dnes je 13.8.2022

Input:

Návrh novely zákona o zeměměřictví

15.3.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2
Návrh novely zákona o zeměměřictví

Český úřad zeměměřický a katastrální

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, byl přijat v roce 1994. Od té doby byl sice patnáctkrát novelizován, většinou se však jednalo pouze o dílčí novely související s přijetím jiných zákonů tak, aby byl zajištěn soulad zákona o zeměměřictví s jinými nově přijímanými zákony. Zákon jako celek nebyl od jeho přijetí podroben žádné celkové revizi. V současné době již uplynulo 27 let od přijetí tohoto zákona, a některá jeho ustanovení se jeví jako zastaralá, neodpovídající technickému pokroku a rozvoji informačních technologií v této oblasti.

Jako neúplné se jeví vymezení geodetických základů, a to zejména s ohledem na rozvoj globálních navigačních satelitních systémů. Výčet zeměměřických činností v sobě zahrnuje i činnosti, které sice se zeměměřictvím souvisejí, o vysloveně zeměměřické činnosti se však nejedná. Pro příklad lze uvést standardizaci geografického názvosloví, nebo vedení dat v informačních systémech zeměměřictví. Tyto činnosti jsou dnes již vykonávány s využitím pokročilých technických nástrojů takovým způsobem, že požadavek na to, aby byly vykonávány osobami se zeměměřickým vzděláním, se jeví jako nadbytečný a nepřiměřeně zatěžující. Obdobně je třeba přistoupit i k redukci vymezení zeměměřických činností prováděných ve veřejném zájmu.

Zákon postrádá komplexní úpravu problematiky poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a ze spravovaných databází, což v praxi působí potíže. V této souvislosti je také třeba reagovat na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 , ze dne 20. června 2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.

V případě ochrany značek základního bodového pole hovoří současný zákon o "chráněném území", ačkoli současná právní terminologie v jiných zákonech v obdobné souvislosti používá pojem "ochranné pásmo". Současný způsob vedení údajů o ochranných pásmech bodů základního bodového pole přitom není začleněn do evidence v základních registrech veřejné správy, ač by to bylo potřebné.

Jako problematické se jeví také to, že podle současné právní úpravy výsledky zeměměřických činností vyhotovené orgány veřejné moci v rámci jejich zákonem stanovené působnosti podléhají ověřování vykonávanému fyzickými osobami s úředním oprávněním jako osobami s jejich osobní odpovědností. Toto řešení je nevyhovující a neudržitelné, což se ještě více prohloubilo po přijetí služebního zákona, který zavedl institut kárné odpovědnosti státního zaměstnance. V současné právní úpravě se tak bez jednoznačného řešení střetává odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem a osobní odpovědnost fyzické osoby s úředním oprávněním, v případě porušení povinností fyzické osoby s úředním oprávněním při ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgánem veřejné moci současně dochází ke střetu odpovědnosti podle zeměměřického zákona [přestupek podle § 17b odst. 2 písm. a)] a kárné odpovědnosti státního zaměstnance podle zákona o státní službě (§ 87 a násl.).

Nedostatečná je rovněž současná právní úprava vedení seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, když z ní nevyplývá, které konkrétní údaje jsou o těchto osobách vedeny, a komu a v jakém rozsahu mají být údaje z těchto seznamů poskytovány, což není žádoucí z pohledu obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

Překonaná je také právní úprava vztahu zeměměřického zákona ke správnímu řádu, která se jeví jako obsoletní, když z obecných ustanovení správního řádu přímo vyplývá jeho použití ve vztahu k rozhodování podle zákona o zeměměřictví.

Drobná zpřesnění vyžadují i ustanovení o přestupcích.

Ve zmocňovacích ustanoveních není dostatečně upraveno zmocnění pro Český úřad zeměměřický a katastrální k provedení právní úpravy o poskytování zeměměřických údajů veřejnosti vyhláškou. Český úřad zeměměřický a katastrální tak nemůže operativně reagovat obecně závazným právním předpisem na nové možnosti poskytování těchto údajů, které se s rozvojem technologií poměrně rychle vyvíjejí.

Obecně lze konstatovat, že zákon o zeměměřictví postačí novelizovat, a není nezbytné přijímat nový zákon o zeměměřictví, neboť po odstranění výše uvedených nedostatků a drobném zpřesnění některých dalších ustanovení bude svou roli právní úpravy v této oblasti dobře plnit i do budoucna.

