dnes je 28.3.2024

Input:

Povolení ke kácení dřevin jako podklad pro stavební povolení

4.12.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Podléhá-li záměr (stavba) podle stavebního zákona posuzování v územním i stavebním řízení a je-li k jeho realizaci nezbytné kácení dřevin vyžadující povolení orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, může orgán ochrany přírody toto povolení vydat až v momentě, kdy je dán závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě. Podle aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu může být závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění této stavby, v němž se jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, a bude tak poprvé najisto postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokáceny[1].

Dosud byl zastáván spíše názor, že povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les je nezbytným podkladem již pro vydání územního rozhodnutí a že tedy má být řešeno ještě před stavebním řízením – tj. ve fázi územního řízení před vydáním územního rozhodnutí nebo jej nahrazujících postupů podle stavebního zákona. Orgány ochrany přírody byly vedeny k tomu, aby v rozhodnutí o povolení kácení určily okamžik, kdy je žadatel oprávněn kácení dřevin provést. Žadatel byl oprávněn kácet dřeviny nejdříve ve chvíli, kdy nabylo územní rozhodnutí právní moci s tím, že orgán ochrany přírody mohl stanovit okamžik pozdější. Přínosem tohoto postupu bylo vyloučení situací, kdy po vydání územního rozhodnutí nebylo možné na základě § 8 zákona č. 114/1992 Sb. záměr realizovat či ho bylo možné realizovat jen za podmínek neslučitelných s výrokem vydaného územního rozhodnutí. Orgány ochrany přírody proto postupovaly tak, aby svým rozhodnutím nepovolovaly činnost,

Nahrávám...
Nahrávám...