Postavení státu v majetkoprávních vztazích a subjektů hospodařících s majetkem státu

3.10.1

Postavení státu v majetkoprávních vztazích a subjektů hospodařících s majetkem státu

JUDr. Irena Novotná

 NahoruSTÁT JAKO PRÁVNICKÁ OSOBA

Stát jakožto právnická osoba je subjektem, který je způsobilý mít práva a povinnosti. V této souvislosti je i způsobilý svým jménem jednat v právních vztazích, a to včetně a současně i především v majetkoprávních vztazích.

 NahoruPrávní úprava

V českém právním řádu je tato skutečnost vyjádřena ve dvou právních kodexech. V občanském zákoníku a obchodním zákoníku.

Úprava v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále ObčZ)

Ustanovení § 21 ObčZ stanoví, že pokud je subjektem občanskoprávních vztahů stát, je právnickou osobou.

Úprava v zákoně o majetku státu č. 219/2000 Sb. (dále ZMS)

Ustanovení § 6 ZMS stanoví, že pokud stát vystupuje jako očastník právních vztahů (tedy nikoliv pouze v občanskoprávních vztazích), je právnickou osobou. Toto ustanovení, oproti občanskoprávním, představuje širší pojetí. To také znamená, že jak vykládá tento vztah důvodová zpráva z ZMS, by tato právnická osoba měla mít i své místo v Ústavě ČR.

Úprava v obchodním zákoníku č. 513/1991 Sb. (dále ObchZ)

V ustanovení § 261 ObchZ se stanoví, že třetí částí obchodního zákoníku se řídí také závazkovými vztahy mezi státem a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají veřejných potřeb. V praxi to znamená, že podle tohoto citovaného ustanovení je stát označen jako subjekt závazkových vztahů.

 NahoruPostavení ZMS k ObčZ a ObchZ

Pro praxi je důležité, že podle výše stanoveného, je ZMS zvláštním předpisem i oběma kodexům. V zákonech je to vyjádřeno tak, že "pokud zvláštní právní předpisy nestaví něco jiného“. Při uzavírání majetkoprávních vztahů státem je tedy nutno vždy přihlédnout k tomu, zda zvláštní zákon nestanoví jinou úpravu, například občanský zákon. ZMS je zákonem, v této souvislosti obecným vůči těm zákonům, které upravují majetkoprávní problematiku. Znamená to, že se uplatní podpůrně, neupravuje-li tento problém předpis vůči němu zvláštní.

 NahoruSTÁT V ROLI VLASTNÍKA A SPOLUVLASTNÍKA

 NahoruStát jako vlastník

Stát je plnohodnotným právním subjektem, a tudíž i plnohodnotným subjektem vlastnického práva. Má tedy jako vlastník, principiálně v rovném postavení s jinými vlastníky, všechna vlastnická oprávnění, a je v zásadě také stejně omezován jako jiní vlastníci. Vzhledem k jeho jedinečné pozici při naplňování tzv. speciální funkce vlastnictví a veřejného zájmu je současně možné stát označit za "prvního mezi rovnými vlastníky“.

 NahoruStát jako spoluvlastník

V případě státu jde o roli, která není žádoucí, protože stát je v ní též nebo lépe řečeno je ve společné věci "omezován“ vlastnickými právy jiného vlastníka nebo jiných vlastníků. Spolu se státem mohou být vlastníkem nebo spoluvlastníkem právnické a fyzické osoby. Z povahy věci tedy vyplývá, že stát je podílovým spoluvlastníkem. Podíl má obvykle podobu zlomku, přičemž podstatné je, že neurčuje reálnou část věci, ale jde o ideální podíl na celé spoluvlastněné věci.

 NahoruPřevod spoluvlastněného podílu

Protože zákon upravuje možnost, že se vlastníci mohou dohodnout na zrušení spoluvlastnictví a dohodnou se také o vzájemném vypořádání, není vhodné pro stát, aby zbytečně setrvával ve spoluvlastnických vztazích. Tam, kde je to možné a je to trochu účelné a hospodárné, je žádoucí převést státní spoluvlastnický podíl na jiného spoluvlastníka nebo třetí osobu.

