Rodinné domy jsou obytné domy určené pro bydlení, se samostatným
vstupem z veřejné komunikace nebo z přilehlého pozemku. Rodinný dům obsahuje 1,
2, nejvýše však 3 bytové jednotky – společným vstupem z veřejné komunikace se
přistupuje nejvýše ke třem bytům.
Rodinný dům poskytuje obyvatelům ze všech obytných domů relativně
největší soukromí úplnou či alespoň částečnou absencí souseda v bezprostřední
blízkosti a stejně tak prostřednictvím pozemku jisté oddálení veřejného
prostoru vzhledem k vnitřním prostorům bytu.
Bydlení v rodinném domě umožňuje uplatnit vybavení pro funkce, resp.
činnosti v bytových domech buď vyloučené nebo možné pouze při nepřiměřených
nákladech, zejména využití přírodního prostředí pozemku, resp. zahrady,
umožňuje přímý kontakt vnitřních prostor bytu se zahradou.
Rodinné domy mají značné nároky na stavební pozemky a přirozeně v
souvislosti s tím i na technickou a dopravní infrastrukturu (komunikace,
kanalizace, vodovod atd.). Velikost těchto nároků se různí v závislosti na
velikostní náročnosti pozemku, principiálně pak na urbanistické skladbě.
Koncepce rodinného domu vyplývá z mnoha souvislostí, zejména:
Dle urbanistického uspořádání a způsobu zástavby:
Isolované,
dvojdomy, řadové, řadové koncové, atriové
Zástavba: řadová, řetězová,
hnízdová
Dle umístění v regionu:
Městské, příměstské, venkovské
Dle užívání:
Kromě běžných všech již zmíněných typů: viladomy,
rodinné domy s provozovnou
Dle ekologických parametrů:
Nízkoenergetické, pasivní
Dle terénu:
Na rovinném terénu, na svažitém terénu
Všeobecně používaná terminologie rozlišuje urbanistické možnosti:
-
izolovaný,
-
dvojdomek,
-
řadový,
-
atriový,
-
terasový.
Tato terminologie se v legislativních dokumentech vyskytuje pouze v ČSN 734301 Obytné budovy a sice v části pojednávající o proslunění
(ČSN 734301 Obytné budovy, červen 2004, III, 13: "U samostatně stojících
rodinných domů, dvojdomů a řadových domů má být ...“) nikde není vysvětlena.
Některé tyto možnosti jsou popsány v části o odstupech: "Vytvářejí-li domy mezi
sebou volný prostor ...“ a "Nemají-li rodinné domy mezi sebou volný prostor...“
(Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na
výstavbu v hlavním městě Praze).
NahoruVertikální rozložení dispozice
Z definice má rodinný dům jedno podzemní podlaží, přízemí (první
nadzemní podlaží), patro (druhé nadzemní podlaží) a podkroví, možné nahradit
ustoupeným podlažím; rodinný dům může vzniknout jakoukoliv kombinací těchto
prvků. Tak může být přízemní, přízemní s podkrovím, dvoupodlažní, dvoupodlažní
s podkrovím, podsklepený, částečně podsklepený, nepodsklepený atd. Umístit v
nepodsklepeném domě stejný objem, jaký je možno umístit v domě podsklepeném, je
zřejmě, již z důvodu větší zastavěné plochy, méně ekologické.
Dům může též mít jedno podlaží, pouze podzemní – tak vznikne dům pod
zemí. Je zasypán zeminou ze stran i shora, volné průčelí je přirozeně
orientováno na osluněnou stranu; některé místnosti jsou osvětleny atrii,
světlíky nebo světlovody. Pro obytné místnosti světlovody nejsou dostatečné –
požaduje se vizuální kontakt s okolím. Podstatnou výhodou domu pod zemí je
nepochybně energetická úspornost, stálé klima, z vnějšku domu pak zachování
zelených ploch.
Celá koncepce je v rozporu s požadavkem ČSN, že obytná místnost musí
mít úroveň podlahy nejméně 150 mm nad nejvyšší úrovní přilehlého terénu nebo
terasy. Nicméně již existují nejen fantazie, ale i realizace na toto téma.
Každý rodinný domek musí mít na svém pozemku garáž nebo parkovací
místo pro automobil; garáž může být vestavěná nebo přistavěná. Toto je těžko
realizovatelné u terasových rodinných domů, zde se spíše použijí hromadné
garáže. Hromadné garáže mají též logické zdůvodnění pro atriové domy v
kobercové zástavbě – přístupová komunikace je řešena pouze jako pěší.
