3.8.3.2
Sestavení zadávací dokumentace
NahoruZadávací dokumentace stavby
Pro zadání stavby pozemních komunikací se musí vypracovat Zadávací
dokumentace stavby s obsahem a rozsahem podle zákona č. 137/2006 Sb. Zadávací dokumentace stavby podle zákona č. 137/2006 Sb., ustanovení § 44, musí obsahovat alespoň:
-
obchodní podmínky,
-
technické podmínky,
-
požadavky na varianty nabídek,
-
požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,
-
podmínky a požadavky a zpracování nabídky,
-
způsob hodnocení nabídek podle hodnoticích kritérií,
-
jiné požadav ky zadavatele a plnění veřejné zakázky.
Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce
(stavby) musí kromě náležitostí výše uvedených obsahovat také:
-
projektovou dokumentaci nebo jinou dokumentaci podle stavebního zákona zpracovanou do
podrobností nezbytných pro zpracování nabídky.
-
soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a
to v elektronické, nejen listové podobě.
Pro stavby pozemních komunikací jsou určeny tyto
dokumenty:
-
Obchodní podmínky ve smyslu zákona č. 137/2006
Sb.
-
Technické podmínky ve smyslu zákona č. 137/2006
Sb., jsou jimi Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací
(TKP) schválené MD a Zvláštní technické kvalitativní podmínky stavby PK (ZTKP), pokud jsou zpracovány. Tyto podmínky určuje zadavatel. ZTKP upravují
nebo doplňují podmínky uvedené v TKP. Jejich zhotovení se řídí předepsanými
pravidly:
-
Jestliže zhotovitel dokumentace navrhne v dokumentaci
stavby práci nebo dodávku, pro kterou nejsou v TKP odpovídající podmínky, musí
pro ně vypracovat ZTKP.
-
Pokud je na zhotoviteli dokumentace požadováno vypracování
všech potřebných ZTKP (požadavkem v zadávací dokumentaci na zhotovení a
objednatel předá ZTKP na jim vybrané práce a dodávky, zhotovitel dokumentace
zpracuje celé ZTKP s použitím vlastn ích ZTKP a ZTKP předaných zadavatelem
(objednatelem).
- Celé ZTKP vypracuje objednatel s použitím svých ZTKP a
případných ZTKP vypracovaných zhotovitelem dokumentace.
Je požadováno, že při zpracování ZTKP se musí zajistit
zachování minimálně kvality a technické úrovně požadované TKP, ČSN, TP a VI.
Jestliže to povaha stavby vyžaduje, je možné s uvážením ekonomických dopadů
předepsat náročnější požadavky na materiály, výrobky, technologie a výsledné
jakosti předmětu příslušné ZTKP.
-
Projektovou dokumentaci ve smyslu zákona č. 137/2006
Sb., kterou je projektová dokumentace pro provádění stavby. Ta
určuje prostorové řešení stavby, její členění, rozměry a druhy konstrukcí a
technologické vybavení. Navrhuje účelové, stavebně–technické a ekonomické
řešení stavby splňující podmínky na její provedení, budoucí užívání a údržbu.
Projektová dokumentace stavby musí být zpracována v souladu s podmínkami
ozemního rozhodnutí, musí splňovat veškeré požadavky na výstavbu a užívání
stavby včetně bezbariérového užívání , dále musí řešit provedení změn dotčených
současných staveb dopravních a technických infrastruktur a nebo napojení na ně,
umožňovat přístup na stavbu a dále technické a hospodárné provedení stavby.
Musí být úplná, přehledná a zpracována oprávněnou osobou. To znamená, že
projektovou dokumentaci stavby může zpracovávat pouze fyzická nebo právnická
osoba, která má oprávnění k projektové činnosti v příslušných oborech podle
zvláštních právních předpisů a u veřejných zakázek splňuje kvalifikační
předpoklady podle zákona č. 137/2006 Sb. Projektant odpovídá podle stavebního zákona za správnost, celistvost
a úplnost jím zpracované dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Odpovídá
také za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím
zpracované projektové dokumentace. Zhotovení projektové dokumentace mohou tedy
vykonávat pouze fyzické osoby, které mají oprávnění k výkonu projektové
činnosti podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zhotovitel projektové dokumentace je povinen přizvat odborníky s příslušnou
kvalifikací a oprávněním k zajišťování činností v různých profesích potřebných
pro zhotovení dokumentace, není-li způsobilý některou část dokumentace
zpracovat sám.
