dnes je 26.6.2022

Input:

Návrh novely katastrální vyhlášky

21.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.9
Návrh novely katastrální vyhlášky

Český úřad zeměměřický a katastrální

Katastrální vyhláška č. 357/2013 Sb. byla od jejího vydání novelizována dvakrát, podstatnějším způsobem pouze jednou, a to v roce 2017. Od té doby již došlo k dalšímu posunu a vývoji technické praxe i odborných názorů a soudní judikatury, a to zejména v oblasti aplikace občanského zákoníku. Po dalších pěti letech účinnosti vyhlášky tak byly identifikovány situace, pro které katastrální vyhláška nenabízí žádné řešení nebo je řešení vyplývající ze stávajícího znění nevhodné.

Rovněž v tomto období vstoupily v účinnost nové právní předpisy, na které je třeba reagovat, například zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), zákon č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, zákon č. 88/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony nebo zákon č. 481/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Předkládaným návrhem vyhlášky jsou tak podrobněji upravovány postupy při zápisu poznámek a upozornění v souladu se současnými poznatky soudní judikatury a stanovují se další listiny pro zápis vkladem a poznámkou v případech, kdy dosavadní právní úprava nenabízí řešení žádné nebo nabízí řešení zcela nevhodné. Dále se doplňují vybrané prvky polohopisu katastrální mapy a upřesňují postupy při výkonu zeměměřických činností pro účely katastru. Navíc je z důvodu snížení administrativní zátěže navrhováno zjednodušit podání žádosti o potvrzení geometrického plánu prostřednictvím webové služby. V souvislosti s novelou zákona o ochraně přírody a krajiny se nově upravují typy a způsoby ochrany nemovitosti do souladu s novelizovanými předpisy.

Návrh znění novely s komentářem z aplikace ODok

VYHLÁŠKA

ze dne ...2022,

kterou se mění vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 87/2017 Sb. a vyhlášky č. 301/2019 Sb.

Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. a) až c) a e) až i) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):

Čl. I

Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 87/2017 Sb. a vyhlášky č. 301/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova "a je součástí pozemku nebo součástí práva stavby" zrušují.

Navrhovanou úpravou budou jako obsah polohopisu katastrální mapy doplněny rovněž obvody budov, které jsou vedlejší stavbou a zároveň nejsou součástí pozemku nebo práva stavby. Nejeví se totiž logické, aby vedlejší stavby v případě, kdy jsou součástí pozemku nebo práva stavby, dalšími prvky polohopisu byly, zatímco v případě, kdy součástí pozemku nebo práva stavby nejsou, se do katastrální mapy žádným způsobem nepromítaly. Tato nedůvodná disproporce se navrhovanou změnou narovnává.

2. V § 9 odst. 1 písm. d) se slova "podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků," nahrazují slovem "a" a na konci textu písmene se doplňují slova "; v případě katastrálního území na území hlavního města Prahy pouze název a číselný kód kraje".

Legislativně technická úprava související s přijetím zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu).

3. V § 13 písmeno b) zní:

"b) číslo jednotky, které je tvořeno číslem popisným nebo číslem evidenčním budovy, ve které se jednotka nachází, podlomením a nejvýše čtyřmístným vlastním číslem jednotky podle listiny, nebo pouze vlastním číslem jednotky, nachází-li se jednotka v budově, které dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční; není-li číslo jednotky v listině uvedeno stanoveným způsobem, katastrální úřad jednotku pro účely evidence v katastru přečísluje a o této skutečnosti vyrozumí vlastníky,".

Na základě vyhodnocení poznatků z praxe při označování jednotek v listinách se doplňuje, jakým způsobem je tvořeno číslo jednotky pro účely evidence v katastru nemovitostí. Současně se upravuje postup v případě, kdy je v podkladové listině jednotka označena odlišným způsobem, a tudíž je nezbytné ji pro potřeby evidence v katastru nemovitostí přečíslovat.

4. V § 14 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

"(4) Náleží-li majetek nebo právo do podílového fondu, eviduje se označení podílového fondu, identifikační číslo podílového fondu, bylo-li mu přiděleno, a údaje o obhospodařující právnické osobě. Náleží-li majetek nebo právo do podfondu investičního fondu, eviduje se označení podfondu, identifikační číslo podfondu, bylo-li mu přiděleno, a údaje o investičním fondu, o jehož podfond se jedná.

