dnes je 5.10.2024

Input:

Základová spára

30.4.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

6.5.4
Základová spára

Převzetí základové spáry

Požadavky na geometrický tvar, povolené odchylky, úpravy a způsoby měření jsou podrobně popsány v čl. 152 a násl. ČSN 73 3050, platné do 1. 3. 2010 . Základová spára musí mít i kvalitu, kterou předpokládá projekt, zejména musí přenést namáhání vyvozované stavebními konstrukcemi a též přispět k ochraně díla před negativním působením podloží (např. zamezení vzlínání vody apod.). Prvním krokem k tomu je posouzení, zda odkrytá základová spára odpovídá předpokladům projektu (od mechanických vlastností horniny po širší souvislosti území). To znamená: účast projektanta (statika) a zápis do stavebního deníku o převzetí základové spáry. Jedná se o jeden ze závažných úkonů, který rozhoduje nejen o vynaložených nákladech, ale někdy i o samotné existenci budovaného díla. To také zdůrazňuje vyhláška č. 502/2006 Sb., v § 18: Při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stavební úřad kontroluje části stavby, které budou zakryty, popřípadě trvale nepřístupné, jejichž vadné provedení by mohlo ohrozit bezpečnost a užitné vlastnosti stavby. V případě důležitějších konstrukcí nelze zůstat u pouhého konstatování, ale je třeba doložit výsledky zkoušek, laboratorních zjištění, popis sond a opatření, která jsme případně učinili k dosažení projektovaného stavu. Stejné povinnosti má i technický dozor investora.

Vlastnosti základové spáry

Především zjišťujeme tyto vlastnosti základové spáry:

  • únosnost v porovnání s projektem posuzuje statik projektant s geologem,

  • stejnorodost ověřujeme během provádění a zjištěné anomálie ošetřujeme, dutiny a trhliny ve skalnatém podloží vyčistíme od naplavenin a vyplníme hubeným betonem, osamělá hnízda naplavenin odstraníme a nahradíme vhodnou zeminou tak, aby rozdíly v únosnosti byly do nejmenší,

  • nezámrzná hloubka z pohledu rozestavěné stavby – definitivní stav řeší projektant objektu,

  • rovinnost, suchost, ochrana proti vlivům povětrnosti – základová spára je obvykle vodorovná (šikmá se vyskytuje pouze v extrémních případech), a proto i v tomto případě klademe důraz na funkční odvodnění. Staráme se vhodným pracovním postupem popřípadě různými opatřeními o to, aby základová spára nebyla promrzlá, rozmáčená nebo mechanicky poškozená. Pokud dopředu neuvažujeme s konsolidační štěrkopískovou vrstvou, ponecháváme při strojním těžení vrstvu 200–300 mm k ručnímu dotěžení krátce před betonáží. V nepříznivých povětrnostních podmínkách používáme k zakrytí izolační rohože a plachty.

Zlepšování základové půdy zhutováním

S úpravou základové spáry souvisí otázka zlepšování základové půdy. Nejčastěji se děje zhutňováním. U písčitých zemin jsou v podstatě účinné chvění, vibrace, rázy (např. dopady ocelových desek z výšky), otřesy (např. od pásových vozidel, způsobené beraněním). Nakypřené písky lze zhutnit do značné hloubky vibroflotací. U jílovitých zemin je pro zhutňování používáno tlaku. Méně tradiční a spíše teoretické možnosti představuje metoda

Nahrávám...
Nahrávám...