3.2.4
Zákon o registru smluv
Ing. Bohumír Číhal
NahoruPovinnost zveřejnit
Požadavek na uveřejňování smluv, na jejichž základě se nakládá s veřejnými prostředky a veřejným majetkem byl v české právní úpravě rozšířen pouze v malé míře. Je zakotven do zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když s účinností od 1. dubna 2012 jsou veřejní zadavatelé povinni uveřejňovat smlouvy s hodnotou plnění minimálně 500 000 Kč bez DPH (§ 147a novely zákonem č. 55/2012 Sb.). Smlouvy jsou uveřejňovány na profilu každého jednotlivého zadavatele. Existuje tudíž řada míst, na kterých jsou tyto smlouvy uloženy a zpřístupněny. V případě smluv, jejichž hodnota plnění je nižší, nebo vyhovují vyjmenovaným podmínkám, tuto povinnost zákon o veřejných zakázkách neukládá. Smlouvy, které jsou uzavírány mimo rámec zákona o veřejných zakázkách (kupní, nájemní, darovací, atd.) nebylo povinné uveřejňovat vůbec, nejde-li o zvláštní případy stanovené jinými právními normami, např. katastrálním zákonem (sbírka listin katastru nemovitostí) či obchodním zákoníkem (sbírka listin obchodního rejstříku).
Stejně jako zákon o veřejných zakázkách, ukládá povinnost zveřejnit vybrané smlouvy i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, koncesní zákon, zákon o veřejném zdravotním pojištění nebo zákon o kolektivním vyjednávání. Zákon o registru smluv v těchto případech nově povinnost zveřejnění nepřidává, obsahuje pouze pravidlo, podle kterého je splněna povinnost zveřejnit smlouvu dle uvedených zákonů tím, že je zveřejněna v registru smluv.
NahoruPovinnost poskytnout
Nehledě na uvedené povinné zveřejňování, byly všechny smlouvy, faktury a objednávky, na jejichž základě se nakládá s veřejnými prostředky a veřejným majetkem, jejichž stranou je tzv. povinný subjekt (státní orgán, územní samosprávný celek nebo jeho orgán, veřejná instituce a orgán veřejné moci) tzv. poskytnutelné (po vyloučení chráněných informací) na základě individuální žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Přitom vyřizování individuálních žádostí o informace (s nutností jejich individuálního posuzování, provádění anonymizace, vydávání rozhodnutí, dodržování lhůt, zpoplatňování a další administrativy) je výrazně náročnější a méně komfortní jak pro žadatele, tak i pro povinné subjekty, než v případě jejich zveřejnění. Mimo komentář stojí snaha mnoha povinných subjektů zatajovat (z jejich pohledu pochopitelně) některé kompromitující informace a administrativními obstrukcemi komplikovat a mařit záměr citovaného zákona.
NahoruPotřeba nového zákona
Aktuální legislativa nedopadá například na smlouvy sektorových zadavatelů (uvádí se 69 miliard ročně) nebo podlimitní smlouvy (100 miliard ročně). Navíc podle odhadů nejsou v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek zveřejněny smlouvy až za 46 miliard ročně, protože za to reálně nehrozí žádné sankce. Registr smluv zavádí sankci jednoduchou a samovykonatelnou, sankci neplatnosti smlouvy (od 1. 7. 2017).
NahoruRozšíření kontroly státu
Požadavek na uveřejňování smluv, faktur a objednávek a tím i rozšíření okruhu osob a institucí, které se budou moci na veřejné kontrole podílet, vychází z toho, že stávající institucionalizované kontrolní mechanismy nejsou (a vzhledem k rozsahu činnosti a počtu vykonavatelů veřejné moci ani nemohou být) dostatečně efektivní. Jejich doplnění o prvky veřejné kontroly nakládání s majetkem státu, krajů, obcí a dalších subjektů se proto uvádí jako vysoce žádoucí.
NahoruVeřejná kontrola nepravostí
Výhodou veřejné kontroly má být především její finanční a institucionální nenáročnost, neboť pokud se pro ni vytvoří podmínky, probíhá již sama o sobě zdarma, je univerzální, zcela nezávislá a působí nejen represivně (též v podobě veřejného odsouzení nepravostí), ale především preventivně jako podpora odpovědného a transparentního přístupu k nakládání s veřejnými prostředky.
Historické ohlédnutí
NahoruČerven 2012
Zákon o registru smluv v různých podobách byl předložen dvěma Sněmovnám a prošel složitou cestou úprav a projednávání. První text návrhu z června 2012 podaný skupinou poslanců, inspirovaný tehdejší slovenskou předlohou, byl oproti současné verzi zákona značně odlišný. Byla to novela zákona o svobodném přístupu k informacím (současnou podobu samostatného zákona získal až po diskuzích předkladatele s odbornou veřejností a tříbení stanovisek poslanců v průběhu několikaletého projednávání).
Ačkoliv výbory měly zákon projednat ve lhůtě šedesáti dnů, výsledné stanovisko nepřijaly ani po 9 měsících, když v závěru Ústavně právní výbor požádal o vypracování dopadové studie. Zákon se nepodařilo dovézt do konce, protože byla v srpnu 2013 Poslanecká sněmovna předčasně rozpuštěna.
NahoruPokračování 2013 / 2014
Zákon znovu předložila skupina nových poslanců nové Poslanecké sněmovně v prosinci 2013. Zákon se mezitím dostal nejen do koaliční smlouvy, ale i do programového prohlášení vlády. Vláda tím zakotvila podporu registru smluv do oficiálních dokumentů.
O předloženém návrhu poslanci poprvé jednali v lednu 2014 a poté jej postoupili do několika výborů, které se měly zákonem zabývat podrobně. Standardní lhůta 60 dnů na projednání zákona ve výborech byla prodloužena na 90 dní. Po 42 dnech výbory začaly teprve zákon projednávat, 150 dnů výbory o zákonu jednaly, pak jej postoupily vládě.
