dnes je 28.3.2024

Input:

Sestavení zadávací dokumentace

29.9.2008, Zdroj: Verlag Dashöfer

3.8.3.2
Sestavení zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace stavby

Pro zadání stavby pozemních komunikací se musí vypracovat Zadávací dokumentace stavby s obsahem a rozsahem podle zákona č. 137/2006 Sb. Zadávací dokumentace stavby podle zákona č. 137/2006 Sb., ustanovení § 44, musí obsahovat alespoň:

  1. obchodní podmínky,

  2. technické podmínky,

  3. požadavky na varianty nabídek,

  4. požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,

  5. podmínky a požadavky a zpracování nabídky,

  6. způsob hodnocení nabídek podle hodnoticích kritérií,

  7. jiné požadav ky zadavatele a plnění veřejné zakázky.

Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce (stavby) musí kromě náležitostí výše uvedených obsahovat také:

  1. projektovou dokumentaci nebo jinou dokumentaci podle stavebního zákona zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky.

  2. soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to v elektronické, nejen listové podobě.

Pro stavby pozemních komunikací jsou určeny tyto dokumenty:

  1. Obchodní podmínky ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb.

  2. Technické podmínky ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., jsou jimi Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP) schválené MD a Zvláštní technické kvalitativní podmínky stavby PK (ZTKP), pokud jsou zpracovány. Tyto podmínky určuje zadavatel. ZTKP upravují nebo doplňují podmínky uvedené v TKP. Jejich zhotovení se řídí předepsanými pravidly:

    1. Jestliže zhotovitel dokumentace navrhne v dokumentaci stavby práci nebo dodávku, pro kterou nejsou v TKP odpovídající podmínky, musí pro ně vypracovat ZTKP.

    2. Pokud je na zhotoviteli dokumentace požadováno vypracování všech potřebných ZTKP (požadavkem v zadávací dokumentaci na zhotovení a objednatel předá ZTKP na jim vybrané práce a dodávky, zhotovitel dokumentace zpracuje celé ZTKP s použitím vlastn ích ZTKP a ZTKP předaných zadavatelem (objednatelem).

    3. Celé ZTKP vypracuje objednatel s použitím svých ZTKP a případných ZTKP vypracovaných zhotovitelem dokumentace.

    Je požadováno, že při zpracování ZTKP se musí zajistit zachování minimálně kvality a technické úrovně požadované TKP, ČSN, TP a VI. Jestliže to povaha stavby vyžaduje, je možné s uvážením ekonomických dopadů předepsat náročnější požadavky na materiály, výrobky, technologie a výsledné jakosti předmětu příslušné ZTKP.

  3. Projektovou dokumentaci ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., kterou je projektová dokumentace pro provádění stavby. Ta určuje prostorové řešení stavby, její členění, rozměry a druhy konstrukcí a technologické vybavení. Navrhuje účelové, stavebně–technické a ekonomické řešení stavby splňující podmínky na její provedení, budoucí užívání a údržbu. Projektová dokumentace stavby musí být zpracována v souladu s podmínkami ozemního rozhodnutí, musí splňovat veškeré požadavky na výstavbu a užívání stavby včetně bezbariérového užívání , dále musí řešit provedení změn dotčených současných staveb dopravních a technických infrastruktur a nebo napojení na ně, umožňovat přístup na stavbu a dále technické a hospodárné provedení stavby. Musí být úplná, přehledná a zpracována oprávněnou osobou. To znamená, že projektovou dokumentaci stavby může zpracovávat pouze fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k projektové činnosti v příslušných oborech podle zvláštních právních předpisů a u veřejných zakázek splňuje kvalifikační předpoklady podle zákona č. 137/2006 Sb. Projektant odpovídá podle stavebního zákona za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Odpovídá také za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace. Zhotovení projektové dokumentace mohou tedy vykonávat pouze fyzické osoby, které mají oprávnění k výkonu projektové činnosti podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zhotovitel projektové dokumentace je povinen přizvat odborníky s příslušnou kvalifikací a oprávněním k zajišťování činností v různých profesích potřebných pro zhotovení dokumentace, není-li způsobilý některou část dokumentace zpracovat sám.

