dnes je 8.2.2023

Input:

Platební neschopnost stavebních firem - mimosoudní řešení

10.10.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pokud věřitel (zhotovitel) neobdrží platbu za provedení díla řádně a včas, tak jak si s dlužníkem (objednatelem díla) sjednal, je vhodné dlužníka k plnění písemně vyzvat a poskytnout mu dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění. Platná právní úprava předpokládá možnost mimosoudního vymáhání pohledávky, a to postoupení pohledávky změnou osoby věřitele závazkového vztahu, kterou upravuje institut postoupení pohledávky.

Dlužník v prodlení

V případě, že objednatel neuhradí v době splatnosti zhotoviteli díla cenu za dílo dle smlouvy, dostává se objednatel do postavení dlužníka a zhotovitel do postavení věřitele. Dle ust. § 365 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále „ObchZ“) se dlužník, který nesplní řádně a včas svůj závazek, dostane do prodlení, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.

Úroky z prodlení

Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části, má věřitel nárok požadovat i úroky z prodlení. Dlužník je povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení ve výši, která je stanovená ve smlouvě. Není-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky určené předpisy práva občanského. Výše úroků není stanovena přímo občanským zákoníkem, ale nařízením vlády č. 142/1994 Sb., které občanský zákoník provádí. Výše úroků z prodlení dle tohoto právního předpisu odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB a zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Je ovšem třeba vzít v úvahu, že dlužník není v prodlení, pokud nemůže splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Věřitel je v prodlení, jestliže v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového právního vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení nutné tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek. Věřitel se tedy nemůže dovolávat prodlení dlužníka, pokud mu neposkytne řádnou součinnost k převzetí plnění.

Dohoda o způsobu úhrady

Pokud věřitel (zhotovitel) neobdrží platbu za provedení díla řádně a včas, tak jak si s dlužníkem (objednatelem díla) sjednal, je vhodné dlužníka k plnění písemně vyzvat a poskytnout mu dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění, případně mu umožnit splácet cenu za zhotovení díla po částech. Za tímto účelem je vhodné dohodnout s dlužníkem splátkový kalendář, kde bude stanoveno, že se dlužník zavazuje hradit dlužnou částku postupně v pravidelných např. měsíčních splátkách, přičemž zde bude dále stanovena výše jednotlivých splátek. V každém případě je vhodnější pokusit se s dlužníkem nejprve dohodnout na úhradě dlužné částky, byť by se tak dělo formou dílčích splátek, a vyhnout se tak často zdlouhavému soudnímu řešení celé záležitosti, které je mj. spojeno s vynakládáním dalších finančních prostředků.

Postoupení pohledávky

Platná právní úprava předpokládá možnost mimosoudního vymáhání pohledávky, a to postoupení pohledávky změnou osoby věřitele závazkového vztahu, když upravuje institut postoupení pohledávky. Tento institut je upraven pouze občanským zákoníkem. Obchodní zákoník obdobnou úpravu neobsahuje, a proto se úprava obsažená v § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) použije nejen na občanskoprávní závazkové vztahy, ale i na závazkové vztahy obchodněprávní. V ust. § 524 OZ je stanoveno, že věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Pro zhotovitele tento institut představuje možnost alespoň částečného uspokojení jeho pohledávky za objednatelem. Zhotovitel jako věřitel postoupí (prodá) svoji pohledávku za objednatelem třetí osobě, a to zpravidla za cenu nižší, než je nominální hodnota postupované pohledávky. Nedosáhne tak tímto způsobem sice plného uspokojení své pohledávky, avšak jde o řešení rychlejší než dosažení soudního přiznání pohledávky a zpravidla následná potřeba nuceného výkonu rozhodnutí. Zhotovitel tak třetí osobě postupuje právo na plnění od objednatele (právo na zaplacení kupní ceny díla). Dochází ke změně v osobě věřitele závazkového právního vztahu, přičemž postavení dlužníka zůstává beze změny. Z toho důvodu věřitel nepotřebuje ani souhlasu dlužníka k tomuto úkonu. Změna v osobě věřitele se žádným způsobem nedotýká postavení dlužníka. Tento bude plnit (až na výjimky uvedené níže) novému věřiteli. Pokud jde o podmínky plnění sjednané mezi zhotovitelem a objednatelem ve smlouvě, tak tyto

Nahrávám...
Nahrávám...