(5) Náleží-li majetek nebo právo do svěřenského fondu, eviduje se název fondu, identifikační číslo svěřenského fondu, bylo-li mu přiděleno, a údaje o svěřenském správci.".

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.

Dosavadní právní úprava neřeší, jaké údaje mají být evidovány v případech, kdy vlastníkem nemovité věci není ani právnická osoba, ani fyzická osoba, ale odlišné právní entity, zejm. podílový fond, podfond investičního fondu nebo svěřenský fond. To v praxi způsobuje obtíže, a proto se doplňuje, jaké údaje mají být v těchto případech evidovány.

5. V § 14 odst. 6 se před slovo "organizační" vkládají slova "právnické osobě cizího státu se eviduje název a adresa sídla; o" a za slovo "adresa" se vkládá slovo "jejího".

Upravují a zpřesňují se údaje evidované o právnické osobě cizího státu a organizační složce právnické osoby cizího státu, a to opět s ohledem na opakované problémy v praxi.

6. V § 15 odst. 2 se na konci písmene g) doplňuje slovo "a".

7. V § 15 odst. 2 se na konci písmene h) se slovo "a" nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.

Navrhuje se, aby údaj o zakladateli svěřenského fondu nebyl v katastru nadále evidován. Od přijetí katastrální vyhlášky došlo k významné změně v právní úpravě svěřenských fondů, na kterou je třeba reagovat, zejména byla zřízena evidence svěřenských fondů, která je podle rejstříkového zákona (§ 65e zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů) postavena na principu neveřejnosti s ohledem na důvěrný charakter svěřenských fondů. V této souvislosti pak není žádoucí, aby údaje, které podle rejstříkového zákona veřejné nejsou, podle katastrálních předpisů veřejnými byly. Proto nebudou údaje o zakladateli svěřenského fondu do katastru nově zapisovány, a doposud zapsané údaje budou podle přechodných ustanovení vymazány.

8. V § 15 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

"c) podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru uvedená v listině, která je podkladem pro zápis jednotky do katastru, pokud je v ní tento údaj obsažen; u souboru bytů a nebytových prostorů se eviduje souhrnná výměra za tento soubor,".

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).

9. V § 15 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

"c) podlahová plocha jednotky uvedená v listině, která je podkladem pro zápis jednotky do katastru, pokud je v ní tento údaj obsažen,".

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

Údaje evidované u bytového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku a u vlastnictví jednotek podle zákona o vlastnictví bytů se pro potřeby vyměřování daní rozšiřují o údaj o podlahové ploše jednotky (evidovat se bude podlahová plocha podle prohlášení vlastníka či jiné listiny, podle které se jednotky zapisovaly do katastru).

10. V § 18 odst. 1 se za slovo "kupce" vkládají slova "s odkládací podmínkou, ujednání o koupi na zkoušku s odkládací podmínkou".

11. V § 18 odst. 1 se na konci písmene c) slovo "a" zrušuje.

12. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem ", a" a doplňuje se písmeno e), které zní:

"e) údaj o tom, že předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě je zcizitelné, pokud bylo jako zcizitelné ujednáno.".

13. V § 18 odst. 2 se za slovo "prodeje" vkládají slova ", výhrady práva lepšího kupce s rozvazovací podmínkou".

Ustanovení se upřesňuje s ohledem na potřebu odlišného způsobu zápisu některých věcných práv v závislosti na tom, zda jsou zřízena s odkládací či rozvazovací podmínkou. Rovněž se doplňuje, že v případě věcných práv, která lze ujednat jako zcizitelná, se tato skutečnost bude zapisovat do katastru. Přímo ze zápisu v katastru tak bude zřejmé, zda je možné s takovým právem nakládat či nikoliv, a nebude třeba tuto skutečnost pracně zjišťovat z obsahu listin založených ve sbírce listin, jako je tomu doposud. Zároveň je třeba navrhovanou úpravu promítnout i do ustanovení stanovujících listiny pro zápis a výmaz těchto práv.

