dnes je 15.8.2022

Input:

Námitky a připomínky v procesu pořízení územního plánu

27.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.5
Námitky a připomínky v procesu pořízení územního plánu

Mgr. Martina Pavelková

Pořizování nové územně plánovací dokumentace nebo její změny může být zásadním momentem pro každého, kdo má v řešeném území zájmy majetkoprávního charakteru. Nejčastějším případem je situace, kdy jsou na svých právech dotčeni vlastníci nemovitostí nacházejících se v řešeném území. Vzhledem k tomu, že proces pořízení územního plánu doznal v důsledcích posledních větších novel stavebního zákona poměrně značných změn, a ne všechny postupy jsou ve všeobecném povědomí zcela zažité, v následujícím textu shrnu zásadní východiska, momenty a způsoby ochrany vlastnických práv v procesu pořizování územního plánu nebo jeho změny.

Prvním okamžikem, kdy může veřejnost uplatňovat připomínky k návrhu územního plánu nebo jeho změny pořizované standardním postupem je fáze tzv. společného jednání podle § 50 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Podle ustanovení § 50 odst. 3 stavebního zákona pořizovatel doručí zpracovaný návrh územního plánu veřejnou vyhláškou a po dobu 30 dnů ode dne doručení (15. den ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky) může k návrhu územního plánu, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, uplatnit každý písemné připomínky. V této fázi však zákon neupravuje možnost uplatnit námitky (se kterými je spojen i určitý formalizovaný proces jejich vypořádání), a vzhledem k tomu, že návrh bude na základě výsledků společného jednání a stanovisek dotčených orgánů pravděpodobně ještě upraven a doplněn o návrh odůvodnění, jedná se fakticky o možnost uplatnit připomínky spíše předběžného nebo informativního charakteru.

Zásadním momentem, se kterým zákon spojuje možnost třetích osob vstupovat prostřednictvím uplatněných námitek do procesu pořízení územního plánu nebo jeho změny, je tzv. řízení o územním plánu (§ 52 a 53 stavebního zákona). Poté, co pořizovatel zajistí úpravu návrhu územního plánu po společném jednání, opět jej doručí veřejnou vyhláškou. Nejdříve 15 dnů ode dne doručení proběhne veřejné projednání. Do 7 dnů od tohoto veřejného projednání mohou být k návrhu uplatňovány námitky i připomínky. Obdobně mohou dotčené subjekty uplatňovat námitky a připomínky ve fázi veřejného projednávání i u změn územních plánů pořizovaných zkráceným postupem podle ustanovení § 55a a 55b stavebního zákona. U těchto zkrácených postupů je veřejné projednání projednáním jediným, tzn., nepředchází mu společné jednání a tedy i prvotní seznámení s návrhem.

Rozdíl mezi námitkou a připomínkou spočívá v tom, že námitky mohou uplatnit vlastníci pozemků a staveb dotčení návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, tzn. subjekty s určitým privilegovaným postavením, a připomínky může uplatnit kdokoliv. Zatímco k připomínce postačí většinou fakticky stručné věcné vyjádření pořizovatele, o námitce musí pořizovatel, resp. zastupitelstvo, které předložené materiály schvaluje, rozhodnout. Na toto rozhodnutí se uplatňuje přiměřeně úprava rozhodnutí ve správním řízení, především pak co se týče požadavku na rozsah odůvodnění. Rozhodnutí o námitkách (na rozdíl od vypořádání připomínek) je také samostatně přezkoumatelné v přezkumném a soudním řízení.

Co se týče formálních náležitostí námitky proti návrhu územního plánu, tak kromě těch obecných (z podání musí být patrné, kdo jej činí, které věci se týká, co se navrhuje, vůči jakému orgánu směřuje apod.), je nutno v námitce uvést i skutečnosti, ze kterých navrhovatel dovozuje dotčení na svých vlastnických právech. V praxi příslušná obec většinou zveřejní společně s návrhem územního plánu nebo jeho změny i formuláře pro uplatnění námitek a připomínek. Nejčastějším případem legitimace k podání námitek

Nahrávám...
Nahrávám...