-
Soupis stavebních prací ve smyslu zákona č. 137/2006
Sb.. Soupis prací stavby se sestaví podle Oborového třídníku stavebních
konstrukcí a prací staveb pozemních komunikací ( dále jen OTSKP), který
určuje klasifikaci prací projektové dokumentace pro provádění stavby a
požadavky zadávací dokumentace (dále jen ZD). Soupis prací se vypracuje pro
stavebně–technické řešení stavby určené projektovou dokumentací pro provádění
stavby, TKP a ZTKP. Na základě požadavku objednatele se sestaví soupis prací i
pro alternativní technické řešení požadované zadavatelem. Členění položkového
oddílu a celkový souhrn navrhne zhotovitel ve shodě s částí II-OTSKP (Metodický
pokyn na sestavení a užití soupisu prací) pokud zadavatel (objednatel neurčí v
zadávací dokumentaci a vybraných dokumentech ZDS (dále jen VD-ZDS)
specifické požadavky na sesta vení soupisu prací, např. to mohou být:
samostatné soupisy prací na části stavby a souhrn pro celou stavbu, krycí listy
a souhrny pro všechny objekty a souhrn všech objektů a další požadavky. Způsob
vyhotovení soupisu prací určí zadavatel/objednatel v zadávací dokumentaci na
VD-ZDS – písemnou formou, digitální formou v určitém softwarovém formátu.
Ocenění sestaveného soupisu prací (určení orientační ceny stavby) provede
zhotovitel dokumentace VD-ZDS pouze na základě požadavku
zadavatele/objednatele. Tento dokument se požaduje za důvěrný a zhotovitel
ZD-ZDS nesmí poskytnout žádné informace z tohoto dokumentu třetí osobě. Soupis stavebních prací se pořizuje podle Směrnice pro dokumentaci staveb
PK, vyd. MD., ta se všeobecně vztahuje na dokumentaci staveb pozemních
komunikací v působnosti MD, na které se, podle stavebního zákona, požaduje ozemí
rozhodnutí nebo územní souhlas, stavební povolení nebo ohlášení stavby a
kolaudační souhlas. Směrnice v plném znění se vztahuje na dokumentaci staveb
pro všechny stavby dálnic, rychlostních komunikací, silnic a silnic I. tř. a
stavební úpravy a údržbu vyžadující ohlášení na těch komunikacích, které jsou
ve vlastnictví státu a financované ze státního rozpočtu, státních fondů,
příspěvkových mezinárodních organizací nebo za finanční účasti těchto zdrojů.
Pro silnice II. a III. tř., místní komunikace a účelové komunikace je tato
směrnice metodickým pokynem. Míra uplatnění závisí na uvážení příslušného
orgánu kraje a obce nebo požadavcích příslušného stavebního úřadu.
NahoruPOSUZOVÁNÍ NABÍDEK
Ustanovení komise pro otevírání obálek a pro posouzení a
hodnocení nabídek (§ 71 zákona)
Dodavatel, který podal nabídku, se stává uchazečem. Dodavatelé
(uchazeči) podávají nabídky ve lhůtě a v místě, které zadavatel uvedl v
oznámení otevřeného řízení. Evidenční čísla uvedená v seznamu nabídek převede
zadavatel na pořadová čísla, a to tak, že číselná řada nabídek podaných
elektronickými prostředky se předřadí číselné řadě nabídek podaných v listinné
podobě. Pokud jsou podány nabídky pouze v listinné podobě nebo pouze
elektronicky, pak se evidenční čísla nabídek shodují s pořadovými čísly
nabídek.