  4. Soupis stavebních prací ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb.. Soupis prací stavby se sestaví podle Oborového třídníku stavebních konstrukcí a prací staveb pozemních komunikací ( dále jen OTSKP), který určuje klasifikaci prací projektové dokumentace pro provádění stavby a požadavky zadávací dokumentace (dále jen ZD). Soupis prací se vypracuje pro stavebně–technické řešení stavby určené projektovou dokumentací pro provádění stavby, TKP a ZTKP. Na základě požadavku objednatele se sestaví soupis prací i pro alternativní technické řešení požadované zadavatelem. Členění položkového oddílu a celkový souhrn navrhne zhotovitel ve shodě s částí II-OTSKP (Metodický pokyn na sestavení a užití soupisu prací) pokud zadavatel (objednatel neurčí v zadávací dokumentaci a vybraných dokumentech ZDS (dále jen VD-ZDS) specifické požadavky na sesta vení soupisu prací, např. to mohou být: samostatné soupisy prací na části stavby a souhrn pro celou stavbu, krycí listy a souhrny pro všechny objekty a souhrn všech objektů a další požadavky. Způsob vyhotovení soupisu prací určí zadavatel/objednatel v zadávací dokumentaci na VD-ZDS – písemnou formou, digitální formou v určitém softwarovém formátu. Ocenění sestaveného soupisu prací (určení orientační ceny stavby) provede zhotovitel dokumentace VD-ZDS pouze na základě požadavku zadavatele/objednatele. Tento dokument se požaduje za důvěrný a zhotovitel ZD-ZDS nesmí poskytnout žádné informace z tohoto dokumentu třetí osobě. Soupis stavebních prací se pořizuje podle Směrnice pro dokumentaci staveb PK, vyd. MD., ta se všeobecně vztahuje na dokumentaci staveb pozemních komunikací v působnosti MD, na které se, podle stavebního zákona, požaduje ozemí rozhodnutí nebo územní souhlas, stavební povolení nebo ohlášení stavby a kolaudační souhlas. Směrnice v plném znění se vztahuje na dokumentaci staveb pro všechny stavby dálnic, rychlostních komunikací, silnic a silnic I. tř. a stavební úpravy a údržbu vyžadující ohlášení na těch komunikacích, které jsou ve vlastnictví státu a financované ze státního rozpočtu, státních fondů, příspěvkových mezinárodních organizací nebo za finanční účasti těchto zdrojů. Pro silnice II. a III. tř., místní komunikace a účelové komunikace je tato směrnice metodickým pokynem. Míra uplatnění závisí na uvážení příslušného orgánu kraje a obce nebo požadavcích příslušného stavebního úřadu.

POSUZOVÁNÍ NABÍDEK

Ustanovení komise pro otevírání obálek a pro posouzení a hodnocení nabídek (§ 71 zákona)

Dodavatel, který podal nabídku, se stává uchazečem. Dodavatelé (uchazeči) podávají nabídky ve lhůtě a v místě, které zadavatel uvedl v oznámení otevřeného řízení. Evidenční čísla uvedená v seznamu nabídek převede zadavatel na pořadová čísla, a to tak, že číselná řada nabídek podaných elektronickými prostředky se předřadí číselné řadě nabídek podaných v listinné podobě. Pokud jsou podány nabídky pouze v listinné podobě nebo pouze elektronicky, pak se evidenční čísla nabídek shodují s pořadovými čísly nabídek.

Před uplynutím lhůty pro podání nabídek ustanoví veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi pro otevírání obálek s nabídkami. Zadavatel se může rozhodnout, že nebude ustanovovat zvlášť komisi pro otevírání obálek a zvlášť hodnoticí komisi a může stanovit, že ustanovená hodnoticí komise bude vykonávat i práva a povinnosti komise pro otevírání obálek. Členové komise pro otevírání obálek (dále jen "komise“) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi.

