dnes je 12.12.2024

Input:

Ochrana vnitřního vodovodu

4.2.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.6.5
Ochrana vnitřního vodovodu

Ing. Bohumír Číhal

Problematika ochrany vnitřního vodovodu proti zpětnému nasátí vody není nová. Přesto někteří pracovníci zabývající se montáží zdravotně technických instalací nebo prodejem výtokových armatur či jiných zařízení připojovaných na vnitřní vodovod o nebezpečí zpětného nasátí vody vůbec nevědí. Ochranu vnitřního vodovodu proti zpětnému nasátí vody řešil Vodovodní řád z roku 1933 a předpisy vydávané před druhou světovou válkou některými městy. Vodovodní řád mimo jiné stanovoval nejmenší výšku volného výtoku nad okrajem či přepadem nádoby, nutnost zabezpečení přítoku vody vyústěného pod hladinou nádoby a zakazoval přímé spojení vodovodu s parními kotli, pračkami, klozety, jiným vodovodem, odpadním a splachovacím potrubím. S ohledem na svou dobu přikazoval v podstatě totéž jako následné inovované předpisy pro ochranu vnitřního vodovodu, které se postupně upravovaly až do současné právní a technické podoby.

Současná právní úprava

Z právních předpisů je to Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. Poslední velká novela byla provedena zákonem č. 275/2013 Sb., do souladu se změnou zákona č. 100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny byl upraven zákonem č. 39/2015 Sb.

Obecné technické požadavky na výstavbu vodovodů a kanalizací a na jakost vody zákon č. 274/2001 Sb. v ustanovení § 11 Vodovody stanoví: Potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.

Kontrola jakosti pitné vody

Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, orgán ochrany veřejného zdraví při šetření příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo změně nápravných opatření zjišťuje též, není-li nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno vnitřním vodovodem. Odkazuje přitom na zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Prováděcí vyhlášky stanoví hygienické požadavky na všechny druhy vody a na složení výrobků určených k přímému styku s pitnou nebo teplou vodou nebo surovou vodou vč. úpravy jejich povrchů.

Řešení ochrany vnitřního vodovodu v technických normách

Ochrana pitné vody ve vnitřních vodovodech proti znečištění zpětným průtokem je v současnosti řešena zejména v obecné ČSN 75 5409 (755409) Vnitřní vodovody: 2013, korespondující řadě ČSN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě a speciální ČSN EN 1717 (75 5462) Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem: 2002. Na ně navazují normy upravující požadavky na ochranu vnitřního vodovodu pro výrobky používané v zařízeních a rozvodech vnitřních vodovodů.

ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody: 2013

ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody nahradila ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody: 1984, zrušenou k 1. 3.2013. Norma navazuje na ČSN EN 806-1 až 5 a ČSN EN 1717 a obsahuje pouze požadavky, které nejsou v těchto evropských normách zpracovány dostatečně podrobně nebo vůbec.

Základní požadavky na ochranu vnitřního vodovodu obsahují ustanovení kapitoly 11: Oddílné vnitřní vodovody různých druhů vod (vody pitné, užitkové a provozní) se nesmí vzájemně propojovat. Vnitřní vodovod připojený na vodovod pro veřejnou potřebu se nesmí přímo spojovat s potrubím zásobovaným z jiného zdroje.

Duální zásobování

Duální zásobování z jednotného vnitřního vodovodu vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a z vlastního zdroje vody (nebo jakéhokoliv jiného zdroje vody) je možné jen z přerušovací nebo vyrovnávací nádrže, do které je voda z vodovodu pro veřejnou potřebu a z vlastního zdroje vody přivedena. Všechny přívody vody do této nádrže musí být chráněny volným výtokem typu AA, AB nebo AD, popř. přerušovačem průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší DC. Volné výtoky mohou být součástí nádrže, nebo se mohou nacházet vně nádrže. Přerušovací nebo vyrovnávací nádrž, která se nachází v zemi, musí být opatřena volným výtokem typu AA, AB nebo AD, popř přerušovačem průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší DC umístěným mimo nádrž v prostorách, které nemohou být zaplaveny.

Stagnace

Potrubí, ze kterých není odebírána voda alespoň jednou za týden, a která není možné z provozních důvodů odpojit nebo uzavřít, popř. vypustit, musí být od ostatního rozvodů oddělena ochrannou jednotkou pro třídu tekutiny 2. Odbočky, ze kterých není odebírána voda alespoň jednou za týden, musí být co nejkratší. Doporučuje se, aby délka těchto odboček nepřesáhla dvojnásobek jejich jmenovité světlosti nebo vnitřního průměru. U potrubí do 70 mm nemá být délka těchto odboček větší než 150 mm. Obtoky, kterými neprotéká voda alespoň jednou za týden, musí být opatřeny na každém konci uzavírací armaturou a vypouštěcími kohouty. Pokud nejsou obtoky v provozu, musí se z nich voda vypustit.