Navrhovaná právní úprava vychází z předpokladu, že dosavadní zákon o zeměměřictví plní v zásadě již v dnešní podobě potřebu upravit činnosti v tomto oboru, a vyžaduje tak pouze dílčí změny, které by uvedly tuto právní úpravu do souladu s technickým vývojem v oboru zeměměřictví.

Dílčí změny se týkají rozšíření pojmu geodetické základy, a to zejména o státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohy, a rozšíření definic základních pojmů o ortofoto České republiky s tím, že jeho tvorba bude nově považována za zeměměřickou činnost vykonávanou ve veřejném zájmu.

Upravuje se definice zeměměřických činností a v návaznosti na to se zpřesňuje výčet zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu, a to zejména s ohledem na to, že některé činnosti sem dosud zařazené jsou sice vykonávány v souvislosti se zeměměřictvím nebo ve veřejném zájmu, k jejich výkonu však objektivně není třeba zeměměřického vzdělání.

Dále se navrhuje stanovit, že vybrané údaje spravované Zeměměřický úřadem budou poskytovány bezplatně jako otevřená data. Jedná se o údaje se zvláštním potenciálem vytvářet socioekonomické přínosy, a v tomto ohledu je návrh zákona v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024, ze dne 20. června 2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Poskytování těchto údajů v jiných podobách a formátech (např. v tištěné podobě) a poskytování dalších údajů spravovaných Zeměměřickým úřadem se pak upravuje takovým způsobem, aby se jednalo o komplexní právní úpravu, která vylučuje použití zákona o svobodném přístupu k informacím.

V souladu s aktuální terminologií ve stavebním zákoně se pojem "chráněné území" u značek bodů základních bodových polí nahrazuje pojmem "ochranné pásmo". Zároveň se nově navrhuje, aby tato ochranná pásma a značky bodů základních bodových polí byly vedeny v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, neboť se jedná o důležité údaje o území. Editorem těchto údajů by měl být Zeměměřický úřad, který je správcem základních bodových polí.

Navrhuje se změnit postup při ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru v rámci jejich zákonem stanovené působnosti. Dosud musely být fyzickými osobami s úředním oprávněním ověřovány i výsledky zeměměřických činností, které byly vyhotoveny orgány správy katastru pro jeho vedení. Nevýhody této dosavadní právní úpravy jsou podrobně popsány ve zvláštní části důvodové zprávy. Nově se proto navrhuje, aby výsledky těchto činností byly ověřovány přímo orgány správy katastru, a v jejich rámci pak zaměstnanci těchto orgánů zařazenými ve státní službě, kteří prokáží odbornou způsobilost k ověřování výsledků zeměměřických činností v rámci státní služby. Tuto odbornou způsobilost by získali zaměstnanci služebních úřadů, kteří mají odpovídající praxi a složili úřednickou zkoušku. Aby se výkon státní služby v této oblasti neuzavíral před zaměstnanci přicházejícími ze soukromé sféry, navrhuje se, aby odborná způsobilost k ověřování výsledků těchto činností byla přiznána i fyzickým osobám s úředním oprávněním přecházejícím do státní služby ze soukromého sektoru. Ověřováním výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány správy katastru a potřebných pro jeho vedení nezanikne odpovědnost ověřujících osob za výsledky jejich činnosti, bude však jasné, že se jedná o kárnou odpovědnost podle služebního zákona, a nikoli o přestupek.

Obdobně se navrhuje změna také u ověřování výsledků určených pro potřeby obrany státu, které byly vyhotoveny v resortu Ministerstva obrany tak, aby tyto výsledky zeměměřických činností byly ověřovány přímo Ministerstvem obrany, a to vojáky v činné službě nebo občanskými zaměstnanci, kteří jsou u tohoto ministerstva zařazeni a kteří prokážou odbornou způsobilost k ověřování výsledků zeměměřických činností určených pro potřeby obrany státu. Za odborně způsobilé k ověřování výsledků zeměměřických činností určených pro potřeby obrany státu budou považováni ti vojáci v činné službě a občanští zaměstnanci, kterým bylo uděleno úřední oprávnění. Ověřováním výsledků zeměměřických činností vyhotovených Ministerstvem obrany stanovenými vojenskými zařízeními nebo vojenskými útvary nezanikne osobní odpovědnost ověřujících osob za výsledky jejich činnosti. V případě vojáků v činné službě se bude jednat o kázeňský přestupek podle zákona o vojácích z povolání nebo zákona o službě vojáků v záloze, v případě občanských zaměstnanců o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů podle zákoníku práce.

