dnes je 30.6.2022

Input:

PNE 35 7030 Rozváděče nízkého napětí - Elektroměrové rozváděče

21.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.2 PNE 35 7030 Rozváděče nízkého napětí – Elektroměrové rozváděče

Václav Macháček

Základní obsahové části normy:

1. Rozsah platnosti

2. Citované dokumenty a související právní předpisy

3. Termíny a definice, značky a zkratky

4. Informace

5. Charakteristiky rozhraní (parametry) elektroměrového rozváděče

6. Provozní podmínky

7. Konstrukční požadavky

8. Technické požadavky

9. Ověřování návrhu kabelové rozvodné skříně (typová zkouška)

10. Kusové ověřování kabelové rozvodné skříně (kusová zkouška)

Rozsah platnosti

Jak již bylo uvedeno v úvodu příspěvku, norma stanovuje základní požadavky na řešení a provedení elektroměrových rozváděčů vnitřního a venkovního provedení, pro přímé a nepřímé měření elektřiny tj. rozváděčů, do kterých energetické společnosti instalují měřicí zařízení pro fakturační měření spotřeby elektřiny.

Pro provedení elektrorozvodných elektroměrových jader se ustanovení této normy týká pouze požadavků na umístění, zapojení a montáž měřicího zařízení a souvisejících přístrojů.

Základní požadavky uvedené v normě platí pro všechny elektroměrové rozváděče, ať jsou navrženy, vyrobeny a ověřeny jednorázově nebo jsou vyráběné hromadně.

Předmětem normy není vnitřní zapojení rozváděčů (schémata zapojení) jednotlivých typů měření provozovatelů distribučních soustav.

V kapitole „Citované dokumenty a související právní předpisy” - přehledu souvisejících norem ČSN a PNE, jsou uvedena nejnovější vydání norem platných  době schválení této PNE. Při používání PNE je třeba vždy použít taková vydání ČSN, která přejímají nejnovější vydání nedatovaných evropských/mezinárodních norem (včetně všech změn).

Obdobně nutno postupovat při používání nedatovaných podnikových norem energetiky PNE. Vydané PNE jsou jak již je zmíněno dříve, k dispozici na adrese: https//www.csres.cz.

Termíny a definice, značky a zkratky
Z hlediska termínů a jejich definic, jsou dále uvedeny termíny a definice elektroměrových rozváděčů řešených PNE.

Elektroměrový rozváděč (standardní provedení) – rozváděč nízkého napětí obsahující konstrukci a přípravky pro montáž měřicího zařízení a souvisejících přístrojů.

Za elektroměrový rozváděč standardního provedení ve smyslu PNE je považován:

• elektroměrový rozváděč pro přímé měření elektřiny do jmenovitého proudu 80 A (ve výjimečných případech a po odsouhlasení provozovatelem distribuční soustavy na jmenovitý proud 100 A); nebo

• elektroměrový rozváděč pro nepřímé měření elektřiny do jmenovitého proudu 250 A včetně.

Jedná se o rozváděče přístupné laické obsluze a určené k provozování laiky - viz ČSN EN 61439-3.

Elektroměrový rozváděč výkonový – rozváděč nízkého napětí používaný pro měření a regulaci energie pro vyšší typy zátěží, určený pro průmyslové, komerční a podobné aplikace.

Za elektroměrový rozváděč výkonový ve smyslu PNE je považován elektroměrový rozváděč pro nepřímé měření elektřiny o jmenovitém proudu vyšším jak 250 A. U těchto rozváděčů - viz ČSN EN 61439-2 ed. 2, se nepředpokládá ovládání laiky.

Elektrorozvodné elektroměrové jádro – elektrické rozvodné zařízení nízkého napětí obsahující konstrukci k uložení, odbočování a zakrytí svislých elektrických rozvodů, včetně přípravků pro montáž měřicího zařízení a souvisejících přístrojů. Může obsahovat i konstrukci k uložení vedení elektronických komunikací a opatření na oddělení těchto vedení od silových rozvodů.