Před uplynutím lhůty pro podání nabídek ustanoví veřejný zadavatel
nejméně tříčlennou komisi pro otevírání obálek s nabídkami. Zadavatel se může
rozhodnout, že nebude ustanovovat zvlášť komisi pro otevírání obálek a zvlášť
hodnoticí komisi a může stanovit, že ustanovená hodnoticí komise bude vykonávat
i práva a povinnosti komise pro otevírání obálek. Členové komise pro otevírání
obálek (dále jen "komise“) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi.
Výjimku z obecné povinnosti realizovat otevírání obálek může
zadavatel využít v případě, že obdrží ve lhůtě pro podání nabídek pouze nabídky
podané elektronickými prostředky. V takovém případě je povinen o této
skutečnosti informovat uchazeče a zpřístupnit jim protokol o otevírání obálek
elektronickými prostředky. V praxi zadavatel jmenuje komisi s ohledem na to, že
tato komise bude pokračovat ve fázi posuzování nabídek. Pokud zadavatel již ve
fázi zpracovávání zadávací dokumentace uzavřel smlouvu s externím zadavatelem,
pak tento externí zadavatel asistuje i při činnosti komisí. A to tak, že
vyhotovuje dokumenty pro hodnocení a výběr nejvhodnější nabídky, které se
sestávají z prohlášení člena komise, hodnoticích tabulek a jiných, zákonem
stanovených dokumentů. Také v tomto případě je za postup zadavatelovy komise
při otevírání obálek a hodnocení nabídek odpovědný zadavatel. Administrativa i
v tomto případě je na základě zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, náročná a s ohledem na to, že zadávací dokumentace mohou být dotčenými státními
orgány kdykoliv kontrolovány, jakož i postup při hodnocení nabídek a výběru
nejvhodnější nabídky, je na zvážení zadavatele, zda bude považovat za vhodné
tuto pomoc při otvírání obálek a hodnocení smluvně zajistit. Je však nutno
zvážit opodstatnění této odborné pomoci, a to vzhledem k zásadě hospodárnosti
při nakládání s veřejnými prostředky. Uzavření smlouvy s externím zadavatelem
je vhodné tam, kde se jedná o složité a technicky i technologicky náročné
zakázky s vysokým objemem předpokládané ceny.
NahoruOTEVÍRÁNÍ OBÁLEK S NABÍDKAMI
NahoruKomise pro otevírání obálek s nabídkami
Neustanovil-li veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi pro
otevírání obálek s nabídkami před uplynutím lhůty pro podání nabídek, ustanoví
ji před termínem otevírání obálek s nabídkami. Je vhodné, aby v ustanovení
veřejný zadavatel vymezil i způsob jednání komise, tj. zejména princip
rozhodování (jednací řád této komise). Zadavatel nestanoví za členy komise pro
otevírání obálek náhradníky.
Komise pro otevírání obálek s nabídkami musí mít nejméně tři
členy; členové komise nemusí být zaměstnanci veřejného zadavatele, tuto funkci
mohou vykonávat např. externí poradci zadavatele. Tyto členy ustanoví veřejný
zadavatel zpravidla písemnou formou, byť písemná forma není nezbytná. Členové
komise pro otevírání obálek s nabídkami jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi,
pokud zákon nestanoví jinak (např. při sdělování skutečností po kontrole
oplnosti podané nabídky). Je výhodou pro praxi, že zákon připouští, aby se
mohli stát členy komise při otevírání obálek externí poradci. Je však vždy
nutné, aby byli zavázáni k mlčenlivosti, a to písemně. Důvod je jasný – průnik
informací z práce komise může mít nepříjemný dopad na zadavatele.
Po provedení kontroly obálek a úplnosti každé nabídky sdělí komise
pro otevírání obálek s nabídkami (pověřený člen) přítomným uchazečům
identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje zákonné
požadavky na úplnost nabídky.
Výsledek činnosti komise pro otevírání obálek s
nabídkami
Komise pro otevírání obálek s nabídkami jiné údaje z nabídek
uchazečů nesděluje, byť by na ni byl činěn nátlak ze strany uchazečů (tedy ani
výši nabídkové ceny). Zadavatel si musí být vědom, jaké informace sdělit smí a
nebo nesmí, a to na základě zákonných ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., v
platném znění. Nesplňuje-li nabídka požadavky na úplnost, je komise povinna
nabídku vyřadit.
