vztahu k organizačním složkám operativně zakládá i zřizovatelskou pravomoc ministerstev. Protože každé takové zřízení organizační složky bude znamenat zásah do rozpočtových prostředků státu, podmiňuje navrhovaný zákon zřizovatelské aktivity předchozím souhlasem Ministerstva financí.

 NahoruPostavení státu jako právnické osoby

Zákon v prvé řadě prohlašuje stát za právnickou osobu, pokud se účastní právních vztahů; toto ustanovení má z výše uvedených důvodů záměrně širší dopad než dosavadní § 21 občanského zákoníku, který se omezuje pouze na občanskoprávní vztahy. Pokud jde o právní jednání státu, předpokládá se jeho zajištění především přímo osobami vedoucích dotčených organizačních složek, popřípadě dalších jimi pověřených vedoucích zaměstnanců.

Státu v rámci platného právního řádu nelze primárně upřít právo mít majetek v jeho nejširším pojetí, tj. včetně věcí, bytů, nebytových prostorů, peněžních prostředků, cenných papírů, práv a jiných majetkových hodnot, a to nezávisle na tom, kde se právě nachází (tedy např. i v cizině). Majetek je proto pouze rámcově charakterizován účelem, pro který je především využíván.

 NahoruZásady hospodaření s majetkem státu

Zásady, které musejí organizační složky respektovat, nabývají-li majetek pro stát, jsou – hospodárnost a efektivnost při vynakládání prostředků státu. Postup podle zvláštních zákonů (zejm. podle zákona o veřejných zakázkách) má v případech, jichž se týká, přednost jak před obecnými právními předpisy (zejm. občanským a obchodním zákoníkem), tak i před konkrétní navrhovanou zákonnou úpravou.

 NahoruForma nabývání majetku

Z hlediska formy zákon při nabývání preferuje písemnou smlouvu a nabývání na veřejné dražbě připouští pouze ve vybraných případech. Platné přijetí daru nemovitostí, bytu a nebytového prostoru anebo bezúplatné nabytí majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové je s ohledem na případné obtížné podmínky spojené s darováním a na rizika souvisejících závazků a budoucích nákladů vázáno na schválení Ministerstvem financí. V ostatních případech smluvní bezúplatné nabývání majetku ve prospěch státu omezeno není. Tato směrnice se vydává na základě skutečnosti, že žádosti o schválení jednotlivých smluv Ministerstvem financí ČR, popřípadě Ministerstvem dopravy ČR jsou předkládány neúplné či nedostatečně doložené, čímž je vyřizování těchto žádostí zbytečně zdržováno.

 NahoruPOSTUP PŘI SMLUVNÍM NABÝVÁNÍ MAJETKU

 NahoruBezúplatný převod

Darovací nebo jiná smlouva, kterou se do vlastnictví státu bezúplatně nabývá nemovitá věc , která se eviduje v katastru nemovitostí (s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace), jakož i byt nebo nebytový prostor , vyžaduje schválení Ministerstvem financí ČR dle § 12 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruÚplatný převod

Smlouva o úplatném nabytí nemovité věci, bytu nebo nebytového prostoru státem nad 1 milion Kč podléhá schválení zřizovatele dle § 12 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Smlouvu o úplatném nabytí pozemků určených územním rozhodnutím nebo stavebním povolením pro výstavbu pozemních komunikací zahrnutých do rozpočtu stavby MD ČR neschvaluje.

Při převodu vlastnictví a příslušnosti hospodaření na jiný subjekt

Smlouva o převodu nemovitých věcí, která se eviduje v katastru nemovitostí , jakož i smlouva o převodu bytu a nebytového prostoru vyžaduje schválení Ministerstvem financí ČR dle § 22 odst. 3 zákona. č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o převod:

• pozemku zastavěného stavbou pro bydlení nebo stavbou pro individuální rekreaci ve vlastnictví nabyvatele a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1000 m² tomuto nabyvateli anebo samostatný převod pozemku zastavěného jednotlivou nebo řadovou garáží ve vlastnictví nabyvatele;

• spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka na základě předkupního práva anebo spoluvlastnického podílu na pozemku ve prospěch vlastníka bytu nebo nebytového prostoru;

• společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav;

• pozemku směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka;

• nezastavěného pozemku ve výměře nepřesahující 100 m², pokud tento pozemek nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli;

• silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, které je ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce anebo pozemku určeného pravomocným ozemním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce;

• silničního pozemku, u kterého z důvodu…