Ukázky správních dokumentů úřadů

5.2.6

Ukázky správních dokumentů úřadů

Ing. Bohumír Číhal

Územní souhlas

Podle ustanovení § 96 odst. 10 zákona č. 186/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, stanoví obsahové náležitosti územního souhlasu a jeho příloh jeho prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění vyhlášky č. 63/2006 Sb.

 NahoruNáležitosti podle stavebního zákona

Podle SZ ustanovení § 96 odst. 4 územní souhlas obsahuje identifikační údaje o oznamovateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn.

Územním rozhodnutím, kterým stavební úřad schvaluje navržený záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8.

V rozhodnutí stanoví stavební úřad dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví stavební zákon, a v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území. V případech podle ustanovení § 78 odst. 6 stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.

 NahoruNáležitosti podle prováděcího předpisu

Územní souhlas kromě náležitostí stanovených stavebním zákonem podle ustanovení § 15a vyhlášky č. 503/2006 Sb. ( prováděcí vyhlášky) obsahuje

• druh a účel umisťovaného záměru,

• katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje,

• v případě umisťování stavby, vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb, prostorové řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě,

• v případě umisťování změny využití území plošné vymezení a určení nového využití území.

V územním souhlasu se uvede:

• územně technický a stavebně technický popis požadovaného záměru,

• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací a o splnění podmínek pro vydání územního souhlasu,

• popis další přípravy a provedení záměru, popřípadě údaje o souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů,

• údaje o napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a

• údaje o užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Grafická příloha územního souhlasu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením umisťovaného záměru, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb. U změn využití území obsahuje vyznačení hranic nově využívaného území a způsobu jeho nového využívání.

Územní souhlas se doručuje

• oznamovateli spolu s ověřeným situačním výkresem,

• vlastníkovi pozemku nebo stavby, pokud není oznamovatelem,

• osobám uvedeným v SZ v ustanovení § 96 odst. 3 písm. d (osoby, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn),

• dotčeným orgánům,

• stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. jde-li o stavbu podle ustanovení § 15 nebo § 16 (jsou to např. stavby letecké, drah a na dráze, komunikací, vodních děl, stavby v působnosti báňského úřadu a vojenské).

Usnesení o projednání záměru v územním řízení

Podle ustanovení § 96 odst. 4 se oznámení záměru pro vydání územního souhlasu neprojednává v územním řízení postupem podle ustanovení § 87 stavebního zákona. O námitkách osob podle ustanovení § 96 odst. 3 písm. d (souhlasy osob) se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí správního řádu.

Je-li oznámení záměru úplné a je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v ustanovení § 90 stavebního zákona, vydá stavební úřad územní souhlas.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v ustanovení § 96 odstavci 3 písm. d, ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení územního řízení. Toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Oznámení záměru se podle dikce stavebního zákona považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné (prakticky vždy), vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace. Právní mocí usnesení je zahájeno územní řízení.

Vzor představuje variantu usnesení k záměru, který nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu. Uvádí v praxi používaný postup k zahájení územního řízení – podáním žádosti standardním postupem na předepsaném formuláři s uvedenými náležitostmi.

Územní rozhodnutí o umístění stavby

Stavební úřad posuzuje stavební záměr podle hledisek uvedených v ustanovení § 90.

 NahoruÚčastníci územního řízení

Účastníky územního řízení podle ustanovení § 85 stavebního zákona jsou

• žadatel,

• obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,

• vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,

• osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.

 NahoruPředmět územního rozhodnutí

Územním rozhodnutím, podle ustanovení § 85 stavebního zákona, stavební úřad

• schvaluje navržený záměr,

• vymezí pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků,

• stanoví podmínky pro využití a ochranu území,

• stanoví podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby;

• vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby (tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 stavebního zákona,

• stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví stavební zákon,

• v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti,

• u staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území,

• v případech podle ustanovení § 78 odst. 6 stavebního zákona stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.

 NahoruObecné náležitosti rozhodnutí

Podle ustanovení § 68 a 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů obsahuje rozhodnutí výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků a výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví.

Ve výrokové části se uvede

• řešení otázky, která je předmětem řízení,

• právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno,

• označení účastníků podle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu (účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci, účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem),

• lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (SZ ustanovení § 85 odst. 2).

V odůvodnění se uvedou

• důvody výroku nebo výroků rozhodnutí,

• podklady pro jeho vydání,

• úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a

• informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou z důvodu ochrany utajovaných informací uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.

V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

V písemném vyhotovení rozhodnutí jej třeba uvést označení “rozhodnutí“ spolu s označení stanoveným stavebním zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí musí obsahovat

• označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal,

• číslo jednací,

• datum vyhotovení,

• otisk úředního razítka,

• jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou “vlastní rukou“ nebo zkratkou “v. r.“ u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou “Za správnost vyhotovení:“ s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.

