dnes je 16.4.2024

Input:

Typické úrazy ve stavebnictví III

21.12.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer - příručka Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v praxi (www.dashofer.cz/produkt/bezpecnost-a-ochrana-zdravi-pri-praci-v-praxi-prr2)

Třetí – závěrečný – díl miniseriálu o typických úrazech ve stavebnictví. Na příkladu stavebníků, kteří pracovali na sedlové střeše, si ukážeme, co zanedbal zaměstnavatel a jaké právní důsledky případ měl.

Typické pracovní úrazy

A a B pracovali na sedlové střeše se sklonem 30 stupňů. Vzdálenost od spodního okraje střechy po hřeben je 8 m, výška spodního okraje nad okolním terénem je 11,30 m. Vystoupili na střechu a začali pokládat lepenkové pásy. A. pásy lepenky postupně rozbaloval a B. je přibíjel. Laťování na položené lepence postupně neprováděli. Při této práci se po celou dobu nezajišťovali proti pádu ze střechy ani proti sklouznutí OOPP. Během pokládání lepenky střídavě mrholilo a po celou dobu bylo zataženo, střecha proto byla vlhká. Před 12,45 pokládali již poslední pás lepenky v blízkosti hřebene střechy a scházelo pokrýt pouze 4 m lepenky. Najednou A. na přesahu spodního lepenkového pásu podjely nohy a upadl na právě pokládaný pás lepenky. Pás se rychle začal sunout dolů. B. pás lepenky najednou podjel pod nohama a on rovněž upadl na střechu. Potom došlo k utržení části lepenky, na kterou upadl A. a utržená část lepenky rychle sjížděla po ploše střechy i s A. U okraje střechy A. přelomil jedinou lať, kterou si po položení nejspodnějšího pásu oba přibili na položenou lepenku, minul lešení, které bylo postaveno 1,8 m pod okrajem střechy pro omítky, dopadl na elektrické vedení, od něhož se odrazil a dopadl na dlážděný chodník za plotem staveniště. B. sjížděl po střešním plášti pomaleji, neboť pod ním nebyla část lepenky jako pod A., rovněž přelomil lať u okraje střechy, ale dopadl na podlahu lešení. Při pádu neutrpěl žádná zranění. Postižený A. utrpěl četná vnitřní zranění a poranění hlavy a zraněním na místě podlehl.

Co zanedbal zaměstnavatel?

  1. Zaměstnavatel sice určil technologický postup, ale neurčil vhodné prostředky osobního zajištění a místa jejich ukotvení. Tyto prostředky by zároveň plnily funkci zajištění proti sklouznutí z plochy střechy. Tím nevytvořil podmínky k zajištění bezpečnosti práce již v rámci dodavatelské dokumentace.
  2. Řádně nevyškolil zaměstnance provádějící práce na střeše.
  3. Nevybavil zaměstnance na střeše OOPP, ze kterých by bylo možné vytvořit systém zachycení pádu, přestože pracovní lešení kolem střechy nemohlo plnit funkci záchytné konstrukce (z důvodů umístění a technického provedení) a nebylo provedeno opatření proti sklouznutí z plochy střechy.
  4. Postižený měl alkohol v krvi i moči. Nastoupil do práce pod vlivem alkoholu, případně alkohol požíval v průběhu směny.

Právní důsledky

V popsaném případě se zaměstnavatel nezbavil odpovědnosti za vznik pracovního úrazu s ohledem na porušení povinností na úseku bezpečnosti práce, postižený byl ale pod vlivem alkoholu, proto byli pozůstalí kráceni na odškodnění.

K úrazu došlo v prostoru klasického schodiště činžovního domu. V den úrazu nastoupil postižený na pracoviště výkonu praktického výcviku v činžovním domě, kde v rámci odborné praxe prováděl malířské práce v prostoru schodišť. Každý učeň dostal za úkol kompletně vymalovat prostor chodby jednoho patra, tedy chodbu v patře a podestu mezi patry. V den úrazu

Nahrávám...
Nahrávám...