8.4.3
Podlahy dřevěné a laminátové
Prkenné podlahy
Prkenné podlahy
V současné době zaznamenávají velkou renesanci díky svým vhodným
užitným vlastnostem. Zhotovují se z hoblovaných a hraněných prken z měkkého
dřeva, nejčastěji smrkových (z měkkých dřevin, není vhodná jedle, pro zátěž se
hodí borovice), u bytových objektů a staveb občanské vybavenosti stále častěji
z dřeva tvrdého (vhodný je např. dub, buk, jasan). Tloušťka prken se doporučuje
od 22 mm, optimální šířka s ohledem na kroucení a objemové změny je do 120 mm.
Z estetických důvodů se často volí šířky větší, což předpokládá zvýšené nároky
na použitý materiál. Kladou se na dřevěné "polštáře“ – hranoly nebo povaly
80/50–100/80, osazené v násypu nebo na pevném podkladě (se zvukově izolační
podložkou). S kvalitou násypu (materiálem i prováděním) jsou značné problémy, a
proto se v současné době většinou nahrazuje pevnými izolačními deskami.
Konstrukce podlahy musí být chráněna proti vlhkosti. Tloušťku prken a
vzdálenost polštářů je třeba přizpůsobit provozním podmínkám. Z dodávané I. A/B
jakostní třídy je třeba prkna vybírat s ohledem na tvarovou deformaci a
strukturu hmoty. Řezivo musí být dobře vyschlé (do 20 % vlhkosti), budova musí
být již uzavřená, dobře a pravidelně větraná, případně i vytápěná. Doporučuje
se ponechat desky před pokládkou alespoň 14 dní (raději více) v prostoru
pokládky v prostředí, v němž budou trvale užívány. Je-li potřeba prkna
nastavovat, děje se tak zásadně na polštáři. V montážních pokynech uváděné
metody srážení jednotlivých prken k sobě klíny či popruhy svádějí k dojmu, že
se tím napraví různé podélné deformace a vady jednotlivých prken. Není tomu
tak. Prkna, která se v důsledku uvolnění vnitřních sil při opracování nebo
"temperování“ zdeformovala, je třeba vyřadit.
NahoruHrubé podlahy "slepé“
-
Hrubé podlahy "slepé“ se používají jako podklad pro
vlysové a parketové podlahy. Zde lze využít desky II. nebo III. třídy v šířkách
120–180 mm, kladené se spárami do 15 mm. K vytvoření rovinného povrchu se širší
desky naštípávají a desky se kladou střídavě pravou a levou stranou k
povrchu.
NahoruHrubé podlahy obyčejné
-
Hrubé podlahy obyčejné jsou z desek kladených na sraz a
přibíjené dvojicí hřebů 2,5–3x delších než je tloušťka prkna k polštářům.
Polštáře i samotné desky se chrání před pokládkou impregnací proti hnilobě.
Charakterem materiálu a způsobem kladení jsou určeny do méně exponovaných
prostorů (komory, skladové místnosti).
NahoruPalubové podlahy
-
Palubové podlahy mají vyfrézované péro a drážku,
popřípadě vyfrézované drážky a vkládané péro z tvrdého dřeva. Přibíjejí se v
drážce, takže drátěnky není vidět. Zvláštním případem palubových podlah jsou
podlahy "řemenové“ z desek vyráběných v různých délkách a nepravidelně
nastavovaných. Tyto podlahy se někdy realizují i do rybinových podkladních
prahů, zabetonovaných v podkladním betonu.
Povrch položené podlahy se upravuje podle druhu podlahy a podmínek
využívání. Obvykle se přebrousí a natře, případně napustí prostředky k tomuto
účelu doporučovanými (např. pololesklý protiskluzový otěruvzdorný bezbarvý
vodou ředitelný nátěr s UV filtrem).
Dodržení dilatačních mezer je jedním ze základních pravidel při
pokládce. Dilatační mezera musí být vytvořena nejen po celém obvodu podlahy,
ale také okolo všech pevných součástí stavby. Mezera musí být široká nejméně 5
mm a její šíře je přímo úměrná velikosti podlahové plochy a očekávaným
rozměrovým změnám vyvolaným změnami vlhkosti a teploty. Obecně jsou objemové
změny vyvolané změnou vlhkosti dvakrát větší u tvrdých dřev než u dřev měkkých
a délková roztažnost je ve směru tangenciálním k letokruhu dvojnásobná oproti
roztažnosti ve směru radiálním. Neopominutelný je vliv lokálního oteplení
(sluneční záření na terasách a u otevřených stěnových výplní, tepelné zdroje) a
místních rozdílů vlhkosti (vstupy potrubí pro úpravu vzduchu). V úvahu je třeba
brát i rozmístění extrémně těžkého nábytku (knihoven).
Vlysové podlahy
Vlysové podlahy
Jsou vytvořené z masivních prvků obvykle 30–80 m širokých a 300–800
mm dlouhých v tloušťce 18–23 mm. Jsou frézované na péro a drážku, výjimečně na
vložené péro. Pro parketové vlysy platí norma ČSN EN 13226. Zde jsou
definovány rozměry jednotlivých konstrukčních částí vlysů. Materiál je obvykle
tvrdé dřevo, u náročnějších aplikací je možno využít kombinace barevných tónů
různých dřevin. Pro výrobu vlysů mohou být použity všechny dřeviny, jejichž
Brinellova tvrdost má minimální střední hodnotu 10 N/mm2. Předepsaná
je vlhkost v době první pokládky. Podle druhu podkladu se vlysy k podkladu
přibíjejí nebo lepí (dříve asfaltovými tmely, nyní obvykle tmely akrylátovými –
opět podle charakteru podkladu). Vlysy klademe obvykle rybinovým způsobem pod
úhlem 45°. Můžeme také vytvářet čtverce ze 4–8 kusů, klást je do rámu, vytvářet
různé obrazce, dělení plochy apod. Pečlivé vyrovnání podkladu pod izolací
rozhoduje o rovinnosti pro kladení nášlapné vrstvy. Povolená odchylka činí
maximálně 2 mm měřeno 2m latí (4 mm pro celou místnost rozměru 1–4 m).
V současné době se vlysy používají jako nášlapná vrstva různých
skladeb plovoucích podlah, převážně z prefabrikovaných prvků, splňujících
požární, tepelně technické a zvukově izolační požadavky. V tomto případě je
třeba řešit požadavky na rovinatost podkladu, popřípadě ho dodatečně zajistit
(pískové lože, vyrovnávací stěrky a samonivelační vrstvy). Samostatným
problémem je dilatace parketových ploch.…
