dnes je 2.7.2022

Input:

Návrh novely vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území

6.7.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.5.1
Návrh novely vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území

redakce StavebniKlub.cz

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, provedená zákonem č. 47/2020 Sb., zavedla úpravu jednotného standardu územně plánovací dokumentace a úpravu národního geoportálu územního plánování, který je informačním systémem veřejné správy na úseku územního plánování. Součástí tohoto informačního systému bude též evidence územně plánovací činnosti. V rámci národního geoportálu územního plánování budou zveřejňovány mj. výstupy z územně plánovací činnosti Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva obrany, krajů a obcí.

Vybrané části územně plánovací dokumentace a územně analytických podkladů budou na národním geoportálu územního plánování zveřejňovány v jednotném standardu. Jednotný standard stanoví, které části územně plánovací dokumentace mají být předmětem standardizace, a dále pro tyto části stanoví požadavky jmenovitě na strukturu standardizovaných částí územně plánovací dokumentace. Ve stavebním zákonu je zavedena povinnost projektantů územně plánovacích dokumentací zpracovávat vybrané části těchto územně plánovacích dokumentací v jednotném standardu, a to z důvodu potřeby sjednocení formy výstupů územně plánovací činnosti.

Důvodem pro zavedení standardizace je skutečnost, že územně plánovací dokumentace jsou významnými dokumenty, které jsou závazné pro rozhodování v území. Jejich výstupy však nejsou v rámci České republiky standardizovány, což způsobuje různé problémy (např. zatěžuje stavební úřady při rozhodování, ztěžuje čitelnost výstupů pro veřejnost, ztěžuje datové toky v rámci jednotlivých nástrojů územního plánování, zvyšuje cenu za zpracování územně plánovacích dokumentací).

Důvody pro sjednocení formy vybraných částí územně plánovacích dokumentací souvisejí se zvyšující se technickou úrovní ve veřejné správě, s požadavkem na lepší srozumitelnost a porovnatelnost pro všechny úrovně uživatelů, se snahou o vyšší standardy v organizaci předávání a prezentaci dat a o zvýšení kvality územně analytických podkladů, jakož i s potřebou konsolidace prostorových dat v této oblasti v rámci celého území České republiky.

Současná praxe, kdy není stanoven jednotný standard obsahu a grafického znázornění, vede ke značné nepřehlednosti a nesrozumitelnosti při používání územně plánovací dokumentace, která je základním nástrojem pro rozhodování v území. Tato skutečnost obecně ztěžuje čitelnost a interpretaci územně plánovací dokumentace a snižuje efektivitu práce odpovědných úředníků v procesu rozhodování o území. Originální či jedinečné formy prezentace výstupů z územního plánu komplikují a znesnadňují činnost především těm, kteří se musí orientovat v širším spektru územně plánovacích dokumentací. Individuální pojetí grafického vyjádření, obsahového členění, ale také významu pojmů v územně plánovací dokumentaci komplikuje srozumitelnost a efektivní využití údajů a práci s informacemi a daty obsaženými v územně plánovací dokumentaci.

Standardně zpracovaná data územně plánovacích dokumentací umožní vytvoření databáze výstupů z územního plánování. Správné a jednotné digitální zpracování územně plánovací dokumentace může výrazně zkvalitnit všechny standardní činnosti s územně plánovacími dokumentacemi související a přinést nové synergické efekty.

Sjednocení vyjadřovacích prostředků, tedy jednotná forma a obdobný grafický projev, který zlepší čitelnost výkresů, bude znamenat nejen zjednodušení práce jejich uživatelům, ale také sjednocení interpretace územně plánovacích dokumentací, které ve svém důsledku povede k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování na různých stupních. Dalším cílem je usnadnění orientace široké (neodborné) veřejnosti zejména při zapojení do procesu pořizování územně plánovací dokumentace.

Navrhovaná změna vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „změna vyhlášky”), stanoví zejména podrobnější členění ploch s rozdílným způsobem využití v územním plánu, které je předpokladem pro následné stanovení podrobnosti jednotného standardu územně plánovací dokumentace změnou vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovaná změna vyhlášky vychází z dosavadní metodické úpravy dané problematiky, konkrétně z metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj Standard vybraných částí územního plánu, verze 24. 10. 2019.

Navrhovaná změna vyhlášky je nezbytná. Standardizace vybraných částí územně plánovací dokumentace a územně analytických podkladů je předpokladem pro řádné fungování národního geoportálu územního plánování.

Návrh znění vyhlášky z aplikace ODok

VYHLÁŠKA

ze dne …… 2021,

kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 193 a § 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., vyhlášky č. 22/2010 Sb., vyhlášky č. 20/2011 Sb. a vyhlášky č. 431/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 2 písmeno b) zní:

„b) významu; podle významu se rozlišují zejména

1. koridory [§ 2 odst. 1 písm. i) stavebního zákona],

2. zastavitelné plochy [§ 2 odst. 1 písm. j) stavebního zákona],

3. plochy změn v krajině [§ 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona],

4. plochy přestavby [§ 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona] a

5. územní rezervy (§ 23b stavebního zákona).