Dále se navrhuje nahradit seznam fyzických osob s úředním oprávněním jejich rejstříkem. Přitom se podrobně uvádí, které údaje o těchto osobách se do tohoto rejstříku zapisují a které z těchto údajů jsou veřejně přístupné. Toto je nezbytné pro sladění zákona o zeměměřictví s právními předpisy o ochraně osobních údajů, zejména s obecným nařízením o ochraně osobních údajů.

Návrh novely zákona z aplikace ODok

ZÁKON

ze dne ...2022,

kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o zeměměřictví

Čl. I

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 47/2020 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písmeno c) zní:

"c) geodetickými základy soubor zařízení, technických parametrů geodetických referenčních systémů, katalogových dat a matematických vztahů a konstant, které slouží k jednoznačné prostorové a časové lokalizaci prostorových informací v závazných geodetických referenčních systémech, kde zařízení zahrnují základní bodová pole a státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohy,".

Zavádí se definice pojmu "geodetické základy". Zeměměřický zákon s tímto pojmem pracuje, aniž by v něm byl výslovně definován. S ohledem na rozvoj moderních metod v zeměměřictví je žádoucí tuto definici zavést, a to tak, aby postihovala problematiku v celé její šíři. Současně byla mezi zařízení tvořící součást geodetických základů České republiky vedle bodů základního polohového, výškového a tíhového pole nově zařazena i státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohy.

2. V § 2 písmeno k) zní:

"k) ortofotem České republiky georeferencované bezešvé ortofotografické zobrazení území České republiky vzniklé na podkladě leteckých měřických snímků,".

S ohledem na skutečnost, že v důsledku změny definice zeměměřických činností se s pojmem "informační systém v zeměměřictví" v zákoně dále nepracuje, je namístě vypustit i jeho definici. Namísto ní se pak zavádí definice ortofota České republiky, jehož vyhotovení je navazujícím ustanovením nově zařazeno mezi zeměměřické činnosti vykonávané ve veřejném zájmu. Podrobněji viz odůvodnění k bodu 6 [§ 4 odst. 1 písm. j)].

3. V § 2 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:

"n) permanentní stanicí pro přesné určování polohy soubor technických zařízení, který provádí souvislý záznam dat ze signálů globálních navigačních družicových systémů a umožňuje poskytovat tato data nebo případné další služby a výstupy, které z těchto dat vycházejí, jednotlivým uživatelům.".

V návaznosti na zavedení definice pojmu "geodetické základy" se nově definuje i pojem "permanentní stanice pro přesné určování polohy", se kterým definice geodetických základů a další text zákona pracuje.

4. V § 3 odstavec 1 zní:

"(1) Zeměměřickými činnostmi jsou měřické, výpočetní a další související odborné činnosti při určování rozměrů a prostorových vztahů metodami zeměměřictví vykonávané zpravidla

a) za účelem budování a rozvoje geodetických základů, správy katastru nemovitostí, správy prostorových informací v územně orientovaných informačních systémech, tvorby kartografických děl a dokumentace státních hranic, hranic územních jednotek a nemovitých věcí (dále jen "nemovitost"), nebo

b) ve výstavbě.".

Definice zeměměřických činností se mění takovým způsobem, aby neobsahovala pouze uzavřený výčet konkrétních činností, ale měla obecný základ doprovázený výčtem demonstrativním. Takové pojetí definice zeměměřických činností umožní lépe se přizpůsobovat vyvíjející se společenské realitě, a zároveň umožní odlišit pomocné činnosti, které nevyžadují odbornou způsobilost, od činností, které mají být vykonávány osobami s příslušnou odborností. Současně se z výčtu vypouštějí ty činnosti, které se zeměměřictvím sice souvisejí, avšak o vysloveně zeměměřické činnosti se nejedná. Pro příklad lze uvést standardizaci geografického názvosloví nebo vedení dat v informačních systémech zeměměřictví. Tyto činnosti mohou vykonávat i osoby s jiným než zeměměřickým vzděláním, a není důvod tomu nadále bránit. Podrobněji viz také odůvodnění k bodu 6.

5. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní:

"d) tvorba a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu,".

Dosavadní text se nahrazuje novým zněním, které lépe reaguje na současné potřeby resortu Ministerstva obrany a je obdobou písmene e) pro resort zeměměřictví.