14. V § 21 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) podané dovolání nebo ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad,".

Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena f) až m).

Na základě vyhodnocení poznatků z praxe se navrhuje v katastru nemovitostí evidovat i upozornění na skutečnost, že bylo podáno dovolání nebo ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad. Informace o tom, že je možné, že dojde k povolení vkladu a změně zápisů do katastru v případě, kdy Nejvyšší soud dospěje k odlišnému závěru než soud krajský, je velmi významná, neboť v takovém případě dojde k povolení vkladu zpětně s původními právními účinky, aniž by riziko takové změny bylo v katastru signalizováno plombou. Ta je totiž odstraněna po pravomocném ukončení vkladového řízení. Možnost "znovuotevření" pravomocně skončeného vkladového řízení na základě dovolání nebo ústavní stížnosti tak představuje významný zásah do právní jistoty při nakládání s nemovitostmi, a je namístě, aby o ní byli případní nabyvatelé věcných práv informováni prostřednictvím upozornění až do okamžiku, kdy bude možné v dané věci opět vyznačit plombu – viz také úpravy v § 26 (bod 21).

15. V § 22 věta druhá zní: "Při zápisu podle § 14 až 18, 20 a § 21 odst. 1 písm. d), e), g) až k) a popřípadě m) se evidují také údaje o listině, která byla podkladem k zápisu; při zápisu na základě údajů převzatých z jiného informačního systému veřejné správy se údaje o listině neevidují.".

Legislativně technická úprava související s doplněním upozornění na podané dovolání nebo ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad. Zároveň se doplňuje, že v případech, kdy je zápis do katastru prováděn na základě údajů převzatých z jiného infomačního systému veřejné správy, například z registru územní identifikace, adres a nemovitostí nebo z insolvenčního rejstříku, se údaje o listině, která byla podkladem zápisu, neevidují.

16. V § 23 odst. 2 písm. d) se za slovo "poznámek" vkládají slova "a upozornění".

17. V § 23 odst. 2 písmeno e) zní:

"e) v části D

1. omezení převodu nemovitostí podle § 58 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 1991, a další omezení podle dřívějších právních předpisů,

2. poznámky, které se vážou k osobě uvedené v části A nebo k nemovitosti uvedené v části B s výjimkou poznámek podle písmene d),

3. údaj o době trvání svěřenského fondu,

4. plomby,

5. upozornění s výjimkou upozornění podle písmene d) a

6. informaci o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,

včetně označení protokolu a pořadového čísla, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis, s výjimkou údajů převzatých z jiných evidencí,".

V návaznosti na optimalizování technických postupů, kterými jsou prováděny zápisy dotčených údajů, dochází k dílčím upřesněním obsahu listu vlastnictví.

18. V § 24 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:

"(3) Je-li cenový údaj v listině vyjádřen v cizí měně, vede se v této cizí měně. Je-li cenový údaj v listině vyjádřen částečně v cizí měně a částečně v korunách českých, vede se jednou částkou v korunách českých; pro přepočet se použije kurz podle kurzovního lístku České národní banky k datu zahájení vkladového řízení.

(4) Cenový údaj se nevede, pokud je v listině vyjádřen jiným způsobem než konkrétní částkou v penězích.

(5) Cenový údaj je evidován ve výši uvedené v listině v okamžiku zahájení vkladového řízení a dodatečně se neaktualizuje.

(6) V katastru se cenový údaj vede bez daně z přidané hodnoty, lze-li z obsahu listiny tento údaj jednoduše určit.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7.

Ustanovení o vedení cenových údajů se upřesňuje na základě praktických zkušeností. Ty ukazují, že je třeba počítat i s takovými alternativami, jako je situace, kdy je cena stanovena v jiné měně než v korunách českých nebo je část kupní ceny uvedena v české měně a část kupní ceny v měně zahraniční, a také situace, kdy dojde po povolení vkladu vlastnického práva k následné změně výše kupní ceny.

19. V § 25 odst. 2 se slova "identifikací parcel ve formě veřejné listiny, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit" nahrazují slovy "ztotožněním pozemků podle stavu ke dni potvrzení geometrického plánu s pozemky podle stavu ke dni zápisu změny, pokud lze takové ztotožnění provést".

