13.3.7 Zajištění KNX komunikace
Ing. Josef Kunc
Sestává-li KNX systémová instalace z více než jednoho liniového segmentu, kromě snímačů a akčních členů musí obsahovat také přístroje nezbytné pro galvanické oddělení jednotlivých segmentů, linií a oblastí a současně i pro zajištění jejich vzájemného komunikačního propojení.
Obr. 1: Liniové spojky v KNX instalaci
Pro přenos telegramů po jednotlivých částech KNX sběrnice tvořené krouceným párem TP1, což se týká podstatné části KNX instalací, jsou nezbytnými prvky liniové spojky. Jejich začlenění do topologického uspořádání již bylo naznačeno v kapitole 13/3.3. Schematické znázornění těchto nezbytných prvků je na obr. 1. Zobrazeny nejsou ani nezbytné napájecí zdroje, ani další přístroje připojené k jednotlivým liniím.
Liniové spojky zprostředkují komunikaci mezi jednotlivými liniemi a oblastmi. Mohou zastávat funkci:
- - liniového opakovače (pro komunikaci mezi jednotlivými segmenty v rámci společné linie), jak je znázorněno na obr. 2,
- - liniové spojky (pro zajištění komunikace mezi jednotlivými liniemi s přenosem telegramů po hlavní linii) anebo
- - oblastní spojky (pro zajištění komunikace mezi jednotlivými oblastmi a páteřní linií).
Obr. 2: Linie obsahující 4 segmenty – 3 liniové opakovače
Tento přístroj – liniová spojka – musí plnit následující dva základní úkoly:
- - galvanické oddělení jednotlivých liniových segmentů, linií nebo oblastí a
- - současně i zabezpečení selektivní komunikace.
Liniová spojka má tedy funkci hradla propouštějícího pouze informace adresované účastníkům umístěným v jiných liniích nebo i v jiných oblastech, než je odesilatel. Pro tento účel je v paměti liniové spojky uložena tzv. filtrační tabulka.
Když je liniová spojka použita jako liniový opakovač, není vybavena filtrační tabulkou a obousměrně propouští všechny telegramy tak, aby je mohli přečíst všichni účastníci ve všech (až čtyřech) liniových segmentech téže linie.
Obr. 3: V ETS neoznačovat průchod telegramů s danou skupinovou adresou spojkami
Během vytváření elektronického projektu v prostředí softwaru ETS, v okně vlastností, je sice pro jednotlivé skupinové adresy možné nastavit parametry pro přenos mezi liniemi. Potom ale všechny takto označené skupinové adresy budou automaticky zaneseny do filtračních tabulek všech liniových a oblastních spojek (dále jen spojek) použitých v instalaci. To by ale znamenalo, že telegramy budou zbytečně doručovány i do těch linií, v nichž není zařazen žádný příjemce telegramu, určený pro komunikaci s danou skupinovou adresou. Důsledkem je zbytečné a zcela neodůvodněné zatěžování mnohých linií telegramovým provozem. Tato chyba, občas se vyskytující v ETS projektech začínajících projektantů, může mít za následek zbytečně vysokou telegramovou zátěž na sběrnici, která mnohdy vede až ke značnému časovému zpoždění v předávání telegramů nebo dokonce i k nedoručení některých z nich, jako výsledek přetížení sběrnice.
Skupinové adresy, které mají být se svými telegramy propouštěny spojkami pro projektovanou komunikaci mezi spolupracujícími přístroji umístěnými v různých liniích, se zapíší při programování zcela automaticky do filtračních tabulek pouze těch spojek, které jsou v komunikační cestě. ETS dbá na to, aby navržená komunikace mezi liniemi byla správně naprogramována. Postačí, aby byly správně přiřazeny skupinové adresy těm komunikačním objektům, které mají spolupracovat.
V KNX systémových instalacích ale velice často potřebujeme mnohé informace odesílat na hlavní nebo na páteřní linii kvůli požadovanému zobrazování a zajištění možnosti ovládání z vizualizačního prostředku umístěného ne této linii. Totéž je potřebné i při požadavku na možnost komunikace s prostředky pro vzdálený přístup přes internet apod. Ani v takovémto případě ale nebudeme označovat příslušné adresy možností průchodu spojkami podle obr. 3. Postačí na příslušnou nadřazenou linii vložit tzv. dummy aplikaci, což je ve skutečnosti software nahrazující přístroj, v jehož aplikaci jsou uloženy všechny potřebné skupinové adresy. Druhou možností je v ETS projektu přetažení daných skupinových adres myší na tuto nadřazenou linii, což je tzv. manuální zápis do filtračních tabulek. V obou případech se tyto skupinové adresy zapíší do filtračních tabulek jen těch spojek, které jsou v komunikační cestě mezi adresou odesilatele a touto nadřazenou linií.
Telegramy se skupinovými adresami neobsaženými ve filtračních tabulkách spojkami neprocházejí. Takto je zajištěno, aby vnitřní komunikace v jednotlivých liniích mohla probíhat souběžně a přitom aby nedocházelo ke zbytečnému přetěžování linií nežádoucím telegramovým provozem.
Obr. 4: Stará liniová spojka
Spojka je zhotovena jako řadový přístroj pro montáž na nosnou lištu v rozvaděči, kde ve starších…
