dnes je 27.11.2022

Input:

Typické příklady řešení obvodových drenáží

28.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.1.6.1
Typické příklady řešení obvodových drenáží

Ing. Bohumír Číhal

Získání informací pro optimální návrh systému hydroizolační ochrany včetně správné drenáže je technicky i finančně náročné. Proto byly pro tzv. jednoduché případy sestaveny zjednodušené zásady návrhu obvodové drenáže suterénu.

Jednoduchý případ řešení

Za jednoduchý případ je považována nová stavba (tj. stavba, u které bylo rozhodnuto o zřízení drenáže před zahájením stavby) nebo stará stavba (tj. stavba, u které bylo rozhodnuto o zřízení drenáže po dokončení objektu) s 1 podzemním podlažím běžné konstrukční výšky provedeným v celém půdorysném rozsahu nadzemních pater objektu, která splňuje podmínky uvedené v následující tabulce.

Hloubka nejnižší základové spáry objektu pod úrovní terénu do 3,5 m
Délka vedení drénu mezi nejvyšším a nejnižším místem do 60 m
Celkové zatížení na plochu přiléhající k objektu do 10 kN/m2
Plocha suterénních stěn ve styku s horninovým a půdním prostředím do 150 m2
Zastavěná plocha do 200 m2
Podzemní voda není agresivní ani mineralizovaná
Geologické podmínky jednoduché ve smyslu ČSN 73 1001*)
Realizace hydroizolační vrstvy na stěnu suterénu
*) Základová půda se v rozsahu stavebního objektu podstatně nemění, jednotlivé vrstvy mají přibližně stálou mocnost a jsou vodorovně nebo téměř vodorovně uloženy. Podzemní voda ve smyslu ČSN 73 0600 neovlivňuje uspořádání objektů a návrh jejich konstrukce

Tab. č. 1: Definice jednoduchého případu pro návrh obvodové drenáže

Poznámka k tabulce

Starou, v praxi stále používanou ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy nahradila ČSN EN 1997-1 Eurokód 7, která osvědčené národní rozlišení základových půd nepřejala. Evropská norma upravuje požadavky na geotechnický (nikoliv již inženýrsko-geologický) průzkum zakládání pro tři geotechnické kategorie 1, 2 a 3 (1. geotechnická kategorie: kde je zanedbatelné riziko celkové stability nebo pohybů základové půdy a v základových poměrech, které jsou známé z dostatečně spolehlivé srovnatelné místní zkušenosti, kde se neprovádí výkop pod hladinu podzemní vody nebo pokud srovnatelná místní zkušenost naznačuje, že navrhovaný výkop pod hladinu podzemní vody nebude komplikovaný). Stále platná ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod stále dělí z hlediska návrhu geologického průzkumu přírodní poměry na jednoduché a složité. Podrobněji k této normě viz další text.

ZÁSADY NÁVRHU OBVODOVÉ DRENÁŽE PRO JEDNODUCHÝ PŘÍPAD STAVBY

Drenážní systém má pravoúhlé uspořádání a po obvodu kopíruje chráněný objekt. Obvodový drén by měl být uložen nejvýše 1 m od stěny objektu.

Výklenky šířky do 2 m lze považovat za součást stěny, pokud nejsou na návodní straně.

K zajištění spolehlivé ochrany by hloubka uložení systému měla minimálně odpovídat úrovni vodorovné hydroizolace, v lepším případě by měla zasahovat pod její úroveň. V místech změny směru drénu se navrhují kontrolní šachtice.

Před odvedením nashromážděné vody do recipientu nebo kanalizace se umísťují kalové jímky se zpětnou klapkou. Jímky slouží k údržbě a kontrole drénu a umožňují jeho čištění.

Obr. č. 1: Příklad geometrického uspořádání obvodové drenáže

Plošné vertikální drény kolem suterénních stěn se navrhují tak, aby bezpečně odvedly očekávané množství vody z horninového prostředí do liniového drénu. Namáhání suterénní stěny nesmí být vyšší, než je odpovídající dimenze hydroizolační vrstvy.