Výjimku z obecné povinnosti realizovat otevírání obálek může zadavatel využít v případě, že obdrží ve lhůtě pro podání nabídek pouze nabídky podané elektronickými prostředky. V takovém případě je povinen o této skutečnosti informovat uchazeče a zpřístupnit jim protokol o otevírání obálek elektronickými prostředky. V praxi zadavatel jmenuje komisi s ohledem na to, že tato komise bude pokračovat ve fázi posuzování nabídek. Pokud zadavatel již ve fázi zpracovávání zadávací dokumentace uzavřel smlouvu s externím zadavatelem, pak tento externí zadavatel asistuje i při činnosti komisí. A to tak, že vyhotovuje dokumenty pro hodnocení a výběr nejvhodnější nabídky, které se sestávají z prohlášení člena komise, hodnoticích tabulek a jiných, zákonem stanovených dokumentů. Také v tomto případě je za postup zadavatelovy komise při otevírání obálek a hodnocení nabídek odpovědný zadavatel. Administrativa i v tomto případě je na základě zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, náročná a s ohledem na to, že zadávací dokumentace mohou být dotčenými státními orgány kdykoliv kontrolovány, jakož i postup při hodnocení nabídek a výběru nejvhodnější nabídky, je na zvážení zadavatele, zda bude považovat za vhodné tuto pomoc při otvírání obálek a hodnocení smluvně zajistit. Je však nutno zvážit opodstatnění této odborné pomoci, a to vzhledem k zásadě hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Uzavření smlouvy s externím zadavatelem je vhodné tam, kde se jedná o složité a technicky i technologicky náročné zakázky s vysokým objemem předpokládané ceny.

OTEVÍRÁNÍ OBÁLEK S NABÍDKAMI

Komise pro otevírání obálek s nabídkami

Neustanovil-li veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi pro otevírání obálek s nabídkami před uplynutím lhůty pro podání nabídek, ustanoví ji před termínem otevírání obálek s nabídkami. Je vhodné, aby v ustanovení veřejný zadavatel vymezil i způsob jednání komise, tj. zejména princip rozhodování (jednací řád této komise). Zadavatel nestanoví za členy komise pro otevírání obálek náhradníky.

Komise pro otevírání obálek s nabídkami musí mít nejméně tři členy; členové komise nemusí být zaměstnanci veřejného zadavatele, tuto funkci mohou vykonávat např. externí poradci zadavatele. Tyto členy ustanoví veřejný zadavatel zpravidla písemnou formou, byť písemná forma není nezbytná. Členové komise pro otevírání obálek s nabídkami jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi, pokud zákon nestanoví jinak (např. při sdělování skutečností po kontrole oplnosti podané nabídky). Je výhodou pro praxi, že zákon připouští, aby se mohli stát členy komise při otevírání obálek externí poradci. Je však vždy nutné, aby byli zavázáni k mlčenlivosti, a to písemně. Důvod je jasný – průnik informací z práce komise může mít nepříjemný dopad na zadavatele.

Po provedení kontroly obálek a úplnosti každé nabídky sdělí komise pro otevírání obálek s nabídkami (pověřený člen) přítomným uchazečům identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje zákonné požadavky na úplnost nabídky.

Výsledek činnosti komise pro otevírání obálek s nabídkami

Komise pro otevírání obálek s nabídkami jiné údaje z nabídek uchazečů nesděluje, byť by na ni byl činěn nátlak ze strany uchazečů (tedy ani výši nabídkové ceny). Zadavatel si musí být vědom, jaké informace sdělit smí a nebo nesmí, a to na základě zákonných ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění. Nesplňuje-li nabídka požadavky na úplnost, je komise povinna nabídku vyřadit.

Vyřazení nabídky

Vyřazení nabídky je zvláštním úkonem komise, která vyřazením nabídky deklaruje, že nabídka nesplňuje požadavky stanovené zákonem nebo zadavatelem. Vyřazení nabídky musí být učiněno platným rozhodnutím komise, přičemž usnášeníschopnost a rozhodování komise pro otevírání obálek s nabídkami by mělo být vymezeno v ustanovení veřejným zadavatelem. Není-li tomu tak, lze analogicky použít pravidlo vztahující se na činnost hodnoticí komise, tj. že komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů komise, a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.

Vyloučení uchazeče

Je-li nabídka uchazeče komisí vyřazena, je zadavatel povinen bezodkladně vyloučit (rozhodnout o vyloučení) uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel není oprávněn posuzovat důvody, které komisi pro otevírání obálek vedly k vyřazení nabídky.

Rozhodnutí o vyloučení

Vyloučení (rozhodnutí o vyloučení) uchazeče včetně důvodů zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči. Proti vyloučení ze zadávacího řízení má uchazeč právo podat námitky. Doručení rozhodnutí o vyloučení za zadávacího řízení provede zadavatel v souladu s pravidly komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem.

