801
Stavební řád – Umísťování a povolování staveb ve stávající právní úpravě
Mgr. Martina Pavelková
NahoruCíl lekce
První lekce věnovaná stavebnímu řádu má za cíl představit účastníkovi kurzu stávající právní úpravu stavebního práva procesního, konkrétně režimy, na základě kterých dochází k umístění záměrů, a režimy povolovací, příp. společné. Pozornost bude věnována také veškerým zjednodušujícím režimům a jejich specifikům, rozdílům a výhodám oproti standardním řízením.
Upozornění
V této lekci bude s ohledem na komplexnost problematiky představena pouze úprava stávajícího stavebního zákona. Právní úprava stavebního řádu v novém stavebním zákoně je koncepčně natolik odlišná a zároveň komplexní, že je vhodné k jejímu nastudování přistoupit samostatně, a nikoliv formou důsledného porovnání s právní úpravou stávající. Povolovací řízení v novém stavebním zákoně bude předmětem lekce č. 9.
Nahoru1. Umísťování staveb
Koncepce stávající úpravy je založena na dvojím posouzení záměrů před jejich schválením, a sice umístění staveb a následně jejich povolení. Umísťování staveb je coby rozhodování o konkrétním využití území jedním z nástrojů územního plánování, zatímco povolování staveb je ve stavebním zákoně tematicky řazeno do stavebního řádu. Vedle klasických režimů, kterými jsou územní řízení o umístění záměru a stavební řízení o povolení stavby, upravuje stavební zákon také množství zjednodušujících postupů, příp. společných postupů, ve kterých je o umístění i povolení stavby rozhodnuto současně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. orgány územního plánování a stavební úřady využívají zjednodušující postupy přednostně tak, aby pokud to lze, bylo vydáváno ve věci pouze jedno rozhodnutí.
1.1. Územní řízení
Jedná se o základní typ řízení, ve kterém má dojít k umístění záměru a od kterého se odvíjejí veškeré další zjednodušující režimy. Územní řízení je ve stavebním zákoně upraveno v § 84 a násl. Územní řízení je návrhové řízení o žádosti, jejíž náležitosti i přílohy upravuje § 86 stavebního zákona.
Žádost podává žadatel na předepsaném formuláři. Připojí k ní souhlas k umístění záměru dle § 184a (souhlas vlastníků nemovitostí, na kterých má být záměr uskutečněn), závazná stanoviska dotčených orgánů (příp. jiné podklady vyžadované zvláštními právními předpisy), stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, smlouvy s příslušnými vlastníky dopravní nebo technické infrastruktury (vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury) a dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. Ve stanovených případech musí být přílohou žádosti také rozhodnutí o ochranném pásmu. Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti či přílohy, stavební úřad vyzve žadatele k jejich doplnění, stanoví mu k tomu lhůtu a řízení přeruší. Tato lhůta může být na žádost prodloužena. Pokud žadatel požadované náležitosti nedoplní, příp. nepředloží k žádosti dokumentaci pro územní řízení zpracovanou autorizovanou osobou, stavební úřad řízení zastaví. Toto usnesení oznamuje pouze žadateli, tzn. že v takovém případě ani nedochází k vymezení okruhu účastníků řízení. Zastavení řízení není coby procesní rozhodnutí překážkou pro opětovné podání žádosti a její projednání.
Poté, co stavební úřad vyhodnotí, že má žádost veškeré předepsané náležitosti, vymezí okruh účastníků řízení (§ 85) a oznámí jim zahájení řízení. Současně je informuje o možnosti uplatnit námitky a v návaznosti na uplynutí stanovených lhůt o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim. V případě, že stavebnímu úřadu nejsou dobře známy poměry v území, nařídí k projednání žádosti ústní jednání (ve stanovených případech veřejné ústní jednání), které může spojit s ohledáním na místě. V případě, že je pro umístění záměru potřeba řešit novou veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu, stavební úřad vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy, jejímž předmětem bude vybudování této infrastruktury, a řízení přeruší.
Co se týče doručování účastníkům územního řízení, stavební úřad doručuje zpravidla do vlastních rukou, v řízení s velkým počtem účastníků (více než 30) doručuje stavební úřad účastníkům řízení dle § 85 odst. 2 písm. b) – osoby, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno – veřejnou vyhláškou, ve které je identifikuje parcelním číslem pozemku.
Jak již bylo řečeno výše, mohou účastníci řízení uplatňovat v řízení námitky, a to nejpozději při ústním jednání, resp. ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení (min. 15 dnů). V námitkách musí účastník řízení uvést skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek. Námitky mohou účastníci řízení uplatňovat v rozsahu, v jakém může být jejich právo přímo dotčeno, jinak se k nim nepřihlíží. Nepřihlíží se ani k námitkám, o kterých bylo rozhodnuto v rámci pořizování územního plánu. Pokud je uplatněna námitka občanskoprávní povahy a týká se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv, musí stavební úřad vyzvat jejího podatele k uplatnění žaloby u civilního soudu a řízení do doby rozhodnutí soudu přerušit. Pokud této výzvy podatel námitky neuposlechne, stavební úřad ve věci rozhodne takovéto námitce navzdory, tzn. že k ní de facto nepřihlíží. O ostatních námitkách soukromoprávní povahy si stavební úřad může učinit úsudek.
Po projednání žádosti stavební úřad posoudí, zda je záměr v souladu s požadavky stavebního zákona a prováděcích právních předpisů, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, s požadavky zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky dotčených orgánů, příp. posoudí soulad s územně plánovací dokumentací u záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko úřadu územního plánování, a o žádosti rozhodne. Výsledkem územního řízení je v kladném případě územní rozhodnutí, v opačném případě zamítnutí žádosti (pokud nedojde k zastavení řízení, které není meritorním, ale pouze procesním ukončením věci).
V územním rozhodnutí stavební úřad schválí navržený záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci, příp. stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru. Dále může stavební úřad uložit zpracování prováděcí dokumentace. U dočasných staveb stavební úřad stanoví lhůtu pro odstranění stavby. Doba platnosti územního rozhodnutí je ze zákona 2 roky ode dne nabytí právní moci. Stavební úřad může v územním rozhodnutí stanovit dobu delší, nejdéle však 5 let. Dobu platnosti může stavební úřad v řízení obdobném řízení územnímu na základě žádosti prodloužit. Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti, bylo-li na základě žádosti podané…
