4.2.4
Kategorizace prací, poskytování pracovnělékařských služeb,
osobní ochranné pracovní prostředky, postupy při pracovním úrazu, nemoci z
povolání
NahoruKATEGORIZACE PRACÍ
NahoruKategorizace prací
Kategorizaci prací upravuje zákon č. 258/2000 Sb. a jeho
prováděcí předpis vyhláška č. 432/2003 Sb. Zákon stanovuje povinnost
zaměstnavatele zařadit vykonávané práce podle míry ohrožení zdraví do čtyř
kategorií. Vyhláška stanovuje postupy pro provádění kategorizace prací a
definuje jednotlivé kategorie od první až po čtvrtou. Vyhláška dále přesně
definuje faktory a jejich kritéria, které by mohly mít nebo mají negativní vliv
na zdraví při vykonávání činnosti a stanovuje limity pro zařazování prací do
příslušných kategorií. Faktory, kritéria a limity pro zařazení prací do
kategorie jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky (zařazení do
kategorie druhé až čtvrté). Jedná se o působení prachu, chemických látek,
hluku, vibrací, neionizujícího záření a elektromagnetická pole, o intenzitu
fyzické zátěže, pracovní polohu, zátěž teplem a chladem, zátěž psychickou a
zrakovou, práci s biologickými činiteli a práci ve zvýšeném tlaku vzduchu.
NahoruKategorie první
Kategorie první
Jedná se o práce, u kterých se nepřepokládá negativní vliv na
zdraví.
NahoruKategorie druhá
Kategorie druhá
Jedná se o práce, u kterých se předpokládá vliv na zdraví jen
výjimečně, při práci nejsou překračovány hygienické limity ve smyslu nařízení
vlády č. 361/2007 Sb. a práce naplňující další kritéria pro zařazení do
kategorie druhé podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb.
NahoruKategorie třetí
Kategorie třetí
Jedná se o práce, při kterých dochází k překračování hygienických
limitů a jsou naplňována další kritéria podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003
Sb., dále práce, při kterých není možno snížit riziko ohrožení zdraví
technickým opatřením, a pracovníci jsou proto nuceni používat osobní ochranné
pracovní prostředky, případně musí být zavedena organizační nebo jiná ochranná
opatření. Do kategorie třetí jsou rovněž zařazeny práce spojené s opakovaným
výskytem nemocí z povolání aj.
NahoruKategorie čtvrtá
Kategorie čtvrtá
Jedná se o práce, při kterých hrozí vysoké riziko ohrožení zdraví, a
které nelze zcela vyloučit ani při realizaci ochranných opatření. Kritéria pro
zařazení do čtvrté kategorie jsou uvedena v příloze č. 1 vyhlášky č. 432/2003
Sb.
Při práci spojenou s působením několika faktorů se kategorie prací
určuje podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru.
Další povinnosti zaměstnavatele v oblasti kategorizace
prací
Další povinnosti zaměstnavatele v oblasti kategorizace
prací
O zařazení prací do kategorie třetí a čtvrté rozhoduje příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice) na návrh
zaměstnavatele. O zařazení prací do kategorie druhé rozhoduje zaměstnavatel a
rozhodnutí s odůvodněním oznamuje příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
(Krajská hygienická stanice). Zařazení prací do kategorie musí být provedeno do
30 kalendářních dnů od zahájení jejich výkonu. Ostatní práce vykonávané na
pracovišti, které nebyly zařazeny do kategorie druhé, třetí nebo čtvrté, jsou
považovány za práce kategorie první. Náležitosti návrhu zaměstnavatele na
zařazení prací do kategorie a postupy v případě změn kategorie prací jsou
uvedeny v § 37 zákona č. 258/2000 Sb.
NahoruPRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY
NahoruPracovnělékařské služby
Ze zákoníku práce vyplývá povinnost zaměstnavatele zajistit
pracovnělékařské služby (novelizace k 1. 4. 2012, dříve závodní preventivní
péče). Postupy v oblasti pracovnělékařských služeb upravuje zákon č.