NahoruVyřazení nabídky
Vyřazení nabídky je zvláštním úkonem komise, která vyřazením
nabídky deklaruje, že nabídka nesplňuje požadavky stanovené zákonem nebo
zadavatelem. Vyřazení nabídky musí být učiněno platným rozhodnutím komise,
přičemž usnášeníschopnost a rozhodování komise pro otevírání obálek s nabídkami
by mělo být vymezeno v ustanovení veřejným zadavatelem. Není-li tomu tak, lze
analogicky použít pravidlo vztahující se na činnost hodnoticí komise, tj. že
komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů
komise, a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.
NahoruVyloučení uchazeče
Je-li nabídka uchazeče komisí vyřazena, je zadavatel povinen
bezodkladně vyloučit (rozhodnout o vyloučení) uchazeče z účasti v zadávacím
řízení. Zadavatel není oprávněn posuzovat důvody, které komisi pro otevírání
obálek vedly k vyřazení nabídky.
NahoruRozhodnutí o vyloučení
Vyloučení (rozhodnutí o vyloučení) uchazeče včetně důvodů
zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči. Proti vyloučení ze zadávacího
řízení má uchazeč právo podat námitky. Doručení rozhodnutí o vyloučení za
zadávacího řízení provede zadavatel v souladu s pravidly komunikace mezi
zadavatelem a dodavatelem.
NahoruNámitkové řízení proti vyloučení
Proti rozhodnutí zadavatele podává uchazeč, v pozici stěžovatele,
námitky, a to podle ustanovení § 110 zákona č. 137/2006 Sb., v platném
znění, a to do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější
nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti
v zadávacím řízení. Zákon stanoví, že "před uplynutím lhůty pro podání
námitek podle tohoto odstavce, a jsou-li námitky podány včas, do doručení
rozhodnutí o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací
řízení“. Podle ustanovení § 111 zákona č. 137/2006 Sb., zadavatel
přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle
stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s
uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob
provedení nápravy. Pokud zadavatel, jak je stanoveno v příslušném ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, námitkám nevyhoví, uvědomí
stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 113
odst. 2 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u
?řadu.
Podle ustanovení § 144 zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění,
odst. 1 může uchazeč podat návrh proti všem úkonům zadavatele orgánu
dohledu, které ,,vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v
ustanovení § 6 (viz zákon č. 137/2006 Sb., v platném znění) a v jejichž
důsledku hrozí nebo vznikla újma a právech navrhovatele...“. V tomto případě,
kdy jde o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, uchazeč, nyní v pozici
navrhovatele, podává návrh o přezkoumání úkonů zadavatele a to podle § 114
odst. 1 písm. c). Návrh musí splňovat zákonné podmínky podle § 114 odst.
2 zákona. Postup při podávání námitek musí uchazeč i zadavatel řádně
prostudovat, aby celé řízení nenarazilo na procedurální nedostatky. Připomínám
ustanovení § 110 odst. 7, podle kterého je právem umožněno zájemci nebo
uchazeči vzdát se práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru
nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti
v zadávacím řízení. Ovšem, zákon mu ukládá, že tak musí učinit písemnou formou.
Tohoto práva se může zájemce nebo uchazeč vzdát, jak stanoví zákon, až po
vzniku práva podat námitky. Zákon dále stanoví, že "pokud se zájemce či
uchazeč vzdal práva na podání námitek, platí, že lhůta pro podání námitek ve
vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula“.
NahoruUvolnění jistoty
Po vyloučení uchazeče je zadavatel povinen tomuto uchazeči
bezodkladně uvolnit poskytnutou peněžní jistotu, byla-li zadavatelem v
zadávacích podmínkách požadována. To je nezbytný úkol a doporučuje se, aby si
zadavatel vedl přehled uchazečů, kteří jistotu složili na základě požadavku v
zadávací dokumentaci, a v tomto přehledu si učinil poznámku, kdy a komu jistoty
uvolnil. Je to dobrá pomůcka z praxe, protože uvolnění jistoty je zákonná
povinnost zadavatele a lhůta pro uvolnění zní ze zákona – bezodkladně.
NahoruProtokol o otevírání obálek
O otevírání obálek sepíše komise bezodkladně po provedené kontrole
oplnosti Protokol o otevírání obálek (a to jak podaných v listinné podobě, tak
i elektronickými prostředky).
Po podpisu Protokolu o otevírání obálek všemi přítomnými členy
komise se k protokolu připojí listina přítomných uchazečů, je-li na základě
rozhodnutí zadavatele předkládána uchazečům k podpisu. Protokol o otevírání
obálek se přikládá k seznamu podaných nabídek.
Po provedené kontrole úplnosti nabídek předává komise nabídky zpět
zadavateli, přičemž toto předání může být (a je to vhodné) provedeno i
protokolárně.
NahoruZpřístupnění Protokolu o otevírání obálek
Komise předá Protokol o otevírání obálek zadavateli, který je
povinen umožnit uchazečům na jejich žádost nahlédnout do Protokolu o otevírání
obálek. Zadavatel není povinen zpřístupnit Protokol o otevírání obálek
elektronickými prostředky (např. na webové adrese), pokud se konalo veřejné
otevírání obálek, kterého se mohli uchazeči účastnit (tím není dotčena
povinnost zadavatele umožnit uchazečům do tohoto protokolu nahlížet). Výjimkou je případ, pokud se nekonalo otevírání obálek za účasti uchazečů z
důvodu, že byly podány pouze nabídky podané elektronickými prostředky; v
takovém případě je zadavatel povinen uchazečům zpřístupnit Protokol o otevírání
obálek elektronickými prostředky.
NahoruPosouzení kvalifikace a nabídek hodnotící komisí
Nabídky, které nebyly komisí pro otevírání obálek vyřazeny, předá
zadavatel k jejich posouzení a hodnocení (pokud byly nabídky posouzeny jako
souladné se zákonem a s požadavky zadavatele) hodnoticí komisi. Hodnoticí
komise vrátí zadavateli nabídky zpravidla až po ukončení své činnosti (společně
s předáním zprávy o posouzení a hodnocení nabídek).
Činí-li hodnoticí komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle
zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.
Hodnoticí komisi ustanovuje veřejný zadavatel, a to obvykle
písemně a před uplynutím lhůty pro podání nabídek, vždy však nejpozději před
zahájením posuzování nabídek. Sektorový zadavatel nemá povinnost hodnoticí
komisi ustanovit a může sám provádět posouzení a hodnocení nabídek v plném
rozsahu. Totéž platí pro zadavatele zadávajícího veřejnou zakázku v souvislosti
s výkonem relevantní činnosti.
NahoruSedmičlenná komise
U veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem – Českou
republikou nebo státní příspěvkovou organizací, u kterých výše předpokládané
hodnoty (předpokládanou hodnotou se pro účely zákona rozumí zadavatelem
předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, § 13 až 16 zákona) přesáhne 200 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty, musí
mít hodnoticí komise nejméně 7 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné
zakázky, musí mít nejméně dvě třetiny členů hodnoticí komise příslušnou
odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V takovém případě hodnoticí
komisi ustanoví:
-
ministr nebo jiná osoba, která jedná navenek jménem veřejného
zadavatele
-
České republiky podle ZMČR (například předseda, ředitel nebo
jiný vrcholný představitel příslušného zadavatele),
-
ministr nadřízený veřejnému zadavatelistátní příspěvkové
organizaci.
NahoruDevítičlenná komise
U veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem – Českou
republikou nebo státní příspěvkovou organizací, u kterých výše předpokládané
hodnoty přesáhne 500 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty, musí mít hodnoticí
komise nejméně 9 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít
nejméně dvě třetiny členů hodnoticí komise příslušnou odbornost ve vztahu k
předmětu veřejné zakázky. Hodnoticí komisi ustanoví v takovém případě vláda
nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek, a to na návrh:
-
ministra nebo jiné osoby, která jedná navenek jménem veřejného
zadavatele – České republiky podle ZMČR,
-
ministra nadřízeného veřejnému zadavatelistátní příspěvkové
organizaci.