Otázky stagnace vody v potrubí se týká kombinace vodovodu pro pitnou vodu s požárním vodovodem. Požární vodovod je možno připojit k vodovodu pro pitnou vodu, pokud požární vodovod není zásobován z jiného zdroje, jsou dodrženy požadavky ČSN EN 1717 a požadavky, které uvádíme výše.

Přerušení tlaku volným výtokem

Výtokové armatury u zařizovacích předmětů musí mít výtokový otvor nejméně 25 mm nad horním okrajem zařizovacího předmětu, přes který může voda přetékat. Pokud není tento požadavek dodržen, musí se výtokové armatury opatřit ochrannou jednotkou podle ČSN EN 1717 a přílohy G.

Ochranné jednotky

Ochranné jednotky jsou uvedeny v ČSN EN 1717. Typ pro pitnou nebo užitkovou vodu se volí podle třídy tekutiny a způsobu použití (domovní nebo jiné než domovní použití). Na ochranu proti znečištění provozní vody se volí ochranné jednotky pro třídu tekutiny 2. Příklady tříd tekutin v různých zařízeních podle Přílohy G, Tabulky G.1 uvádí následující tabulka (lze porovnávat s dále uvedenou tabulkou ČSN EN 1717).

     
Zařízení Třída tekutiny v zařízení Poznámka
Umyvadlo, dřez (kromě dřezu ve velkokuchyních), sprcha 2 Domovní použití, uvedená třída tekutiny je snížena. Smí se použít také ochranné jednotky typu EB, ED, HC
Vana s přítokem ve výšce 25 mm nad horním okrajem a hadicovou sprchou 2 Domovní použití, uvedená třída tekutiny je snížena. Smí se použít také ochranné jednotky typu EB, ED, HC
Vana s přítokem pod horním okrajem 3 Domovní použití, uvedená třída tekutiny je snížena.
Výtoková armatura pro připojení hadice určené pro oplach povrchů, zalévání zahrady, mytí apod. 3 Domovní použití, uvedená třída tekutiny je snížena.
Myčka nádobí, pračka do 12 kg prádla 3 Domovní použití, uvedená třída tekutiny je snížena.
Nádržkový splachovač 3 Domovní použití,
Bazény nebo fontány s úpravou a desinfekcí vody 4
Mycí žlab, mycí fontánka, vanička na nohy 5 Výtokové armatury s přítokem ve výšce 25 mm nad horním okrajem (volný výtok)
Záchodová mísa 5
Výlevka 5

Tab. č. 1: Třídy tekutin v některých zařízeních podle Tabulky G.1

Umístění ochranných jednotek

Každé zařízení nebo výtoková armatura může být opatřena buď samostatnou ochrannou jednotkou, nebo je možné osadit ochrannou jednotku na přívodní potrubí k více zařízením nebo výtokovým jednotkám. Chránění jednou společnou jednotkou je možné pouze v případě, že za ochrannou jednotkou se na potrubí napojují zařízení se stejnou třídou tekutiny a před každým zařízením nebo výtokovou armaturou je u instalací typu A osazena zpětná armatura. Výtokové armatury napojené na potrubí za společnou ochrannou jednotkou musí být označeny slovy “nepitná voda“, nebo symbolem nepitné vody uvedené v ČSN EN806-2.

Obr. č. 1: Ochranná jednotka – zpětná armatura (s manometrem) proti přetlaku a zpětnému toku.

Záchodové mísy, pisoáry a výlevky

Záchodové mísy, pisoáry a výlevky se nesmí splachovat přímo z vodovodního potrubí (např. pouze pomocí uzavírací armatury). Přívod vody k nim musí být přerušen v nádržkovém splachovači, v tlakovém splachovači nebo automatickým splachovacím ařízením. Na potrubí k splachovacímu zařízení pisoárů musí být osazena zpětná armatura. Na potrubí za ní smějí být napojeny jen tlakové splachovače nebo automatické splachovací zařízení.

ČSN EN řady 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě

Uvádíme pouze stručnou informaci ve vztahu k tématu kapitoly:

ČSN EN 806-1 (736660) – Část 1: Všeobecně: 2002 stanoví požadavky a uvádí doporučení pro návrh, instalaci, úpravu, zkoušení, údržbu a provoz vnitřních vodovodů pro rozvod pitné vody a pro určité účely potrubí mimo budovy (např. v areálech). Zahrnuje systém trubek, armatury a připojená zařízení, instalovaná pro zásobování pitnou vodou. Rozsah použití této normy končí u nejvzdálenějšího odběrného místa vnitřního vodovodu pitné vody, v tomto místě musí být vzduchová mezera (např. na výtokové armatuře) nebo ochranné zařízení (např. na výtokové armatuře s připojovací hadicí).