Námitkové řízení proti vyloučení

Proti rozhodnutí zadavatele podává uchazeč, v pozici stěžovatele, námitky, a to podle ustanovení § 110 zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, a to do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Zákon stanoví, že "před uplynutím lhůty pro podání námitek podle tohoto odstavce, a jsou-li námitky podány včas, do doručení rozhodnutí o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení“. Podle ustanovení § 111 zákona č. 137/2006 Sb., zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy. Pokud zadavatel, jak je stanoveno v příslušném ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 113 odst. 2 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u ?řadu.

Podle ustanovení § 144 zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, odst. 1 může uchazeč podat návrh proti všem úkonům zadavatele orgánu dohledu, které ,,vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v ustanovení § 6 (viz zákon č. 137/2006 Sb., v platném znění) a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma a právech navrhovatele...“. V tomto případě, kdy jde o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, uchazeč, nyní v pozici navrhovatele, podává návrh o přezkoumání úkonů zadavatele a to podle § 114 odst. 1 písm. c). Návrh musí splňovat zákonné podmínky podle § 114 odst. 2 zákona. Postup při podávání námitek musí uchazeč i zadavatel řádně prostudovat, aby celé řízení nenarazilo na procedurální nedostatky. Připomínám ustanovení § 110 odst. 7, podle kterého je právem umožněno zájemci nebo uchazeči vzdát se práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Ovšem, zákon mu ukládá, že tak musí učinit písemnou formou. Tohoto práva se může zájemce nebo uchazeč vzdát, jak stanoví zákon, až po vzniku práva podat námitky. Zákon dále stanoví, že "pokud se zájemce či uchazeč vzdal práva na podání námitek, platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula“.

Uvolnění jistoty

Po vyloučení uchazeče je zadavatel povinen tomuto uchazeči bezodkladně uvolnit poskytnutou peněžní jistotu, byla-li zadavatelem v zadávacích podmínkách požadována. To je nezbytný úkol a doporučuje se, aby si zadavatel vedl přehled uchazečů, kteří jistotu složili na základě požadavku v zadávací dokumentaci, a v tomto přehledu si učinil poznámku, kdy a komu jistoty uvolnil. Je to dobrá pomůcka z praxe, protože uvolnění jistoty je zákonná povinnost zadavatele a lhůta pro uvolnění zní ze zákona – bezodkladně.

Protokol o otevírání obálek

O otevírání obálek sepíše komise bezodkladně po provedené kontrole oplnosti Protokol o otevírání obálek (a to jak podaných v listinné podobě, tak i elektronickými prostředky).

Po podpisu Protokolu o otevírání obálek všemi přítomnými členy komise se k protokolu připojí listina přítomných uchazečů, je-li na základě rozhodnutí zadavatele předkládána uchazečům k podpisu. Protokol o otevírání obálek se přikládá k seznamu podaných nabídek.

Po provedené kontrole úplnosti nabídek předává komise nabídky zpět zadavateli, přičemž toto předání může být (a je to vhodné) provedeno i protokolárně.

Zpřístupnění Protokolu o otevírání obálek

Komise předá Protokol o otevírání obálek zadavateli, který je povinen umožnit uchazečům na jejich žádost nahlédnout do Protokolu o otevírání obálek. Zadavatel není povinen zpřístupnit Protokol o otevírání obálek elektronickými prostředky (např. na webové adrese), pokud se konalo veřejné otevírání obálek, kterého se mohli uchazeči účastnit (tím není dotčena povinnost zadavatele umožnit uchazečům do tohoto protokolu nahlížet). Výjimkou je případ, pokud se nekonalo otevírání obálek za účasti uchazečů z důvodu, že byly podány pouze nabídky podané elektronickými prostředky; v takovém případě je zadavatel povinen uchazečům zpřístupnit Protokol o otevírání obálek elektronickými prostředky.

Posouzení kvalifikace a nabídek hodnotící komisí

Nabídky, které nebyly komisí pro otevírání obálek vyřazeny, předá zadavatel k jejich posouzení a hodnocení (pokud byly nabídky posouzeny jako souladné se zákonem a s požadavky zadavatele) hodnoticí komisi. Hodnoticí komise vrátí zadavateli nabídky zpravidla až po ukončení své činnosti (společně s předáním zprávy o posouzení a hodnocení nabídek).