Současně se členy hodnoticí komise jsou obdobným způsobem
jmenováni též jejich náhradníci.
NahoruJednání hodnoticí komise
Hodnoticí komise posuzuje a hodnotí nabídky na jednání hodnoticí
komise. Jednání hodnoticí komise nejsou veřejně přístupná. Počet jednání
hodnoticí komise není omezen.
První jednání hodnoticí komise svolává veřejný zadavatel. Každý
člen hodnoticí komise musí být na její první jednání pozván nejméně 7 dnů
předem, přičemž forma pozvání člena hodnoticí komise není zákonem stanovena; v
případě, že se člen jednání hodnoticí komise nebude účastnit, je povinen tuto
skutečnost veřejnému zadavateli oznámit a veřejný zadavatel pozve na první
jednání hodnoticí komise náhradníka za chybějícího člena hodnoticí komise.
Na počátku prvního jednání musí hodnoticí komise, resp. každý člen
nebo náhradník za člena hodnoticí komise učinit písemně prohlášení veřejnému
zadavateli o své nepodjatosti k veřejné zakázce nebo k uchazečům, a to poté, co
se seznámí s obsahem seznamu nabídek nebo poté, co sdělil veřejný zadavatel
členovi hodnoticí komise nebo jeho náhradníkovi před prvním jednáním hodnoticí
komise identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.
Vznikne-li důvod k podjatosti některého člena nebo náhradníka
hodnoticí komise v průběhu její činnosti, je povinen tuto skutečnost
bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. Veřejný zadavatel v takovém případě
vyloučí člena hodnoticí komise z další účasti v hodnoticí komisi.
Vznikne-li veřejnému zadavateli pochybnost o nepodjatosti
některého člena hodnoticí komise, postupuje obdobně. V takovém případě vyzve
předseda hodnoticí komise k činnosti v hodnoticí komisi za vyloučeného člena
jeho náhradníka.
NahoruProtokol o jednání
O každém jednotlivém jednání hodnoticí komise se sepisuje
protokol o jednání. Protokol o jednání obsahuje:
-
identifikaci veřejné zakázky,
-
datum a místo jednání hodnoticí komise,
-
jména a příjmení přítomných členů nebo náhradníků hodnoticí
komise,
-
co bylo předmětem jednání hodnoticí komise,
-
na čem se hodnoticí komise usnesla, včetně případně odlišného
názoru člena nebo náhradníka hodnoticí komise, a to s odůvodněním,
-
podpisy všech členů a náhradníků hodnoticí komise, kteří byli
přítomni na jednání.
Zastává-li člen hodnoticí komise odchylný názor proti názoru
většiny, uvede se v protokolu jednání tento odlišný názor s odůvodněním.
NahoruPosouzení kvalifikace
Posouzení prokázání splnění kvalifikace pro plnění veřejné zakázky
provádí hodnoticí komise pouze tehdy, pokud tak stanoví veřejný zadavatel; v
opačném případě provádí posouzení kvalifikace veřejný zadavatel. Posouzení
prokázání splnění kvalifikace by mělo předcházet posouzení nabídek, může však
být provedeno i jako součást posouzení nabídek. Podrobnější postup při
posouzení splnění kvalifikace je uveden zde.
NahoruPosouzení nabídek
V této fázi zadávacího řízení hodnoticí komise zkoumá (nad rámec
fáze otevírání obálek, kdy se kontroluje, zda jsou požadované dokumenty v
nabídce přítomny) obsah těchto dokumentů a jejich soulad se zadávacími
podmínkami.
Hodnoticí komise na svém jednání posuzuje nabídky z hlediska
splnění požadavků:
Hodnoticí komise může pro posouzení nabídek využít přizvané
poradce, kteří nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjatí,
zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na
zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či
jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti je poradce povinen učinit písemně čestné
prohlášení. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel přizvanému poradci před
jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.
