Souhlasy dle stavebního zákona a rozhodnutí o zrušení závazného stanoviska

V nedávné době vydal Nejvyšší správní soud dvě usnesení, kterými postoupil právní otázky v oblasti stavebního práva k rozhodnutí rozšířenému senátu. Ty se týkají soudních přezkumů souhlasů podle stavebního zákona, v daném případě územního souhlasu a soudních přezkumů rozhodnutí o závazných stanoviscích.

V nedávné době vydal Nejvyšší správní soud dvě usnesení, kterými postoupil právní otázky v oblasti stavebního práva k rozhodnutí rozšířenému senátu. Ty se týkají soudních přezkumů souhlasů podle stavebního zákona, v daném případě územního souhlasu a soudních přezkumů rozhodnutí o závazných stanoviscích.

Právní otázku ohledně územních souhlasů postoupil soud rozšířenému senátu usnesením ze dne 31. 5. 2018, čj. 1 As 436/2017-35. V daném případě se žalobci bránili proti vydanému územnímu souhlasu žalobou proti nezákonnému zásahu, kterou následně změnili na určovací žalobu, na základě které mělo být určeno, že nyní již autoremedurou zrušený územní souhlas byl původně nezákonný. Protože na procesní situaci stěžovatelů, která se odvíjí v dané věci od možnosti či nemožnosti vydat deklaratorní rozhodnutí, může mít odpověď na otázku položenou rozšířenému senátu zásadní vliv, rozhodl se první senát usnesení o postoupení rozšířenému senátu vydat, neboť s ohledem na vývoj judikatury nesouhlasí s usnesením rozšířeného senátu ze dne 18. 9. 2012, č. j. 2 As 86/2010 – 76, č. 2725/2013 Sb., ve kterém označil Nejvyšší správní soud souhlasy dle stavebního zákona právě jako úkony podle části čtvrté správního řádu, proti kterým je možné se ve správním soudnictví bránit tzv. zásahovou žalobou. První senát má za to, že od doby vydání tohoto usnesení se soudní judikatura významně přiklonila od formálního pojetí správních aktů (jak je označuje právní předpis, případně dle úpravy procesu vedoucího k jejich vydání) směrem k pojetí materiálnímu (dle reálné povahy úkonu), na důkaz čehož cituje množství správních rozhodnutí napříč různými oblastmi správního práva. Další důvod, proč je usnesení rozšířeného senátu ohledně souhlasů dle stavebního zákona překonáno, spatřuje první senát v následujících legislativních změnách stavebního zákona, kterými byla odstraněna možnost vydání souhlasu „mlčky“, tzn. že došlo k procesnímu oddálení souhlasů od institutů starého stavebního zákona, které však vedly rozšířený senát primárně k závěru, že se jedná o úkony dle části čtvrté. Závěr, že souhlasy dle stavebního zákona jsou z materiálního hlediska rozhodnutími, posiluje dle prvního senátu také formalizace úpravy přezkumů těchto úkonů a neprovázanost této úpravy, zejména pak lhůt k provedení přezkumu, se…