6. V § 4 odst. 1 písmena i) až k) znějí:

"i) budování, obnova a údržba státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy,

j) tvorba a obnova ortofota České republiky,

k) zeměměřické činnosti ve výstavbě uvedené v § 12 odst. 2,".

Z výčtu zeměměřických činností jsou vypouštěny činnosti bez zřejmé vazby na zeměměřictví (standardizace geografického názvosloví), nebo činnosti, u kterých v současné době již není opodstatnění pro to, aby u nich byla vyžadována odbornost zeměměřického charakteru, a to i s přihlédnutí ke způsobu, jakým jsou tyto činnosti v současné době vykonávány (dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností). Pokud jde o "vedení informačních systémů v zeměměřictví", pak to se částečně duplikuje s vedením základní báze geografických dat České republiky (dále jen "ZABAGED"); v části, kde k těmto činnostem duplicitní není, pak naopak není důvod, aby bylo zařazeno mezi zeměměřické činnosti, neboť s nimi nijak nesouvisí.

Namísto vypouštěných zeměměřických činností ve veřejném zájmu jsou naopak zařazeny činnosti nové, a to následovně:

K § 4 odst. 1 písm. i)

Státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohy je zařazena touto novelou mezi geodetické základy. Je proto jen přirozené, že její budování, obnova a údržba je zeměměřickou činností vykonávanou ve veřejném zájmu.

K § 4 odst. 1 písm. j)

Ortofotografické zobrazení České republiky je používáno jako topografický podklad v zásadě ve všech územně orientovaných informačních systémech veřejné správy včetně informačních systémů určených pro zajištění obrany státu a krizového řízení. Ortofoto České republiky je používáno jako jednotný topografický lokalizační podklad pro správu tematických geografických informací, má zásadní standardizační funkci, ovlivňuje interoperabilitu územně orientovaných informačních systémů veřejné správy České republiky včetně přesahů do okolních států. Vzhledem k této nezastupitelné funkci se navrhuje jednoznačně ukotvit tvorbu a obnovu ortofota České republiky mezi zeměměřické činnosti vykonávané ve veřejném zájmu.

K § 4 odst. 1 písm. k)

S ohledem na význam výsledků některých zeměměřických činností ve výstavbě, a to i v návaznosti na procesy digitalizace stavebního řízení, jsou mezi zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu zařazeny vybrané činnosti ve výstavbě. Konkrétně se pak jedná o ty činnosti, jejichž výsledky budou podle nového znění § 12 odst. 2 podléhat ověření. Tyto výsledky jsou ověřovány již v současnosti, prakticky to však vyplývá až z vyhlášky č. 31/1995 Sb., což neodpovídá současným požadavkům. Nová úprava v § 4 odst. 1 písm. k) ve spojení s § 12 odst. 2 tak vytvoří vhodnější a jednoznačnější rámec pro ověřování těchto důležitých výsledků zeměměřických činností.

7. V § 4 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova "Zeměměřické a katastrální orgány" nahrazují slovy "Orgány zeměměřictví a katastru".

V návětí se důsledně zavádí legislativní zkratka v minulosti zavedená v přechozím odstavci.

8. V § 4 odst. 3 písmeno d) zní:

"d) ortofoto České republiky,".

V § 4 odst. 3 písm. d) a v § 4d odst. 1 a 3 dochází k legislativně technické úpravě promítnutím změny vyplývající z § 2 písm. k).

9. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

"f) údaje ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen "registr územní identifikace").".

V § 4 odst. 3 se v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) doplňuje, že pro infrastrukturu pro prostorové informace v Evropském společenství poskytují zeměměřické a katastrální orgány také údaje ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Ustanovení se tím uvádí do souladu se skutečným stavem.

10. V § 4a se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.

Zrušení odstavce je důsledkem komplexní úpravy poskytování výsledků zeměměřických činností provedené v novém znění § 5.

11. V § 4a odst. 3 se text "1 : 10 000" nahrazuje textem "1 : 5 000".

Data ZABAGED byla v letech 2014 až 2019 zásadním způsobem zpřesněna a obsahově doplněna do minimálního rozsahu stanoveného vyhláškou č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon o zeměměřictví. Data ZABAGED jsou všeobecně využitelná jako data základní a jsou určena jednak pro tvorbu základních státních mapových děl, tematických státních mapových děl i jako podklad pro tvorbu informačních systémů veřejné správy. Kvalita dat databáze umožňuje považovat tato data za základní pro územně orientované informační systémy veřejné správy, které staví na datech již od vztažného měřítka 1 : 5 000. Cílem je mimo jiné zamezit neefektivnímu pořizování geografických informací pro informační systémy a mapová díla veřejné správy od tohoto měřítka. Touto změnou nebude vyloučena možnost pořizování geografických informací s vyšší přesností a kvalitou ani tvorba mapových děl veřejné správy větších měřítek.