Činí-li hodnoticí komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

Hodnoticí komisi ustanovuje veřejný zadavatel, a to obvykle písemně a před uplynutím lhůty pro podání nabídek, vždy však nejpozději před zahájením posuzování nabídek. Sektorový zadavatel nemá povinnost hodnoticí komisi ustanovit a může sám provádět posouzení a hodnocení nabídek v plném rozsahu. Totéž platí pro zadavatele zadávajícího veřejnou zakázku v souvislosti s výkonem relevantní činnosti.

Sedmičlenná komise

U veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem – Českou republikou nebo státní příspěvkovou organizací, u kterých výše předpokládané hodnoty (předpokládanou hodnotou se pro účely zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, § 13 až 16 zákona) přesáhne 200 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty, musí mít hodnoticí komise nejméně 7 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít nejméně dvě třetiny členů hodnoticí komise příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V takovém případě hodnoticí komisi ustanoví:

  • ministr nebo jiná osoba, která jedná navenek jménem veřejného zadavatele

  • České republiky podle ZMČR (například předseda, ředitel nebo jiný vrcholný představitel příslušného zadavatele),

  • ministr nadřízený veřejnému zadavatelistátní příspěvkové organizaci.

Devítičlenná komise

U veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem – Českou republikou nebo státní příspěvkovou organizací, u kterých výše předpokládané hodnoty přesáhne 500 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty, musí mít hodnoticí komise nejméně 9 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít nejméně dvě třetiny členů hodnoticí komise příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Hodnoticí komisi ustanoví v takovém případě vláda nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek, a to na návrh:

  • ministra nebo jiné osoby, která jedná navenek jménem veřejného zadavatele – České republiky podle ZMČR,

  • ministra nadřízeného veřejnému zadavatelistátní příspěvkové organizaci.

Současně se členy hodnoticí komise jsou obdobným způsobem jmenováni též jejich náhradníci.

Jednání hodnoticí komise

Hodnoticí komise posuzuje a hodnotí nabídky na jednání hodnoticí komise. Jednání hodnoticí komise nejsou veřejně přístupná. Počet jednání hodnoticí komise není omezen.

První jednání hodnoticí komise svolává veřejný zadavatel. Každý člen hodnoticí komise musí být na její první jednání pozván nejméně 7 dnů předem, přičemž forma pozvání člena hodnoticí komise není zákonem stanovena; v případě, že se člen jednání hodnoticí komise nebude účastnit, je povinen tuto skutečnost veřejnému zadavateli oznámit a veřejný zadavatel pozve na první jednání hodnoticí komise náhradníka za chybějícího člena hodnoticí komise.

Na počátku prvního jednání musí hodnoticí komise, resp. každý člen nebo náhradník za člena hodnoticí komise učinit písemně prohlášení veřejnému zadavateli o své nepodjatosti k veřejné zakázce nebo k uchazečům, a to poté, co se seznámí s obsahem seznamu nabídek nebo poté, co sdělil veřejný zadavatel členovi hodnoticí komise nebo jeho náhradníkovi před prvním jednáním hodnoticí komise identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.

Vznikne-li důvod k podjatosti některého člena nebo náhradníka hodnoticí komise v průběhu její činnosti, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. Veřejný zadavatel v takovém případě vyloučí člena hodnoticí komise z další účasti v hodnoticí komisi.

Vznikne-li veřejnému zadavateli pochybnost o nepodjatosti některého člena hodnoticí komise, postupuje obdobně. V takovém případě vyzve předseda hodnoticí komise k činnosti v hodnoticí komisi za vyloučeného člena jeho náhradníka.

Protokol o jednání

O každém jednotlivém jednání hodnoticí komise se sepisuje protokol o jednání. Protokol o jednání obsahuje:

  • identifikaci veřejné zakázky,

  • datum a místo jednání hodnoticí komise,

  • jména a příjmení přítomných členů nebo náhradníků hodnoticí komise,

  • co bylo předmětem jednání hodnoticí komise,

  • na čem se hodnoticí komise usnesla, včetně případně odlišného názoru člena nebo náhradníka hodnoticí komise, a to s odůvodněním,

  • podpisy všech členů a náhradníků hodnoticí komise, kteří byli přítomni na jednání.

Zastává-li člen hodnoticí komise odchylný názor proti názoru většiny, uvede se v protokolu jednání tento odlišný názor s odůvodněním.

