V listině, kterou navrhovatel předkládá s návrhem na vklad do katastru, s ohlášením k záznamu práva nebo k zápisu změny jiných údajů v katastru musí být pozemky, budovy, byty a nebytové prostory uvedeny způsobem vylučující záměnu.
Katastr nemovitostí ČR (dále jen katastr) je podle § 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (dále jen KatZ), soubor údajů o vybraných nemovitostech v České republice, který zahrnuje jejich soupis a popis a jejich polohové a geometrické určení.
Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území. V katastru se evidují (§ 2 odst. 1 KatZ): a) pozemky v podobě stavebních nebo pozemkových parcel, b) budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční a budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, c) byty a nebytové prostory vymezené v budově jako jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších přepisů, d) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, požádá-li o to vlastník nemovitosti nebo jiná osoba oprávněná z právního vztahu, e) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim. S účinností od 1. ledna 2007 budou podle § 20 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, předmětem evidování v katastru nemovitostí i vybrané vodní stavby souvisejícími s vodními díly.
Stavební parcela
Stavební parcelou se podle § 27 c) katastrálního zákona rozumí pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří.
Pozemková parcela
Pozemkovou parcelou se podle § 27 písm. d) katastrálního zákona rozumí pozemek, který není stavební parcelou, tzn., že se jedná o pozemek evidovaný s jiným druhem pozemku než zastavěná plocha a nádvoří.
Druhy pozemků
Pozemky se v katastru člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (zemědělské pozemky), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.
Kategorie pozemků jako „stavební pozemek“ nebo „staveniště“ se v katastru nemovitostí samostatně neeviduje. Pozemky na kterých je stavba, která není předmětem evidování v katastru nemovitostí, se evidují v druhu pozemku „ostatní plocha“, se způsobem využití „jiná plocha“.
Budova
Budovou se podle § 27 písm. k) katastrálního zákona rozumí nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Nerozlišuje se, zda se jedná o budovu trvalou či dočasnou. V katastru se neevidují drobné stavby definované v zákoně č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, i když jsou budovou.
Rozestavěná budova
Rozestavěnou budovou se podle § 27 písm. l) katastrálního zákona rozumí budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, že již je patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a u budovy, které se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud na ni nebylo dosud vydáno kolaudační rozhodnutí. Takováto budova je již samostatnou věcí v právním smyslu, tzn., že je již předmětem občansko právních vztahů. Pokud tedy bude vlastník chtít zcizit takovouto rozestavěnou budovu, je nutné ji ohlásit k zápisu do katastru, a to nejpozději s návrhem na vklad změny vlastnického práva do katastru.
Byt, nebytový prostor
Bytem a nebytovým prostorem, rozestavěným bytem a rozestavěným nebytovým prostorem, které jsou předmětem evidování v katastru, se rozumí byt a nebytový prostor včetně rozestavěných podle § 2 zákona č. 72/1994 Sb. Nebytovým prostorem není půda, sklepní kóje, ani jiný prostor, který nebyl rozhodnutím stavebního úřadu určen jako nebytový prostor s konkrétním účelem využití. Tzn., že půda není předmětem občanskoprávních vztahů, nemůže se samostatně převádět.
Byty a nebytové prostory jsou evidovány v katastru pouze v souboru popisných informací údaji o budově ve které jsou…
