Základní vady a poruchy pozemních staveb a způsoby prevence 3. část

701

Základní vady a poruchy pozemních staveb a způsoby prevence 3. část

Ing. Josef Ladra

 NahoruVady výplní otvorů (okna, dveře, vrata)

Specifikace vad dveří a vrat je přímo úměrná rozmanitosti jejich provedení - od plně skleněných, dekoračních prosklených, plných apod. až po několik stovek milimetrů širokých dveří do trezorových bankovních sektorů. Vrata musí umožňovat vjezd a výjezd vozidel. Obecně lze konstatovat, že dveře mají též bránit průchodu zvuku a tepla, přičemž tento požadavek platí i pro vrata použitá na oddělení teplého interiéru od venkovního prostředí.

Obecně okna slouží k osvětlení a větrání jednotlivých místností v objektu. Součástí základní funkce oken je i možnost optického kontaktu člověka s vnějším okolím. Konstrukčně jsou okna řešena jako jednoduchá, dvojitá nebo zdvojená se zasklením jednoduchým, dvojsklem, trojsklem apod. Způsob otevírání okenních křídel závisí na jejich řešení, tj. okna otáčivá kolem svislé osy po straně okna (nejpoužívanější varianta otevírání), výklopná – křídlo se otáčí kolem vodorovné osy, otočná – otáčivá kolem svislé osy uprostřed okna a kyvná – otáčivá kolem vodorovné osy uprostřed výšky okna. Stejně jako u dveří požadujeme i od oken funkci zábrany proti prostupu zvuku a tepla.

Nedostatky v projektové dokumentaci

V projektové dokumentaci se vyskytují opomenutí zejména v nespecifikování základních požadavků na součinitel prostupu tepla, na index vzduchové neprůzvučnosti, příp. na požární odolnost. Někdy jde o rozměrové nevhodnosti dveřních křídel (obtížná manipulace u křídla > 1 m), případně v nesouladu umístění dveří a zabudovaných zařízení. U vrat navíc i požadavek na pohon a jeho osazení a připojení, na polohu, rozměry a způsob osazení vrat.

Nedostatky projektové dokumentace (okna)

Nejčastěji se v projektové dokumentaci projevují vady v nedostatečné specifikaci navrhovaných oken, tj. nepřesný popis oken vč. rozměrů, materiálu rámů, členění plochy, druhu a materiálu zasklení, barvy, použití speciálních fólií aj. Též nejsou uvedeny údaje týkající se indexu vzduchové neprůzvučnosti a součinitele prostupu tepla. Dokumentace obvykle postrádá i výpočet osvětlení místnosti a výměny vzduchu v ní. Podstatné vady se dotýkají též neřešených tepelných mostů na styku okna se stěnou (zapříčiňují tvorbu plísní), neřešení detailů osazení střešních oken (zejména chyby v provedení spodní hrany ostění) vč. jejich nevhodného umístění, detailů osazení parapetů jak vnitřních tak zejména vnějších (zatažení do omítky a následný vznik trhlin), ukotvení velkoplošných oken příp. opomenutí jejich dilatování

Použití nevhodných druhů materiálů

U některých druhů používaných materiálů se setkáváme zejména s nevyhovující rozměrovou stálostí prvků (sesychání jednotlivých dílců), nižší mechanickou odolností a stabilitou, nevyhovující protipožární bezpečností, hygienickou a zdravotní nezávadností (hlavně u lepených a natíraných prvků), problematickou bezpečností užívání (velkorozměrové dílce), nízkou ochranou proti hluku, nevyhovující trvanlivostí povrchu (vč. doplňkových prvků), nízkou odolností proti agresivnímu prostředí, aj. U rekonstrukcí se často nevěnuje dostatečná pozornost správnému vyzdění nových okenních otvorů.