Za elektrorozvodné elektroměrové jádro ve smyslu PNE je považován elektroměrový rozváděč pro přímé měření elektřiny, jehož jmenovitý proud není vyšší jak 250 A, jmenovitý proud výstupního obvodu není větší než 63 A. Jedná se o rozváděč přístupný laické obsluze a určený k provozování laiky – viz ČSN EN 61439-3.

Informace – značení pro identifikaci elektroměrového rozváděče, dokumentace elektroměrového rozváděče

Na identifikačním štítku elektroměrového rozváděče (štítcích) musí být vždy uvedeny následující údaje:

  • označení nebo ochranná známka výrobce elektroměrového rozváděče;

  • typové označení, výrobní číslo, nebo jiné prostředky identifikace umožňující obdržet příslušné informace od výrobce elektroměrového rozváděče;

  • prostředky určení data výroby;

  • IEC 61439-3 / PNE 35 7030; nebo (podle provedení)

  • IEC 61439-2 / PNE 35 7030;

  • jmenovitý proud elektroměrového rozváděče s použitím zn. InA;

  • stupeň ochrany krytem IP.

Pro rozváděče určené k venkovní instalaci je normou ČSN EN 61439-1 stanovena zkouška, ověřující stálost (čitelnost) identifikačního značení uvedeného na štítku.

Další informace (např. jmenovité napětí rozváděče Un, jmenovitý proud jištěného vývodu Inc, stupeň ochrany proti mechanickým rázům IK, značku CE osvědčující, že bylo vydáno ES prohlášení o shodě) mohou být uvedeny na identifikačním štítku po dohodě mezi uživatelem a výrobcem.

 

Dokumentace elektroměrového rozváděče

Všechny charakteristiky rozhraní (parametry) elektroměrového rozváděče (pokud tyto přicházejí v úvahu pro daný výrobek), jakož i doplňující informace týkající rozváděče (např. vnitřní a/nebo venkovní instalace,

hmotnost, vnější rozměry a další), musí být uvedeny v technické dokumentaci výrobce dodávané s elektroměrovým rozváděčem.

Výrobce rozváděče musí v dokumentaci nebo v katalozích uvést podmínky pro manipulaci, dopravu, skladování, instalaci, provoz (příklady možných operací prováděných laiky) a pro údržbu rozváděče.

Charakteristiky rozhraní (parametry) elektroměrového rozváděče

Základní funkcí charakteristik rozhraní je zajistit komptabilitu elektroměrového rozváděče se jmenovitými hodnotami sítí (obvodů), ke kterým bude připojen. Charakteristiky - parametry elektroměrového rozváděče musí být stanoveny výrobcem dle dále uvedených základních kriterií a upřesnění uvedených v této PNE.

Konstrukční provedení vychází ze základní normy ČSN EN 61439-1 ed. 2, kterou podle požadovaného provedení rozváděče upřesňují požadavky specifických norem ČSN 61439-2 ed. 2 a/nebo ČSN EN 61439-3. Jedná se o rozváděče kryté a stabilní, konstruované a zkoušené pro vnitřní instalaci nebo venkovní instalaci, v provedení pro třífázová a/nebo jednofázová zařízení.

Charakteristiky rozhraní – parametry elektroměrového rozváděče (pokud tyto přicházejí v úvahu pro daný výrobek), stanovuje výrobce rozváděče – viz uvedený základní výčet.

  • Jmenovité napětí rozváděče Un

  • Jmenovité pracovní napětí rozváděče Ue

  • Jmenovité izolační napětí rozváděče Ui

  • Jmenovité impulzní výdržné napětí rozváděče Uimp - kategorie přepětí

  • Jmenovitý proud rozváděče InA

  • Jmenovitý proud obvodu – jištěného jednotlivého vývodu elektroměrového rozváděče Inc

  • Jmenovitý podmíněný zkratový proud rozváděče Icc

  • Jmenovitá zkratová schopnost hlavního jističe před elektroměrem Icn

  • Jmenovitý kmitočet fn

  • Zařízení jistící před zkratem (SCPD)

  • Základní ochrana elektroměrového rozváděče - ochrana před dotykem živých částí

  • Ochrana při poruše – ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí

  • Typ uzemňovací soustavy, pro kterou je rozváděč určen

  • Stupeň znečištění

  • Zatřídění dle elektromagnetické komptability (EMC)

Celkový výčet charakteristik rozhraní – viz ČSN EN 61439-1 ed. 2, část 5.