• jména a příjmení všech účastníků.

Pokud se má rozhodnutí doručit elektronicky, vyhotoví úřední osoba, která za písemné vyhotovení rozhodnutí odpovídá, jeho elektronickou verzi.

 NahoruNáležitosti podle prováděcí vyhlášky

Rozhodnutí o umístění stavby kromě obecných náležitostí rozhodnutí (§ 68 a 69 SprŘ) a náležitostí stanovených v ustanovení § 92 SZ obsahuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2016 Sb.:

• druh a účel umisťované stavby,

• katastrální území a parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje,

• umístění stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb,

• určení prostorového řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě,

• vymezení území dotčeného vlivy stavby.

Rozhodnutí o umístění stavby dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí

• soulad umístění stavby s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací,

• urbanistické a architektonické podmínky pro zpracování projektové dokumentace, (řešící začlenění stavby do území, zachování civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v území, ochranu veřejného zdraví a životního prostředí),

• další podmínky pro projektovou přípravu stavby,

• podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů,

• napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

• ochranu práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem,

• užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,

• podmínky pro provedení stavby (v případě rozhodnutí stavebního úřadu dle SZ, kterým se stanoví, že u staveb uvedených v ustanoveních § 104 odst. 1 písm. f) až h) stavebního zákona nebude k jejich provedení vyžadováno ohlášení),

• označení že je stavba nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem (v případě, že je stavba označena jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem podle ustanovení § 117 odst. 1 stavebního zákona).

Grafická příloha rozhodnutí o umístění stavby, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením

• stavebního pozemku,

• požadovaného umístění stavby, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí (zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb),

• popřípadě vybranou část dokumentace podle přílohy č. 1 k vyhlášce o dokumentaci staveb,

• u liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvláště rozsáhlých lze doplnit půdorysné vyznačení stavby na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000.

 NahoruPlatnost

Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území nebo změně vlivu užívání stavby na území platí po dobu trvání stavby či zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci. Oblast platnosti upravují ustanovení § 93 stavebního zákona.

 NahoruDoručování

Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí doručí stavební úřad žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou (kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace); stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí, jde-li o stavby podle § 15 nebo § 16 stavebního zákona, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.

Podle ustanovení § 92 Územní rozhodnutí se územní rozhodnutí doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. (úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se úkony v řízení doručují veřejnou vyhláškou podle ustanovení § 144 odst. 6 SprŘ, dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení podle ustanovení SZ § 85 odst. 1b, se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle ustanovení § 27 odst. 1 SprŘ jsou vždy účastníci řízení podle SZ ustanovení § 85 odst. 1a a § 85 odst. 2a). U záměrů zasahujících do území několika obcí se v řízení s velkým počtem účastníků úkony v řízení doručují vždy veřejnou vyhláškou podle ustanovení § 25 odst. 3 SprŘ; jednotlivě se doručuje dotčeným orgánům a účastníkům řízení podle ustanovení SZ § 85 odst. 1 a 2a. V případě doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci řízení podle ustanovení § 85 odst. 2b identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.

 NahoruÚzemní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí

Součástí odůvodnění územního rozhodnutí je také informace o zapracovaných podmínkách a odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí; připomínky veřejnosti a účastníků řízení, které nebyly vypořádány v odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí, musí být v odůvodnění územního rozhodnutí vyhodnoceny samostatně.

V případě, že byla z důvodu významně negativního vlivu stavebního záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti uložena žadateli kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, stanoví stavební úřad ve výroku územního rozhodnutí v případě, kdy lze stavební záměr provést pouze na základě územního rozhodnutí, že toto rozhodnutí je vykonatelné dnem vydání vyjádření orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření; po dobu pozastavení vykonatelnosti neběží lhůta platnosti územního rozhodnutí. V případě, kdy stavební záměr nelze provést pouze na základě územního rozhodnutí, pak odklad vykonatelnosti podmíněný vyjádřením orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření stanoví stavební úřad ve stavebním povolení.

Závazné stanovisko dotčeného správního orgánu

Podle ustanovení § 4 odst. 2 stavebního zákona orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů nebo stavebního zákona. Dotčené orgány vydávají

• závazná stanoviska, závazná pro výrokovou část rozhodnutí a jiné úkony stavebního úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora,

• stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy podle stavebního zákona.

Je-li dotčeným orgánem tentýž orgán veřejné správy a nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Ustanovení § 140 SprŘ o společném řízení se použijí přiměřeně.

Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu.

Nezákonné závazné stanovisko dotčeného orgánu, vydané pro účely řízení podle stavebního zákona, lze zrušit nebo změnit správním orgánem nadřízeným dotčenému orgánu pouze v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným…