dnes je 27.11.2022

Input:

Nástroje územního plánování

23.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.3
Nástroje územního plánování

Ing. Bohumír Číhal

Nástroje územního plánování jsou tvořeny územně plánovacími podklady (územně analytické podklady a územní studie), politikou územního rozvoje územně plánovací dokumentací (zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán). Jako nástroj územního plánování je dle systematiky stavebního zákona řazeno i územní řízení a jeho výsledek v podobě územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby, o dělení a scelování pozemků a o ochranném pásmu). Nutno poznamenat, že územní řízení má v nástrojích územního plánování poměrně samostatné postavení, které vyplývá především z toho, že z hlediska procedurálního se jedná o správní řízení dle části II. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tedy "klasické" správní řízení, jehož výsledkem je individuální správní akt. Tím se liší od jiných nástrojů územního plánování, které jsou koncipovány jako opatření obecné povahy.

Stejnou povahu (jsou to opatření obecné povahy) mají také územní opatření o stavební uzávěře územní opatření o asanaci území, která je nutno rovněž zařadit mezi nástroje územního plánování, a to jako nástroje, které z důvodu veřejného zájmu s časově omezenou platností upravují poměry v území. Specifickým nástrojem územního plánování je konečně i předkupní právo a náhrada za změnu v území. Jedná se o instituty stavebního zákona, jejichž smyslem je umožnit využití území a upravit vlastnické vztahy v něm tak, aby mohlo být využíváno hospodárně ku prospěchu všech jeho vlastníků.

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY

Územně plánovací podklady jsou svým charakterem nejobecnějším nástrojem územního plánování, který slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a jejich změně a pro rozhodování v území. Územní podklady jsou tvořeny územně analytickými podklady, jejichž úkolem je zjišťování a vyhodnocování stavu a vývoje území a územními studiemi, které ověřují možnosti a podmínky změn v řešení.

Územně analytické podklady

Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, zjištění a vyhodnocení limitů využití území z důvodu ochrany veřejných zájmů (vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území), záměrů na provedení změn v území, a především zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území (významnou součástí tohoto rozboru je určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci). Svým způsobem se jedná o jakousi "diagnózu" území. 

Orgány územního plánování jsou v rozsahu svých kompetencí povinny pořídit územně analytické podklady. Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje. Ministerstvo pořizuje územně analytické podklady v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů, přitom vychází zejména z územně analytických podkladů krajů.

Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů jsou průzkumy území a údaje o území (informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti).

Pro zpracování a vytvoření územně analytických podkladů slouží též mapové podklady. Mapovými podklady pro zpracování územně analytických podkladů podle prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., jsou (státní mapová díla) katastrální mapa, Státní mapa, Základní mapa České republiky a Mapa České republiky. Pro účely územního plánování, tj. i pro pořizování územně analytických podkladů, je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území. Územně analytické podklady se vytvářejí v digitální formě, tomu však nemusí odpovídat dostupné mapové podklady. Není-li státní mapové dílo v digitální formě k dispozici, lze s jeho využitím vytvořit mapový podklad v digitální formě. Při územně plánovací činnosti se jako mapový podklad též využívají technické mapy, pokud je má pořizovatel k dispozici.

Státními mapovými díly závaznými na území státu jsou podle Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění pozdějších předpisů

  1. katastrální mapa,
  2. Státní mapa (1 : 5 000),
  3. Základní mapa České republiky (1 : 10 000, 1 : 25000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 nebo 1 : 200 000),
  4. Mapa České republiky (1 : 500 000),
  5. Topografická mapa (1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000),
  6. Vojenská mapa České republiky (1 : 250 000, 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000).

Tematickými státními mapovými díly závaznými na území státu jsou tematická mapová díla vytvořená pro celé území státu na podkladě základních státních mapových děl uvedených v odstavci 1 písm. c) a d), nebo v odstavci 1 písm. e) a f).

Bližší informace o těchto mapových dílech a jejich použití uvádí Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (http://geoportal.cuzk.cz).

Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a nejpozději do 4 let pořídí jejich úplnou aktualizaci. Nejpozději do 42 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo od jejich poslední úplné aktualizace pořídí pořizovatel návrh nové úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti jimi poskytnutých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost potvrdil. Poskytovatel údajů, který nesplní svou povinnost poskytnout údaje o území, nebo prokáže-li se, že neupozornil na nesprávnost údajů o území jím poskytnutých, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů.