NahoruNové období projednávání
Ústavně právní výbor v červnu 2014 navrhl registr smluv schválit s tím, že doporučil vládě, aby se podílela na přípravě takové podoby, která bude mít podporu široké koalice, a tím začalo nové období, kdy o zákonu jednala koalice a ministerstvo vnitra. Na začátku července premiér veřejně oznámil, že návrh bude během léta upraven tak, aby se o něm mohlo v září hlasovat. Ministerstvo mělo vyřešit zejména otázku právní jistoty při ochraně obchodního tajemství, vynětí smluv s fyzickými osobami a způsob definice subjektů.
V tomto období dorazily poslancům stovky vyjádření a námitek od institucí, na něž měl zákon dopadat. Řada z nich byla přitom zavádějící nebo vyloženě nepravdivá (obavy ze skenování smluv, zveřejňování jízdenek, smluv na pronájem hrobových míst apod.).
NahoruNávrh ze srpna 2014
V polovině srpna 2014 připravilo Ministerstvo vnitra návrh, který dalece překračoval zadání: odstraňoval ze zákona základní povinná metadata podmiňující platnost smlouvy, navíc nařizoval zveřejňovat smlouvy jako obrázky bez strojové čitelnosti a též obsahoval velmi zásadní změny a ústupky bez ohledu na funkčnost registru. Vlna veřejné kritiky vyústila v jednání koaliční rady o registru smluv na začátku září 2014.
NahoruDalší kolo vyjednávání
Kvůli volební kampani se práce na zákonu přerušily až do října. Část pracovní skupiny byla obměněna, což přineslo další kolo vyjednávání o otázkách, které byly již dříve uzavřeny (například otázka nahrazení sankce neplatnosti). Vznikl nový minimalistický návrh stále ještě odpovídající původním parametrům, ale zároveň byla zadána dopadová studie. Od této doby probíhala koaliční jednání, na nichž byl společný návrh ještě upravován.
NahoruNová verze návrhu 12/2014
Novou verzi návrhu nakonec pracovní skupina ve spolupráci s Ministerstvem vnitra připravila v prosinci 2014. Zároveň však koalice pověřila ministerstvo, aby oslovilo státní správu, kraje a obce, což celý proces zdrželo o další dva měsíce, aniž by to přineslo vypovídající výstupy.
Od začátku března 2015 se registrem smluv opět začala zabývat koaliční rada a do návrhu přidala další výjimky: finanční limit, který měla stanovit vláda, byl dán “natvrdo“ do zákona, mírnější režim získala Česká televize a Český rozhlas apod. V dubnu 2015 se zákon dostal v Poslanecké sněmovně do druhého čtení.
NahoruZávěr schvalování
Poslanecká sněmovna přijala návrh zákona v závěrečném hlasování po III. čtení dne 18. září 2015 a postoupila jej ke schválení Senátu 29. 9. 2015. Senát vrátil návrh zákona 23. 10. 2015 do Poslanecké sněmovny k dokončení legislativního procesu s pozměňovacími návrhy. Sněmovna 24. 11. 2015 přehlasovala senátní úpravy, podle nichž by za nezveřejnění smluv hrozila úřadům jen sankce ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, minimálně však 10 tisíc korun. Nad zveřejňováním smluv měl dohlížet Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Zákon podepsal ve středu 2. 12. 2015 prezident republiky Miloš Zeman.
Zákon č. 340/2015 Sb.,
o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
Účinnost od 1. 7. 2016.
Zákon upravuje zvláštní podmínky účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a registr smluv. Použije se bez ohledu na právo, které je podle mezinárodního práva soukromého pro smlouvu právem rozhodným.
NahoruForma smlouvy
Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřena písemně. Byla-li tato smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a po nabytí účinnosti tohoto zákona byla uzavřena dohoda, kterou se taková smlouva doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší, uveřejní se prostřednictvím registru smluv spolu s touto dohodou i dotčená smlouva.
Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách. Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle jiného zákona nebo informace z ní mají být uveřejněny podle jiného zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji nebo informace z ní podle takového jiného zákona.
Plnění povinností podle tohoto zákona nepodléhá dozoru nebo kontrole vykonávaným podle zákonů o územních samosprávných celcích.
NahoruPovinnost uveřejnění smluv
Zákon ukládá povinně uveřejňovat prostřednictvím registru smluv soukromoprávní smlouvy, jakož i smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je subjekt, vyjmenovaný v ustanovení § 2 zákona (viz dále). Tato povinnost se nevztahuje na právnickou osobu založenou podle jiného než českého práva, která působí převážně mimo území České republiky.
NahoruVýjimky z povinnosti uveřejnění
Významnou část textu zákona zahrnují výjimky z povinnosti uveřejnění. Doporučujeme jejich přečtení, zejména k vytvoření vlastního názoru o naplnění deklarované účinnosti přijatého zákona.
Z obecného pohledu se prostřednictvím registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na
-
smlouvu s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti (neplatí, jde-li o převod vlastnického práva k hmotné nemovité věci);
-
technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet;
-
smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky;
-
smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky;
-
smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, státní podnik nebo národní podnik, zdravotní pojišťovna, nebo právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby, s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách (Poznámka: jsou to smlouvy často užívané v hromadném smluvním styku, u kterých nedochází mezi smluvními stranami k vyjednávání, založené na principu "take it or leave" – "ber nebo nech být". V praxi se používají zejména vůči spotřebitelům, např. při uzavírání smluv o dodávce energií, o sjednání úvěrů nebo pojištění apod.);
-
smlouvy, objednávky a faktury, které…
