dnes je 26.4.2024

Input:

Ukázky správních dokumentů úřadů

27.12.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.6
Ukázky správních dokumentů úřadů

Ing. Bohumír Číhal

Územní souhlas

Podle ustanovení § 96 odst. 10 zákona č. 186/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, stanoví obsahové náležitosti územního souhlasu a jeho příloh jeho prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění vyhlášky č. 63/2006 Sb.

Náležitosti podle stavebního zákona

Podle SZ ustanovení § 96 odst. 4 územní souhlas obsahuje identifikační údaje o oznamovateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn.

Územním rozhodnutím, kterým stavební úřad schvaluje navržený záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8.

V rozhodnutí stanoví stavební úřad dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví stavební zákon, a v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území. V případech podle ustanovení § 78 odst. 6 stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.

Náležitosti podle prováděcího předpisu

Územní souhlas kromě náležitostí stanovených stavebním zákonem podle ustanovení § 15a vyhlášky č. 503/2006 Sb. ( prováděcí vyhlášky) obsahuje

  • druh a účel umisťovaného záměru,

  • katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje,

  • v případě umisťování stavby, vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb, prostorové řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě,

  • v případě umisťování změny využití území plošné vymezení a určení nového využití území.

V územním souhlasu se uvede:

  • územně technický a stavebně technický popis požadovaného záměru,

  • údaje o souladu s územně plánovací dokumentací a o splnění podmínek pro vydání územního souhlasu,

  • popis další přípravy a provedení záměru, popřípadě údaje o souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů,

  • údaje o napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a

  • údaje o užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Grafická příloha územního souhlasu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením umisťovaného záměru, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb. U změn využití území obsahuje vyznačení hranic nově využívaného území a způsobu jeho nového využívání.

Územní souhlas se doručuje

  • oznamovateli spolu s ověřeným situačním výkresem,

  • vlastníkovi pozemku nebo stavby, pokud není oznamovatelem,

  • osobám uvedeným v SZ v ustanovení § 96 odst. 3 písm. d (osoby, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn),

  • dotčeným orgánům,

  • stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. jde-li o stavbu podle ustanovení § 15 nebo § 16 (jsou to např. stavby letecké, drah a na dráze, komunikací, vodních děl, stavby v působnosti báňského úřadu a vojenské).

Usnesení o projednání záměru v územním řízení

Podle ustanovení § 96 odst. 4 se oznámení záměru pro vydání územního souhlasu neprojednává v územním řízení postupem podle ustanovení § 87 stavebního zákona. O námitkách osob podle ustanovení § 96 odst. 3 písm. d (souhlasy osob) se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí správního řádu.

Je-li oznámení záměru úplné a je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v ustanovení § 90 stavebního zákona, vydá stavební úřad územní souhlas.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v ustanovení § 96 odstavci 3 písm. d, ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení územního řízení. Toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Oznámení záměru se podle dikce stavebního zákona považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné (prakticky vždy), vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace. Právní mocí usnesení je zahájeno územní řízení.

Vzor představuje variantu usnesení k záměru, který nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu. Uvádí v praxi používaný postup k zahájení územního řízení – podáním žádosti standardním postupem na předepsaném formuláři s uvedenými náležitostmi.

Územní rozhodnutí o umístění stavby

Stavební úřad posuzuje stavební záměr podle hledisek uvedených v ustanovení § 90.

Účastníci územního řízení

Účastníky územního řízení podle ustanovení § 85 stavebního zákona jsou

  • žadatel,

  • obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,

  • vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,

  • osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.

Předmět územního rozhodnutí

Územním rozhodnutím, podle ustanovení § 85 stavebního zákona, stavební úřad

  • schvaluje navržený záměr,

  • vymezí pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků,

  • stanoví podmínky pro využití a ochranu území,

  • stanoví podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby;

  • vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby (tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 stavebního zákona,

  • stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví stavební zákon,

  • v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti,

  • u staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území,

  • v případech podle ustanovení § 78 odst. 6 stavebního zákona stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.

Obecné náležitosti rozhodnutí

Podle ustanovení § 68 a 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů obsahuje rozhodnutí výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků a výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví.

Ve výrokové části se uvede

  • řešení otázky, která je předmětem řízení,

  • právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno,

  • označení účastníků podle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu (účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci, účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem),

  • lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (SZ ustanovení § 85 odst. 2).

V odůvodnění se uvedou

  • důvody výroku nebo výroků rozhodnutí,

  • podklady pro jeho vydání,

  • úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a

  • informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou z důvodu ochrany utajovaných informací uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.