12. V § 4a odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 15 znějí:

"(4) Správce databáze je oprávněn od orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy a právnických osob jimi zřízených vyžadovat za účelem vedení databáze data, která tyto orgány a právnické osoby spravují, a to:

a) prostorové a popisné informace o geografických objektech vedených v databázi,

b) výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu,

c) identifikátory geografických objektů vedených v informačních systémech veřejné správy.

(5) Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a právnické osoby jimi zřízené jsou povinny poskytnout data uvedená v odstavci 4 správci databáze bezplatně, nebrání-li tomu omezení vyplývající z jiných právních předpisů1. Nelze-li tato data poskytnout, oznámí orgány státní správy, orgány územní samosprávy nebo právnické osoby jimi zřízené správci databáze písemně důvody jejich neposkytnutí.

Poznámky pod čarou 4f a 4g se zrušují.

K § 4a odst. 4

Současné ustanovení § 4a včetně odstavce 5 bylo do zákona o zeměměřictví vloženo zákonem č. 319/2014 Sb. v období počátků rozvoje geografické informatiky i jiných informačních systémů veřejné správy. Odstavec ustanovoval zákonnou povinnost vybraných ministerstev poskytovat identifikátory nebo geografická data do ZABAGED. ZABAGED však od té doby prošla řadou změn včetně rozšíření rozsahu informací. Současný obsah databáze je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon o zeměměřictví. Od roku 2014 vznikla na úrovni orgánů státní správy i územní samosprávy řada tematických územně orientovaných informačních systémů, ve kterých tyto orgány spravují geografická data vhodná mimo jiné pro ZABAGED a potažmo i pro tvorbu státních mapových děl České republiky.

V současné době se jedná zejména o:

a) údaje o vodních tocích, zemědělské půdě a o lesích spravované v resortu Ministerstva zemědělství,

b) údaje o vodních tocích, povodích včetně rozvodnic a údaje o skládkách spravované v resortu Ministerstva životního prostředí,

c) údaje o zvláště chráněných územích včetně jejich polohového vymezení spravované Agenturou životního prostředí,

d) údaje o dobývacích prostorech spravované Českým báňským úřadem,

e) údaje o dálniční, silniční, drážní a letištní síti spravované v resortu Ministerstva dopravy,

f) kódy územních jednotek podle Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS spravovaných Českým statistickým úřadem,

g) údaje o čerpacích stanicích pohonných hmot spravované v resortu Ministerstva průmyslu a obchodu,

h) údaje o poštách spravované Českou poštou,

i) údaje o školách a školských zařízeních spravované v resortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy,

j) údaje o sídlech orgánů veřejné moci spravované v resortu Ministerstva vnitra,

k) údaje o zdravotnických zařízeních spravované v resortu Ministerstva zdravotnictví,

l) údaje o zařízeních sociálních služeb spravované v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí,

m) údaje o silnicích, místních a účelových komunikacích spravované na úrovni krajů a obcí.

Cílem navrhované úpravy je rozšířit povinnost poskytovat geografická data, která jsou předmětem správy ZABAGED, na všechny orgány veřejné moci s tím, že naopak všechny orgány veřejné moci budou mít také bezplatný přístup ke všem datům v ZABAGED. Od navrhovaného řešení se očekává, že odstraní překážky a vytvoří předpoklady a pro další rozvoj geograficky orientovaných informačních systémů veřejné správy.

Navrhované opatření nebude mít negativní ekonomické důsledky, poněvadž se jedná o informace, které příslušné orgány veřejné moci již spravují buď přímo na základě zákonného zmocnění, nebo k naplnění své základní působnosti. Navrhované opatření naopak přinese pozitivní ekonomické efekty jak na úrovni orgánů územní samosprávy, tak orgánů státní správy, a to v důsledku aplikace principu "jednou pořízená data budou používána všemi orgány veřejné moci – sběr dat nebude v rámci orgánů veřejné moci duplikován".

K § 4a odst. 5

Dochází k úpravě terminologie v návaznosti na změny provedené v předchozím odstavci. Problematika poskytování dat z databáze je z § 4a odst. 5 (po přečíslování v důsledku bodu 10., původně odst. 6) vyčleněna do nového § 5.