Upřesnění parametru „Jmenovitý proud rozváděče InA

Jmenovitý proud elektroměrového rozváděče je proud stanovený výrobcem. Určí se podle maximálně možného jmenovitého proudu přívodní jednotky rozváděče, stanovený na základě přípustné zatížitelnosti hlavního obvodu rozváděče, která musí být vyšší než maximální jmenovitý proud přívodní jednotky.

Přívodní jednotka – funkční jednotka, jejímž prostřednictvím je do rozváděče obvykle přiváděna elektrická energie. U elektroměrových rozváděčů standardního provedení a rozváděčů výkonových se přívodní jednotkou rozumí vstupní přístroj rozváděče – hlavní jistič před elektroměrem. U elektrorozvodných elektroměrových jader lze považovat za přívodní jednotku svorkovnici pro vodiče HDV ze které jsou přímo připojovány hlavní jističe před elektroměry, případně ze které je napojen hlavní obvod rozváděče (přípojnice) pro připojení hlavních jističů před elektroměry.

Upřesnění parametru „Jmenovitý proud obvodu – jištěného jednotlivého vývodu elektroměrového rozváděče Inc

U rozváděčů konstrukčně provedených pro více než jedno měřící místo, musí výrobce  rozváděče v technické dokumentaci dodávané s rozváděčem stanovit (kromě hodnoty jmenovitého proudu rozváděče InA) i maximální možnou hodnotu obvodu hlavního jističe před elektroměrem – tj. jmenovitý proud jednotlivého výstupního obvodu jištěného jističem před elektroměrem Inc.

Jmenovitý proud jištěného vývodu (jednotlivých jištěných vývodů) elektroměrového rozváděče je hodnota proudu, který může tento vývod (jednotlivé vývody) vést když je zatěžován (jsou zatěžovány) za normálních provozních podmínek.

Provozní podmínky

Podmínky pro umístění elektroměrového rozváděče při vnitřní a venkovní instalaci

Základní podmínky a požadavky na umístění rozváděčů pro fakturační měření spotřeby elektřiny v budovách i mimo budovy stanovuje ČSN 33 2130 ed. 3: v čl. 7.6. Konkrétní umístění je odvislé od projednání s příslušným provozovatelem distribuční soustavy před započetím prací v rámci řízení o připojení.

Umístění vychází z požadavků uvedeným v Pravidlech provozování distribuční soustavy a požadavků upřesněných v Připojovacích podmínkách jednotlivých provozovatelů distribučních soustav.

Podmínky pro umístění elektroměrového rozváděče do kombinovaného pilíře

Elektroměrové rozváděče standardního provedení pro přímé i nepřímé měření mohou být součástí kombinovaných pilířů. Kombinované pilíře se umisťují mimo budovy, na trvale veřejně přístupném a neuzamykatelném místě. Sestavy rozváděčů se osazují do zděných pilířů nebo kompaktních plastových pilířů zejména v horizontálním uspořádání. Elektroměrový rozváděč a plynoměrový rozváděč (HUP) musí být od sebe vždy plynotěsně odděleny, ať se jedná o sestavu ve zděném nebo plastovém pilíři. Uspořádání elektroměrového rozváděče a plynoměrového rozváděče nad sebou (vertikální sestava) se nedoporučuje.

Provedení kombinovaného pilíře je podmíněno schválením příslušného provozovatele distribuční soustavy.

Podmínky pro umístění elektroměrového rozváděče na a do hořlavého podkladu

Při osazování celoplastového rozváděče na hořlavý podklad odlišného od třídy reakce na oheň A1 dle ČSN EN 13501-1+A1 je nutné pod rozváděč instalovat nehořlavou, tepelně izolační desku min. síly 10 mm třídy reakce na oheň A1, nebo oddělit rozváděč od hořlavého podkladu vzduchovou mezerou min. 50 mm.