20. V § 25 odstavec 3 zní:

"(3) Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, jsou-li v listině pozemky označeny parcelními čísly podle stavu ke dni uzavření smlouvy nebo ke dni vydání rozhodnutí či vyhotovení jiné listiny, pokud jsou v návrhu na zápis pozemky označeny podle stavu katastru ke dni podání návrhu na zápis a pokud lze pozemky uvedené v listině, na jejímž podkladě má být proveden zápis, ztotožnit s pozemky evidovanými v katastru k okamžiku, kdy návrh na zápis došel katastrálnímu úřadu. Obdobně se postupuje i v případě listin určených k zápisu, ke kterým se podle katastrálního zákona a této vyhlášky návrh na zápis nepředkládá.".

Upravuje se postup pro situace, kdy údaje o nemovitostech v geometrickém plánu nebo ve vkladové listině neodpovídají stavu zápisů, a to v důsledku činnosti katastrálního úřadu, např. v důsledku provedené revize katastru. Zároveň se pro tyto situace upouští od požadavku na připojení identifikace parcel k listině předkládané k zápisu.

21. V § 26 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ", odmítnuta nebo bylo řízení o žalobě zastaveno. Bylo-li pravomocné rozhodnutí soudu o povolení nebo zamítnutí vkladu pravomocně zrušeno na základě dovolání nebo ústavní stížnosti, vyznačí katastrální úřad plombu nejpozději následující pracovní den poté, co mu bylo pravomocné rozhodnutí o dovolání nebo ústavní stížnosti doručeno".

Dochází k upřesnění toho, kdy je v případě zamítnutí vkladu možné odstranit plombu – současný výčet těchto situací v katastrální vyhlášce není úplný. Zároveň se doplňuje, jak má být z hlediska zaplombování postupováno v případech, kdy na základě dovolání nebo ústavní stížnosti dojde ke zrušení pravomocného rozhodnutí soudu o povolení nebo zamítnutí vkladu.

22. V § 28 odst. 2 se za slovo "nesprávností" vkládají slova ", zda obsah těchto listin odůvodňuje navrhovaný zápis poznámky" a věta druhá se nahrazuje větami "Je-li návrh na zápis poznámky doložen listinou, která odůvodňuje zápis jiné poznámky, než jaká má být zapsána podle návrhu, vyzve katastrální úřad navrhovatele k odstranění tohoto rozporu; přitom navrhovatele poučí o tom, jaká poznámka a z jakých důvodů může být na základě doložené listiny zapsána. Pokud žadatel neodstraní rozpor ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem, katastrální úřad zápis poznámky neprovede a vrátí navrhovateli listiny předložené k zápisu. Pokud v případě poznámky zapisované na základě žalobního návrhu předloží listinu pro její zápis katastrálnímu úřadu soud, zapíše katastrální úřad takovou poznámku, která odpovídá předložené listině.".

23. V § 28 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:

"(3) Při zápisu poznámky na základě soukromé listiny katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru a zda byla prokázána pravost podpisu podle části páté.

(4) Při zápisu poznámky spornosti zápisu podle § 24 odst. 1 věty první a druhé katastrálního zákona katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru, zda o zápis žádá osoba k tomu oprávněná podle § 985 nebo 986 občanského zákoníku a zda bylo prokázáno podání žaloby v případech, kdy je to podmínkou zápisu poznámky. Při zápisu poznámky spornosti zápisu podle § 24 odst. 1 věty druhé katastrálního zákona v případě, kdy žádost o zápis poznámky není doložena žalobním návrhem, katastrální úřad rovněž zkoumá pravost podpisu žadatele podle části páté. To neplatí, pokud je žádost o zápis poznámky učiněna prostřednictvím datové schrány.

(5) Při zápisu poznámek podle § 23 odst. 1 písm. o) a q) katastrálního zákona katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru a zda bylo prokázáno podání žaloby.

(6) V případě, kdy je podkladem pro zápis poznámky veřejná listina, která nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru, katastrální úřad o zápisu poznámky vyrozumí vlastníka nemovitosti.".

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 7 a 8.