13. V § 4d odst. 1 a v § 4d odst. 3 písm. a) se slovo "ortofotomapy" nahrazuje slovy "ortofota České republiky".

14. V § 4d odst. 2 se slova "Český úřad zeměměřický a katastrální" nahrazují slovem "Úřad".

Důsledně se zavádí legislativní zkratka v minulosti zavedená v § 3 odst. 2.

15. § 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 zní:

"§ 5

Poskytování výsledků zeměměřických činností

(1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových polí bezplatně jako otevřená data2. To neplatí, jde-li o údaje, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodů ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona.

(2) Zeměměřický úřad poskytuje na základě žádosti údaje podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy také ve formě stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí předpis dále stanoví úplatu za ně.

(3) Zeměměřický úřad údaje podle odstavce 2 poskytne bezodkladně poté, co žadatel uhradí úplatu za jejich poskytnutí, nejpozději do 20 dnů od uhrazení úplaty.

(4) Zeměměřický úřad zamítne žádost nebo její část, pokud

a) požadované údaje neexistují,

b) údaje jsou požadovány v jiné formě, než jaká je pro jejich poskytnutí stanovena prováděcím právním předpisem,

c) nebyla uhrazena úplata za jejich poskytnutí, nebo

d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15).

(5) Prováděcí právní předpis stanoví výši úplaty tak, aby celkový příjem z poskytování údajů nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření.

Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

16. Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které včetně nadpisů znějí:

"§ 5a

Poskytování výsledků zeměměřických činností Ministerstvem obrany

(1) Ministerstvo obrany poskytuje na základě žádosti údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a ze spravovaných bází dat určených pro potřeby obrany státu orgánům státní správy, orgánům územní samosprávy, veřejným výzkumným institucím a dalším subjektům pro výkon jejich působnosti za účelem potřeby obrany státu, zajišťování bezpečnosti, krizového řízení, integrovaného záchranného systému a výzkumu rizikových jevů a procesů bezplatně.

(2) Ministerstvo obrany údaje podle odstavce 1 poskytne bezodkladně, nejpozději do 20 dnů od podání žádosti, a to pouze v rozsahu nezbytném k dosažení účelu podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo obrany zamítne žádost nebo její část, pokud

a) požadované údaje neexistují,

b) údaje jsou požadovány k jinému účelu než k účelu podle odstavce 1,

c) rozsah požadovaných údajů zjevně neodpovídá rozsahu nezbytnému k dosažení účelu podle odstavce 1,

d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15), mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo oprávněného zájmu České republiky anebo třetí strany, nebo

e) údaje jsou požadovány v jiné formě, než v jaké jsou dokumentovány.

§ 5b

Společné ustanovení k poskytování výsledků zeměměřických činností

Na poskytování údajů podle § 5 a 5a se nepoužije zákon o svobodném přístupu k informacím a zákon o právu na informace o životním prostředí; tyto údaje se podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o právu na informace o životním prostředí neposkytnou.".

Dosavadní ustanovení § 5, které definuje zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu, ztratilo svoji původní funkci. Skutečnost, že pro vyhotovení výsledku zeměměřické činností pro vlastní potřebu není potřebné živnostenské oprávnění pro výkon zeměměřických činností, plyne v současnosti již z definice podnikatelské činnosti, aniž by bylo potřebné tuto otázku regulovat v zeměměřickém zákoně. Veškerá další oprávnění zajistit potřebné zeměměřické činnosti osobami odborně způsobilými podle zeměměřického zákona vyplývají ze zvláštních zákonů (např. § 19 písm. b) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů). Proto se tato úprava jako nadbytečná vypouští a namísto ní se doplňují ustanovení, která komplexně upravují problematiku poskytování údajů z výsledků zeměměřických činností a z bází dat spravovaných Zeměměřickým úřadem nebo Ministerstvem obrany.

K § 5

Podstatná část geoprostorových informací, které spravuje Zeměměřický úřad, je podkladem pro činnosti celé řady orgánů státní správy i územní samosprávy a zároveň je využívána soukromým sektorem. S ohledem na rostoucí potřebu široké dostupnosti a požadavky na odstranění překážek bránících plnému využití hospodářského potenciálu těchto informací je v § 5 odstavci 1 navrhováno, aby nejčastěji využívané údaje z produkce Zeměměřického úřadu byly poskytovány bezplatně jako otevřená data. Tento záměr je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024, ze dne 20. června 2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Lze ostatně předpokládat, že tyto informace budou z větší části zařazeny prováděcím aktem Komise na seznam datových souborů s vysokou hodnotou v rámci kategorie geoprostorové údaje, čemuž návrh zákona vychází vstříc.