ZÁSADY OBVODOVÉ DRENÁŽE VZOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ

Povrchové odvodnění

V okolí objektu je provedeno řízené odvodnění přilehlých ploch, které jsou vyspádovány směrem od objektu. Podél obvodových stěn je provedena betonová úprava se spádem od objektu. Voda je odváděna povrchově k recipientu.

Hutněný nepropustný zásyp

Zásyp stavební jámy má mít co největší nepropustnost pro vodu, aby bylo omezeno množství vsakující, popř. přitékající vody do spáry mezi objektem a přilehlým prostředím. Výjimku tvoří mělké propustné vrstvy pod betonovými deskami, které je chrání proti poškození mrazem. Tyto vrstvy je třeba odvodnit do recipientu.

Separační vrstva

Separační vrstva se umísťuje do kontaktu zemního tělesa se svislou drenážní vrstvou a zásypem kameniva kolem drenážního potrubí. Separační vrstva končí 150 mm pod úrovní terénu společně s drenážní vrstvou.

Separační vrstvu tvoří netkaná textilie z polypropylenových vláken o plošné hmotnosti 300 g/m2. Textilie je bodově svařena s přesahy o šířce 100 mm.

Funkce separační vrstvy spočívá v omezení transportu jemných částeček zeminy do drénu a do svislé drenážní vrstvy. I v případě, že dojde k zanesení textilie, je zajištěna ochrana objektu proti vodě.

Největší množství zeminy se do drenáže dostane zpravidla v průběhu jejího provádění. Je proto třeba dbát na čistotu zabudovávaných prvků, zamezit vydrolování zeminy do nezakrytých štěrkových násypů a zajistit spojitost ochranných textilií.

Doporučené základní charakteristiky textilií pro ochranu drénů uvádějí ČSN EN ISO 12956 (806143) Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím – Zjišťování charakteristické velikosti otvorů, ČSN EN ISO 11058 (806141) Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím – Zjišťování charakteristik propustnosti pro vodu kolmo k rovině, bez zatížení a ČSN EN ISO 10319 (806125) Geotextilie – Tahová zkouška na širokém proužku.

Svislá drenážní vrstva

Svislá drenážní vrstva slouží k nejrychlejšímu odvedení vody přitékající do spáry mezi objektem a přilehlým prostředím k drenážnímu potrubí. Od horninového a půdního prostředí je oddělena separační vrstvou. Svislá drenážní vrstva je zavedena do kameniva nad drenážním potrubím a zajišťuje beztlakové předání vody do potrubí. Svislá drenážní vrstva je ukončena 150 mm pod úrovní terénu tak, aby bylo vyloučeno přivádění povrchové vody nebo vody z fasády do obvodové drenáže. Přehled vhodných materiálů pro svislou drenážní vrstvu je v následující tabulce.

Svislá drenážní vrstva Propustnost vody (l/m.s) Pevnost v tlaku(kN/m2)
tříděné kamenivo (doplněné filtrační textilií), mezerovitý beton 0,3 – 0,005 100 – 200
geomříže 0,02 *) 1,4 / 3,5
nopová fólie tl. 8 mm 5,2 50 – 80výjimečně 120
nopová fólie tl. 20 mm 10,0
*) při zatížení 100 kPa

Tab. č. 2: Nejpoužívanější typy materiálů svislých drenážních vrstev

Nopové fólie s integrovanou filtrační textilií na straně nopů se klade nopy k zemině. Profilované fólie bez integrované textilie se kladou nopy na hydroizolaci. Od zeminy i hydroizolace se oddělují textilií.

U nopových fólií je riziko zatlačování do hydroizolace nebo do tepelně-izolačních a ochranných vrstev (působením tlaku zeminy i v důsledku hutnění okolí). Proto se doporučuje používat profilované fólie do hloubky 3 m pod terénem.

Drenážní vrstvu z nopové fólie je třeba chránit před poškozením při hutnění zásypu. Doporučují se desky z aglomerovaného dřeva nebo desky z tuhých plastů nebo pryže, v závislosti na postupu výstavby se použijí jako ztracené nebo jako přenosné.

Hydroizolace

Hydroizolace se navrhne podle zásad uvedených v předchozích kapitolách.

