Kácení dřevin ve stromořadích

Stromořadím se podle § 1 písm. d) vyhlášky č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení rozumí souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy.

Chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin. Ke kácení dřevin, které jsou součástí stromořadí, se zásadně vyžaduje povolení (uvozovací věta § 3 této vyhlášky). Zvýšenou ochranu požívají stromořadí s ohledem na jejich funkci jako významné součásti veřejné zeleně.

Za účelem zajištění zvýšené ochrany stromořadí zpracovalo Ministerstvo životního prostředí metodické doporučení i ve vztahu k aplikaci § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, konkrétně k části zabývající se pěstebními důvody kácení prováděnými pouze na oznámení příslušnému orgánu ochrany přírody, mezi které se řadí také obnova porostů i jejich výchovné probírky[1]. Obsahem tohoto sdělení jsou definice pojmů „porost“, „pěstební důvody“, „obnova porostů“ a „výchovná probírka porostů“.

Za „porost“ je třeba považovat soubor dřevin, který vytváří kompaktní celek plošného charakteru se specifickými podmínkami, v němž se dřeviny významně ovlivňují a zpravidla si konkurují, a který vyžaduje výchovnou probírku nebo v něm dochází k samovolné redukci počtu jedinců. Za porost proto nelze např. považovat stromořadí nebo jiné skupiny dřevin (např. rozvolněnou skupinu dřevin nebo solitérních jedinců v parcích a na hřbitovech, příp. i ve volné krajině), ve kterých nevznikají specifické podmínky porostu a vzájemné působení dřevin a tudíž i výchovné zásahy jsou minimalizovány, resp. mají charakter ošetřování jednotlivých dřevin. Typickým příkladem porostu je zapojený porost dřevin nebo intenzivně pěstovaný zapojený ovocný sad.

Pěstební důvody kácení dřevin zahrnují kácení prováděné za účelem obnovy porostů nebo výchovnou probírku porostů dřevin s tím, že…