V článku publikovaném dne 18. 12. 2014 byla obsažena informace o připravované novele zákona o veřejných zakázkách, ve kterém byly shrnuty její hlavní body. Tato novela již vyšla ve sbírce zákonů pod č. 40/2015 Sb., a nabyla účinnosti dnem vyhlášení, tj. 6. 3. 2015.
Obsah novely je nastíněn velmi stručně v uvedeném textu, a nyní, po jejím vydání, je možno se tomuto tématu věnovat v konkrétnější rovině. Změny v ust. § 22 odst. 1, § 69 odst. 5, § 71 odst. 6, 8, 9 a 10, § 72 odst. 3, 4, 5 a 6, § 73 odst. 1, § 84 odst. 1 písm. c), d) a r) se týkají zrušení povinnosti zrušit zadání veřejné zakázky v případech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku. Jako důvod pro tuto změnu je uváděno, že předchozí úprava se ukázala být neefektivní a mnohdy vedoucí k zakázaným kartelovým dohodám. Podle současné právní úpravy si tak může zadavatel sám zvážit, zda je pro něj výhodné (efektivní a účelné) v zakázce pokračovat i s jedinou nabídkou, což si lze velmi dobře představit např. v situacích, kdy je z důvodu dotačního programu zadavatel limitován časem, nebo zda provede zadávací řízení nové.
Další změna (kterou je novelizováno ust. § 23 zákona o veřejných zakázkách) se týká dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb. Dle původní úpravy mohl zadavatel zadat dodatečné práce v jednacím řízení bez uveřejnění, pokud jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností. Nyní zákonodárce popsal tyto práce jako dodatečné stavební práce (nebo služby), které zadavatel nemohl předvídat s náležitou péčí. Namísto prokazování toho, že se jednalo o objektivní okolnosti, tak bude zadavatel prokazovat, že se jednalo okolnosti jakékoliv, které však s náležitou péčí nemohl předvídat. Zákonodárce v důvodové zprávě tuto změnu odůvodňuje tím, že po zadavateli nelze požadovat větší péči, než je obvyklá. I tato konstrukce se nicméně jeví poměrně obtížně uchopitelnou. Režim opětovně nedopadne na případy, kdy se zadavatel rozhodne zakázku v průběhu její realizace změnit, např. co do požadovaného účelu užívání stavby, z čehož vyplynou nároky na dodatečné práce. Dle důvodové zprávy však bude možné toto ustanovení využít např. v případě, kdy se v průběhu realizace ukáže chyba v projektové dokumentaci, v důsledku které vyvstanou nové požadavky na realizaci stavby, nebo se na trhu objeví nové technologie či výrobky, které jsou ekonomicky výhodnější. Původně bylo tímto ustanovením umožněno zadat bez jednání dodatečné práce, pokud nepřekročí 20% z původní ceny zakázky, nově byl možný rozsah navýšen na 30 % z původní ceny.
Ze zákona o veřejných zakázkách je vypuštěn institut tzv. seznamu hodnotitelů, z důvodu, že přestože s ním zákon o veřejných zakázkách počítal, nebyly z důvodu finančních prostředků dosud podniknuty kroky k jeho zřízení. V budoucnu by měl být nahrazen připravovaným systémem „státní expertizy“. Tato změna se týká velkých veřejných zakázek (nad 300 000 000 Kč v případě státu a 50 000 000 Kč u územně samosprávných celků) a je promítnuta v ust. § 30 odst. 5, § 59 odst. 2, § 74a, § 76 odst. 2, § 97 odst. 1, § 151 odst. 1, § 157 odst. 2 písm. f) a § 159 odst. 3.
… 