Při osazování celoplastového rozváděče do fasády se zateplením musí být splněna podmínka, že zateplovací materiál (zateplovací systém), který rozváděč obklopuje, musí být nehořlavý třídy reakce na oheň A1 dle ČSN EN 13501-1+A1. V případě hořlavého zateplovacího materiálu odlišného od třídy reakce na oheň A1 (např. polystyren) je nutné okolo rozváděče instalovat nehořlavou, tepelně izolační desku min. síly 10 mm třídy reakce na oheň A1.

Opatření proti kondenzaci vodní páry (rosení) ve vnitřním prostoru elektroměrových rozváděčů, instalovaných do celoplastových kompaktních pilířů

Celoplastové kompaktní pilíře (plastový elektroměrový rozváděč + pilířový podstavec), instalované ve venkovním prostoru zejména v místech s vysokou vlhkostí a teplotami měnícími se v širokém

rozmezí, musí být zabezpečeny provedenými opatřeními zejména konstrukčním oddělením elektroměrového rozváděče od kabelového prostoru, případně dále opatřeny doplňujícím

úpravami dle podkladů výrobce kompaktních pilířů (využitím absorbérů, zasypáním, izolací apod.), aby se zabránilo škodlivé kondenzaci vodní páry uvnitř elektroměrového rozváděče a zabránilo se rosení na vnitřních plochách a elektrické výzbroji rozváděče.

Konstrukční požadavky

Elektroměrové rozváděče musí být vyrobeny z materiálů schopných odolávat mechanickým, elektrickým a tepelným namáháním způsobeným vlivy okolního prostředí, které se pravděpodobně vyskytnou v provozních podmínkách konkrétní instalace.

Skříně pro rozváděče a vnitřní nosné konstrukce mohou být vyrobeny z různých materiálů. Na skříně mohou být použity:

  • izolační materiály (celoplastové provedení rozváděče a pilířového podstavce);

  • kovové materiály (celokovové provedení rozváděče);

  • tenkostěnný beton armovaný skelným vláknem a ocelovou armaturou (pilíře a rozváděče s plastovými nebo kovovými dveřmi).

Požadované vlastnosti izolačních materiálů

Izolační materiály použité pro skříně rozváděčů a nosné části skříní musí být ověřeny nebo musí vykazovat:

• tepelnou stabilitu ověřenou dle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2.3.1;

• odolnost proti teplu, vzplanutí a šíření plamene – vlastnosti ověřené dle ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 10.2.3.2;

•odolnost proti ultrafialovému záření – izolační materiály na skříně a na vnější části skříní řešené pro venkovní instalaci musí mít odolnost proti ultrafialovému záření ověřenou dle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2.4.

• mechanickou pevnost – skříně nebo mezistěny včetně závěsů na dveře musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, aby vydržely namáhání, jemuž mohou být vystaveny v normálním provozu a během podmínek zkratu.

Ochrana proti korozi kovových materiálů

Ochrana proti korozi musí být zajištěna použitím vhodných materiálů nebo povrchovou úpravou provedenou ochrannými vrstvami na nechráněném povrchu se zřetelem na požadované provozní podmínky rozváděče dohodnuté mezi výrobcem a uživatelem.

Materiály a dohodnuté povlaky musí být dostatečné, aby vyhověly zkoušce podle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2 2.

Konstrukční provedení elektroměrového rozváděče dle způsobu osazení
Roztřídění dle způsobu osazení: -  zapuštěný rozváděč pro osazení do výklenku ve zděné stěně nebo ve zděném pilíři; - nástěnný rozváděč pro upevnění na povrch stěny; - rozváděč určený pro osazení na podpěrný bod venkovního vedení; - rozváděč určený pro osazení do volného prostoru v terénu (kompaktní pilíře se základovým dílem).

Konstrukční provedení elektroměrového rozváděče dle potřebného místa pro osazení měřicího zařízení

Pro montáž elektroměrů a spínacích prvků (přijímačů HDO, převodníků) musí být v rozváděči zabezpečeno minimální místo dle rozměrů uvedených v tabulce 1.

