dnes je 26.6.2022

Input:

Veřejnoprávní smlouva

31.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.6
Veřejnoprávní smlouva

Ing. Bohumír Číhal

Obecný status užití veřejnoprávní smlouvy ve stavebním řízení zakládá ustanovení § 4 SZ. Stanoví-li tak stavební zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy dotčených orgánů, jak je uvedeno v ustanoveních § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Stavební zákon využívá ustanovení § 161 správního řádu, které umožňuje, v případech u kterých tak stanoví zákon, umožnit správnímu orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem řízení, kdyby probíhalo řízení podle obecných ustanovení o správním řízení (podle části druhé správního řádu), a to i namísto vydání rozhodnutí. Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je písemný souhlas ostatních osob, které by byly účastníky řízení. Není-li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít i po zahájení řízení podle části druhé správního řádu; poté, co veřejnoprávní smlouva byla uzavřena, správní orgán usnesením řízení zastaví.

Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině

Právní úprava

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Stavebním zákonem je stanovena obecná úprava územního řízení.

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění vyhlášky č.63/2013 Sb.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Poslední velká novela vyhláškou č. 62/2013 Sb.

Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech,

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

Dotčené orgány

Dotčenými orgány podle správního řádu jsou orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon (v našem případě stavební zákon), a správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu. Postavení dotčených orgánů mají územní samosprávné celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu.

Dotčené orgány mají v souvislosti s přípravou a probíhajícím řízením nebo s výkonem dozoru právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu, jsou-li pro výkon jejich působnosti podstatné. K ostatním podkladům pro vydání rozhodnutí se dotčené orgány vyjadřují, je-li to třeba k plnění jejich úkolů, nebo jestliže si to vyhradily. Dotčené orgány mají právo podat podnět k zahájení přezkumného řízení.

Správní orgán, který vede řízení, a dotčené orgány mohou v mezích své působnosti činit společné úkony, s výjimkou vydání rozhodnutí, popřípadě může být v řízení před správním orgánem využito výsledků úkonu dotčeného orgánu, jestliže s tím správní orgán i dotčený orgán souhlasí a jestliže tím nemůže být účastníkům řízení způsobena újma na jejich právech.

Při řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, týkajících se řešení otázky, jež je předmětem rozhodování, se postupuje přiměřeně podle ustanovení o řešení sporů o příslušnost.

Závazné stanovisko podle ustanovení § 149 odst. 1 SprŘ je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány.

Účastnící řízení

Podle ustanovení § 27 správního řádu účastníky řízení jsou v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu.

Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech a osoby, o kterých to stanoví stavební zákon. Nestanoví-li jinak, mají postavení účastníků, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení podle předchozího odstavce. Za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení.

Jestliže osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání.

Procesní způsobilost

Podle správního řádu je každý způsobilý činit v řízení úkony samostatně v tom rozsahu, v jakém mu občanský zákoník přiznává svéprávnost. Osoby omezené ve svéprávnosti nemají procesní způsobilost v rozsahu tohoto omezení. Zástupcem účastníka je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec; zástupcem účastníků, jejichž zájmy si neodporují, může být i společný zmocněnec nebo společný zástupce. Jménem právnické osoby činí úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle občanského soudního řádu. Úkony týkající se společných věcí nebo práv činí účastníci společně, pokud z občanského zákoníku nevyplývá něco jiného.

Osoby oprávněné uzavřít veřejnoprávní smlouvy mohou být

  • fyzické osoby,

  • fyzické osoby podnikající (záměr musí souviset s její podnikatelskou činností),

  • právnické osoby,

  • zplnomocnění zástupci těchto osob.

Veřejnoprávní smlouva v územním řízení

Podle SZ a jeho novelizovaného ustanovení § 78a Veřejnoprávní smlouva může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Podle novelizovaného ustanovení § 6 stavebního zákona obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, může také na základě veřejnoprávní smlouvy vykonávat přenesenou působnost pro obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.

Žádost o uzavření veřejnoprávní smlouvy

Návrh veřejnoprávní smlouvy předkládá žadatel v písemné formě stavebním úřadům. Ty působí například na Úřadech městských částí nebo na Městských úřadech v příslušném místě. Návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s požadavky ustanovení § 90 stavebního zákona. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů.

Žadatel k návrhu dále připojí, podle nově formulovaného požadavku, souhlas k umístění stavebního záměru podle ustanovení § 184a stavebního zákona. Nové ustanovení § 184a Souhlas vlastníka a navazující řízení upravuje požadavky stavebních řízení v této oblasti a není třeba je u jednotlivých řízení opakovat. Podle tohoto ustanovení není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem.

Žadatel je povinen předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace, k vyznačení účinnosti.

Obsahové náležitosti

Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní rozhodnutí, stanoví prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění vyhlášky č.63/2013 Sb. Na uzavření návrhu veřejnoprávní smlouvy není předepsaný žádný formulář.

Veřejnoprávní smlouva obsahuje označení smluvních stran a označení třetích osob, kterými jsou osoby, které by byly účastníky územního řízení.

Veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí obsahuje dále v případě rozhodnutí o

  • umístění stavby obdobné náležitosti jako náležitosti stanovené pro rozhodnutí o umístění stavby včetně grafické přílohy,

  • změně využití území obdobné náležitosti jako náležitosti stanovené pro rozhodnutí o změně využití území včetně grafické přílohy,

  • změně vlivu užívání stavby na území obdobné náležitosti jako náležitosti stanovené pro rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území včetně grafické přílohy.

Uvedené požadované náležitosti obsahují ustanovení vyhl. č. 503/2006 Sb. § 9, 10 a 11.

Řízení správního orgánu

Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne jeho předložení z hlediska plnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní smlouvy. Informaci o podaném návrhu vyvěsí na úřední desce po dobu 8 dnů. Stavební úřad na základě posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne a sdělí žadateli důvody odmítnutí.

Účinnost veřejnoprávní smlouvy

Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají,

  • bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle stavebního zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její účinnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,

  • bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,

  • vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat,

  • byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit, podá-li se návrh před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem stanoveným pro prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí (podle SZ § 93 odst. 3); v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody stavebního úřadu a žadatele za podmínek a postupem platným pro změnu a zrušení územního rozhodnutí (podle ustanovení § 94).

Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.

Z moci úřední lze veřejnoprávní smlouvu změnit nebo zrušit samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření. Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném řízení podle správního řádu.

Veřejnoprávní smlouva ve stavebním řízení

Podle ustanovení § 108 odst. 4 stavebního zákona lze stavební povolení nahradit veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v ustanovení § 116. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou a současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní smlouvou, lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí a stavební povolení.

Okruh účastníků

Okruh účastníků stavebního řízení je stanovený v novelizovaném ustanovení  § 109 stavebního zákona. Účastníkem stavebního řízení je

  • stavebník,

  • vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,

  • vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem,

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...