373/2011 Sb. Zákon v paragrafech 53 až 58 definuje pracovnělékařské služby,
poskytovatele pracovnělékařských služeb, upravuje povinnosti zaměstnavatele,
zaměstnanců a poskytovatele pracovnělékařských služeb a způsob hrazení
pracovnělékařských služeb.
Pracovnělékařské služby zahrnují poskytování preventivní
zdravotní služby (posuzování vlivu práce, pracovních podmínek a prostředí na
zdraví), provádění preventivních prohlídek, hodnocení způsobilosti k výkonu
práce, poradenství v otázkách BOZP (ochrana před pracovními úrazy, nemocemi z
povolání), provádění školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na
pracovištích a nad výkonem práce.
Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být všeobecný
praktický lékař nebo lékař v oboru pracovního lékařství.
Zaměstnavatel je povinen v případě prací zařazených do kategorie
první, druhé, třetí nebo čtvrté uzavřít písemnou smlouvu o poskytování
pracovnělékařských služeb s poskytovatelem (všeobecný praktický lékař nebo
lékař v oboru pracovního lékařství). V případě, že jsou na pracovišti
vykonávány pouze práce zařazené do kategorie první, může být
poskytování pracovnělékařských služeb zajištěno prostřednictvím písemné
žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance
(všeobecný praktický lékař zaměstnance).
Další povinnosti a práva zaměstnavatele, zaměstnanců a poskytovatelů
pracovnělékařských služeb jsou podrobně uvedena v § 55 až 57.
Zaměstnavatel je povinen plně hradit všechny poskytované
pracovnělékařské služby, s výjimkou péče u nemocí z povolání.
Zákon obsahuje přechodná ustanovení týkající se poskytování
pracovnělékařských služeb. Říká, že pracovnělékařské služby lze poskytovat
podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní
preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
(tj. do 31. 3. 2013).
Přechodné ustanovení se netýká povinnosti zaměstnavatele hradit
poskytované pracovnělékařské služby.
NahoruOSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY
NahoruOsobní ochranné pracovní prostředky
V případech, kdy nelze riziku zamezit prostředky kolektivní ochrany,
vyplývá jednoznačně pro zaměstnavatele z § 104,
zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) povinnost poskytnout
pracovníkům bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Oděv a obuv
je zahrnuta do OOPP pouze v případech, kdy při práci podléhají mimořádnému
opotřebení, znečistění nebo plní ochrannou funkci.
Zaměstnavatel je dále povinen na základě rozsahu znečištění kůže či
oděvů poskytovat pracovníkovi mycí, čisticí a dezinfekční prostředky (viz
příloha č. 4, nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) a v nevyhovujících
mikroklimatických podmínkách také ochranné nápoje.
Zaměstnavatel musí udržovat OOPP v použivatelném stavu a kontrolovat
jejich používání. Pracovník je povinen tam, kde bylo stanoveno, OOPP používat a
odpovídajícím způsobem s nimi zacházet. Pracovníci musí být s používáním
ochranných prostředků prokazatelně seznámeni. Poskytování OOPP nesmí být
nahrazováno finančním plněním.
Zaměstnavatel je povinen poskytovat OOPP i jiným osobám než vlastním
pracovníkům, které se vyskytnou na pracovišti (např. brigádníci, externisté,
návštěvníci aj.).
Bližší požadavky na poskytování OOPP jsou stanoveny v nařízení
vlády č. 495/2001 Sb.
OOPP musí splňovat následující požadavky:
-
po dobu užívání účinně chránit pracovníky před vyskytujícími se
riziky, přičemž jejich používání nesmí představovat další riziko,
-
nesmí ohrožovat zdraví pracovníka nebo mu bránit při výkonu
práce (musí být přizpůsobeny fyzickým předpokladům pracovníka a respektovat
ergonomické požadavky a zdravotní stav pracovníka),
-
při používání současně více ochranných prostředků, musí být tyto
ochranné prostředky vzájemně slučitelné,
-
dále musí splňovat požadavky kladené na ně nařízením vlády č.
