Jakou odpovědnost mají vedoucí zaměstnanci stavby podle zákoníku práce? Za jakou škodu zaměstnavatel odpovídá a za kterou nikoliv? Vše podstatné se dozvíte zde.
Odpovědnost vedoucích zaměstnanců stavby lze dělit na:
a) odpovědnost pracovněprávní upravenou zákoníkem práce;
b) odpovědnost občanskoprávní upravenou občanským zákoníkem;
c) odpovědnost trestněprávní upravenou trestním zákoníkem.
NahoruPracovněprávní odpovědnost
Vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele a jejich povinnosti
Předně je třeba vysvětlit pojem vedoucího zaměstnance dle klasifikace uvedené v zákoníku práce.
Vedoucím zaměstnancem je ten zaměstnanec, který pracuje v přímé řídící působnosti statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba (společnost) nebo pracuje v přímé řídící působnosti zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba (živnostník).
Vedoucím zaměstnancem je dále ten zaměstnanec, který pracuje v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba( společnost) nebo v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba (živnostník).
Na stavbě jsou v obecném případě vedoucími zaměstnanci stavbyvedoucí a mistr. Upozorňujeme však na skutečnost, že pozici vedoucího zaměstnance může mít každá společnost upravenou interními předpisy jinak.
Povinnosti zaměstnavatele
Za dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví na stavbě odpovídá v obecné rovině zaměstnavatel, ale současně je tato povinnost rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu jejich pracovních funkcí.
Zaměstnavatelé jsou podle zákona povinni vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a vhodné pracovní podmínky tak, aby se předcházelo rizikům, přičemž prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů, k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, případně je minimalizovat, pokud je nelze vhodnými opatřeními zcela vyloučit.
Zákoník práce stanoví, že v případech, kdy na jednom pracovišti plní pracovní úkoly zaměstnanci dvou anebo více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni písemně se informovat o možných rizicích plynoucích ze vzájemné spolupráce a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti s tím, že za jejich splnění odpovídají vedle zaměstnavatele jeho vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení, a to v rozsahu odpovědnosti, která odpovídá jejich pracovnímu zařazení.
Vhledem k současným mimořádným událostem způsobeným zejména povodněmi, považujeme za nutné připomenout zákonnou povinnost zaměstnavatele včas přijmout opatření pro případ vzniku mimořádných událostí jako jsou havárie, požáry a povodně a jiná vážná nebezpečí, která mohou přivodit zastavení prací a případnou evakuaci zaměstnanců. Na nebezpečí mimořádných událostí reagují předpisy též stanovením požadavků na řešení a uspořádání částí staveb, např. v § 9 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, který věnuje z tohoto hlediska zvýšenou pozornost stavbám v zaplavovaném území.
Další zákonné povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel je povinen:
- nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotnímu stavu;
- informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie je zařazena jím vykonávaná práce;
- sdělit zaměstnancům jaké zdravotnické zařízení jim poskytne lékařskou péči;
- zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele, kteří vykonávají…