Významně se doplňují postupy při zápisu poznámek, zejména pak poznámek souvisejících s vedením soudních řízení. Se zápisy takových poznámek jsou totiž spojeny významné právní účinky a také nemalá očekávání žadatelů, upřesnění postupů při jejich zápisu tak povede nejen k vyšší předvídatelnosti postupů katastrálních úřadů, ale i ke zvýšení naplnění očekávání žadatelů. Ti totiž se znalostí, jaké skutečnosti katastrální úřad přezkoumává, budou schopni lépe vyhodnotit, jaké listiny mají doložit. Upřesňuje se zejména to, ve kterých případech je při zápisu poznámek nutné zkoumat návaznost na stav zápisů, postup v případě, kdy je návrh na zápis poznámky doložen listinou, která odůvodňuje zápis jiné než navržené poznámky, a povinnost vyrozumět vlastníka nemovitosti v případě, že poznámka na základě veřejné listiny se zapíše přesto, že nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru.

24. V § 35 se na konci odstavce 3 doplňují věty "V potvrzení o zjištění totožnosti ověřovatel uvede druh a číslo průkazu totožnosti, na jehož základě byla totožnost zjištěna. Průkazem totožnosti se pro tyto účely rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození nebo rodné číslo, popřípadě místo trvalého pobytu či bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.".

Současná právní úprava umožňuje, aby ve vybraných případech při podepisování listin, které úzce navazují na výsledky zeměměřických činností, provedl zjištění a potvrzení totožnosti podepisujících osob úředně oprávněný zeměměřický inženýr, který předmětné výsledky zeměměřických činností ověřil (dále jen "ověřovatel"). Jelikož ověřovatel není orgánem veřejné moci, nevztahují se na tuto jeho činnost pravidla vyplývající ze správního řádu – není tak zřejmé, na základě jakého podkladu by měl zjištění totožnosti provést, ani jaké údaje v této souvislosti do potvrzení uvést. Navrhuje se proto stanovit, na základě jakého podkladu ověřovatel provádí zjištění totožnosti a jaké údaje o tomto podkladu mají být zaznamenány tak, aby bylo zjištění totožnosti podepisujících osob prokazatelné a aby bylo srovnatelné s jinými situacemi, kdy je v souvislosti s prováděním zápisů do katastru prokazována pravost podpisů.

25. V § 35 odstavec 7 zní:

"(7) Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech nebo o upozorněních. Sloučení parcel nebrání, jsou-li u parcel evidovány různé údaje o

a) věcném břemeni, jehož rozsah byl vymezen v geometrickém plánu; je-li věcné břemeno evidováno k celé parcele, lze tuto parcelu nebo její část sloučit jen při současném vymezení dosavadního rozsahu věcného břemene v geometrickém plánu, pokud to povaha věcného břemene umožňuje,

b) věcném břemeni, které bylo zřízeno pouze ke stavbě, jež se stala součástí pozemku,

c) nájmu nebo pachtu,

d) předkupním právu podle stavebního zákona na části pozemku,

e) poznámce o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,

f) poznámce o stavbě, která není součástí pozemku,

g) upozornění, pokud to nevylučuje povaha skutečnosti, na kterou je upozorňováno.".

Aby byly zápisy v katastru přehledné a srozumitelné, je nezbytné v co největší míře zachovat zásadu, že věcná práva a jiné v katastru evidované skutečnosti se zapisují vždy k celé parcele. Zároveň však je v odůvodněných případech namístě připustit i to, že určité skutečnosti se vztahují pouze k části parcely. Takovou situací je například nájem nebo pacht reálné části pozemku, který soudní judikatura i odborná literatura připouští. Ustanovení o slučování parcel se proto upřesňuje tak, že i v případě, kdy je na parcele evidován nájem nebo pacht, nebrání tato skutečnost sloučení parcel a dále, že sloučení parcel nebo jejich částí nebrání zápis vybraných poznámek ani zápis upozornění v případech, kdy to nevylučuje povaha věci. V této souvislosti se ustanovení pro větší přehlednost nově strukturuje podle písmen.