Problematika této normy je řešena, a v některých konkrétních případech do větších podrobností, v dalších normách řady ČSN EN 806 a souvisejících normách (např. ČSN EN 1717, ČSN EN 805 (75 5011) Vodárenství).

ČSN EN 806-2 (755410) – Část 2: Navrhování: 2005 doporučuje a specifikuje požadavky na návrh vodovodů pitné vody uvnitř budov a potrubí vně budov v rámci nemovitosti, např. areálu, podle ČSN EN 806-1 pro nové vnitřní vodovody, jejich změny a opravy. Norma platí pro vnitřní vodovody napojené na vodovod pro veřejnou potřebu nebo vlastní zdroj vody. Předmět této normy koresponduje s platnými souvisejícími ČSN (zejména s ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody: 2013).

ČSN EN 806-4 (755410) – Část 4: Montáž: 2010. Norma stanovuje požadavky a poskytuje doporučení pro montáž vnitřních vodovodů a potrubí vně budov, nacházejícího se ale podle ČSN EN 806-1 v rámci nemovitosti. Platí jak pro nové instalace, tak pro výměny a opravy.

ČSN EN 806-5 (755410) – Část 5: Provoz a údržba: 2012. Vodovody musí být provozovány a udržovány takovým způsobem, aby se zabránilo nepříznivým vlivům na jakost pitné vody, dodávku spotřebitelům a na zařízení dodavatele vody. Musí být v pravidelných intervalech kontrolovány z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti postupy k udržování provozuschopnosti vodovodu na úrovni definované v ČSN EN 806-2, ČSN EN 1717 a jednotlivých výrobkových normách (uvedených v příloze A). Zodpovědnost za provozování, kontrolu a údržbu je řešena v místních a národních předpisech (např. kvalifikace pracovníků).

ČSN EN 1717 (75 5462)

Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem: 2002

Stěžejní norma týkající se naší problematiky stanoví minimální požadavky na normy výrobků pro ochranná zařízení, která se používají na ochranu proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a uvádí všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem.

Důležité pojmy podle ČSN EN 1717

Zpětný průtok

Zpětný průtok definuje norma jako pohyb tekutiny proti určenému směru průtoku v rozvodu pitné vody. Může k němu dojít při zpětném nasátí vody do rozvodu způsobeném podtlakem v potrubí, který vznikne například

  • uzavřením přívodu vody do vnitřního vodovodu nebo jeho části a otevřením níže položené výtokové armatury (viz. obr. č. 1);

  • velkou netěsností (prasknutím) potrubí vnitřního nebo veřejného vodovodu, kterou voda z vnitřního vodovodu uniká;

  • velkým odběrem vody z poddimenzovaného vodovodu (viz. obr. č. 2).

Obr. č. 2: Zpětné nasátí vody při uzavření stoupacího potrubí

Obr. č. 3: Tlakové poměry v poddimenzovaném stoupacím potrubí

Zpětný průtok může být způsoben také přetlakem v zařízení napojeném na vnitřní vodovod, ve kterém je vyšší tlak než ve vnitřním vodovodu. Tlakový rozdíl obrátí normální směr průtoku.

Ochranná jednotka

Zařízení na ochranu proti zpětnému průtoku (ochrannou jednotka) je zařízení určené na ochranu proti kontaminaci (znečištění) pitné vody zpětným prouděním. Označení ochranných jednotek se provádí písmeny, kdy první písmeno značí skupinu ochrany a druhé písmeno druh ochrany (např. BA).

Domovní použití

Domovní použití je každé použití pitné vody v obytných domech nebo obdobných budovách. Jedná se o:

  • běžné použití v obydlích a obytných domech, v hotelích, školách a kancelářích, veřejných budovách apod. (např. kuchyňský dřez, umyvadlo, vana, sprcha, WC, ohřívání vody pro hygienické účely, domácí pračka prádla, myčka nádobí, bidet, zalévání zahrady);

  • zvláštní použití vztahující se k podobným upotřebením, pro něž jsou však používány výrobky o nízkých koncentracích, které nejsou nebezpečné pro lidské zdraví (např. oprávněná úprava vody, klimatizace vzduchu).

V průmyslových a obchodních prostorách je domovní použití omezeno na vodu

Nahrávám...
Nahrávám...