Územní rezerva je zvláštním nástrojem územního plánování využívaným vedle ploch a koridorů při vytváření územně plánovací dokumentace, tzn. zásad územního rozvoje a územních plánů (ust. § 36 a 43 stavebního zákona).
V politice územního rozvoje územní rezervy vymezovány nejsou. Jedná se de facto o zvláštní druh plochy nebo koridoru, který je vymezen v místech, která mají být teprve prověřena za účelem určitého budoucího využití, typicky např. pro liniovou stavbu veřejné infrastruktury. Územní rezervy proto bývají vymezovány na základě méně konkrétních podkladů a studií, než samotné návrhové plochy a koridory, a podkladem pro jejich vymezení tak nemusí být ani variantní prověření příslušného záměru, které může být požadováno v případě, kdy už je vymezován samotný koridor. Impulzem pro jejich vymezení může být např. požadavek samosprávy, územně analytické podklady, požadavek dotčeného orgánu atd. Proto i ve vztahu k požadavkům na odůvodnění vymezení územní rezervy a souvisejícího rozhodnutí o námitkách judikatura soudů dovodila, že např. u územní rezervy pro veřejně prospěšnou dopravní stavbu postačí odkaz na požadavek a koncepci dotčeného orgánu na úseku dopravy (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 4 Aos 4/2013).
Fakticky je účelem vymezení územní rezervy ochrana dotčeného území, ve kterém následně nelze umístit nic, co by do budoucna znemožnilo nebo podstatně ztížilo využití území pro účel, který má být prověřen. Územní rezerva nepředstavuje stavební uzávěru, jak bylo v minulosti několikrát dovozováno, přestože se jí v některých ohledech může zdánlivě podobat. Změny v území tak lze činit, ale pouze v souladu s účelem územní rezervy. Pokud je vymezena územní rezerva v zásadách územního rozvoje, je na územních plánech jednotlivých obcí, aby ji upřesnily a území bylo takto „blokováno“ pouze v nejnutnější míře. V této souvislosti vyvstala v nedávné době otázka ohledně vymezení koridoru nebo plochy v územním plánu, když v zásadách územního rozvoje je vymezena zatím pouze územní rezerva. Takovýto postup možný není, protože územní plán musí v tomto ohledu vycházet ze zásad územního rozvoje včetně vymezených územních rezerv, a to i za předpokladu, že je na téma jejich budoucího využití pořízena a zaevidována územní studie. O tom, zda bude územní rezerva vymezená v zásadách územního rozvoje vypuštěná či nahrazená plochou či koridorem s prověřeným využitím totiž může rozhodnout pouze krajské zastupitelstvo. Tomu odpovídá skutečnost, že zásady územního rozvoje jsou na rozdíl od územně analytických podkladů při pořizování územního plánu závazným podkladem. V těchto situacích musí tedy nejprve dojít ke změně zásad územního rozvoje, a teprve poté může dojít ke změnám územních plánů.…