Vznikne-li důvod podjatosti některého přizvaného poradce v průběhu
činnosti hodnoticí komise, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit
veřejnému zadavateli. Veřejný zadavatel jej v takovém případě vyloučí z další
očasti v hodnoticí komisi.
Vznikne-li veřejnému zadavateli pochybnost o nepodjatosti
některého člena hodnoticí komise, postupuje obdobně.
Přizvaní poradci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v hodnoticí
komisi.
Při posouzení nabídek hodnoticí komise zejména posuzuje
(kontroluje), zda byla nabídka podána v souladu se zákonem, tj. zejména
zda:
-
každý uchazeč podal pouze jednu nabídku (nabídka obsahující
varianty se považuje za jednu nabídku),
-
dodavatel, který podal nabídku (uchazeč), není současně
subdodavatelem jiného uchazeče v tomtéž otevřeném řízení (naopak není v rozporu
se zákonem, pokud dodavatel, který nepodal nabídku, je subdodavatelem i více
uchazečů v tomtéž otevřeném řízení),
-
v případě společné nabídky (tj. nabídka, kterou podají dva či
více dodavatelů společně a považují se tedy za jednoho uchazeče) obsahuje tato
listina o společné a nerozdílné (solidární) odpovědnosti dodavatelů
podávajících společnou nabídku ve vztahu k veřejné zakázce,
-
nejde o nepřijatelnou nabídku v tom smyslu, zda byla podána v
souladu s právními předpisy, zejména ZOHS, OZ a OBZ, popřípadě jinými
zvláštními právními předpisy podle předmětu veřejné zakázky,
-
nabídka v plném rozsahu respektuje zadávací podmínky stanovené
zadavatelem, tedy zda ustanovení uvedené v nabídce uchazeče zcela respektují
zadávací podmínky,
-
nebyla podána nabídka, která obsahuje mimořádně nízkou
nabídkovou cenu,
-
nabídka neobsahuje varianty, ačkoliv to zadavatel v zadávacích
podmínkách nepřipustil,
-
varianta nabídky však nesmí být při posouzení nabídek vyřazena
proto, že by v případě veřejné zakázky na dodávky došlo ke změně na veřejnou
zakázku na služby nebo že by v případě veřejné zakázky na služby došlo ke změně
na veřejnou zakázku na dodávky.
V případě, že hodnoticí komise posoudí, že nabídka uchazeče
nesplňuje požadavky stanovené zákonem nebo zadavatelem, nabídku uchazeče vyřadí
(obdobně jako v případě komise pro otevírání obálek s nabídkami); hodnoticí
komise však nepřihlíží ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při
posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu. Pokud zadavatel
připustil varianty nabídky a uchazeč podal varianty nabídky, vyřadí hodnoticí
komise nabídku uchazeče pouze tehdy, pokud byly vyřazeny všechny varianty
nabídky.
Pokud dodavatel podal:
-
více nabídek (nikoliv varianty nabídky) samostatně nebo
společně s jiným dodavatelem, nebo
-
jednu nabídku, ale je současně subdodavatelem jiného
dodavatele, který podal nabídku (uchazeče) v tomtéž otevřeném řízení, hodnoticí
komise všechny takto podané nabídky vyřadí.
Veřejný zadavatel je povinen bezodkladně vyloučit uchazeče, jehož
nabídka byla hodnoticí komisí vyřazena. Proti vyloučení ze zadávacího řízení má
uchazeč právo podat námitky.
NahoruDoručení
Rozhodnutí o vyloučení za zadávacího řízení provede zadavatel v
soulady s pravidly komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem. Po vyloučení
uchazeče je zadavatel povinen tomuto uchazeči bezodkladně uvolnit poskytnutou
peněžní jistotu, byla-li zadavatelem požadována v zadávacích podmínkách.