Tab. 1 - Požadovaná místa pro měřicí zařízení

Přístroj   šířka (mm)  výška (mm)  hloubka (mm)  
Elektroměr jednofázový (i více tarifní)   180   300   160  
Elektroměr třífázový (i více tarifní)do 100 A, X/5 A   200   400   160  
Spínací prvek nebo komunikační jednotka   180   300   160  
Převodník nebo optooddělovač pro galvanické oddělení výstupních obvodů   100   200   160  

Uvedené rozměry nesmí být omezeny konstrukcí rozváděče.V případě, že bude v elektroměrovém rozváděči osazen pouze jeden přístroj, je nutné šířku a výšku z uvedené tabulky zvětšit o 50 mm.

Vnější rozměry elektroměrových rozváděčů musí být uvedeny v technické dokumentaci výrobce rozváděče dodávané s výrobkem, případně v katalogu výrobce

V případě osazení převodníku nebo optooddělovače na DIN lištu vedle hlavního jističe, není nutné dodržet požadované rozměry pro místo převodníku nebo optooddělovače.

Ochrana zajišťovaná skříní elektroměrového rozváděče

Vnitřní prostor skříně rozváděče poskytuje vhodnou ochranu před vnějšími vlivy a specifikovaný stupeň základní ochrany před přístupem k živým částem nebo kontaktem s živými částmi.

Skříň elektroměrového rozváděče a její kabelové vstupy musí konstrukčně plně zabezpečit oddělení vnitřního elektrického zařízení rozváděče od kabelového prostoru pro přívodní vodiče.

Stupeň ochrany proti mechanickým nárazům (IK kód) stanovuje úroveň ochrany zařízení poskytovanou skříní proti škodlivým mechanickým nárazům a ověřený metodami dle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2.6.

Elektroměrové rozváděče dle této normy musí odpovídat alespoň následujícím minimálním kódům IK:

  • IK 05 pro rozváděč určený pro vnitřní instalaci;

  • IK 07 pro rozváděč určený pro venkovní instalaci.

Základní ochrana elektroměrového rozváděče - ochrana před dotykem živých částí

Stupeň ochrany poskytovaný elektroměrovým rozváděčem před dotykem živých částí, vniknutím cizích pevných těles a vody je vyjádřen kódem IP dle ČSN EN 60529 a ověřený podle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.3.

Elektroměrové rozváděče dle této PNE musí odpovídat alespoň následujícím minimálním kódům IP:

• stupeň ochrany rozváděče pro vnitřní instalaci musí být minimálně IP 2XC po instalaci, podle pokynů výrobce rozváděče; • stupeň ochrany rozváděče pro venkovní instalaci musí být minimálně IP 43 při uzavřených dveřích, při otevřených dveřích minimálně IP 20; •stupeň ochrany rozváděče pro venkovní instalaci na okrajích komunikace musí být minimálně IP 44 při uzavřených dveřích, při otevřených dveřích minimálně IP 20.

Dveře skříně elektroměrového rozváděče
Rozváděče se vyrábějí s jednokřídlovými nebo dvoukřídlovými dveřmi, s jednobodovým nebo tříbodovým uzavíráním ovládaným jedním mechanizmem.

Dveře musí být opatřeny závěrem dle ČSN 35 9756 kovového provedení, kterým je lze zajistit v uzavřené poloze proti samovolnému otevření. Doporučuje se závěr na trnový klíč 6 x 6 mm s minimální hloubkou zapuštění klíče 10 mm.

Dveře, pokud nejsou z izolačního materiálu, musí být vodivě spojeny s ochrannou svorkou rozváděče. Kovové závěsy dveří vodivě spojené s ochranou svorkou se považují za dostatečně vodivé spojení.

Dveře skříně (křídla dveří) se u venkovní instalace doporučuje opatřit aretací proti samovolnému zavírání otevřených dveří větrem. Vnitřní strana dveří by měla být

Nahrávám...
Nahrávám...