Skutečnost, že tyto údaje budou nadále poskytovány bezplatně, bude mít dopad do státního rozpočtu, jehož příjmy v rozpočtové kapitole 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální se tím sníží přibližně o 5 milionů Kč ročně. To však bude kompenzováno přínosy, které rozšířené využívání těchto údajů vyvolá, neboť se jedná o takové údaje, které mají podle zahraničních studií zvláštní potenciál vytvářet socioekonomické přínosy. To by se následně mělo pozitivně projevit v příjmech státního rozpočtu plynoucích ze zdanění výnosů z těch činností soukromého sektoru, ve kterých se rozšířené využití geoprostorových informací pozitivně projeví.

Jelikož všechny údaje spravované Zeměměřickým úřadem, které jsou standardně potřebné pro výkon veřejné správy i zeměměřických činností, budou nadále volně dostupné, odpadne potřeba zvlášť upravovat režim údajů poskytovaných orgánům státní správy, orgánům územní samosprávy a osobám, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jak je v současnosti obsaženo v § 6 odst. 1.

V odstavci 2 se pak upravují postupy při poskytování zbývající části výsledků zeměměřických činností a dalších údajů spravovaných Zeměměřickým úřadem (například historických map, leteckých měřických snímků apod.). Tyto postupy se budou vztahovat i na údaje ZABAGED, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových polí, pokud budou požadovány v jiných podobách a formátech, než jako otevřená data podle odstavce 1, například v tištěné podobě.

Poskytování těchto údajů se bude procesně řídit správním řádem, pokud zeměměřický zákon neobsahuje odlišné pravidlo. Odlišné pravidlo je obsaženo v odstavci 3, kterým se stanoví lhůta pro poskytnutí údajů. V odstavci 4 se pak stanoví důvody, pro které nelze požadované údaje poskytnout. Způsob a náležitosti podání žádosti a opravné prostředky není třeba stanovovat, neboť úprava této problematiky ve správním řádu je plně použitelná. Prakticky bude postupováno tak, že žadateli budou ve stanovené lhůtě informace buďto neformálně poskytnuty nebo bude vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti podle části druhé správního řádu. Proti takovému rozhodnutí bude v souladu s § 81 odst. 1 správního řádu možno podat odvolání k Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu. Proti rozhodnutí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního pak bude možné podat žalobu ve správním soudnictví.

Výše popsaný postup zároveň naplňuje požadavky článku 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024, ze dne 20. června 2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (dále jen "směrnice"), zejm. požadavek na zpracování žádostí o opakované použití dokumentů, lhůty pro poskytnutí dokumentů, odůvodnění při zamítavém rozhodnutí (v případě neposkytnutí informací je vydáváno rozhodnutí, které podle správního řádu musí obsahovat řádné odůvodnění a uvedení právních ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno) a odkaz na prostředky pro zjednání nápravy (v případě neposkytnutí informací je vydáváno rozhodnutí, které podle správního řádu musí obsahovat poučení o opravných prostředcích).

Konkrétní formy, ve kterých budou údaje spravované Zeměměřickým úřadem poskytovány, a úplaty za ně budou stanoveny prováděcím právním předpisem na základě zmocnění obsaženého v § 20 odst. 1 písm. c) zákona, a to tak, aby celkový příjem z jejich poskytování nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření souladu s článkem 6 odst. 1 směrnice. Tyto náklady v případě údajů poskytovaných v digitální podobě budou zahrnovat zejména náklady na vyhledání a přípravu dat, na jejich transformaci do požadované formy, nahrání na specifické paměťové medium a cenu tohoto media, v případě poskytnutí dálkovým přístupem pak náklady na provoz příslušného aplikačního rozhraní či jiných ke zpřístupnění či šíření potřebných zařízení. V případě údajů poskytovaných v analogové podobě budou započteny náklady na vyhledání údajů, tisk (opotřebení tiskového zařízení, papír, barvy apod.), v případě knižních publikací rovněž i náklady na vazbu. Jak v případě údajů poskytovaných v digitální podobě, tak údajů poskytovaných v analogové podobě budou také započteny náklady na mzdy pracovníků, kteří příslušné činnosti (vyhledávání, tisk, transformace apod.) vykonávají.