Drenážní potrubí

Drenážní potrubí vzorového jednoduchého případu je provedeno z plastové tvarované perforované flexibilní trubky z PVC DN 100. Trubka má otvory po celém svém obvodu o velikosti 1,3 mm. Minimální plocha otvorů činí na běžný metr trubky 25 cm2. Dno potrubí je v hloubce 200 mm pod rovinou vodorovné hydroizolace nebo níže (dle podélného spádu).

Proudění vody v potrubí je z hlediska času neustálené. Potrubí slouží pro rychlý odvod vody směrem k recipientu a k případnému pročištění drénu. Drenážní potrubí se navrhuje z různě perforovaných trubek a tvarovek z plastů (PVC-U, HDPE apod.). Rozlišují se trubky pro běžné použití k drenážím

(dodávané nejčastěji v kotoučích) a trubky s velkou pevností v tlaku a rázu pro drenáže uložené v hloubkách větších než 2,5 m (nejčastěji tyčové trubky). Nejmenší vnitřní průměr potrubí je 100 mm.

Podle způsobu perforace trubky se běžně rozlišují čtyři typy trubek. Jejich použití uvádí následující tabulka.

Tab. č. 3: Nejčastější typy trubek a oblasti jejich použití

Výběr drenážního potrubí se řídí velikostí přítoku vody na stěnu. Maximální délky potrubí v uzavřeném drenážním systému pro různé DN potrubí jsou uvedeny v následující tabulce. V případě potřeby delších potrubí je nutné drén dělit kontrolními šachticemi.

Drenážní potrubí Max. délka potrubí (m) pro půdy
velmi málo propustné málo propustné propustné velmi propustné
DN 100 50 25 10 5
DN 125 100 50 20 10
DN 160 200 100 30 20
DN 200 300 150 60 30

Tab. č. 4: Maximální délky potrubí pro různé druhy půdy

Podkladní beton

Podkladní beton je proveden v tloušťce alespoň 100 mm pod dnem drenážního potrubí a v šířce alespoň 600 mm. Tím je zajištěn pracovní prostor pro provádění hydroizolace suterénních stěn a drenáže. Beton musí mít pevnost alespoň C 8/16. Příčný spád betonové mazaniny je 3 %, podélný spád 0,5 %. Ve dně betonové mazaniny je provedena rýha pro uložení drenážního potrubí. Význam betonové mazaniny spočívá zejména ve

• vytvoření stabilního podkladu pro drenážní potrubí a jeho zásyp;

• odvodu vody směrem k recipientu;

• spolehlivém vytvoření definovaného spádu drénu;

• zpevnění dna stavební jámy pro pohyb pracovníků ve stavební jámě a

• omezení rizik zanesení drénu zeminou zvláště při provádění.

Kamenivo nad drenážním potrubím

Kamenivo nad drenážním potrubím je provedeno do výšky alespoň 300 mm nad drenážním potrubím, z kameniva frakce 16/32 bez prachových částic, které by mohly zbytečně zanášet drenážní potrubí. Tato vrstva slouží pro beztlakové předání vody ze zemního tělesa a svislé drenážní vrstvy do potrubí a zároveň zabraňuje jeho pohybu tlakem vody. Slouží rovněž pro pohyb vody směrem k recipientu. Počítá se se zaplavením kameniva.

Kontrolní a čisticí šachtice

Kontrolní šachtice z plastových prefabrikátů jsou osazeny v místech změny směru vedení drenáže. Mají průměr 300 mm. Slouží pro kontrolu drenážního potrubí. Vzdálenost mezi nimi nepřekračuje 50 m. V nejnižším místě drenáže je osazena průlezná čisticí šachtice z betonových skruží o průměru 1000 mm, která slouží pro sběr vody z drenážních souřadů a má kalový prostor pro zachycení jemných částeček zeminy. Nazývá se předávací jímka. Voda je z této jímky odváděna do recipientu. Příklad rozmístění šachtic je uveden výše na obrázku č. 1.

Drenážní šachtice se zřizují na styku

Nahrávám...
Nahrávám...