dnes je 2.2.2023

Input:

Pergola a přístřešek z pohledu povolování staveb a územního plánování

26.8.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.38
Pergola a přístřešek z pohledu povolování staveb a územního plánování

Mgr. Martina Pavelková

Na pozemcích rodinného domu jsou běžně realizovány nejrůznější doplňkové stavby, mezi nimi i tzv. pergoly a přístřešky. Investoři i stavební úřady v praxi poměrně často váhají, jak se k těmto záměrům z hlediska režimu povolování i posuzování souladu s územním plánem postavit.

Co se týče povolování těchto záměrů, předně je třeba rozlišit situaci, kdy jsou tyto realizovány společně se samotným rodinným domem, a kdy jsou realizovány samostatně dodatečně. Pokud jsou tyto doplňkové stavby součástí souboru staveb, řídí se režim povolování režimem stavby hlavní (ust. § 4 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona). Ve všech případech se však musí stavební úřad i investor v první fázi zabývat otázkou, zda má být vůbec předmětný záměr v režimu stavebního zákona projednán, jinými slovy zda se jedná o stavbu ve smyslu ust. § 2 odst. 3 stavebního zákona, a teprve poté může zkoumat, a jaký konkrétní typ stavby se jedná, a zda splňuje požadavky, které na ni stavební zákon a prováděcí vyhlášky klade (např. vzdálenost od hranic pozemku).

Na otázku, které typy pergol, resp. přístřešků jsou stavbami, a v jakém režimu je potřeba je projednat, nabízí částečně odpověď metodika Ministerstva pro místní rozvoj z července 2014 s názvem "Pergola, přístřešek" dostupná na této adrese: https://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Stavebni-pravo/Stanoviska-a-metodiky/Uzemni-rozhodovani-a-stavebni-rad/Metodicka-pomucka-pergola-a-pristresek-(1) . Vzhledem k tomu, že stavební zákon ani jeden z pojmů nedefinuje, je třeba posuzovat konkrétní případy dle obecných definic obsažených zejména v odborné literatuře. Z těch lze obecně dovodit, že za pergolu lze považovat lehké konstrukce (sloupy, trámy popř. latě), jejichž účelem je vytvořit podporu k pnutí popínavých rostlin. Jako taková nepodléhá posuzování podle stavebního zákona, neboť ve většině případů nenaplňuje znaky stavby. Přístřeškem pak zpravidla bude zastřešená stavba bez obvodových svislých konstrukcí (některých nebo všech), která je určena ke konkrétnímu účelu. Jestliže tedy určitá stavba naplňuje definici pergoly, nevyžaduje její umístění žádné rozhodnutí nebo povolení stavebního úřadu a tudíž nepodléhá ani žádným dalším konkrétním regulativům. Přístřešek jako stavba naopak vykazuje takové stavebně technické a konstrukční řešení, na základě kterého lze konstatovat, že se o stavbu podléhající posuzování dle stavebního zákona jedná. Případné rozhodnutí o umístění (příp. územní souhlas) a ohlášení bude přístřešek vyžadovat s ohledem na své konkrétní parametry. V případě, že jeho zastavěná plocha nebude přesahovat 25 m2, výška 5 m a současně přístřešek nebude sloužit některému z vyjmenovaných účelů v ust. § 79 odst. 2 písm. o) stavebního zákona, nebude

Nahrávám...
Nahrávám...