Veřejná pohřebiště a ochranné pásmo okolo nich

Tato specifická zařízení vyžadují i specifické normy: kromě podkladů stanovených zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, je pro zřízení veřejného pohřebiště i krematoria nutné předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, ze kterých je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný.

Zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 8. 2017 byla stanovena povinnost zřídit kolem veřejných pohřebišť a krematorií ochranné pásmo o šíři 100 m. Důvodem byla nejen regulace negativních vlivů okolního prostředí na samotná pohřebiště a krematoria (zachování piety a důstojnosti místa), ale také regulace negativních imisí pohřebišť a krematorií na své okolí (kontaminace podzemních vod, kvalita ovzduší apod.). V neposlední řadě se jednalo o důvody urbanistické, které reflektovala územně plánovací dokumentace, jako například odstup od ploch bydlení, ochrana historických a civilizačních hodnot atd. Ochranné pásmo stanovoval stavební úřad, v případě pohřebiště zpravidla na návrh jeho provozovatele, územním rozhodnutím o ochranném pásmu (§ 83 zákona č. 183/2006 Sb., o uzemním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2023) a mohl v něm zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny a činnosti, které by byly ohrožovány provozem pohřebiště nebo krematoria anebo by mohly ohrozit jejich řádný provoz nebo důstojnost.

Povinnost zřizovat kolem veřejného pohřebiště nebo krematoria ochranné pásmo byla ovšem novelou zákona o pohřebnictví č. 193/2017 Sb. s účinností od 1. 9. 2017 zrušena. Důvodem pro zrušení této povinnosti byla snaha umožnit rozhodování o rozsahu a potřebě ochranného pásma s ohledem na místní podmínky. V praxi totiž takto plošně stanovená povinnost narážela na problémy, zejména v zastavěném území, kde mohla omezovat rozvoj a využití území. Zrušení povinnosti zřídit kolem pohřebiště nebo krematoria ochranné pásmo umožňuje jejich efektivnější ochranu a současně umožňuje zohlednit urbanistické a rozvojové potřeby jednotlivých sídel.

V případě krematoria lze stanovit ochranné pásmo postupem podle § 218–220 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Stavební zákon umožňuje k ochraně stavby před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí stavby před negativními účinky stavby stanovit ochranné pásmo, a to rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, týká-li se ochranné pásmo blíže neurčeného okruhu osob. Stavební úřad může na návrh stavebníka nebo vlastníka stavby v zájmu ochrany povolované nebo…