Pro tyto plochy se zpravidla stanoví podmínky pro jejich využití.”.

Jedná se o legislativně technickou úpravu v důsledku změn provedených v zákonu č. 183/2006 Sb. (stavebním zákonu) zákonem č. 403/2020 Sb. Úprava institutu územní rezervy byla přesunuta do § 23b stavebního zákona. Nově byla dále v § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona definována plocha změny v krajině a definice plochy přestavby byla přesunuta z § 43 odst. 1 do § 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona.

2. V § 3 odstavec 4 zní:

„(4) Plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 4 až 14, 18 a 19 se s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji člení.”.

3. V § 3 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 4 odst. 3 písm. e), § 5 odst. 3 písm. e), § 6 odst. 3 písm. f), § 7 odst. 3 písm. c), § 7a odst. 3 písm. f), § 8 odst. 3 písm. d), § 9 odst. 3 písm. f), § 10 odst. 3 písm. e), § 11 odst. 3 písm. g), § 12 odst. 3 písm. c), § 13 odst. 3 písm. b), § 14 odst. 3 písm. e), § 18 odst. 3 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. b) lze vymezovat pouze ve zvlášť odůvodněných případech a v souladu s odůvodněním územního plánu.”.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

4. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Plochy bydlení se člení na plochy

  1. bydlení venkovského,
  2. bydlení individuálního,
  3. bydlení všeobecného,
  4. bydlení hromadného,
  5. bydlení jiného.”.

5. V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Plochy rekreace se člení na plochy

  1. rekreace individuální,
  2. rekreace – zahrádkářské osady,
  3. rekreace – oddechové plochy,
  4. rekreace hromadné – rekreační areály,
  5. rekreace jiné.”.

6. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Plochy občanského vybavení se člení na plochy

  1. občanského vybavení veřejného,
  2. občanského vybavení komerčního,
  3. občanského vybavení – sport,
  4. občanského vybavení lázeňského,
  5. občanského vybavení – hřbitovy,
  6. občanského vybavení jiného.”.

7. V § 7 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Plochy veřejných prostranství se člení na plochy

  1. veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch,
  2. veřejných prostranství s převahou zeleně,
  3. veřejných prostranství jiných.”.

Z obsahového hlediska se standard dotkne všech podstatných jevů stanovených v územním plánu, zejména vymezování ploch s rozdílným způsobem využití. Sjednocení struktury vymezovaných ploch s rozdílným způsobem využití je nezbytnou součástí jednotné formy územního plánu jako nejčastěji pořizované územně plánovací dokumentace. Právní úprava (na rozdíl od úpravy předchozí) závazně upravuje podrobné členění ploch s rozdílným způsobem využití. Jakým způsobem se plochy člení, je specifikováno v § 4 až 14, § 18 a 19 vyhlášky. Výčet druhů ploch s rozdílným způsobem využití je taxativní. Podrobné členění ploch je povinné, v územním plánu nelze používat tyto plochy nečleněné. Podrobné členění ploch vychází z potřeb praxe na sjednocení formy územního plánu; jednotlivé podkategorie jednotlivých druhů ploch byly upraveny s ohledem na nejčastěji v praxi používané členění ploch s rozdílným způsobem využití.

Možnost stanovení ploch s jinými způsoby využití, než které byly upraveny v § 4 až 19 vyhlášky, ve znění před nabytím účinnosti této vyhlášky, je transformována na zbytkovou kategorii ploch jiných v rámci jednotlivých druhů ploch. Konkrétně se jedná o plochy bydlení jiného, plochy rekreace jiné, plochy občanského bydlení jiného, plochy veřejných prostranství jiných, plochy smíšené obytné jiné, plochy dopravy jiné, plochy technické infrastruktury jiné, plochy výroby jiné, plochy smíšené výrobní jiné, plochy vodohospodářské jiné, plochy zemědělské jiné, plochy těžby nerostů jiné a plochy specifické jiné. Zavedení obdobné kategorie u ploch lesních, ploch přírodních a ploch smíšených nezastavěného území není s ohledem na zavedenou praxi odůvodněné. Požadavek, že kategorie ploch jiných je vázána na zvlášť odůvodněné případy, které vyžadují výslovné odůvodnění v územním plánu, zůstává zachován.

8. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:

㤠7a

Plochy zeleně

(1) Plochy zeleně se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění územních podmínek pro existenci či vývoj vegetace v území.

(2) Plochy zeleně zahrnují zejména pozemky nelesní vegetace, která

Nahrávám...
Nahrávám...