Obsah územně analytických podkladů (ÚAP)

Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

Územně analytické podklady obcí a územně analytické podklady kraje obsahují:

  • podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující údaje o území, zjištění a vyhodnocení aktuálního stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace (například statistické údaje).

Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území obcí (zpracovaných zpravidla digitální technologií pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje), je stanoven v části A přílohy č. 1 k vyhlášce. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území kraje, je stanoven v části B přílohy č. 1.

  • rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující

    • zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.

    • určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území.

V územně analytických podkladech pro území hlavního města Prahy je možno sloučit obsah územně analytických podkladů obcí a územně analytických podkladů kraje.

Grafická část územně analytických podkladů obsahuje výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a tzv. problémový výkres, který představuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích (zásadách územního rozvoje, územním plánu, regulačním plánu). Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy dle potřeby.

Údaje o území poskytuje, v digitální formě, pořizovateli orgán veřejné správy (jím zřízená právnická osoba, např. Správa CHKO poskytuje údaje o zvlášť chráněných územích, báňské úřady poskytují údaje o ložiskovém území) a vlastník dopravní a technické infrastruktury (např. kraje jako vlastníci silnic II. a III. třídy, vlastníci plynovodů či teplovodů). Zodpovídají přitom za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Grafická část se poskytuje ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle stavebního zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.

Obsah údajů o území

Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a tzv. pasport údaje o území, který je tvořen informacemi o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti. Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy.

Správnost poskytnutého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k vyhlášce.

Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich úplnou aktualizace projednává Rada obcí pro udržitelný rozvoj území, která pořizovateli sdělí své stanovisko. Územně analytické podklady obcí se jí předkládají v rozsahu rozboru udržitelného rozvoje území nebo jeho aktualizace spolu s oznámením, kde je možné do úplných územně analytických podkladů nahlédnout. Rada obcí přitom jedná v přenesené působnosti. Případné rozpory mezi pořizovatelem a Radou obcí řeší krajský úřad. Krajskému úřadu jsou také územně analytické podklady ve své konečné podobě předloženy.

Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání zastupitelstvu kraje, rovněž v rozsahu rozboru udržitelného rozvoje území nebo jeho aktualizace. Krajský úřad zašle ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí územně analytické podklady pro území kraje do 6 měsíců od lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo aktualizaci.

Doklad o projednání s obcemi je součástí územně analytických podkladů obcí, součástí územně analytických podkladů kraje je pak obdobně doklad o jejich projednání v zastupitelstvu kraje.

Obsah dokladu o projednání územně analytických podkladů je stanoven v příloze č. 3 k vyhlášce.

Územní studie

Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů v území nebo v části území (například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí). Pořízení územní studie není povinné, územní studie se na rozdíl od územně analytických podkladů zpracovávají dle potřeby a na základě uvážení orgánů územního plánování. Pořizovatel pořizuje územní studii z vlastního nebo jiného podnětu. Nezbytné je pořízení územní studie pouze v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.

V zadání územní studie může pořizovatel stanovit, že ten, kdo hodlá změnu v území realizovat, může zajistit zpracování územní studie na své náklady.

Územní studie podléhají evidenci územně plánovací činnosti a návrh na vložení dat o této studii do evidence podává pořizovatel. Pořizovatel nejpozději do 8 let od posledního vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti prověří aktuálnost jejího řešení a v případě možnosti dalšího využití územní studie zajistí o této skutečnosti vložení dat do evidence, jinak ministerstvo, popřípadě jím pověřená organizační složka státu, údaje o územní studii z evidence vypustí. Ministerstvo, popřípadě jím pověřená organizační složka státu, vypustí údaje o územní studii z evidence územně plánovací činnosti též v případě, že její obsah je v rozporu s právními předpisy.

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Politika územního rozvoje zaujímá mezi nástroji územního plánování zvláštní postavení, když je vyňata z územně plánovací dokumentace. Politika územního rozvoje je zásadním dokumentem celostátní povahy. Určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, přitom má na zřeteli udržitelný rozvoj území. Dále koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci.

Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území dnem následujícím po dni zveřejnění sdělení, což znamená, že tyto další nástroje územního plánování nesmí být v rozporu s politikou územního rozvoje.

K návrhu politiky územního rozvoje zajišťuje ministerstvo vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, ve kterém se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle politiky územního rozvoje.

Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ministerstvy, ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo dále konzultuje návrh politiky se sousedními státy, jejichž území může být uplatňováním politiky významně ovlivněno a které o konzultaci projeví zájem.

Postup projednávání návrhu politiky územního rozvoje, včetně termínů, stanovisek, připomínek a případných výsledků konzultací uvádění novelizovaná ustanovení § 33 odst. 3 až 8 SZ.

Konečný návrh politiky územního rozvoje je předložen ke schválení vládě.

Zvláštní postup je stanoven, pokud Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí určí, že politika územního rozvoje má negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj. Postupuje se podle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

V takovém případě lze sice politiku územního rozvoje schválit, ale jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření. Tato opatření je nutno dohodnout s Ministerstvem životního prostředí; to informuje o kompenzačních opatřeních Evropskou komisi. Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť (jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství, konkrétně směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, ve znění směrnice Rady 97/62/EHS) nebo s prioritními druhy (jako prioritní se označují evropsky významné druhy, které vyžadují zvláštní územní ochranu a jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství, konkrétně v novelizované příloze II směrnice Rady 92/43/EHS, ve znění směrnice Rady 97/62/EHS), lze politiku územního rozvoje schválit jen z důvodů veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu lze politiku územního rozvoje schválit jen na základě stanoviska Evropské komise. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku k návrhu Politiky územního rozvoje.

Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování politiky územního rozvoje. Na základě této zprávy vláda rozhodne o aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky územního rozvoje. Aktualizace politiky územního rozvoje se projednává a schvaluje v rozsahu měněných částí. Po jejím schválení ministerstvo zajistí vyhotovení úplného znění politiky územního rozvoje po její poslední aktualizaci.

Politika územního rozvoje ČR

Česká republika má poslední platnou Politiku územního rozvoje ČR 2008. Vzhledem k tomu, že od jejího schválení uběhlo v roce 2015 již více než 5 let, pořídilo Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2014, na základě usnesení vlády č. 596 ze dne 8. srpna 2013, kterým vláda vzala na vědomí Zprávu o uplatňování PÚR ČR 2008, návrh Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR.

Předmětem návrhu Aktualizace č. 1 PÚR ČR jsou úpravy stávajících kapitol PÚR ČR 2008 ve smyslu doplnění, případně zpřesnění, resp. vypuštění textů, a tomu odpovídající úpravy a doplnění příslušných schémat. Aktualizací jsou nejvíce dotčeny kapitoly týkající se rozvojových záměrů dopravní a technické infrastruktury. Podání návrhu předcházela dílčí jednání s klíčovými ministerstvy (MŽP, MD, MPO a MZe) a se všemi kraji a vnitřní připomínkové řízení k návrhu Aktualizace č. 1 a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Návrh Aktualizace č. 1 byl koncem května 2014 rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení společně s Vyhodnocením vlivů návrhu Aktualizace č. 1 na udržitelný rozvoj území (včetně vlivů na životní prostředí a na soustavu Natura 2000). Oba dokumenty byly v souladu se stavebním zákonem projednány také s veřejností a obcemi v červenci 2014, současně byly vystaveny k připomínkování na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a zaslány sousedním státům prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Sousední státy, jejichž území může být uplatňováním návrhu Aktualizace č. 1 přímo ovlivněno, mohly sdělit svůj zájem o mezistátní konzultace v termínu do 31. července 2014 a uplatnit připomínky k předaným materiálům v termínu do 8. září 2014. Zájem o konzultace projevilo pouze Rakousko. Všechna vyjádření a připomínky sousedních států byly vyhodnoceny a vypořádány.

Dne 5. prosince 2014 vydalo Ministerstvo životního prostředí stanovisko SEA k návrhu Aktualizace č. 1. Na konci roku 2014 byl vypracován upravený návrh Aktualizace č. 1 a vláda svým usnesením odsouhlasila nový termín pro předložení návrhu Aktualizace č. 1 do 31. března 2015.

Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR vláda projednala a schválila dne 15. dubna 2015. Doposud platná Politika územního rozvoje ČR 2008 přestala v měněných částech platit a v současnosti platí Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1.

Celé znění Politiky územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 a souvisejících dokumentů je zveřejněno na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz).

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Územně plánovací dokumentace navazuje na územně plánovací podklady a představuje již konkretizující nástroj územního

Nahrávám...
Nahrávám...