 NahoruJEDNÁNÍ STÁTNÍ ORGANIZACE

 NahoruZákladní informace pro uzavírání smluv

Způsobilost jednat svým jménem v majetkoprávních vztazích a nést vlastní odpovědnost za závazky, které z tohoto jednání vzniknou, je nejdůležitějším pojmovým znakem státní organizace jako právnické osoby svého druhu.

 NahoruZřizovací listina a smlouvy

Pokud smluvní subjekty hodlají uzavřít smlouvu, je pro ně důležité, aby smluvní strany uváděly identifikační údaje ve smlouvě přesně. Je tedy podstatné, jak a jakou listinou je příslušná organizace zřízena. Pro praxi lze jen doporučit, aby si smluvní strana, která hodlá vyhotovit návrh smlouvy vůči druhé smluvní straně, opatřila aktuální zřizovací listinu a nebo jinou listinu, na jejímž základě byla příslušná organizace zřízena. Je praktické, aby požádala smluvní stranu o výslovně aktuální znění listiny, platné ke dni uzavření smlouvy, a nespoléhala jen na informace z internetu. Změny jsou možné nejen u jmen statutárních orgánů, ale také v činnostech, které smí organizace vykonávat, a kromě jiných údajů, které se mohou měnit.

 NahoruPrávní jednání státní organizace podle ObčZ

Právní jednání státní organizace je zásadně jednání jejího statutárního orgánu. Statutární orgán má mít u katastrálního úřadu uloženu listinu, která osvědčuje právo podpisu a nebo plnou moc se jménem osoby, která je oprávněna za organizaci jednat a rozsah jejích kompetencí. Tedy ve smyslu § 20 odst. 2 ObčZ mohou za státní organizaci činit právní úkony (jednat jménem státní organizace) i jiní jejich zaměstnanci, pokud je to stanoveno v interních předpisech (typicky v organizačním řádu a podpisovém řádu). Tento řád nejen vymezuje okruh osob oprávněných za státní organizaci jednat, ale i rozsah jejích oprávnění. Pokud tato listina není uložena ve spisech katastrálního ořadu, je třeba ji dokládat při úkonech (vkladu) do katastru nemovitostí. To konečně platí pro právní úkony obecně.

 NahoruPrávní jednání organizace podle ObchZ

V ustanovení § 15 odst. 1 ObchZ tento právní předpis stanoví, že ten, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. I když v této obecné formulaci není oprávnění jednat spojeno s požadavkem, aby jednající byl zaměstnancem podnikatele, popř. aby toto jeho oprávnění bylo zakotveno ve vnitřních předpisech, lze mít za to, že u státní organizace – podnikatele budou jednat hlavně její zaměstnanci a také vnitřní předpisy se uplatňují v tomto smyslu. Například, vymezí se okruh osob pověřených určitou činností a také okony s touto činností spjaté. Tím samým se tyto úkony stanou úkony obvyklými.

 NahoruPRÁVNÍ JEDNÁNÍ ORGANIZACE

 NahoruPlná moc podle ObčZ

Za státní organizaci může jednat také zmocněnec. Státní organizace, jako zmocnitel, mu udělí plnou moc. Tu pak musí přikládat při jednání i ke smlouvám. Plná moc může být udělena právnické nebo fyzické osobě. Platí, že plnou moc uděluje zásadně statutární orgán zmocnitele. Plná moc může být udělena i několika zmocněncům společně. Ti pak musí společně činit právní okony, tedy jednat. Ale plná moc může určit i něco jiného.

 NahoruZmocněnec jedná osobně

Po zmocněnci se vyžaduje, aby jednal osobně. Výjimku činí ustanovení § 25 odst. 2 OSŘ (zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád), anebo když je mezi ním a zmocňující státní organizací dohodnuto, že si může ustavit dalšího zástupce, substituta.