K § 5a

V § 5a se upravuje problematika poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a ze spravovaných bází dat určených pro potřeby obrany státu Ministerstvem obrany v digitální i analogové podobě. S ohledem na skutečnost, že se jedná o údaje související s obranou státu, je přístup k nim omezen na pouze na orgány státní správy, orgány územní samosprávy a další subjekty vykonávající působnost v oblasti obrany státu, zajišťování bezpečnosti, krizového řízení a integrovaného záchranného systému.

K § 5b

Poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy se bude řídit výlučně zeměměřickým zákonem s podpůrným použitím správního řádu. Důvodem je skutečnost, že v případech, kdy údaje nejsou poskytovány jako otevřená data, jsou s jejich poskytnutím spojeny náklady, které je namístě přenést na žadatele. To však zákon o svobodném přístupu k informacím ani zákon o právu na informace o životním prostředí neumožňují, a proto se jejich použití vylučuje.

17. V nadpisu § 6 se slova "Poskytování výsledků" nahrazují slovy "Povinnosti při výkonu".

18. V § 6 se odstavec 1 se zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.

V návaznosti na novou komplexní úpravu problematiky poskytování údajů z výsledků zeměměřických činností a z databází spravovaných Zeměměřickým úřadem a Ministerstvem obrany obsaženou v § 5 se § 6 odstavec 1 vypouští. Adekvátně tomu se upravuje i nadpis ustanovení tak, aby vystihoval jeho obsah po vypuštění prvního odstavce. V podrobnostech viz odůvodnění k § 5.

19. V § 9 odstavec 2 zní:

"(2) K ochraně značky základního bodového pole se podle potřeby vymezí a vyhlásí ochranné pásmo podle stavebního zákona. V ochranném pásmu nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání.".

Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

Přijetím zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), došlo ke změně terminologie. Je namístě tomu přizpůsobit i znění příslušného ustanovení zeměměřického zákona, které vycházelo ještě ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

20. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:

"§ 9a

(1) Značky bodů základních bodových polí a ochranná pásma značek bodů základních bodových polí jsou vedeny v registru územní identifikace jako účelové územní prvky. Editorem údajů o značkách bodů základních bodových polí a o ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí je Zeměměřický úřad.

(2) O značkách bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou kód, číslo bodu a název bodu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou souřadnice bodu v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky.

(3) O ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou kód ochranného pásma, číslo bodu a název bodu,

b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod,

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky.".

Stejně jako u jiných veřejnoprávních omezení vztahujících se k určitému území jeví se i v případě značek bodů základních bodových polí a ochranných pásem značek bodů základních bodových polí jako žádoucí řešení, kdy primárním zdrojem údajů o těchto omezeních pro celou veřejnou správu i pro soukromé subjekty bude registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Editorem těchto údajů bude Zeměměřický úřad coby správce značek bodů základních bodových polí. Do katastru pak budou údaje o značkách bodů základních bodových polí a ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí přenášeny automatizovaně.

21. § 12 včetně poznámek pod čarou č. 17 a 18 zní:

"§ 12

(1) Výsledky zeměměřických činností využívané pro státní mapová díla, správu katastru nemovitostí a pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností (dále jen "úřední oprávnění"), není-li dále stanoveno jinak.

(2) Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění, v případě, že se jedná o geodetický podklad pro výstavbu, dokumentaci o vytyčovací síti, dokumentaci o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby.

(3) Výsledky zeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti musí být ověřeny těmito orgány.

(4) Výsledky zeměměřických činností využívané pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu vyhotovené Ministerstvem obrany stanoveným vojenským zařízením nebo vojenským útvarem3 jako součást výkonu jeho působnosti4 (dále jen "výsledky zeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízením") musí být ověřeny Ministerstvem obrany.

(5) Přeshraniční poskytování služeb v České republice podle odstavce 1 a 2 je možné pouze na základě úředního oprávnění.

Za účelem vytvoření vhodných návazností pro další změny zákona (zejm. v § 16, 16b a 16c) je ustanovení celkově přeformulováno. Při zachování požadavku na ověření výsledků zeměměřických činností ve všech případech, kdy je ověření požadováno dosavadní právní úpravou, se ověřování rozděluje na ověřování prováděné úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry, ověřování prováděné orgány zeměměřictví a katastru a

Nahrávám...
Nahrávám...