26. V § 35 se doplňuje odstavec 8, který zní:

"(8) Je-li k rozdělení parcely, u které je zapsána poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, nebo poznámka o stavbě, která není součástí pozemku, doloženo potvrzení dotčených osob s úředně ověřenými podpisy o tom, na které oddělované části původní parcely se nachází objekt, který je důvodem pro zápis poznámky, eviduje se poznámka po rozdělení pouze u této části. Obdobně se postupuje v případě, kdy je propachtována nebo pronajata část pozemku.".

Doplňuje se postup při rozdělení parcely, u které je zapsána poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, nebo poznámka o stavbě, která není součástí pozemku. Tyto poznámky souvisí s existencí určitých objektů (stroj, stavba), a proto se po rozdělení původního pozemku musí z logiky věci vztahovat pouze k těm nově odděleným pozemkům, na kterých se tyto objekty nacházejí. Jelikož však tyto objekty nejsou samy o sobě předmětem evidence v katastru, a katastrální operát tedy neobsahuje informaci o jejich umístění, nemůže katastrální úřad provést vyhodnocení toto, ke kterému z nově oddělených pozemků se poznámka bude nadále vztahovat, sám z moci úřední – je třeba, aby mu tato skutečnost byla potvrzena dotčenými osobami. Zároveň však ani není možné rozdělení pozemku na předložení takového potvrzení vázat – pokud by totiž dotčená osoba neposkytla potřebnou součinnost, byl by vlastník nedůvodně omezen v dispozici se svým majetkem. V takovém případě tedy dojde k rozdělení pozemku i bez předložení takového potvrzení, poznámka však bude vyznačena ke všem pozemkům nově vzniklým z pozemku původního. Obdobně bude postupováno v případech, kdy je propachtována nebo pronajata část pozemku.

27. V § 36 odstavec 12 zní:

"(12) Při změně označení parcel parcelními čísly katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených pozemků a oprávněné z věcných práv k věci cizí, pokud není změna číslování provedena na podkladě jejich jednání nebo v rámci obnovy katastrálního operátu; u bytového spoluvlastnictví katastrální úřad vyrozumí namísto vlastníků dotčených pozemků společenství vlastníků jednotek.".

Ustanovení o přečíslování parcel se navrhuje upravit, neboť jeho současné znění způsobuje výkladové problémy, které vedou k nejednotnosti postupu katastrálních úřadů. Je třeba jednoznačně ošetřit, ve kterých případech mají být vlastníci a oprávnění z věcných práv k věci cizí vyrozumíváni o změně označení parcel parcelními čísly.

28. V § 39 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

29. V § 39 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje.

Odstavec 1, který řeší přebírání některých údajů ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen "RÚIAN"), se zrušuje a namísto něj se zařazuje nové ustanovení § 92a, které řeší tuto problematiku obecně. Postupně totiž dochází k rozšiřování obsahu RÚIAN o další účelové územní prvky, a tím se zvětšuje i množina údajů, které mohou být do katastru přebírány automatizovaně. Není přitom vhodné, aby s každým doplněním nového typu účelového územního prvku do RÚIAN muselo docházet i k novelizaci katastrální vyhlášky, proto se navrhuje tuto problematiku řešit v obecnější rovině v rámci společných ustanovení vyhlášky, konkrétně v novém ustanovení § 92a.

V souvislosti s tím se vypouští závěrečná část druhého odstavce.

30. V § 42 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

Písmeno, které řeší změnu údajů o názvu kraje, obce, části obce a veřejného prostranství převzetím z RÚIAN, se zrušuje. Problematika přebírání údajů z RÚIAN bude nově řešena společně pro všechny typy údajů katastru nemovitostí v ustanovení § 92a.

31. V § 44 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "V potvrzení o zjištění totožnosti ověřovatel uvede druh a číslo průkazu totožnosti, na jehož základě byla totožnost zjištěna. Průkazem totožnosti se pro tyto účely rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození nebo rodné číslo, popřípadě místo trvalého pobytu či bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.".

32. V § 62 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Podle části páté se postupuje obdobně i v ostatních případech, kdy tato vyhláška vyžaduje úřední ověření podpisu.".

