Pokud věřitel (zhotovitel) neobdrží platbu za provedení díla řádně a včas, tak jak si s dlužníkem (objednatelem díla) sjednal, je vhodné dlužníka k plnění písemně vyzvat a poskytnout mu dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění. Platná právní úprava předpokládá možnost mimosoudního vymáhání pohledávky, a to postoupení pohledávky změnou osoby věřitele závazkového vztahu, kterou upravuje institut postoupení pohledávky.
Dlužník v prodlení
V případě, že objednatel neuhradí v době splatnosti zhotoviteli
díla cenu za dílo dle smlouvy, dostává se objednatel do postavení dlužníka a
zhotovitel do postavení věřitele. Dle ust. § 365 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního
zákoníku (dále „ObchZ“) se dlužník, který nesplní řádně a včas svůj závazek,
dostane do prodlení, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy
závazek zanikne jiným způsobem.
Úroky z prodlení
Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo
jeho části, má věřitel nárok požadovat i úroky z prodlení. Dlužník je povinen platit z nezaplacené částky úroky z
prodlení ve výši, která je stanovená ve smlouvě. Není-li smluvena sazba úroků z
prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky určené předpisy
práva občanského. Výše úroků není stanovena přímo občanským zákoníkem, ale
nařízením vlády č. 142/1994 Sb., které občanský zákoník provádí. Výše úroků z
prodlení dle tohoto právního předpisu odpovídá ročně výši repo sazby stanovené
ČNB a zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž
trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo
sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
Je ovšem třeba vzít v úvahu, že dlužník není v prodlení, pokud
nemůže splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Věřitel je v
prodlení, jestliže v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze
závazkového právního vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne
spolupůsobení nutné tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek. Věřitel se tedy
nemůže dovolávat prodlení dlužníka, pokud mu neposkytne řádnou součinnost k
převzetí plnění.
Dohoda o způsobu
úhrady
Pokud věřitel (zhotovitel) neobdrží platbu za provedení díla
řádně a včas, tak jak si s dlužníkem
(objednatelem díla) sjednal, je vhodné dlužníka k plnění písemně vyzvat a
poskytnout mu dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění, případně mu umožnit splácet
cenu za zhotovení díla po částech. Za tímto účelem je vhodné dohodnout s dlužníkem
splátkový kalendář, kde bude stanoveno, že se dlužník zavazuje hradit
dlužnou částku postupně v pravidelných např. měsíčních splátkách, přičemž zde bude
dále stanovena výše jednotlivých splátek. V každém případě je vhodnější
pokusit se s dlužníkem nejprve dohodnout na úhradě dlužné částky, byť by se
tak dělo formou dílčích splátek, a vyhnout se tak často zdlouhavému soudnímu
řešení celé záležitosti, které je mj. spojeno s vynakládáním dalších finančních
prostředků.
Postoupení
pohledávky
Platná právní úprava předpokládá možnost mimosoudního vymáhání
pohledávky, a to postoupení pohledávky změnou osoby věřitele závazkového
vztahu, když upravuje institut postoupení pohledávky. Tento institut je upraven
pouze občanským zákoníkem. Obchodní zákoník obdobnou úpravu neobsahuje, a proto
se úprava obsažená v § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku
(dále jen „OZ“) použije nejen na občanskoprávní závazkové vztahy, ale i na
závazkové vztahy obchodněprávní. V ust. § 524 OZ je stanoveno, že věřitel
může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.
Pro zhotovitele tento institut představuje možnost alespoň částečného uspokojení
jeho pohledávky za objednatelem. Zhotovitel jako věřitel postoupí (prodá) svoji
pohledávku za objednatelem třetí osobě, a to zpravidla za cenu nižší, než je
nominální hodnota postupované pohledávky. Nedosáhne tak tímto způsobem sice
plného uspokojení své pohledávky, avšak jde o řešení rychlejší než dosažení
soudního přiznání pohledávky a zpravidla následná potřeba nuceného výkonu
rozhodnutí. Zhotovitel tak třetí osobě postupuje právo na plnění od objednatele
(právo na zaplacení kupní ceny díla). Dochází ke změně v osobě věřitele
závazkového právního vztahu, přičemž postavení dlužníka zůstává beze změny. Z
toho důvodu věřitel nepotřebuje ani souhlasu dlužníka k tomuto úkonu. Změna
v osobě věřitele se žádným způsobem nedotýká postavení dlužníka. Tento bude
plnit (až na výjimky uvedené níže) novému věřiteli. Pokud jde o podmínky plnění
sjednané mezi zhotovitelem a objednatelem ve smlouvě, tak tyto…