Na charakter urbanistického městského či venkovského (urbs = latinsky
"město“) prostředí má značný vliv hmotové uspořádání kompaktní nebo členité
půdorysně i výškově a rovněž tvar střechy – plochá nebo některá z forem šikmých
střech (výše o podkroví a ustoupeném patře atd.).
NahoruRODINNÉ DOMY IZOLOVANÉ
Rodinné domy izolované jsou nízkopodlažní stavby volně stojící na
pozemku, zahrada obklopuje dům ze všech stran přinejmenším minimálními
předepsanými odstupy od hranice pozemku. Zahrada vytvářející odstupy poskytuje
izolaci vzhledem k sousedům, určitou míru intimitypři malých odstupech, jak je
běžné v městském prostředí a v mnoha současných příměstských realizacích je
tato výhoda značně znehodnocena.
V izolovaném rodinném domě lze nejsnáze dosáhnout orientace
jednotlivých prostorů, resp. místností k těm světovým stranám, které jsou pro
ně pokládány za nejvhodnější. Z tohoto hlediska se dispoziční uspořádání včetně
koncepce zahradních úprav, při požadavku dodržení intimity obytných místností,
nejsnáze řeší na pozemku rovinném nebo svažujícím se k jihu, s nástupem ze
severní strany.
Izolované rodinné domy jsou nejnákladnější formou bydlení a přirozeně
nejnáročnější na pozemek, počítá se nejméně 400 – 600 m2, procento
zastavění je stanoveno místním stavebním úřadem, např. 30 %. Hustota osídlení
je cca 70 – 80 obyvatel/ha.
Za nevýhodu izolovaného rodinného domu se považuje maximum
ochlazovaných ploch – dům je zcela, ze všech stran vystaven vlivům povětrnosti,
což má vliv na vytápění a údržbu.
Obr. č. 1: Rodinné domy izolované
NahoruRODINNÉ DVOJDOMY
Rodinné dvojdomy mají společnou štítovou zeď, na ni navazuje hranice
pozemků, ostatní obvod každého z domů je volný, otevřen do zahrady, jako u
izolovaného domu přinejmenším s minimálními předepsanými odstupy od sousedního
domu, resp. od hranice pozemku. V tomto smyslu je dvojdům do jisté míry
kompromisem mezi izolovaným rodinným domem a řadovým rodinným domem. Lze si
představit izolovaný rodinný dům na rozlehlém pozemku, situování dvojdomu na
velkém pozemku je málo pravděpodobné.
Velikost pozemku pro rodinný dvojdům je cca 300 – 500 m2,
hustota osídlení pak asi 90 – 120 obyvatel/ha. Každá polovina dvojdomu má svůj
vlastní vstup přes svůj pozemek.
Vzhledem k tomu, že každý dům má volná průčelí orientovaná do tří
světových stran, není nikterak problematické vyřešit dispoziční uspořádání tak,
aby obytné místnosti byly dostatečně prosluněny. Nevýhodnou polohu má dům na
severní straně při přístupové komunikaci vedoucí severojižně: uliční a zahradní
průčelí jsou orientována na východ a západ, strany poskytující proslunění, na
severní straně, na rozdíl od stejně orientovaného řadového rodinného domu,
mohou být okna – ne všechny místnosti musí být prosluněny. Při komunikaci
východ – západ, tj. na severní a jižní straně může při malých odstupech dojít k
zastínění části spodních podlaží na východní a západní straně. Při diagonální
orientaci bude mít vždy jeden dům pouze jednu ze tří stran prosluněnu
(jihovýchod, jihozápad); při malé šířce uličního a zahradního průčelí a velké
hloubce domu bude velmi obtížné dosáhnout dostatečného proslunění.
Obr. č. 2: Rodinné dvojdomy
NahoruŘADOVÉ RODINNÉ DOMY
Řadové rodinné domy jsou jednou z nejúspornějších forem zástavby
rodinnými domy (pozemek prakticky nemůže být veliký), intimita však je zde
omezena na svůj vlastní vstup z pozemku, oproti bytu v bytovém domě absenci
souseda pod a nad bytem, nutné jsou dobré akustické vlastnosti štítových zdí,
obtížně lze eliminovat výhled na zahrady sousedů.
Podle umístění rozeznáváme domy vnitřní a koncové, které
ukončují řadu po obou stranách. Koncové domy mají vlastnosti dvojdomu. Přilehlá
inženýrská síť vnitřního má délku šířky průčelí, resp. šířky parcely, při kolmo
umístěných parcelách, nebo je…