Postup upravený pro ověřování pravosti podpisu ve vkladovém řízení se napříště rozšiřuje i pro další případy, kdy katastrální vyhláška vyžaduje na listině úřední ověření podpisu. Tímto bude dostatečně zajištěna věrohodnost podkladů pro zápis, a zároveň bude žadatelům o zápis v těchto případech poskytnuta širší škála postupů při prokazování pravosti podpisu a odstraněna nedůvodná disproporce vůči vkladovému řízení.

33. V § 67 se na konci odstavce 6 doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní:

"Společně s obnovením předchozího zápisu vlastnického nebo jiného věcného práva obnoví katastrální úřad i tomu odpovídající zápisy poznámek.".

Doplňuje se, že dojde-li k obnovení předchozího zápisu vlastnického nebo jiného věcného práva v důsledku zrušení pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo odložení jeho právní moci nebo vykonatelnosti, je třeba rovněž obnovit zápis poznámek, které zde byly v době před provedením zápisu na základě tohoto rozhodnutí. Absence uvedené úpravy způsobuje v praxi problémy a vede k nejednotnému postupu katastrálních úřadů.

34. V § 67 se doplňuje odstavec 7, který zní:

"(7) Vlastnické právo státu k nemovitosti, na kterou se podle § 65 odst. 9 katastrálního zákona pohlíží jako na opuštěnou, se zapíše na základě prohlášení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o vzniku práva, pokud obsahuje náležitosti podle § 66 odst. 4 písm. a), c), d), e) a f), známé údaje o vlastníkovi nemovitosti a prohlášení o tom, že postupem podle § 65 katastrálního zákona se nepodařilo vlastníka nemovitosti zjistit a že marně uplynula lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná.".

V návaznosti na ustanovení § 65 katastrálního zákona se navrhuje stanovit, na základě jaké listiny bude zapisováno vlastnické právo státu k nemovitosti, na kterou se pohlíží jako na opuštěnou podle § 1050 odst. 2 občanského zákoníku. Jak plyne z důvodové právy k vládnímu návrhu katastrálního zákona, smyslem § 65 tohoto zákona je najít "jednoduché řešení, jak prokázat opuštění těchto nemovitostí a dosáhnout zápisu vlastnického práva pro stát." V opačném případě by totiž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových musel v každém jednotlivém případě žalovat každého zapsaného vlastníka u soudu, aby určil, že vlastníkem opuštěné nemovitosti se stal stát, což by představovalo zbytečné a nežádoucí zatížení jak pro soudy, tak pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Aby byl tento účel zákona naplněn, je nezbytné stanovit i vhodnou listinu pro zápis vlastnického práva státu do katastru pro tyto situace.

V této souvislosti je namístě uvést, že odborné názory na otázku, zda v daném případě dochází k nabytí vlastnického práva pro Českou republiku již uplynutím lhůty podle § 1050 odst. 2 občanského zákoníku, nebo až mimořádným vydržením počínajícím uplynutím této lhůty, nejsou zcela jednotné. I s ohledem na výše uvedený účel ustanovení § 65 katastrálního zákona však má předkladatel za to, že je třeba dát přednost těm názorům, podle kterých dochází k nabytí vlastnického práva pro Českou republiku již uplynutím předmětné lhůty, v opačném případě by totiž ustanovení § 65 katastrálního zákona pozbývalo praktického smyslu.

35. V § 70 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova "nebo v evidenci obyvatel".

Rozšiřuje se možnost ověřit úmrtí osoby i v evidenci obyvatel. Osoby, které zemřely před účinností zákona o základních registrech, totiž nejsou vedeny v registru obyvatel, ale pouze v evidenci obyvatel.

36. V § 70 odst. 4 úvodní část ustanovení zní:

"Právo koupě na zkoušku s odkládací podmínkou katastrální úřad vymaže k návrhu prodávajícího nebo kupujícího spolu se zápisem vlastnického práva pro kupujícího na základě kupní smlouvy, v jejímž rámci byla výhrada zřízena, a potvrzení kupujícího o tom, že prodávajícímu ve zkušební době sdělil, že věc schvaluje. Právo koupě na zkoušku s rozvazovací podmínkou katastrální úřad vymaže na základě".

37. V § 70 odst. 5 se za slova "výhrady lepšího kupce" vkládají slova

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...