V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

V písemném vyhotovení rozhodnutí jej třeba uvést označení “rozhodnutí“ spolu s označení stanoveným stavebním zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí musí obsahovat

  • označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal,

  • číslo jednací,

  • datum vyhotovení,

  • otisk úředního razítka,

  • jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou “vlastní rukou“ nebo zkratkou “v. r.“ u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou “Za správnost vyhotovení:“ s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.

  • jména a příjmení všech účastníků.

Pokud se má rozhodnutí doručit elektronicky, vyhotoví úřední osoba, která za písemné vyhotovení rozhodnutí odpovídá, jeho elektronickou verzi.

Náležitosti podle prováděcí vyhlášky

Rozhodnutí o umístění stavby kromě obecných náležitostí rozhodnutí (§ 68 a 69 SprŘ) a náležitostí stanovených v ustanovení § 92 SZ obsahuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2016 Sb.:

  • druh a účel umisťované stavby,

  • katastrální území a parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje,

  • umístění stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb,

  • určení prostorového řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě,

  • vymezení území dotčeného vlivy stavby.

Rozhodnutí o umístění stavby dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí

  • soulad umístění stavby s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací,

  • urbanistické a architektonické podmínky pro zpracování projektové dokumentace, (řešící začlenění stavby do území, zachování civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v území, ochranu veřejného zdraví a životního prostředí),

  • další podmínky pro projektovou přípravu stavby,

  • podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů,

  • napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

  • ochranu práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem,

  • užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,

  • podmínky pro provedení stavby (v případě rozhodnutí stavebního úřadu dle SZ, kterým se stanoví, že u staveb uvedených v ustanoveních § 104 odst. 1 písm. f) až h) stavebního zákona nebude k jejich provedení vyžadováno ohlášení),

  • označení že je stavba nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem (v případě, že je stavba označena jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem podle ustanovení § 117 odst. 1 stavebního zákona).

Grafická příloha rozhodnutí o umístění stavby, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením

  • stavebního pozemku,

  • požadovaného umístění stavby, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí (zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb),

  • popřípadě vybranou část dokumentace podle přílohy č. 1 k vyhlášce o dokumentaci staveb,

  • u liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvláště rozsáhlých lze doplnit půdorysné vyznačení stavby na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000.

Platnost

Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území nebo změně vlivu užívání stavby na území platí po dobu trvání stavby či zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci. Oblast platnosti upravují ustanovení § 93 stavebního zákona.

Doručování

Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí doručí stavební úřad žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou (kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace); stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí, jde-li o stavby podle § 15 nebo § 16 stavebního zákona, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.

Podle ustanovení § 92 Územní rozhodnutí se územní rozhodnutí doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. (úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se úkony v řízení doručují veřejnou vyhláškou podle ustanovení § 144 odst. 6 SprŘ, dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení podle ustanovení SZ § 85 odst. 1b, se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle ustanovení § 27 odst. 1 SprŘ jsou vždy účastníci řízení podle SZ ustanovení § 85 odst. 1a a § 85 odst. 2a). U záměrů zasahujících do území několika obcí se v řízení s velkým počtem účastníků úkony v řízení doručují vždy veřejnou vyhláškou podle ustanovení § 25 odst. 3 SprŘ; jednotlivě se doručuje dotčeným orgánům a účastníkům řízení podle ustanovení SZ § 85 odst. 1 a 2a. V případě doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci řízení podle ustanovení § 85 odst. 2b identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.

Územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí

Součástí odůvodnění územního rozhodnutí je také informace o zapracovaných podmínkách a odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí; připomínky veřejnosti a účastníků řízení, které nebyly vypořádány v odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí, musí být v odůvodnění územního rozhodnutí vyhodnoceny samostatně.

V případě, že byla z důvodu významně negativního vlivu stavebního záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti uložena žadateli kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, stanoví stavební úřad ve výroku územního rozhodnutí v případě, kdy lze stavební záměr provést pouze na základě územního rozhodnutí, že toto rozhodnutí je vykonatelné dnem vydání vyjádření orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření; po dobu pozastavení vykonatelnosti neběží lhůta platnosti územního rozhodnutí. V případě, kdy stavební záměr nelze provést pouze na základě územního rozhodnutí, pak odklad vykonatelnosti podmíněný vyjádřením orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření stanoví stavební úřad ve stavebním povolení.

Závazné stanovisko dotčeného správního orgánu

Podle ustanovení § 4 odst. 2 stavebního zákona orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů nebo stavebního zákona. Dotčené orgány vydávají

  • závazná stanoviska, závazná pro výrokovou část rozhodnutí a jiné úkony stavebního úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora,

  • stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy podle stavebního zákona.

Je-li dotčeným orgánem tentýž orgán veřejné správy a nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Ustanovení § 140 SprŘ o společném řízení se použijí přiměřeně.

Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány

Nahrávám...
Nahrávám...