 NahoruPlná moc udělená právnické osobě

Pokud je udělena plná moc právnické osobě, jedná za zmocnitele statutární orgán nebo osoba, které statutární orgán udělí plnou moc. Pro praxi lze jen doporučit, aby při jednání byla plná moc vždy předložena, a také doručovací adresa, komu a kam se mají doručovat smluvní listiny. Stává se totiž, že smluvní strana doručí smlouvu organizaci na její adresu například do Prahy, ale zmocnitel má sídlo v Českých Budějovicích. Může se stát, že dokumenty nebudou zmocniteli, který za organizaci v plné moci jedná, nikdy doručeny.

 NahoruObsah a rozsah plné moci

Nejprve je nutno připomenout pro praxi, že plná moc je jednostranným právním úkonem, a to na rozdíl od smlouvy, která je dvoustranným či vícestranným právním úkonem. Plná moc, kterou uděluje zmocněnec zmocněnci, musí splňovat požadavky na platnost právního úkonu. Tedy, musí být určitá a srozumitelná. Musí v ní být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.

 NahoruGenerální plná moc

Generální plná moc je udělována pro všechny právní úkony a má mít písemnou formu. Pro praxi je důležité připomenout, že zmocněnec písemně a výslovně souhlasí s jejím udělením.

 NahoruPlná moc speciální

V praxi se často uděluje plná moc speciální. Ta obsahuje soupis jednotlivých právních úkonů nebo druh právního úkonu, kterým zmocněnec pověřuje zmocnitele. V praxi se osvědčuje, aby byla plná moc v každém případě vždy písemná (měla písemnou formu), a to z důvodu, kdyby došlo ke sporu mezi stranami.

 NahoruProcesní plná moc

Ustanovení § 28 OSŘ stanoví účastníku, který si zástupce zvolil, že udělí tomuto zástupci písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony.

 NahoruOdvolání procesní plné moci

Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny. Ale vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem, jak stanoví příslušné ustanovení OSŘ.

 NahoruVýpověď plné moci na základě udělení jinému zástupci

Pokud si účastník zvolí jiného zástupce, podle příslušných ustanovení OSŘ platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.

 NahoruPožadavek ověřených podpisů

Podpisy na písemné plné moci, na odvolání plné moci nebo na její výpovědi musí být úředně ověřeny, jen stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu. Pokud však takové rozhodnutí nebo požadavek nebyly vzneseny, pak nemusí být plná moc ověřena.

 NahoruZánik procesní plné moci

Pokud ztratí zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě u fyzické osoby zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká. Zaniká ze zákona. Nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.

Otázky omezení procesní plné moci podle ustanovení § 28a OSŘ

Zákon stanoví v tomto příslušném ustanovení, že procesní plnou moc nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem okonům, které může v řízení učinit účastník. Ale plná moc pro určité úkony opravňuje k zastupování jen při těch úkonech, které byly v plné moci výslovně uvedeny.

 NahoruSTÁTNÍ PODNIK

 NahoruZákon o státním podniku č. 77/1997 Sb. (dále ZSP)

ZSP byl naposledy novelizován zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím s účinností od 1. 1. 2008.

V letech 2010–2011 prošel řadou novelizací: zákonem č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, s účinností od 1. 1. 2010, zákonem č. 278/2009 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví s účinností od 1. 1. 2010, zákonem č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu s účinností od 1. 1. 2011. Pro praxi je důležité tyto novelizace vždy zohledňovat, pokud upravují aktuální problematiku ve vztahu k majekoprávním vztahům.

Základní problematika státních podniků v praxi nakládání s majetkem státu

Při nakládání s majetkem státu je možné uzavírat smlouvy i se státními podniky. Mezi nimi je například Povodí Labe, Povodí Moravy, Povodí Odry a Povodí Vltavy. Povodí vznikla přímo ze zákona. Jsou právě případem speciálních státních podniků podléhajícím některým odlišnostem i od zákona o státním podniku. Dalším případem státního podniku jsou například Lesy České republiky, s nimiž se také v praxi setkáváme.

 NahoruMajetková charakteristka…