Směrnice EPBD: Klíč k energeticky úsporným budovám a dekarbonizaci stavebnictví

2.7

Směrnice EPBD: Klíč k energeticky úsporným budovám a dekarbonizaci stavebnictví

redakce StavebniKlub.cz

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD - Energy Performance of Buildings Directive) je jedním z klíčových nástrojů Evropské unie pro snižování spotřeby energie a emisí skleníkových plynů v budovách.

Směrnice 2010/31/EU , známá také jako “Směrnice o energetické náročnosti budov“, byla původní směrnicí, která stanovila rámec pro zlepšování energetické náročnosti budov v EU. Tato směrnice byla v průběhu let několikrát novelizována a doplňována, aby se přizpůsobila aktuálním potřebám a cílům v oblasti energetiky a klimatu.

V dubnu 2024 prošel obsah směrnice zásadní revizí, která přináší ambicióznější cíle a nová opatření pro dekarbonizaci stavebnictví. Proto byla původní směrnice nahrazena zcela novou směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov.

Tento článek se podrobněji zabývá směrnicí EPBD, jejími hlavními ustanoveními, dopady na české stavebnictví a klíčovými kroky pro její implementaci. Zároveň se zamýšlí nad možnými výzvami a překážkami spojenými s implementací směrnice a nad příležitostmi, které směrnice přináší.

 NahoruVýznam budov v energetické politice EU

Budovy hrají významnou roli v energetické bilanci EU. Jsou zodpovědné za přibližně 40 % spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Proto je zlepšování energetické náročnosti budov klíčové pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky, zejména cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Směrnice EPBD, poprvé přijatá v roce 2002, stanovuje rámec pro zlepšování energetické náročnosti budov v celé EU. V roce 2010 a 2018 prošla směrnice revizemi, které zpřísnily požadavky na energetickou náročnost budov a zavedly nová opatření na podporu renovací a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Nová směrnice si klade za cíl urychlit renovaci budov a dekarbonizaci stavebního fondu do roku 2050. Tato revize je ambicióznější než předchozí verze a klade důraz na komplexní přístup k energetické náročnosti budov, zahrnující nejen energetickou účinnost, ale i využívání obnovitelných zdrojů energie, inteligentní technologie a kvalitu vnitřního prostředí.

 NahoruHlavní ustanovení směrnice EPBD

Směrnice EPBD přináší řadu změn a nových opatření, která se dotknou všech fází životního cyklu budov – od projektování a výstavby až po provoz a renovaci. Mezi nejdůležitější ustanovení patří:

• Minimální standardy energetické náročnosti: Směrnice zavádí minimální standardy energetické náročnosti pro stávající budovy, které se budou postupně zpřísňovat s cílem dosáhnout do roku 2050 dekarbonizace stavebního fondu. Vnitrostátní plány pro renovaci budov musí být v souladu s těmito standardy. Směrnice stanovuje konkrétní termíny, do kdy musí budovy dosáhnout určité třídy energetické náročnosti. Například nejpozději do roku 2033 by všechny nebytové budovy měly dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E. Tyto standardy se budou vztahovat na všechny typy budov, včetně obytných, veřejných i komerčních.

• Povinné renovace: Vlastníci budov budou muset provádět renovace, aby splnili minimální standardy energetické náročnosti. Směrnice stanoví harmonogram pro renovace, který se liší pro různé typy budov. Vlastníci budov budou muset provádět pravidelné kontroly energetické náročnosti a v případě potřeby provádět renovace. Směrnice také stanovuje požadavky na kvalitu renovací a na využívání energeticky úsporných technologií.

• Budovy s nulovými emisemi: Od roku 2028 budou muset všechny nové budovy obsazené orgány veřejné moci a od roku 2030 všechny nové budovy splňovat standard “budovy s nulovými emisemi“. To znamená, že budou mít velmi nízkou energetickou náročnost a nebudou produkovat žádné emise skleníkových plynů z provozu. Budovy s nulovými emisemi budou muset být navrženy tak, aby maximalizovaly využívání obnovitelných zdrojů energie a minimalizovaly spotřebu energie. Směrnice také stanovuje požadavky na kvalitu vnitřního prostředí v těchto budovách.

• Energetické pasy budov: Směrnice zpřísňuje požadavky na energetické pasy budov a zavádí povinnost jejich zveřejňování při prodeji nebo pronájmu nemovitostí. Energetické pasy budou muset obsahovat více informací o energetické náročnosti budovy a doporučení pro její zlepšení. Zavádí se také “pas pro renovaci budov“, který bude obsahovat plán postupné renovace budovy s cílem dosáhnout nulových emisí. Energetické pasy budou muset být pravidelně aktualizovány a budou muset být k dispozici veřejnosti.

• Systémy automatizace a řízení budov: Směrnice podporuje instalaci systémů automatizace a řízení budov, které optimalizují…