NahoruNejasné nabídky
Při posuzování nabídky mohou nastat tři situace:
-
nabídka bude posouzena jako v souladu se zákonem a zadávacími
podmínkami a může tedy být hodnocena,
-
nabídka nebude posouzena jako v souladu se zákonem nebo
zadávacími podmínkami (viz. rozsah posuzovaných aspektů zde) a hodnoticí komise
takovou nabídku vyřadí,
-
nabídka bude obsahovat určité nejasnosti, vzhledem ke kterým
nebude hodnoticí komisi zřejmé, zda je nabídka uchazeče v souladu se zákonem a
zadávacími podmínkami či nikoliv a zda může tedy být hodnocena.
NahoruPísemné vysvětlení nabídky
V případě, že nabídka obsahuje určité nejasnosti, může hodnoticí
komise (nikoliv veřejný zadavatel) požádat uchazeče o písemné vysvětlení
nabídky; učinění žádosti není povinností hodnoticí komise, neboť odpovědnost za
řádné zpracování nabídky nese uchazeč. V žádosti hodnoticí komise uvede:
-
v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč
vysvětlit,
-
zpravidla lhůtu pro poskytnutí písemného vysvětlení nabídky;
pokud hod noticí komise lhůtu pro poskytnutí písemného vysvětlení nabídky
nestanoví , platí, že uchazeč je povinen doručit vysvětlení do 3 pracovních dnů
ode dne doručení (obdržení) žádosti o písemné vysvětlení nabídky.
NahoruVyřazení nabídky
Hodnoticí komise musí nabídku vyřadit, pokud uchazeč nedoručí
vysvětlení ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o písemné
vysvětlení nabídky, nestanoví-li hodnoticí komise lhůtu delší.
NahoruÚstní vysvětlení nabídky
Hodnoticí komise může po písemném vysvětlení (zdůvodnění)
nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnoticí komise za účelem
ostního vysvětlení jeho nabídky. Hodnoticí komise musí uchazeči doručit
pozvánku na jednání alespoň 5 pracovních dní před jeho konáním.
V případě, že hodnoticí komise na základě písemného vysvětlení
nabídky uchazečem, popřípadě po jednání s uchazečem, dojde k závěru, že nabídka
uchazeče nesplňuje požadavky stanovené zákonem nebo zadávacími podmínkami,
vyřadí nabídku uchazeče. Veřejný zadavatel je povinen bezodkladně vyloučit
uchazeče, jehož nabídka byla hodnoticí komisí vyřazena.
Postupem pro odstranění nejasností v podaných nabídkách však nelze
napravit stav, kdy uchazeč podal nabídku, která není v souladu se zákonem nebo
zadávacími podmínkami (v rámci toho procesu tedy například nemůže uchazeč
poskytnout zadavateli určitou listinu či informaci, které měly být součástí
nabídky uchazeče).
NahoruMimořádně nízká nabídková cena
Při posouzení nabídek uchazečů provádí hodnoticí komise i
posouzení výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (tj.
zpravidla, nikoliv však vždy, ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné
zakázky). Hodnoticí komise posoudí jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu
takovou, která se mimořádně cenově liší od ostatních podaných nabídek a rovněž
zpravidla od předpokládané hodnoty veřejné zakázky. O kolik se musí nabídková
cena lišit, aby se jednalo o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nelze obecně
stanovit, je třeba to vždy posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti daného
případu. Z tohoto důvodu lze zadavatelům doporučit, aby při sestavování
hodnoticí komise dbali na zařazení odborníků, kteří budou schopni odpovědně
posoudit výši nabídkové ceny.
Pokud hodnoticí komise posoudí nabídkovou cenu uchazeče jako
mimořádně nízkou, musí si vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí
nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné (tedy zpravidla zejména
části vztahující se na předmět nabízeného plnění a finanční části nabídky). Za
tímto účelem zašle hodnoticí komise uchazeči písemnou žádost o zdůvodnění, ve
které zřetelně označí ty části jeho nabídky, které považuje za mimořádně nízké.
Písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí být komisi doručeno (za
řádné doručení písemného odůvodnění a pro zachování lhůty lze připustit i
doručení zadavateli) ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti
uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví v žádosti lhůtu delší.
NahoruObjektivní příčiny
Hodnoticí komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké
nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna výhradně objektivními
…