dnes je 13.4.2024

Input:

Přezkum územně plánovací dokumentace

18.6.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Územně plánovací dokumentace je vydávána formou opatření obecné povahy od 1. 1. 2007, kdy nabyl účinnosti nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. Tato změna proti původnímu stavu, kdy byla územně plánovací dokumentace vydávána obecně závaznou vyhláškou, přinesla mnohem širší možnosti jejího přezkumu.

Těmito možnostmi jsou správní přezkum, ve kterém se přiměřeně postupuje podle ust. § 94 a násl. správního řádu, a přezkum soudní podle ust. § 101a – 101d soudního řádu správního. V rámci obou těchto řízení může dojít ke zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části.

Správní přezkum územně plánovací dokumentace provádí správní orgán nadřízený tomu, který ji vydal. V případě územních plánů je to krajský úřad, zásady územního rozvoje přezkoumává Ministerstvo pro místní rozvoj.  Přezkumné řízení vede nadřízený orgán z vlastního nebo cizího podnětu. Pokud zjistí, že existuje pochybnost o souladu územně plánovací dokumentace s právními předpisy (např. podnět dotčené osoby, výsledek kontroly, podnět jiného správního orgánu apod.), zahájí nadřízený orgán usnesením přezkumné řízení nebo vydá ve zkráceném přezkumném řízení přímo rozhodnutí, které je prvním úkonem ve věci. Na rozdíl od rozhodnutí, opatření obecné povahy mohou být v přezkumném řízení pouze rušena (a to i v částech), a nikoliv měněna (ust. § 54 odst. 6 stavebního zákona). Důležité je však si uvědomit rozsah správního přezkumu. Ve fázi podnětu k zahájení přezkumného řízení se správní orgán zabývá skutečnostmi a námitkami v tomto podnětu obsaženými, a zkoumá, jestli zakládají pochybnost o souladu opatření obecné povahy s právními předpisy, a tedy důvod k vedení přezkumného řízení. Jakmile správní orgán takový důvod zjistí, přezkumné řízení zahájí a následně zkoumá soulad s právními předpisy celé územně plánovací dokumentace, resp. procesu vedoucího k jejímu vydání. V rozsahu podnětu správní orgán posuzuje případnou správnost přijatého řešení (pozn. i absence této správnosti vyvolává rozpor aktu s právními předpisy, avšak jedná se o přezkum obsahový, nikoliv formální). Povaha územně plánovací dokumentace totiž vylučuje, aby byla po věcně obsahové stránce zkoumána její správnost v celém rozsahu. Nadřízený správní orgán nicméně může na základě různých podnětů namítajících věcnou nesprávnost přezkoumat z těchto hledisek územně plánovací dokumentaci ve více řízeních. Poprvé však musí správní orgán vždy přezkoumat proces vedoucí k vydání územně plánovací dokumentace a splnění všech zákonných formálních požadavků na její obsah (např. zda jsou v ní obsaženy kapitoly v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb. včetně příslušného obsahu atd.).

Pokud je přezkumné řízení zahajováno usnesením, nadřízený správní orgán by měl poučit dotčené osoby, že mohou uplatňovat práva nabytá v dobré víře dle ust. § 94 odst. 4 správního řádu. Jestliže totiž po zahájení přezkumného řízení dojde správní orgán k závěru, že ačkoli opatření obecné povahy bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, byla by újma, která by jeho zrušením vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva v dobré víře, ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, řízení zastaví. Takovou situaci může představovat např. již vydané územní rozhodnutí a stavební povolení, investice do projektové přípravy, realizace stavební činnosti apod.

Lhůta pro přezkum územně plánovací dokumentace je v současné době stejná pro správní i soudní přezkum. Dle ust. § 174 odst. 2 správního řádu lze usnesení o zahájení přezkumného řízení (nebo rozhodnutí

Nahrávám...
Nahrávám...