Použití nevhodných druhů materiálů (okna)

Konstrukce okna vč. konstrukce balkónových dveří podstatnou měrou ovlivňují jejich užitné vlastnosti. Je zapotřebí již v návrhu definovat požadavky na jejich tepelně technické a mechanické vlastnosti, tj. zejména na stálost tvaru rámu (vyvarovat se rámů nestabilních realizovaných zejména z jednoduchých dřevěných hranolů), těsnost rámu, tuhost rámu (zvýšení tuhosti jde v některých případech na úkor estetičnosti okna – mohutnější rámy), průvzdušnost oken (zejména u plastových oken je nutno používat konstrukce opatřené větracími štěrbinami, které odstraňují problémy s kondenzací vlhkosti v obvodových zdech), vzduchovou neprůzvučnost zasklení, aj. U velkorozměrových oken plastových je nutno, vzhledem k jejich tepelné roztažnosti, plochu dilatovat. U oken kovových může být určitou slabinou vyšší součinitel prostupu tepla.

Nedodržení technologických postupů (okna)

Nejčastější vadou v provedení je nedodržení přípustných tolerancí v rozsahu jmenovitých rozměrů jak v omítnutém, tak i neomítnutém zdivu, kdy příliš úzká spára neumožňuje dobré utěsnění a dilatační změny okna, zatímco nadměrně široká spára působí problémy při ukotvení a provádění omítek. Chybné usazení okna, zejména nedodržení jeho svislé a vodorovné roviny, případně nedodržení jeho souběžnosti má obvykle za následek:

• zkřížení okenních křídel,

• nemožnost jejich těsného dovření, praskání skel,

• následné chybné osazení parapetů a

• netěsnost okenního rámu u ostění či u parapetu.

V praxi se též setkáváme s chybným ukotvením okenních rámů (nepoužití vhodných kotev, deformací rámů při upevňování nedodržením předepsaných vzdáleností upevňovacích prvků) – obvykle s nedostatečným množstvím upevnění k vodorovné i svislé ploše a s nedokonalým napojením (utěsněním) mezi oknem a stavebním objektem v závislosti na stupni namáhání. V důsledku toho může docházet k vybočení okna, zafoukávaní sněhu, vytváření vzduchového víru v místnosti apod. Při těsnění obvodových spár se též projevují vady zapříčiněné použitím těsnící hmoty při vysokých teplotách vzduchu a zvýšeném slunečním záření. Vnější i vnitřní styk rámu okna s ohraničujícími konstrukcemi (obvykle omítka vnitřní, vnější) je třeba vyplnit trvale pružnou hmotou a v těchto oblastech tak předejít tvorbě trhlin. Při montáži střešních oken je bezpodmínečně nutné dodržení montážního postupu. Zatékání srážkové vody příp. sněhu do vnitřního prostoru je zapříčiněno zejména nepřesným upevněním rámu ke konstrukci střechy, nedotažením tepelné izolace a pojistné fólie a nepřesným osazením lemování okna.

Vady v provedení parapetů jsou zapříčiněny zejména osazením parapetu v obráceném sklonu, zatažením parapetního plechu do vnější omítky, přetažením omítky přes parapetní plech, nedostatečným ukotvením parapetu aj.

Nedodržení technologických postupů (dveře)

Vady v provedení jsou podmíněny způsobem otvírání dveřních křídel, tj. dveřní křídlo otáčející se podél svislé osy, posouvající se podél stěny, zasouvající se do dutiny stěny, shrnovací a skládající se ke stěně aj. Součástí dveří je i zárubeň, kování, komplex zámku a kliky či koule. Zejména dodržení rozměrové tolerance otvorů a samotné osazení zárubně podstatnou měrou ovlivňuje funkčnost dveřního křídla. U zárubní zabudovávaných před povrchovými úpravami jsou nejčastějšími závadami nedodržení požadavků na svislost a pravoúhlost osazené zárubně což ve svém důsledku má za příčinu:

• nedovírání a nedotěsnění dveřního křídla a

• drhnutí dveřního křídla o nášlapnou vrstvu podlahy a nutnost dodatečného podřezávání křídla.

U zárubní osazovaných po povrchových úpravách (tzv. obložkové zárubně) jsou častým problémem:

• rozměrové odchylky (nejčastěji ve styku s nášlapnou vrstvou podlahy),

• nedokonalá návaznost jednotlivých prvků zárubně a

• tvorba trhlin ve styku s rozdílným povrchem.

V praxi se též často setkáváme s vadami…