Posouzení kvalifikace

Posouzení prokázání splnění kvalifikace pro plnění veřejné zakázky provádí hodnoticí komise pouze tehdy, pokud tak stanoví veřejný zadavatel; v opačném případě provádí posouzení kvalifikace veřejný zadavatel. Posouzení prokázání splnění kvalifikace by mělo předcházet posouzení nabídek, může však být provedeno i jako součást posouzení nabídek. Podrobnější postup při posouzení splnění kvalifikace je uveden zde.

Posouzení nabídek

V této fázi zadávacího řízení hodnoticí komise zkoumá (nad rámec fáze otevírání obálek, kdy se kontroluje, zda jsou požadované dokumenty v nabídce přítomny) obsah těchto dokumentů a jejich soulad se zadávacími podmínkami.

Hodnoticí komise na svém jednání posuzuje nabídky z hlediska splnění požadavků:

  • stanovených platnými právními předpisy,

  • zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách.

Hodnoticí komise může pro posouzení nabídek využít přizvané poradce, kteří nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjatí, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti je poradce povinen učinit písemně čestné prohlášení. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel přizvanému poradci před jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.

Vznikne-li důvod podjatosti některého přizvaného poradce v průběhu činnosti hodnoticí komise, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. Veřejný zadavatel jej v takovém případě vyloučí z další očasti v hodnoticí komisi.

Vznikne-li veřejnému zadavateli pochybnost o nepodjatosti některého člena hodnoticí komise, postupuje obdobně.

Přizvaní poradci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v hodnoticí komisi.

Při posouzení nabídek hodnoticí komise zejména posuzuje (kontroluje), zda byla nabídka podána v souladu se zákonem, tj. zejména zda:

  • každý uchazeč podal pouze jednu nabídku (nabídka obsahující varianty se považuje za jednu nabídku),

  • dodavatel, který podal nabídku (uchazeč), není současně subdodavatelem jiného uchazeče v tomtéž otevřeném řízení (naopak není v rozporu se zákonem, pokud dodavatel, který nepodal nabídku, je subdodavatelem i více uchazečů v tomtéž otevřeném řízení),

  • v případě společné nabídky (tj. nabídka, kterou podají dva či více dodavatelů společně a považují se tedy za jednoho uchazeče) obsahuje tato listina o společné a nerozdílné (solidární) odpovědnosti dodavatelů podávajících společnou nabídku ve vztahu k veřejné zakázce,

  • nejde o nepřijatelnou nabídku v tom smyslu, zda byla podána v souladu s právními předpisy, zejména ZOHS, OZ a OBZ, popřípadě jinými zvláštními právními předpisy podle předmětu veřejné zakázky,

  • nabídka v plném rozsahu respektuje zadávací podmínky stanovené zadavatelem, tedy zda ustanovení uvedené v nabídce uchazeče zcela respektují zadávací podmínky,

  • nebyla podána nabídka, která obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu,

  • nabídka neobsahuje varianty, ačkoliv to zadavatel v zadávacích podmínkách nepřipustil,

  • varianta nabídky však nesmí být při posouzení nabídek vyřazena proto, že by v případě veřejné zakázky na dodávky došlo ke změně na veřejnou zakázku na služby nebo že by v případě veřejné zakázky na služby došlo ke změně na veřejnou zakázku na dodávky.

V případě, že hodnoticí komise posoudí, že nabídka uchazeče nesplňuje požadavky stanovené zákonem nebo zadavatelem, nabídku uchazeče vyřadí (obdobně jako v případě komise pro otevírání obálek s nabídkami); hodnoticí komise však nepřihlíží ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu. Pokud zadavatel připustil varianty nabídky a uchazeč podal varianty nabídky, vyřadí hodnoticí komise nabídku uchazeče pouze tehdy, pokud byly vyřazeny všechny varianty nabídky.

Pokud dodavatel podal:

  1. více nabídek (nikoliv varianty nabídky) samostatně nebo společně s jiným dodavatelem, nebo

  2. jednu nabídku, ale je současně subdodavatelem jiného dodavatele, který podal nabídku (uchazeče) v tomtéž otevřeném řízení, hodnoticí komise všechny takto podané nabídky vyřadí.

Veřejný zadavatel je povinen bezodkladně vyloučit uchazeče, jehož nabídka byla hodnoticí komisí vyřazena. Proti vyloučení ze zadávacího řízení má uchazeč právo podat námitky.

