2.2.22
Veřejnoprávní smlouva – obecné vymezení a její použití v procesech upravených stavebním zákonem
Mgr. Martina Pavelková
Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Její základní úprava je obsažena v ustanovení § 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.
Správní řád rozeznává dva základní druhy veřejnoprávních smluv, a to veřejnoprávní smlouvy subordinační a koordinační. Kromě toho není vyloučeno, aby zvláštní právní předpis upravoval i zcela jiný, speciální, typ veřejnoprávní smlouvy (např. na úseku ochrany životního prostředí). Smlouvy koordinační uzavírají vzájemně mezi sebou stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, a to za účelem plnění svých úkolů. Strany koordinačních veřejnoprávních smluv jsou ve vzájemně rovném postavení. V souvislosti s koordinačními veřejnoprávními smlouvami je pak třeba si uvědomit, že ne každá smlouva uzavřená mezi veřejnoprávními korporacemi navzájem, nebo mezi správním orgánem a třetí osobou je smlouvou veřejnoprávní. Vždy se totiž musí jednat o smlouvu z oblasti správního práva (veřejnoprávní smlouva tedy např. nebude smlouva o dílo uzavřená mezi obcí a stavební firmou).
Ve spojení se stavebním právem a jeho praktickou aplikací jsou však mnohem významnější tzv. subordinační veřejnoprávní smlouvy (upraveny v ustanovení § 161 správního řádu), které může správní orgán uzavřít s osobou, která by byla účastníkem řízení podle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu (pokud by probíhalo řízení). Tato smlouva může být uzavřena pouze v případě, umožňuje-li to výslovně zvláštní právní předpis, a stává se tak ve většině případů za účelem nahrazení správního rozhodnutí. Tyto smlouvy uzavírá správní orgán nejčastěji s žadatelem, a to aniž by bylo potenciální řízení zahájeno, nebo případně i během řízení s tím, že zahájené řízení správní orgán po uzavření smlouvy zastaví. Aby nedocházelo k "obcházení" ostatních účastníků řízení uzavíráním veřejnoprávních smluv namísto vedení správních řízení, je podmínkou nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy souhlas osob, které buď v daném případě již byly účastníky běžícího řízení, nebo pokud nebylo zahájeno, osob, které by byly účastníky podle ustanovení § 27 odst. 2 a 3 správního řádu. Pokud správní orgán souhlas osob nezíská, proběhne namísto uzavření veřejnoprávní smlouvy příslušné správní řízení.
V případě veřejnoprávních smluv uzavíraných namísto vydání rozhodnutí podle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. vyvstává otázka, jakým způsobem zajistit stanoviska a vyjádření, která jsou ve standardním řízení zákonem požadovanou přílohou žádosti. Na tyto situace pamatuje přímo speciální úprava stavebního zákona, podle které bývá uzavření veřejnoprávních smluv podmíněno souhlasem dotčených orgánů (souhlasnými závaznými stanovisky). Absence takového souhlasu by způsobila rozpor veřejnoprávní smlouvy se zákonem, což by byl důvod pro její zrušení v přezkumném řízení, ke kterému je příslušný nadřízený správní orgán. Pokud ze závazných stanovisek vyplývají podmínky, které by jinak byly součástí výroku rozhodnutí,…