21/2003 Sb.
Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví
zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik,
charakteru práce (fyzická náročnost, druh nářadí, nástroje nebo stroje, s
kterými se pracuje), pracovního prostředí (hluk, vibrace, prach aj.),
mikroklimatickými podmínkami (teplo, chlad, vítr) a s přihlédnutím k
vlastnostem těchto ochranných prostředků. Návod k tomu poskytuje příloha č. 1,
nařízení vlády č. 495/2001 Sb.
Práce a činnosti, které zejména vyžadují poskytování ochranných
prostředků, jsou specifikovány v příloze č. 3, nařízení vlády č. 495/2001
Sb.
Osobní ochranné pomůcky při práci na staveništi:
-
ochranné přilby (ČSN EN 397),
-
výstražné oděvy (ČSN EN 471+A1),
-
ochranná obuv s podešvemi odolnými proti propíchnutí (ČSN EN ISO
20346),
-
ochranné rukavice (ČSN EN 388).
Další OOPP při:
-
zemních pracích v jámách a výkopech: ochranná obuv s
podešvemi, které nejsou odolné proti proražení či proříznutí; ochranné přilby;
výstražné oděvy; ochranné rukavice,
-
obsluze zemních a stavebních strojů: chrániče sluchu (ČSN
EN 352-1 až 3),
-
výstavbě skeletu budov, základů a silničních pracích: ochranná obuv s podešvemi odolnými proti propíchnutí; ochranné přilby;
výstražné oděvy; ochranné rukavice,
-
práci v blízkosti zdvihacích zařízení, jeřábů a
dopravníků: ochranné přilby; výstražné oděvy,
-
práci s betonovými a prefabrikovanými díly, stavby bednění a
jeho odstraňování: ochranná obuv s podešvemi odolnými proti propíchnutí;
ochranné přilby; výstražné oděvy; ochranné rukavice,
-
práci s kompresory a pneumatickými sbíječkami a kladivy: chrániče sluchu,
-
svařování: ochranné brýle; obličejové štíty nebo
stínítka; rukavice; kožená zástěra; ohnivzdorný ochranný oděv (při svařování v
omezených prostorech), (ČSN EN ISO 11611),
-
demoličních pracích: ochranné prostředky dýchacích orgánů
(ČSN EN 136, ČSN EN 140, ČSN EN 143, ČSN EN 149+A1), ochranné přilby; výstražné
oděvy; ochranné rukavice,
-
práci na střechách: ochranná obuv s podpatky nebo na
klínu a s podešvemi odolnými proti proražení, proříznutí; OOPP pro práci ve
výškách,
-
provádění broušení a rozbrušování: ochranné brýle,
obličejové štíty nebo stínítka (ČSN EN 166),
-
tryskání abrasivních látek: ochranný oděv; ochranné
brýle; obličejové štíty nebo stínítka,
-
práci s přenosnými řetězovými pilami: ochranné brýle;
obličejové štíty nebo stínítka,
-
nanášení nátěrů stříkáním nebo práce s organickými
rozpouštědly: ochranné prostředky dýchacích orgánů,
-
beranění pilot: chrániče sluchu,
-
práci ve výškách nebo tam, kde hrozí pád do volné
hloubky: OOPP pro práci ve výškách, viz kap. 4/2.3.
NahoruPRACOVNÍ ÚRAZ
Povinnosti zaměstnavatele v případě vzniku pracovního úrazu vymezuje § 5, zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník
práce). Podrobný postup způsobu evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní
úraz a zasílá záznam o úrazu, pak stanovuje nařízení vlády č. 201/2010
Sb.
Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je ze zákona
povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu. Pokud to zdravotní
stav pracovníka dovolí, musí být toto šetření provedeno za jeho účasti. Dalšími
zúčastněnými musí být svědci úrazu, odborová organizace či zástupce pro oblast
BOZP. Stav na místě úrazu nesmí být bez vážných důvodů měněn až do doby
vyjasnění…