Doručení

Rozhodnutí o vyloučení za zadávacího řízení provede zadavatel v soulady s pravidly komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem. Po vyloučení uchazeče je zadavatel povinen tomuto uchazeči bezodkladně uvolnit poskytnutou peněžní jistotu, byla-li zadavatelem požadována v zadávacích podmínkách.

Nejasné nabídky

Při posuzování nabídky mohou nastat tři situace:

  1. nabídka bude posouzena jako v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami a může tedy být hodnocena,

  2. nabídka nebude posouzena jako v souladu se zákonem nebo zadávacími podmínkami (viz. rozsah posuzovaných aspektů zde) a hodnoticí komise takovou nabídku vyřadí,

  3. nabídka bude obsahovat určité nejasnosti, vzhledem ke kterým nebude hodnoticí komisi zřejmé, zda je nabídka uchazeče v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami či nikoliv a zda může tedy být hodnocena.

Písemné vysvětlení nabídky

V případě, že nabídka obsahuje určité nejasnosti, může hodnoticí komise (nikoliv veřejný zadavatel) požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky; učinění žádosti není povinností hodnoticí komise, neboť odpovědnost za řádné zpracování nabídky nese uchazeč. V žádosti hodnoticí komise uvede:

  • v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit,

  • zpravidla lhůtu pro poskytnutí písemného vysvětlení nabídky; pokud hod noticí komise lhůtu pro poskytnutí písemného vysvětlení nabídky nestanoví , platí, že uchazeč je povinen doručit vysvětlení do 3 pracovních dnů ode dne doručení (obdržení) žádosti o písemné vysvětlení nabídky.

Vyřazení nabídky

Hodnoticí komise musí nabídku vyřadit, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o písemné vysvětlení nabídky, nestanoví-li hodnoticí komise lhůtu delší.

Ústní vysvětlení nabídky

Hodnoticí komise může po písemném vysvětlení (zdůvodnění) nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnoticí komise za účelem ostního vysvětlení jeho nabídky. Hodnoticí komise musí uchazeči doručit pozvánku na jednání alespoň 5 pracovních dní před jeho konáním.

V případě, že hodnoticí komise na základě písemného vysvětlení nabídky uchazečem, popřípadě po jednání s uchazečem, dojde k závěru, že nabídka uchazeče nesplňuje požadavky stanovené zákonem nebo zadávacími podmínkami, vyřadí nabídku uchazeče. Veřejný zadavatel je povinen bezodkladně vyloučit uchazeče, jehož nabídka byla hodnoticí komisí vyřazena.

Postupem pro odstranění nejasností v podaných nabídkách však nelze napravit stav, kdy uchazeč podal nabídku, která není v souladu se zákonem nebo zadávacími podmínkami (v rámci toho procesu tedy například nemůže uchazeč poskytnout zadavateli určitou listinu či informaci, které měly být součástí nabídky uchazeče).

Mimořádně nízká nabídková cena

Při posouzení nabídek uchazečů provádí hodnoticí komise i posouzení výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (tj. zpravidla, nikoliv však vždy, ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky). Hodnoticí komise posoudí jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu takovou, která se mimořádně cenově liší od ostatních podaných nabídek a rovněž zpravidla od předpokládané hodnoty veřejné zakázky. O kolik se musí nabídková cena lišit, aby se jednalo o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nelze obecně stanovit, je třeba to vždy posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu. Z tohoto důvodu lze zadavatelům doporučit, aby při sestavování hodnoticí komise dbali na zařazení odborníků, kteří budou schopni odpovědně posoudit výši nabídkové ceny.

Pokud hodnoticí komise posoudí nabídkovou cenu uchazeče jako mimořádně nízkou, musí si vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné (tedy zpravidla zejména části vztahující se na předmět nabízeného plnění a finanční části nabídky). Za tímto účelem zašle hodnoticí komise uchazeči písemnou žádost o zdůvodnění, ve které zřetelně označí ty části jeho nabídky, které považuje za mimořádně nízké. Písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí být komisi doručeno (za řádné doručení písemného odůvodnění a pro zachování lhůty lze připustit i doručení zadavateli) ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví v žádosti lhůtu delší.

Objektivní příčiny

Hodnoticí komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna výhradně objektivními

Nahrávám...
Nahrávám...