dnes je 17.8.2022

Input:

Podlahy dřevěné a laminátové

13.5.2007, Zdroj: Verlag Dashöfer

8.4.3
Podlahy dřevěné a laminátové

Prkenné podlahy

Prkenné podlahy

V současné době zaznamenávají velkou renesanci díky svým vhodným užitným vlastnostem. Zhotovují se z hoblovaných a hraněných prken z měkkého dřeva, nejčastěji smrkových (z měkkých dřevin, není vhodná jedle, pro zátěž se hodí borovice), u bytových objektů a staveb občanské vybavenosti stále častěji z dřeva tvrdého (vhodný je např. dub, buk, jasan). Tloušťka prken se doporučuje od 22 mm, optimální šířka s ohledem na kroucení a objemové změny je do 120 mm. Z estetických důvodů se často volí šířky větší, což předpokládá zvýšené nároky na použitý materiál. Kladou se na dřevěné „polštáře“ – hranoly nebo povaly 80/50–100/80, osazené v násypu nebo na pevném podkladě (se zvukově izolační podložkou). S kvalitou násypu (materiálem i prováděním) jsou značné problémy, a proto se v současné době většinou nahrazuje pevnými izolačními deskami. Konstrukce podlahy musí být chráněna proti vlhkosti. Tloušťku prken a vzdálenost polštářů je třeba přizpůsobit provozním podmínkám. Z dodávané I. A/B jakostní třídy je třeba prkna vybírat s ohledem na tvarovou deformaci a strukturu hmoty. Řezivo musí být dobře vyschlé (do 20 % vlhkosti), budova musí být již uzavřená, dobře a pravidelně větraná, případně i vytápěná. Doporučuje se ponechat desky před pokládkou alespoň 14 dní (raději více) v prostoru pokládky v prostředí, v němž budou trvale užívány. Je-li potřeba prkna nastavovat, děje se tak zásadně na polštáři. V montážních pokynech uváděné metody srážení jednotlivých prken k sobě klíny či popruhy svádějí k dojmu, že se tím napraví různé podélné deformace a vady jednotlivých prken. Není tomu tak. Prkna, která se v důsledku uvolnění vnitřních sil při opracování nebo „temperování“ zdeformovala, je třeba vyřadit.

Hrubé podlahy „slepé“

  • Hrubé podlahy „slepé“ se používají jako podklad pro vlysové a parketové podlahy. Zde lze využít desky II. nebo III. třídy v šířkách 120–180 mm, kladené se spárami do 15 mm. K vytvoření rovinného povrchu se širší desky naštípávají a desky se kladou střídavě pravou a levou stranou k povrchu.

    Hrubé podlahy obyčejné

  • Hrubé podlahy obyčejné jsou z desek kladených na sraz a přibíjené dvojicí hřebů 2,5–3x delších než je tloušťka prkna k polštářům. Polštáře i samotné desky se chrání před pokládkou impregnací proti hnilobě. Charakterem materiálu a způsobem kladení jsou určeny do méně exponovaných prostorů (komory, skladové místnosti).

    Palubové podlahy

  • Palubové podlahy mají vyfrézované péro a drážku, popřípadě vyfrézované drážky a vkládané péro z tvrdého dřeva. Přibíjejí se v drážce, takže drátěnky není vidět. Zvláštním případem palubových podlah jsou podlahy „řemenové“ z desek vyráběných v různých délkách a nepravidelně nastavovaných. Tyto podlahy se někdy realizují i do rybinových podkladních prahů, zabetonovaných v podkladním betonu.

Povrch položené podlahy se upravuje podle druhu podlahy a podmínek využívání. Obvykle se přebrousí a natře, případně napustí prostředky k tomuto účelu doporučovanými (např. pololesklý protiskluzový otěruvzdorný bezbarvý vodou ředitelný nátěr s UV filtrem).

Dodržení dilatačních mezer je jedním ze základních pravidel při pokládce. Dilatační mezera musí být vytvořena nejen po celém obvodu podlahy, ale také okolo všech pevných součástí stavby. Mezera musí být široká nejméně 5 mm a její šíře je přímo úměrná velikosti podlahové plochy a očekávaným rozměrovým změnám vyvolaným změnami vlhkosti a teploty. Obecně jsou objemové změny vyvolané změnou vlhkosti dvakrát větší u tvrdých dřev než u dřev měkkých a délková roztažnost je ve směru tangenciálním k letokruhu dvojnásobná oproti roztažnosti ve směru radiálním. Neopominutelný je vliv lokálního oteplení (sluneční záření na terasách a u otevřených stěnových výplní, tepelné zdroje) a místních rozdílů vlhkosti (vstupy potrubí pro úpravu vzduchu). V úvahu je třeba brát i rozmístění extrémně těžkého nábytku (knihoven).

Vlysové podlahy

Vlysové podlahy

Jsou vytvořené z masivních prvků obvykle 30–80 m širokých a 300–800 mm dlouhých v tloušťce 18–23 mm. Jsou frézované na péro a drážku, výjimečně na vložené péro. Pro parketové vlysy platí norma ČSN EN 13226. Zde jsou definovány rozměry jednotlivých konstrukčních částí vlysů. Materiál je obvykle tvrdé dřevo, u náročnějších aplikací je možno využít kombinace barevných tónů různých dřevin. Pro výrobu vlysů mohou být použity všechny dřeviny, jejichž Brinellova tvrdost má minimální střední hodnotu 10 N/mm2. Předepsaná je vlhkost v době první pokládky. Podle druhu podkladu se vlysy k podkladu přibíjejí nebo lepí (dříve asfaltovými tmely, nyní obvykle tmely akrylátovými – opět podle charakteru podkladu). Vlysy klademe obvykle rybinovým způsobem pod úhlem 45°. Můžeme také vytvářet čtverce ze 4–8 kusů, klást je do rámu, vytvářet různé obrazce, dělení plochy apod. Pečlivé vyrovnání podkladu pod izolací rozhoduje o rovinnosti pro kladení nášlapné vrstvy. Povolená odchylka činí maximálně 2 mm měřeno 2m latí (4 mm pro celou místnost rozměru 1–4 m).

V současné době se vlysy používají jako nášlapná vrstva různých skladeb plovoucích podlah, převážně z prefabrikovaných prvků, splňujících požární, tepelně technické a zvukově izolační požadavky. V tomto případě je třeba řešit požadavky na rovinatost podkladu, popřípadě ho dodatečně zajistit (pískové lože, vyrovnávací stěrky a samonivelační vrstvy). Samostatným problémem je dilatace parketových ploch. Platí doporučení uvedená u

Nahrávám...
Nahrávám...